Je výše mzdy osobní údaj? Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

Často se na nás obracíte s dotazy, které se týkají mlčenlivosti o výši platu. Může zaměstnavatel vyžadovat podepsání doložky mlčenlivosti? Můžu mluvit před svými kolegyněmi a kolegy o tom, kolik beru? Nechali jsme zpracovat právní odpovědi na nejčastěji kladené otázky.

Co říká zákon o ochraně osobních údajů?

O výši svého platu nebo mzdy můžete mluvit bez omezení, i před svými kolegy a kolegyněmi. Je to osobní údaj, takže s ním můžete nakládat podle svého uvážení, stejně jako s jinými údaji týkajícími se vaší osoby. Naopak zaměstnavatel nemá právo sdělovat třetím osobám bez vašeho souhlasu, kolik vám platí.

Nařízení Evropské unie GDPR (anglicky označované General Data Protection Regulation) z obecného pohledu je právním aktem a nejúplnějším a nejbezprostřednějším opatřením v rámci nástrojů sbližování práva, který mají orgány EU k dispozici. Jako každé nařízení EU má přímou účinnost pro členský stát EU bez ohledu na to, zda byla jeho ustanovení implementována do vnitrostátních předpisů.

Nařízení EU jsou tedy pro členské státy závazná a přímo použitelná. Z tohoto pohledu je nutno posuzovat i nařízení GDPR o ochraně osobních údajů, které nabylo účinnosti pro ČR 25. 5. 2018. Bez ohledu na to, kdy bude účinný případně novelizovaný nebo nový zákon o ochraně osobních údajů, který nahradí zákon č. Nařízení musí v personální činnosti uplatňovat správci údajů. Rozumí se tím i zaměstnavatelé.

Podle čl. 4 nařízení se za osobní údaje považují veškeré informace o fyzické osobě, která je subjektem údajů. S tímto článkem nařízení je v souladu i současné znění zákona na ochranu osobních údajů, které osobním údajem rozumí jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů, jestliže lze podle jednoho či více osobních údajů zjistit totožnost občana (subjekt údajů).

Za osobní údaj nelze považovat jen obecně známá identifikační data, jako např. jméno, příjmení, datum narození, adresa apod. Patří mezi ně však i údaje, které jsou o určité osobě shromažďovány a zpracovávány. V této souvislosti je nutno považovat za osobní i údaj o mzdě (platu) nebo odměnách zaměstnance.

Zpracováním osobních údajů se podle čl. 4 nařízení rozumí jakákoliv operace nebo soubor operací, která je prováděna s osobními údaji nebo soubory osobních údajů. Je to zejména shromažďování, zaznamenání (ukládání na nosiče informací), uspořádání, uložení, použití a šíření údajů apod. Jde o jakoukoliv manipulaci s údaji, tedy také správu údajů, nakládání s údaji apod.

Zpracování se může uskutečňovat nejen technickými prostředky, např. výpočetní technikou, ale také manuálně, např. je to evidence, zakládání dat apod. (Definice osobního údaje viz čl. 4 odst. Jde např. V těchto případech zaměstnavatel souhlas zaměstnance nepotřebuje, neboť zjištění osobních údajů umožňuje právní předpis (zák. Zaměstnanec na pracovní smlouvě uvedl, že souhlasí se zpracováním osobních údajů. Tento doplněk není nutný.

Proto není zjišťování rodného čísla zaměstnance porušením nařízení zaměstnavatelem, neboť tento údaj je nezbytný pro uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Pracovní smlouva slouží rovněž k založení pojistných vztahů, v nichž je uvádění rodného čísla vyžadováno příslušným předpisem. Jde např. o § 10 odstavec 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo o § 95 písm. a) zákona o nemocenském pojištění. Zjišťování rodného čísla je rovněž nutné pro evidenci zaměstnanců pro účely důchodového pojištění. V § 37 zákona č.

