Přehled povinností OSVČ vůči zdravotní pojišťovně a ČSSZ

Podání přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ je povinností většiny živnostníků. Prostřednictvím přehledů o příjmech a výdajích Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna vypočítávají případný nedoplatek nebo přeplatek za uplynulý rok.

Kdo má povinnost odevzdat přehled?

Přehled o příjmech a výdajích mají povinnost odevzdat všichni podnikatelé, kteří v předchozím roce vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, a to i v případě, že ji vykonávali jen část roku nebo jako vedlejší činnost.

Výjimkou jsou pouze podnikatelé, kteří po celý rok 2024 využívali režim paušální daně. Tito podnikatelé nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy; všechny své povinnosti si plní zasíláním jediné pravidelné platby (tzv. paušální daně).

Termíny pro odevzdání přehledů

Lhůta pro podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok se odvíjí od lhůty pro podání daňového přiznání, kdy toto se mění podle toho, kdy bylo podáno, v jaké podobě a kdo jej podal.

OSVČ musí nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy měly povinnost odevzdat daňové přiznání, podat přehled o výši daňového základu OSVČ za uplynulé zdaňovací období zdravotní pojišťovně.

Termíny pro podání přehledu za rok 2024:

  • 2. 5. 2025 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě.
  • 2. 6. 2025 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2025.
  • 1. 8. 2025 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2025.

Pokud jako většina OSVČ podáváte daňové přiznání elektronicky, musíte přehled podat do 2. 6. Pokud vaše daňové přiznání zpracovává daňový poradce, máte čas na odevzdání přehledu do 1. 8. Pokud nemáte povinnost podat daňové přiznání, přehledy musíte odevzdat do 8. 4. V ostatních případech platí termín 2. 5.

Pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, a to bez ohledu na to, zda bylo podáno v papírové podobě nebo elektronicky, přehled musíte podat do 2. 5.

Pokud podáváte daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2025, přehled musíte odevzdat do 2. 6. Pokud vaše daňové přiznání podává daňový poradce po 1. 4. 2025, přehled musíte odevzdat do 1. 8.

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k daním z příjmů je pro OSVČ, které už musejí komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky, pátek 2. Pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce či máte ze zákona povinný audit a odevzdáváte přiznání do počátku července, máte teoreticky čas do 1.

Správa sociálního zabezpečení bude stanovovat den, kdy měl být podán přehled podle údajů, které OSVČ zaznamená v přehledu (v řádcích č. 40 a 41). V případě, že přehled bude podávat daňový poradce, tato skutečnost se NEMUSÍ dopředu oznamovat a následně dokládat, uvede se pouze v přehledu za daný rok (v řádku č. 41). Pakliže OSVČ nevyplní potřebné údaje v ř. 40 a ř. 41 bude za den lhůty pro podání přehledu stanoven termín 2. 5. 2025.

Způsoby podání přehledu

Přehled o příjmech a výdajích je možné podat své zdravotní pojišťovně několika způsoby, například osobně na pobočce, prostřednictvím online aplikace konkrétní pojišťovny nebo datovou schránkou.

I ČSSZ můžete přehled podat několika způsoby. První možností je podání prostřednictvím interaktivního formuláře na ePortálu ČSSZ.

Pokud má OSVČ zpřístupněnou datovou schránku, která jí byla zřízena ze zákona, je od 1. 1. 2025 povinna přehled podávat pouze elektronicky, a to:

  • prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ, kdy tiskopis odešlete ve formátu xml přímo příslušné správě sociálního zabezpečení je, se do ePortálu ČSSZ nejprve přihlásit (např. prostřednictvím ověření datovou schránkou), kde se po přihlášení značná část údajů do přehledu vyplní automaticky, a následně odeslat,
  • prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ tiskopis odešle ve formátu xml přímo příslušné správě sociálního zabezpečení tzv. přímým kanálem (přes veřejné rozhraní pro e - Podání (VREP/APEP), jestliže vlastníte uznávaný elektronický podpis,
  • přehled v čitelném formátu (např. PDF) je možné doručit i na e-podatelnu nebo do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže vlastní uznávaný elektronický podpis anebo je držitelem datové schránky.

Nemá-li OSVČ zpřístupněnou datovou schránku, která jí byla zřízena ze zákona, nebo v odůvodněných případech, může vyplněný interaktivní formulář z ePortálu ČSSZ, zaslat v čitelném formátu (např. PDF) na e-podatelnu (jestliže vlastníte uznávaný elektronický podpis), nebo jej doručí na příslušné správy sociálního zabezpečení.

