Platební výměr: Co to je a jak funguje v daňovém řízení

V českém daňovém systému hraje platební výměr klíčovou roli při stanovování daňové povinnosti daňových subjektů. Tento článek si klade za cíl objasnit, co platební výměr je, jaké jsou jeho typy a jak se liší v závislosti na situaci v daňovém řízení.

Jak se odvolat proti rozhodnutí PIP: Krok 1 – Povinné přehodnocení

Co je platební výměr?

Platební výměr je rozhodnutí správce daně, kterým stanovuje daňovou povinnost daňovému subjektu. V nalézacím řízení správce daně stanoví daňovému subjektu daň rozhodnutím o stanovení daně, které se označuje jako platební výměr, pokud se jedná o vyměření daně, dodatečný platební výměr, pokud se jedná o doměření daně, nebo hromadný předpisný seznam, v situaci, kdy tak stanoví jiný zákon.

Platebnímu výměru není v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, věnováno žádné speciální ustanovení. Existenci a úpravu platebních výměrů je nutné dovozovat z ust. § 32 zákona o rozhodnutích obecně, speciálně z ust. § 32 odst. 8 zákona a dále z ustanovení § 46 zákona, týkajícího se vyměření daně a jejího dodatečného vyměření. Dalšími důležitými ustanoveními úzce souvisejícími s platebními výměry jsou § 43 o vytýkacím řízení, § 44 o stanovení daně v případě nepodání daňového přiznání nebo hlášení, § 50 o postupu odvolacího orgánu, § 60 o posečkání daně a povolení splátek, § 63 o daňových nedoplatcích a penále a § 69 o vybírání daně srážkou.

Správce daně ukládá povinnosti nebo přiznává práva anebo prohlašuje práva a povinnosti stanovené zákonem rozhodnutím. Rozhodnutí o stanovení daně se neodůvodňuje, což ale neplatí, pokud se stanovená daň odchyluje od daně tvrzené daňovým subjektem, nebo dojde ke stanovení daně z moci úřední. Jestliže dojde ke stanovení daně výlučně na základě výsledku daňové kontroly, popřípadě výsledku postupu k odstranění pochybností, považuje se za odůvodnění zpráva o daňové kontrole, popřípadě protokol o projednání výsledku postupu k odstranění pochybností.

V případě, že se vyměřovaná daň od daně tvrzené daňovým subjektem neodchyluje, správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem. V takovém případě je daň stanovena „konkludentně“. Platební výměr správce daně založí do spisu. Toto však neplatí, pokud byl zahájen postup k odstranění pochybností nebo byla zahájena daňová kontrola, kdy se platební výměr zasílá. V případě doměření platí, že pokud se doměřovaná daň neodchyluje od daně dodatečně tvrzené daňovým subjektem, tak správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek doměření oznamovat dodatečným platebním výměrem. Dodatečný platební výměr správce daně založí do spisu. V takovém případě je daň stanovena „konkludentně“. Toto však neplatí, pokud byl zahájen postup k odstranění pochybností nebo byla zahájena daňová kontrola.

Rozlišení platebních výměrů

Platební výměry lze rozlišit podle různých kritérií, což má zásadní procesní důsledky. Mezi základní dělení patří:

Platební výměry na daň
Platební výměry na příslušenství daně

U platebních výměrů na daň je vhodné rozlišit tři podskupiny:

Řádné platební výměry: Jimiž je daňová povinnost vyměřována poprvé.
Dodatečné platební výměry: Jimiž je stanovována daňová povinnost po prvém vyměření daně, tedy je dodatečně vyměřována či doměřována.
Platební výměry předepisující daň k přímému placení: U vybírání daně srážkou ve smyslu ust. § 69 zákona.

Řádné platební výměry

Řádnými platebními výměry, které lze pro názornost nazývat také "prvními" výměry, je stanovován základ daně a daň za ta zdaňovací období, event. předměty daně, kde ještě daň stanovena nebyla.

V první úrovni jejich členění je hlavním kritériem impulz vedoucí k jejich vydání. Lze tedy rozlišit platební výměry vydávané po podání daňového přiznání, bez podání přiznání a dvě varianty stanovení daně, které sice nejsou platebními výměry, nicméně svým charakterem mají k platebním výměrů velmi blízko a malý exkurz do oblasti vyměřování je na tomto místě vhodný a potřebný. Jde o institut sjednání daně dohodou a institut stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou ve smyslu ust. § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Nejběžnější a žádoucí situací v daňovém řízení je vyměření daňové povinnosti po podání daňového přiznání tzv. konkludentním vyměřením, tedy tehdy, neodchyluje-li se vyměřená daň od daně uvedené v daňovém přiznání. V tomto případě se hovoří o tzv. fiktivním platební výměru podle ust. § 46 odst. 5 zákona, který je příznačný tím, že neexistuje v materializované podobě a zákon "finguje" okamžik jeho vydání i jeho doručení daňovému subjektu. Je prvním typem platebního výměru v předkládaném rozlišení.

V případě pochybností o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání slouží k odstranění těchto pochybností vytýkací řízení podle ust. § 43 zákona. Po jeho ukončení může vyměření daně v závislosti na jeho výsledku vypadat různě.