Občanský průkaz často bývá používán k identifikaci osoby. Jde např. o ověřování totožnosti občana při vstupu do budovy. Tato praxe není v rozporu s nařízením. V pracovněprávní praxi se mnohdy vyskytuje postup zaměstnavatelů, zejména personálních oddělení, že si usnadňují práci s ověřením a zapsáním údajů o uchazeči o práci, např. budoucím zaměstnanci, kopírováním občanského průkazu. To mohou však provádět jen po souhlasu zaměstnance. Podmínky stanoví nařízení, že souhlas byl učiněn svobodně. Tato podmínka nemusí být v některých případech splněna, bude-li např. uchazeč o zaměstnání jednat ve snaze tuto práci získat, i když s určitou výhradou.

Zjišťování a zpracování údajů o zdravotním stavu zaměstnance bude probíhat ve smyslu čl.9 odst.2 písm. b) nařízení. Např. Souhlas zaměstnance nemusí zaměstnavatel vyžadovat např. při vstupní lékařské prohlídce uchazeče o práci, kdy si podle zákona o specifických zdravotních službách (zákon č. 373/2011 Sb,) ověřuje zdravotní stav zaměstnance. Stejně je to např. i při lékařské prohlídce před výkonem noční práce, zaměstnávání mladistvého apod., neboť splnění těchto povinností zaměstnavatelem i zaměstnancem je stanoveno zákonem (viz čl.

Pomine-li účel zpracování dat, je povinností správce je vymazat. Nařízení v čl. V pracovněprávních vztazích jde o vymazání (likvidaci) údajů, které jsou např. uloženy v osobním spise zaměstnance. Zaměstnavatel však nemusí tuto povinnost splnit, pokud právní předpis stanoví jinou (maximální) lhůtu pro uložení dat nebo zpracování je nadále nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje (čl.17 odst. 3 nařízení). Právní povinnost je uvedena např. Lhůty (právní povinnost) platí pro zaměstnavatele pro uschování dokladů podle zákona o nemocenském a důchodovém pojištění.

Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o poskytování a výplatě nemocenských dávek, včetně evidence doby zaměstnání a evidence lhůt a podpůrčích dob po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Pro účely důchodového pojištění jsou zaměstnavatelé povinni uschovávat mzdové listy nebo účetní záznamy po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

Nařízení stanoví tuto povinnost v čl. 37 odst. V podmínkách ČR se bude pověřenec uplatňovat zejména v územních samosprávných celcích, jako jsou obce, města, kraje, městské části apod. Dále by měl být ustaven, kdy zpracování údajů bude vlastní činností zaměstnavatele (správce) nebo zpracovatele. V důvodové zprávě k nařízení se uvádí příklad nemocnice, u které je hlavní činností poskytování zdravotní péče. S tím je spojeno zpracování osobních a zvláštních kategorií údajů. Rovněž se může jednat o bezpečnostní agenturu, s jejíž činností je spojeno zpracování osobních údajů. Naopak mezi hlavní činnosti nepatří zajištění personální agendy zaměstnavatele.

Proto není vyloučeno, ani nařízením, skončení pracovního poměru pověřence pro ochranu osobních údajů. GDPR přineslo řadu změn sloužících k ochraně osobních údajů. GDPR neboli nový právní rámec ochrany osobních údajů straší spoustu lidí, včetně podnikatelů. GDPR vznikl s cílem maximálně hájit práva obyvatel Evropské unie proti neoprávněnému zacházení s jejich osobními údaji a to včetně zaměstnanců. V praxi však jde spíše o sjednocení a prohloubení stávající úpravy. Navíc česká úprava byla vždy přísnější než průměr Unie, takže nejde o revoluci.

Zaměstnavatel musí k osobním údajům zaměstnanců přistupovat jako k vlastnictví zaměstnanců, které má pouze propůjčené k určitým, předem daným a zákonem stanoveným účelům a může je proto používat výhradně pro tyto své účely jakými jsou výpočet mzdy, komunikace se zaměstnancem či vyhodnocení spolupráce (např. pro potřeby povýšení nebo rozvázání pracovního poměru).

Neoprávněnou osobou je přitom každý, kdo nemá povinnost s osobními údaji pracovat. Tudíž je třeba uchovávat personální spisy např. v uzamčených skříních, dostupné pouze oprávněným osobám. Možnost přistupovat do jejich elektronického zpracování musí být omezeno pouze na úzký počet zaměstnanců a je nutné všechna zpracování osobních údajů logovat (vést záznam), přičemž zpracováním se rozumí i nahlížení.