Vyplnění interaktivního tiskopisu prostřednictvím ePortálu ČSSZ není podmíněno přihlášením se do ePortálu ČSSZ. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ přihlásí, budou mu při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ, kromě identifikačních údajů formulář předvyplní také úhrn zaplacených záloh na pojistné, formou nepovinné nápovědy i informace o počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a jejím charakteru (hlavní či vedlejší) a další údaje. Zároveň bude klientům umožněno uložit byť i rozepsaný formulář na vlastní PC.

Upozornění: při e - Podání přehledu prostřednictvím pověřené osoby do datové schránky správy sociálního zabezpečení nebo s uznávaným elektronickým podpisem, je vhodné využít formulář plné moci na ePortálu ČSSZ; pro klienty přihlášené do ePortálu je k dispozici funkce Správa plných mocí, ve které lze plnou moc přímo zadat, zrušit či upravovat její rozsah. Plnou moc v čitelném formátu je možné vložit jako přílohu přímo do formuláře nebo zaslat (poštou/elektronicky) či osobně doručit příslušné správě sociálního zabezpečení.

Platby pojistného

Vyšel vám na přehledech pro ČSSZ nedoplatek? Pak ho musíte splatit nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl přehled za rok 2024 podaný.

Nová výše záloh se v případě zdravotního pojištění platí již na začátku roku a je splatná do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohu za měsíc leden v nové výši tedy musíte na účet své pojišťovny zaslat nejpozději 8. února.

Zvýšenou zálohu na sociální pojištění je třeba začít platit od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém OSVČ podala přehled. Pokud ale platíte minimální zálohy, musíte zvýšit už lednovou zálohu, která má splatnost do 31. 1.

Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musejí být uhrazeny do osmi dnů od odevzdání přehledů. Jestliže OSVČ vyčkává na poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíšíte a přehled podáte například už 11. dubna, pojistné můžete bez sankcí uhradit do následujícího pátku 18.

Opravný přehled

Zjistí-li se po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění je vyšší, než který byl v řádném přehledu uveden, je OSVČ povinna nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný přehled. V opravném přehledu OSVČ mimo jiné uvede důvod pro předložení opravného přehledu, novou výši daňového základu a novou výši vyměřovacího základu, který nesmí být nižší, než na původním přehledu, a novou výši měsíčního vyměřovacího základu. Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokáže (např. kopií dodatečného či opravného daňového přiznání). Rozdíl mezi výší pojistného, které uhradila nebo měla uhradit na podkladě řádně podaného přehledu, a novou výší pojistného, je OSVČ povinna uhradit do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán opravný přehled. Nová výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh platí od kalendářního měsíce, v němž OSVČ opravný přehled podala nebo měla podat.

Zjistí-li se po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který OSVČ uvedla, může OSVČ předložit příslušné správě sociálního zabezpečení opravný přehled. Takovýto opravný přehled může OSVČ podat nejpozději do tří kalendářních měsíců po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze SVČ dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popř. novou výši příjmů a výdajů, a výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše vyměřovacího základu, pokud původní výše byla určena ve vyšší než minimální výši. Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokáže. Jestliže částka daňového základu nezakládá OSVČ za dobu vedlejší SVČ účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který se opravný přehled podává, může OSVČ spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku. Opravným přehledem není možné zrušit již podanou přihlášku k důchodovému pojištění nebo změnit charakter SVČ (hlavní, vedlejší), které byly uvedeny na řádném přehledu.

Sankce za nesplnění povinností

Pokud svoji povinnost nesplníte čas, budete vyzváni k nápravě. „Rozhodnutí o udělení pokuty je plně v kompetenci příslušné instituce a v praxi se tak často neděje. Není ale možné na to spoléhat,“ upozorňuje poradce Michal Dvořáček.

Nepodání přehledu, pozdní podání přehledu či nepoužití předepsaného formuláře přehledu je přestupkem a OSVČ může být uložena pokuta podle § 25c odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Neuhradí-li OSVČ doplatek pojistného a zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve lhůtách stanovených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zaplatila-li v nižší částce než je povinna zaplatit, je povinna platit penále podle § 20 odst. 1 citovaného zákona. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení, za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Penále se nepočítá za dobu, po kterou nebyla vykonávána SVČ.

Maximální vyměřovací základ

Co se týče maximálního ročního vyměřovacího základu, tedy maximální částky, ze které lze pojistné počítat, jedná se letos o 2 234 736 korun (loni 2 110 416 korun).