Dodatečné platební výměry

Okamžik použití dodatečných platebních výměrů nastává tehdy, zjistí-li správce daně po vyměření daně, že tato stanovená daňová povinnost je nesprávně nižší oproti zákonné daňové povinnosti. Dalším znakem, který výrazně odlišuje dodatečné platební výměry od řádných, kromě stavu vyměření daně, je fakt, že v odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru lze napadat jen doměřený rozdíl na daňovém základu a dani.

Klasickou situací pro vyhotovení dodatečného platebního výměru je po provedení daňové kontroly ve smyslu ust. § 16 zákona. Jejím úkolem je zjistit a prověřit daňový základ, což nepochybně často vede k jeho změně, v zákonné dikci ke správnému stanovení daně. Daňová kontrola může proběhnout dokazováním (dokladová kontrola), nebo za použití pomůcek ve smyslu ust. § 31 odst. 7 zákona. Na základě téhož kritéria lze rozlišit dva platební výměry vydávané po daňové kontrole. Prvním bude platební výměr po daňové kontrole dokazováním pouze podle ust. § 46 odst. 7 zákona, zatímco druhý bude platební výměr po daňové kontrole s použitím pomůcek podle § 46 odst. 7 ve spojení s § 31 odst. 7 zákona.

Schéma daňové kontroly (Zdroj: www.financnisprava.cz)

Práva a povinnosti daňového subjektu

V případě, že daňový subjekt nesouhlasí s platebním výměrem, má právo se proti němu odvolat. Odvolání je nutné podat nejpozději do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru, přičemž tuto lhůtu nelze nikterak prodloužit. Je-li odvolání podáno po 30 a více dnech, je nepřípustné. Řízení ohledně odvolání se zastaví a podané odvolání se neprojednává.

Může nastat situace, že odvolání je rozhodnuto v neprospěch daňového subjektu. V tomto případě se nabízí možnost podat žalobu proti rozhodnutí o odvolání na Městský soud v Praze, příp. krajský soud (dle příslušnosti odvolatele). Dle soudního řádu správního lze žalobu podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí. Podání žaloby nemá tzv. Pokud by však daňový subjekt neuspěl ani se žalobou, další možností je podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

Žádost o zaslání platebního výměru

Daňový subjekt může z různých důvodů potřebovat vydat platební výměr. Daňový subjekt by měl v praxi přemýšlet, zda nepodává dodatečné přiznání nepřípustné, jelikož v určitých situacích může být za nepřípustné dodatečné přiznání sankcionován stanovením penále. Právě díky dodatečnému platebnímu výměru je jasné, kdy došlo k doměření daně. V případě, že byl platební výměr doručen do datové schránky a je potřeba doložit jej jako důkazní určitému úřadu, tak lze provést tzv. konverzi dokumentu z elektronické podoby do listinné podoby.

Pro žádost o zaslání platebního výměru lze použít následující vzor:

Finanční úřad pro ...Územní pracoviště pro ...

Daňový subjekt:Jméno/Název: ...Ulice: ...

Dobrý den,

tímto si dovoluje daňový subjekt ... správce daně Finanční úřad pro ... - Územní pracoviště pro ... zdvořile požádat o zaslání platebního výměru / dodatečného platebního výměru k přiznání k dani ... za zdaňovací období ...

Žádost se podává na základě zákona č. 280/2009 Sb., podle kterého platí, že daňový subjekt je oprávněn vyžádat si od správce daně stejnopis platebního výměru, respektive dodatečného platebního výměru, který správce daně zašle daňovému subjektu do 30 dnů ode dne, kdy obdržel jeho žádost.

Písemnost prosím zašlete do datové schránky daňového subjektu / poštou na adresu ...

Daňový subjekt předem děkuje za kladné vyřízení této žádosti.

V případě jakýchkoliv dotazů prosím kontaktujte ... čísle ...

Úspěšnost odvolání

Z výše uvedených dat je zřejmé, že v průměru 65 % odvolání, o kterých bylo rozhodnuto na úrovni finančních úřadů, bylo úspěšných, jinými slovy finanční úřad dal za pravdu daňovému subjektu. Dále v průměru 16 % odvolání bylo finančními úřady zamítnuto a 19 % bylo zastaveno, ať už např. Podaná odvolání jsou, v případě nesouhlasu finančního úřadu s vyhověním odvolání, postoupena finančním úřadem na Odvolací finanční ředitelství („OFŘ“).

Průměrná úspěšnost podaného odvolání řešeného na úrovni OFŘ za roky 2018 až 2023 je cca 33 %, přičemž za poslední 3 roky úspěšnost činila v průměru 39 %, jinými slovy cca 2 z 5 odvolání jsou rozhodnuty ve prospěch daňových subjektů.

Rok	Úspěšnost odvolání na úrovni finančních úřadů	Úspěšnost odvolání na úrovni OFŘ
2018-2023 (průměr)	65%	33%
Poslední 3 roky (průměr)	-	39%

Uvedená data naznačují, že šance s odvoláním uspět je poměrně příznivá. Odvolání se nejčastěji týkají daně z přidané hodnoty, poté daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob, které podávají přiznání.

tags: #platební #výměr #co #to #je