To co je však pro zaměstnance ještě podstatnější než ochrana dle GDPR, která se obecně spíše přeceňuje, je fakt, že zákon stanoví, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti narušovat soukromí zaměstnance, a to nejen na pracovišti, ale i ve veřejných prostorách. Ani ochrana majetku není automaticky důvodem opravňujícím sledování. Pokud by však šlo o pracoviště, kde by docházelo k např. k častým krádežím nebo kde je třeba kontrola dodržování technologického postupu, je možné určité prostory sledovat. Musí však k tomu být skutečně závažné důvody.

Pokud zaměstnanec nesouhlasí s monitorováním na pracovišti, je třeba aby své výhrady zaměstnavateli oznámil. Pakliže by zaměstnavatel výhrady neakceptoval a v monitorování pokračoval, bylo by možné se obrátit na Státní úřad inspekce práce, případně i na Úřad pro ochranu osobních údajů. Za takové neoprávněné nakládání s osobními údaji hrozí až statisícové pokuty. Navíc, pokud má zaměstnavatel na zaměstnance nějaký důkaz pořízený takto nelegálně nemůže obstát např.

Zaměstnavatel má právo kontrolovat využívání svých pracovních prostředků, ale nemůže svévolně zasahovat do soukromí svých zaměstnanců. Je to poměrně tenký led ne vždy by soud mohl rozhodnout ve prospěch zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je bezpochyby správcem osobních údajů, a tudíž smí shromažďovat pouze takové osobní údaje, které jsou nezbytné pro naplnění stanoveného účelu, v daném případě plnění povinnosti zaměstnavatele. Tyto povinnosti spočívají ve výpočtu mzdy, hlášení na sociálním úřadě a odvodu sociálního a zdravotního pojištění. K tomu jsou nutné tyto osobní údaje: Příjmení, Jméno, Všechna dřívější příjmení, Datum a místo narození, Rodné číslo, Číslo občanského průkazu.

V případě, že zaměstnanec pobírá slevu na daních na své děti, musí zaměstnavatel dodat, a tudíž zpracovávat, rodná čísla dětí zaměstnanců. V případě, že zaměstnavatel svým zaměstnancům také vyplňuje daňová přiznání, potřebuje navíc mít informace o manželovi / manželce. Pro výpočet mzdy bývá často potřebné znát předchozí zaměstnání. Otázku, zda je zaměstnanec kuřák či nekuřák je rozumné vyřešit při přijímání: např. v provozovně společnosti není dovoleno kouřit. Další dovednosti, ke kterým se zaměstnanec sám hlásí, lze brát jako jeho přednosti pro případ hledání jeho lepšího využití zaměstnavatelem.

Při nástupu do zaměstnání uzavírá zaměstnavatel s budoucím zaměstnancem pracovní smlouvu, která podle zákoníku práce obsahuje identifikační údaje zaměstnance (podle správního řádu jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu).

Zaměstnavatel má právo zpracovávat tyto osobní údaje:

Pro evidenční listy důchodového pojištění zasílaných na OSSZ (podle § 37 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení): datum a místo narození, všechna dřívější příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu. Byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po ukončení důchodového pojištění v cizině, rovněž údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a cizozemském čísle pojištění).
Pro správný výpočet mzdy: vzdělání, předchozí praxe
Pro správný výpočet měsíčních záloh na daně (podle zákona o správě daní a poplatků): druh pobíraného důchodu
Pro zjištění přesného data nároku na odchod do starobního důchodu (podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení): počet dětí (u žen)
Pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců (podle § 83 zákona o zaměstnanosti): zdravotní znevýhodnění
Pro placení zdravotního pojištění (podle § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění): zdravotní pojišťovna
Za účelem hlášení zaměstnávání cizinců: státní občanství
Prohlášení poplatníka daně z příjmu (podle zákona o správě daní poplatků):
- pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění a manžel/ka je zaměstnán/a: příjmení a jméno manžela/ky, název a adresa zaměstnavatele
- pokud zaměstnanec uplatňuje zvýhodnění na vyživované dítě: jméno, příjmení a rodné číslo dítěte

Zaměstnavatel ovšem k osobním údajům zaměstnanců musí přistupovat jako k vlastnictví zaměstnanců, které má pouze propůjčené k určitým, předem daným a zákonem stanoveným účelům (viz výše) a používat je výhradně pro tyto své účely: výpočet mzdy, komunikace se zaměstnancem, možnost povýšení. Speciálně ustanovení § 13 zákona o ochraně osobních údajů říká, že správce musí učinit taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému přístupu k osobním údajům.