V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce, za který se přehled podává, zároveň zaměstnancem a její úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhl maximálního (ročního) vyměřovacího základu, nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok spolu s vyměřovacím základem ze SVČ přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu, je OSVČ povinna předložit potvrzení o výši vyměřovacího základu (základů) zaměstnance příslušné OSSZ. Potvrzení se předkládá z důvodu ponížení vyměřovacího základu ze SVČ tak, aby OSVČ zaplatila úhrn pojistného na důchodovém pojištění za kalendářní rok pouze do výše maximálního vyměřovacího základu.

Sociální pojištění

Sociální pojištění se platí zálohově každý měsíc.

Kromě některých OSVČ, které mají podnikání jen jako vedlejší činnost, nemusejí platit sociální pojištění nezaměstnaní, registrovaní na úřadu práce, a obecně osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), nepracující studenti či starobní důchodci.

U vedlejší činnosti není nutné hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v prvním roce, kdy jste s podnikáním začali. Pojištění pak jednorázově doplatíte po podání přehledu o příjmech a výdajích.

„U zdravotního pojištění je to u vedlejší činnosti následovně: Minima platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou v roce následujícím. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy.

Vedlejší samostatná výdělečná činnost

Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, musí příslušné správě sociálního zabezpečení oznámit skutečnosti o vedlejší činnosti nejpozději na přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Pokud důvod pro vedlejší činnost patří mezi povinně dokládané důvody, musí skutečnosti OSVČ doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala takový přehled, pokud tuto skutečnost nedoložila již dříve.

V souladu s ustanovením § 48d odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, OSVČ není povinna dokládat důvody, pro které je SVČ považována za vedlejší SVČ, pokud ČSSZ údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci, nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; ČSSZ je povinna tyto důvody zveřejnit. Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ.

Dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se SVČ považuje za vedlejší SVČ, pokud OSVČ v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání,
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
  • měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
  • osobně pečovala o dítě do 4 let věku,
  • osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III nebo stupni IV, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
  • byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

Pokud chce být podnikání možné považovat za výkon vedlejší činnosti, je potřeba, aby OSVČ tuto skutečnost oznámila, a to nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok, v němž chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Některé z těchto skutečností musí OSVČ následně i doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok.

Nemocenské pojištění OSVČ

OSVČ nejsou ze zákona povinně účastny nemocenského pojištění, a tak jim nevzniká povinnost platit pojistné na nemocenské pojištění OSVČ, ale mohou se k němu přihlásit dobrovolně. OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, vzniká při vzniku sociální události nárok na tyto dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), otcovská poporodní péče nebo dlouhodobé ošetřovné.

Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ je stanovena z měsíčního vyměřovacího základu procentní sazbou ve výši 2,1 %. Měsíční vyměřovací základ nemocenského pojištění si OSVČ určuje svou platbou v rozmezí minimálního a maximálního vyměřovacího základu. V roce 2021 činí tento minimální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění 7 000 Kč. Minimální platba pojistného na nemocenské pojištění proto od ledna 2021 činí 147 Kč (7 000 x 2,1 %).

Paušální daň

Protože hlavním záměrem zavedení paušální daně bylo snížení administrativy, nemají OSVČ, které jsou účastny paušálního režimu (platí paušální zálohy) a jejichž daň z příjmu fyzických osob bude rovna paušální dani, povinnost podávat za tento rok Přehled o příjmech a výdajích OSVČ.

OSVČ platí pojistné formou měsíčních záloh na pojistné a doplatku pojistného po podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok.

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání, předložit zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích a v něm si vypočítat doplatek pojistného za daný rok a také výši záloh pro příští období.

Změny v roce 2025

  • Maximální vyměřovací základ: Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 2 110 416 Kč v roce 2024 na částku 2 234 736 Kč v roce 2025.
  • Sazby pojistného u zaměstnavatelů: 24,8 % z vyměřovacího základu (2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).
  • Sleva na pojistném pro zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu: Od 1. 1. 2025 má zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona č. 155/1995 Sb., nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc. Sleva činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, a poskytuje se namísto navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost při pobírání tohoto důchodu.
  • Sleva na pojistném pro OSVČ starobní důchodce: OSVČ, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši a splňuje tuto podmínku alespoň po jeden celý kalendářní měsíc v kalendářním roce, má od 1. 1. 2025 nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní rok, a to ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu.
Povinnost Termín Způsob podání
Podání přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně Do 1 měsíce od termínu pro podání daňového přiznání Osobně, online, datovou schránkou
Podání přehledu o příjmech a výdajích ČSSZ Do 2. 5. / 2. 6. / 1. 8. (dle termínu daňového přiznání) ePortál ČSSZ, datová schránka
Úhrada nedoplatku pojistného ČSSZ Do 8 dnů od podání přehledu Bankovním převodem

tags: #osvc #ossz #prehled #povinnosti

Oblíbené příspěvky: