Když onemocníte, zraníte se nebo vám je nařízena karanténa, můžete si jako zaměstnanec vyřídit dočasnou pracovní neschopnost, známou také jako neschopenka. O délce vaší dočasné pracovní neschopnosti rozhodne lékař. Během této doby tedy nepracujete, ale zároveň vám je vyplácena část vašich příjmů.

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci dočasně ztratí výdělek. Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.

V případě nemoci má na nemocenské nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn.

Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (dále též pracovní neschopnosti) vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis Záznam o úrazu.

Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky. Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV.

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv.

V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny.

Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů.

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu.

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

E-neschopenka nahradila v roce 2020 klasickou papírovou neschopenku. ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“). Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).

Neschopenku může vystavit ošetřující lékař, ambulantní, nebo lékař v nemocnici. Nemůže ji vystavit pohotovost, záchranná služba, nebo praktický lékař, pro kterého je onemocnění pacienta mimo jeho odbornost.

Doba pracovní neschopnosti se může značně lišit v závislosti na závažnosti nemoci, nebo úrazu. Neschopenka může být udělena na několik dní, týdnů, nebo v extrémních případech i měsíců.

Povinnosti Během Nemocenské

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

Hlavním pravidlem je nutnost dodržovat léčebný režim. Ten spočívá zejména ve zdržování se na stanoveném místě, tedy na adrese, kterou lékaři poskytnete (např. u vás doma nebo u někoho, kdo o vás bude po dobu vaší neschopnosti pečovat). Je ale nutné, aby bylo místo vašeho pobytu řádně označené a dosažitelné.

Místo, kde se zaměstnanec léčí, nemusí být trvalé bydliště. Změnu je ale povinné nahlásit daným orgánům. Zaměstnanec je povinný označit místo pobytu svým jménem, aby v případě kontroly mohla úřední osoba daného zaměstnance kontaktovat.

Změna Místa Pobytu

Toto místo je přitom možné v průběhu nemoci měnit, ale pouze po odsouhlasení ošetřujícím lékařem. Pokud tedy např. chcete přesunout vaši rekonvalescenci na chalupu, musíte si nejdřív požádat o změnu adresy. Pokud byste chtěli odjet do zahraničí (např. pokud se chcete léčit u rodičů žijících na Slovensku), pak potřebujete schválení nejen od ošetřujícího lékaře, ale také od okresní správy sociálního zabezpečení.

Během pracovní neschopnosti mohou nastat situace, kdy potřebujete změnit adresu na které se vyskytujete. Je to teoreticky možné, nemáte však na to nárok automaticky. Nemůžete však mít dvě adresy pobytu při pracovní neschopnosti současně. Můžete mít jednu, tu pak zneplatnit a mít druhou.

Pokud během pracovní neschopnosti potřebujete změnit místo pobytu, je nutné tuto změnu předem konzultovat se svým lékařem. Lékař musí změnu schválit a informovat OSSZ. Kontroly dodržování léčebného režimu mohou probíhat vždy na aktuálně platné adrese. Nemůžete jen tak cestovat mezi oběma adresami. Proto je důležité, abyste byli na aktuálně nahlášené adrese vždy k dispozici.

Pokud se jedná o objekt vhodný k bydlení a lékař s tím souhlasí, lze uvést například rekreační objekt. Pokud plánujete během neschopnosti pobývat v zahraničí, je třeba postupovat přísně podle pravidel. Lékař musí pobyt v zahraničí schválit a OSSZ jej musí odsouhlasit.

Nedodržení povinností, například nehlášení změny adresy nebo nepřítomnost na uvedené adrese, může vést ke ztrátě nároku na nemocenské dávky či dokonce pokutě.

Vycházky Během Nemocenské

Zároveň vám může váš ošetřující lékař stanovit tzv. vycházky. Zajímá vás, jaká máte práva během vaší dočasné pracovní neschopnosti?

Vycházky na nemocenské můžete, ale nemusíte dostat. Zejména pokud trpíte kratší, ale intenzivnější nemocí (např. chřipkou), vycházky vůbec dostat nemusíte.

Vycházky mohou být stanoveny na maximálně 6 hodin denně mezi sedmou hodinou ranní a sedmou hodinou večerní. Nemusí být přitom stanoveny v kuse, ale rozděleny do více intervalů. Je však nutné dobu a rozsah vycházek striktně dodržovat.

Kontrolor může přijít v jakýkoliv čas a den, mimo vycházek, které zaměstnanec může využít například k návštěvě doktora nebo nákupu potravin. V časovém horizontu od 7-19 hodin a jsou předem stanovené od ošetřujícího lékaře. Odvíjí se primárně od zdravotního stavu pacienta. Například co se týče omezení pohybu, které může být nařízeno z preventivních důvodů nebo v těhotenství s komplikacemi.

Mimo vycházky byste tedy neměli opouštět místo vaší rekonvalescence, výjimku ale představují např. nutné návštěvy lékaře.

Výjimečné můžete mít také neomezené vycházky.

Kontroly Dodržování Režimu

To, zda pravidla neschopenky skutečně dodržujete může kontrolovat jak váš zaměstnavatel, tak i okresní správa sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel vás může přijít zkontrolovat pouze prvních 14 dní vaší neschopenky, tedy v době, kdy vám vyplácí náhradu mzdy. Může přitom kontrolovat pouze to, zda se zdržujete na daném místě a dodržujete stanovené vycházky. Nemá však právo na informace o vašem zdravotním stavu ani o průběhu vaší rekonvalescence.

Platí také, že zaměstnavatel musí dodržovat pravidla týkající se neoprávněného zasahování do vašeho soukromého života a nedotknutelnosti obydlí. Nesmí tedy např. naléhat, abyste jej pustili dovnitř do bytu. Také by vás neměl chodit kontrolovat moc často a nebo v nevhodný čas.

Zaměstnavatel vás nemusí přijít zkontrolovat osobně, ale může za sebe někoho poslat. Například vašeho kolegu nebo úplně cizí osobu, která se však musí prokázat plnou mocí od vašeho zaměstnavatele. Kontrole je třeba předložit průkaz totožnosti.

Zaměstnavatel má i možnost o provedení kontroly požádat OSSZ, která ji musí provést do 7 dnů ode dne obdržení žádosti. Zaměstnavatel by měl dopředu sdělit všem zaměstnancům, kdo je za něj oprávněn kontrolu provádět.

Okresní správa sociálního zabezpečení vás může přijít zkontrolovat kdykoliv. Kontroly mohou být náhodné, ale také na základě podnětu. Mohou přitom nastat již od prvního dne vaší neschopenky, o víkendu, brzy ráno, po 22. hodině nebo i v noci. V reálu se noční kontroly obvykle neprovádí. Pokud ale existuje podezření, že noci netrávíte v místě rekonvalescence, pak může kontrola přijít opravdu kdykoliv.

OSSZ kontroluje nejen to, že se zdržujete na uvedené adrese, ale také to, zda dodržujete léčbu.

Postup Při Nezastižení Během Kontroly

Pokud vás zaměstnavatel při kontrole nezastihne, má o tom povinnost informovat okresní správu sociálního zabezpečení. Stejnou informaci musí předložit i vám do vlastních rukou. V obou případech musíte vaši nepřítomnost ospravedlnit, jinak si můžete zadělat na problém. Je tedy nutné, abyste se dostavili k vašemu ošetřujícímu lékaři a situaci mu vysvětlili. Stejné vysvětlení je pak nutné zaslat nebo donést také na sociálku. Vysvětlením může být např. nečekaná návštěva lékaře.

Toto vysvětlení vám může OSSZ uznat nebo ne. Pokud vám byli např. předepsány léky způsobující tvrdý spánkem, vysvětlení vám pravděpodobně projde.

Sankce za Porušení Režimu

V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. nedodržování léčebného režimu) může být nemocenské kráceno nebo odejmuto. O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.

OSSZ vám může nemocenskou zkrátit nebo ji úplně odebrat, a to až na sto kalendářních dnů. Přísnost trestu přitom záleží na tom, jak hrubě jste režim dočasné pracovní neschopnosti porušili, a zda se jednalo o váš první prohřešek.

Pokud porušíte neschopenku v prvních 14 dnech, pak vám může váš zaměstnavatel snížit nebo úplně zrušit vyplácení náhrady mzdy. Pokud nemocenskou porušíte obzvlášť závažným způsobem, pak vám může dát i výpověď z práce.

Zaměstnavatel s ohledem na závažnost porušení povinností může snížit či neposkytnout náhradu mzdy nebo platu poskytovanou při dočasné pracovní neschopnosti. V případě porušení povinností zvlášť hrubým způsobem může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď. Zaměstnavatelé často budou přijímat svá vlastní pravidla pro posouzení závažnosti porušení, například formou vnitřního předpisu.

Proti rozhodnutí zaměstnavatele o porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance a snížení či neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu neexistují opravné prostředky. Jednou možností je poskytnutí podnětu inspekci práce, která může zaměstnavateli v případě zjištění pochybení udělit pokutu až 200 000 Kč.

Zaměstnavatel nemůže pro porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance okamžitě rozvázat pracovní poměr, jedinou možností je výpověď. Porušení režimu musí dosáhnout intenzity zvlášť hrubým způsobem. Každý případ musí být posuzován individuálně. Výpověď musí být zaměstnanci dána nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl.

V případě kontroly po prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti, kterou provádí OSSZ, a zjištění porušení režimu dočasně práce neschopného, může být orgánem nemocenského pojištění dočasně odňato či kráceno nemocenské, a to na dobu nejdéle sto kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti. Orgán nemocenského pojištění tak nemůže nemocenské krátit zpětně.

Rozhodně se doporučuje, aby způsob a podmínky kontroly byly rozvedeny ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, případně lze také uzavřít dohodu o provádění kontroly.

Dostali jste výpověď v práci? Zajistíme, že v případě výpovědi obdržíte vše, na co máte nárok. Pomůžeme vám bránit se proti zaměstnavateli.

Změny v Pravidlech pro Neschopenky v Roce 2024

V roce 2024 se zavádějí nové předpisy, které mění způsob, jakým je neschopenka zpracovávána:

• Digitalizace procesu: Papírové formuláře zčásti ustupují elektronické dokumentaci.
• Automatické oznámení: Zaměstnavatelé i zaměstnanci obdrží automatizovaná oznámení v případě schválení neschopenky.
• Jednotné datum zahájení: Nové předpisy stanovují pevné datum začátku neschopenky.
• Zkrácení dob zpracování: Urychlí se celý proces od podání po schválení.
• Snadný přístup: Pacienti získají přístup k neschopence prostřednictvím online portálů.

tags: #nemocenska #misto #pobytu #oznameni

Oblíbené příspěvky:

• Jak napsat motivační dopis?
• Výpočet podpory po rodičovské
• Zneužití kamer a zákon
• Hrubá mzda v roce 2010
• Jak zrušit kartu Home Credit