A neoprávněnou osobou je každý, kdo nemá ze zákona povinnost s osobními údaji pracovat. Tudíž je třeba mít personální spisy např. v uzamčených skříních, dostupné pouze oprávněným osobám. Možnost přistupovat do jejich elektronického zpracování musí být omezeno pouze na úzký počet zaměstnanců a podle novely ustanovení § 13 zákona o ochraně osobních údajů je nutné všechna zpracování osobních údajů logovat (vést záznam), přičemž zpracováním se rozumí i nahlížení.

Informace o konkrétní mzdě konkrétního zaměstnance je osobním údajem chráněným zákonem 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Na zmíněného vedoucího spadá mlčenlivost dle § 15 z. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Dodejme. Předmětného přestupku se může ex lege dopustit jak fyzická osoba, která je ke správci nebo zpracovateli osobních údajů v pracovním nebo jiném obdobném poměru, tak i osoba, která vykonává pro správce nebo zpracovatele činnosti na základě dohody.

V praxi někdy dochází k složité situaci, kdy nějakou pozici zastává jen jeden člověk. Pak sdělení výše mzdy na konkrétní pozici - kolik si u Vás vydělá reklamní grafik? - de facto rovná porušení ochrany soukromí tohoto pracovníka na jedinečné pozici. Jak jsme již předeslali , výše mzdy konkrétního zaměstnance je osobním údajem podléhajícím úpravě zákona o ochraně osobních údajů (zákon 101/2000 Sb.), Správce osobních údajů (zde nejčastěji zaměstnavatel) je obecně v souladu s § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů povinen přijmout taková relevantní opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům - sem spadá i náležitá ochrana tzv.

CESK získává osobní údaje od fyzických osob vždy v souvislosti s výkonem své činnosti. Stejně jako my máme svá práva a povinnosti při zpracování vašich osobních údajů, máte také vy při zpracování vašich osobních údajů určitá práva.

Zjednodušeně řečeno máte právo vědět, jaké údaje o vás zpracováváme, za jakým účelem, po jakou dobu, kde vaše osobní údaje získáváme, komu je předáváme, kdo je mimo nás zpracovává a jaká máte další práva související se zpracováním vašich osobních údajů.

V některých případech máte právo, abychom vaše osobní údaje vymazali. Ale mějte prosím na paměti, že i když půjde o jeden z těchto důvodů, neznamená to, že ihned smažeme všechny vaše osobní údaje. V některých případech můžete kromě práva na výmaz využít právo na omezení zpracování osobních údajů. Toto právo vám umožňuje v určitých případech požadovat, aby došlo k označení vašich osobních údajů a tyto údaje nebyly předmětem žádných dalších operací zpracování, avšak nikoliv navždy (jako v případě práva na výmaz), ale po omezenou dobu. Vaše osobní údaje vám poskytneme ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu. Máte právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů, k němuž dochází na základě našeho oprávněného zájmu.

Mnoho subjektů, ať už firem, živnostníků, spolků nebo jiných má pocit, že se jich pravidla pro ochranu osobních údajů netýkají, protože s žádnými nepracují. Tyto subjekty jsou pak tzv. správcem osobních údajů. Od května 2018 budou pro správce platit nová přísnější pravidla pro zpracování osobních údajů podle tzv. GDPR - Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

GDPR a ochrana osobních údajů

Jakýkoliv údaj, který umožňuje identifikovat konkrétní osobu, je osobním údajem. To, co je u jedné fyzické osoby osobním údajem, protože je jasně identifikovaná, ještě nemusí být osobním údajem pro další fyzickou osobu. Rozhodující je, zda je možné podle údajů, které jsou s informací spojeny, určit konkrétní osobu. na běžně používaném internetovém serveru může patřit stovkám lidí toho jména, a proto sama o sobě nepředstavuje osobní údaj.

Osobním údajem může být jeden údaj nebo i více údajů, které teprve dohromady umožňují konkrétní osobu určit. Správce přitom může mít tyto údaje v jedné databázi nebo ve více oddělených databázích či seznamech. + osobní údaje dětí nebo manžela/manželky resp. Primárně můžeme z ochrany osobních údajů vyloučit všechny právnické osoby, stejně tak orgány veřejné moci a jiné instituce.

Anonymizované údaje ochranu dle výše uvedených právních předpisů nepožívají, naopak pseudonymizované ano. U anonymizovaných údajů nelze ani nepřímo přidělením dalších identifikátorů určit subjekt údajů. Správce údajů například shromažďuje údaje se jménem, příjmením, věkem a nejvyšším dosaženým vzděláním a pro statistické účely zcela vymaže jméno a příjmení, aby nadále zpracovával pouze věk a vzdělání. U pseudonymizovaných údajů je možné určit, koho se údaje týkají, ale jen s použitím dodatečných informací.

Ochraně dle zákona nepodléhají dále osobní údaje zemřelých osob. osobní údaj = Jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. 4. Připravíme vás a provedeme kontrolou Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Údaj o mzdě anebo o platu ve spojení s konkrétním zaměstnancem, který je identifikován anebo je alespoň identifikovatelný ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 Obecného nařízení (GDPR), je také osobním údajem. I když výše platu nebo mzdy není povinným obsahem pracovní smlouvy podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, bývá zpravidla jedním z ujednání, pokud tato výše není stanovena v samostatném dokumentu - tzv. platovém výměru. Tyto dokumenty jsou pak podle § 316 odst. 1 zákoníku práce obsahem osobního spisu, do kterého mají právo nahlížet mj.

Zaměstnavatel po mně požaduje, abych s nikým nemluvila o tom, kolik beru. Má na to právo?

Zaměstnavatel nesmí po zaměstnancích a zaměstnankyních požadovat, aby se písemně zavázali k plnění povinností nad rámec zákoníku práce. V návrhu pracovní nebo jiné smlouvy by neměla být uvedena tzv. Zaměstnavatel to po vás může vyžadovat jen tehdy, je-li to v jeho oprávněném zájmu. Jsou to ale spíše výjimky, například u některých vysoce specializovaných pozic, jako jsou IT odbornice nebo odborníci se znalostí určitého specifického know-how, kde by sdělení této informace konkurenční firmě ohrozilo podnikatelské zájmy. Ani to však neznamená, že byste to nemohl říci vůbec nikomu, například ani své manželce.

Co dělat, pokud jsem podepsal doložku mlčenlivosti?

Ve většině případů jsou tyto doložky sjednány neplatně, takže vás zaměstnavatel za sdělení této informace nemůže sankcionovat. Pokud si nejste jistá, obraťte se přímo na něj. Pomoci vám může také příslušný oblastní inspektorát práce podle místa sídla zaměstnavatele. Inspektoráty práce poskytují základní poradenství; mohou také u zaměstnavatelů vykonat kontrolu, při které na protiprávně sjednané doložky mlčenlivosti upozorní.

Nejlepší je pokusit se vyřešit spor smírně. Pokud to není možné, můžete kontaktovat výše zmíněný inspektorát práce, který může provést kontrolu, aby zjistil, zda zaměstnavatel neporušuje povinnosti stanovené zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy. Inspektorát může takové jednání pokutovat, případně žádat nápravu. Nemůže však rozhodovat o individuálních sporech ani vymáhat pro zaměstnance či zaměstnankyni právní nárok.

Tabulka: Povinnosti zaměstnavatele při uchovávání dokumentů

Dokument	Doba uchování
Záznamy o poskytování a výplatě nemocenských dávek	10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají
Mzdové listy nebo účetní záznamy pro účely důchodového pojištění	30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají

tags: #je #výše #mzdy #osobní #údaj?