Nemocenská po skončení pracovního poměru: Podmínky a nároky
Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v období, kdy kvůli nemoci dočasně ztratí výdělek. Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění).
Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.
Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře. ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“). Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).
V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“.
Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ. Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.
Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.
Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis Záznam o úrazu.
Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky. Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař.
Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.
O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu.
Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv.
V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).
Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů. Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.
Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.
Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.
Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.
Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.
Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.
V případě porušení povinností stanovených zákonem O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.
Pokud jste zaměstnanec s pracovní smlouvou, nemusíte řešit zdravotní ani sociální pojištění. Jak je to ale v případě, že vám skončí smlouva na dobu určitou a vy posléze onemocníte? Nebo odcházíte za několik týdnů na mateřskou dovolenou? Vznikne vám v takových případech nárok na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství?
Obecnou podmínkou nároku na nemocenské je, že jste takzvaně nemocensky pojištěni. U osob samostatně výdělečně činných („OSVČ“) začíná potom dnem, který uvedly v přihlášce k účasti na pojištění. Abyste nezůstali bez peněz v době, kdy vaše zaměstnání skončilo (např. po uplynutí smlouvy na dobu určitou), vztahuje se na vás ze zákona ochranná lhůta.
Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pozor, nemocenské náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Protože pan Adam nastoupil na nemocenskou v tzv. ochranné lhůtě (sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění), bude mít od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenské, i když už nepracuje.
Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud například pojištění trvalo pouze čtyři měsíce, činí ochranná lhůta taktéž čtyři měsíce).
Paní Lucie skončila 31. 3. 2019 po třech letech trvání pracovního poměru smlouva na dobu určitou. Paní Lucie nastoupila 5. 8. 2019 na mateřskou dovolenou. Protože k nástupu došlo v ochranné 180denní lhůtě po skončení zaměstnání a v předchozích dvou letech byla nemocensky pojištěna alespoň 270 dní, vznikl jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tzv.
Kromě prvních šesti týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství u mužů činí pouze sedm kalendářních dnů po skončení zaměstnání, u OSVČ po zániku účasti na nemocenském pojištění.
V případě pracovního poměru, sjednaného na dobu určitou tento pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby ve smyslu § 42 odst. 2 zákoníku práce. Z uvedeného tedy vyplývá, že pracovní poměr uzavřený na dobu určitou končí uplynutím doby, tzn. k ukončení není třeba další „aktivní činnosti“ zaměstnance, nebo zaměstnavatele.
Sama pracovní neschopnost nemá vliv na ukončení pracovního poměru na dobu určitou.
Nemocenská je formou sociálního pojištění poskytující náhradu příjmu lidem, kteří jsou dočasně pracovně neschopní z důvodu nemoci nebo úrazu. Tato dávka je součástí nemocenského pojištění, které hradí zaměstnavatelé za své zaměstnance a zaměstnanci ze svých hrubých příjmů.
Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.
Podmínky pro nárok na nemocenské:
- Dočasná pracovní neschopnost: Váš lékař musí uznat, že jste dočasně pracovně neschopní kvůli nemoci nebo úrazu.
- Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou máte pouze pokud platíte nemocenské pojištění.
Podpůrčí doba je časové období, během kterého vám jsou vypláceny nemocenské dávky. Trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala dočasná pracovní neschopnost nebo vám byla nařízena karanténa.
Pro příjemce starobního nebo invalidního důchodu (pro invaliditu třetího stupně) je maximální podpůrčí doba zkrácena na 70 kalendářních dnů, avšak ne déle než do dne, kdy končí jejich pojištěná činnost (např.
Karenční doba (lhůta) je obecně doba, která musí uběhnout, aby mohla nastat nějaká skutečnost. V kontextu nemocenské se jednalo o tři dny po začátku nemoci, které musely uběhnout než jste začali dostávat náhradu mzdy.
Prvních 14 kalendářních dnů nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali (např. podle stanoveného rozpisu práce). Od 15. kalendářního dne nemoci se vám vyplácejí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.
Délka nemocenské záleží na závažnosti vaší nemoci či úrazu (případně délce karantény). Může tak jít jen o pár dnů či týdnů v případně virózy či chřipky, nebo i o několik měsíců v případě náročné nemoci či úrazu s dlouhou rekonvalescencí. Na základě odpracované doby se určuje, kdy získáte nárok na starobní důchod a jak vysoký tento důchod bude.
Po ukončení výdělečné činnosti: Pokud jste na nemocenské dávce po ukončení vaší výdělečné činnosti, doba, kdy pobíráte nemocenské dávky, se vám započítává do důchodu pouze z 80 %.
Nemocenské dávky vám musí být vyplaceny do 30 dnů od podání žádosti zaměstnavateli nebo vystavení eNeschopenky. Pokud je na jeho straně vše v pořádku, pak vám nezbývá než kontaktovat přímo OSSZ.
Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou můžete pobírat nemocenské dávky, je stanovena na maximálně 380 dní. Pokud však i po uplynutí podpůrčí doby vaše problémy přetrvávají, můžete si podat žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. K žádosti budete potřebovat potvrzení od lékaře na základě kterého vám bude nebo nebude podpůrčí doba prodloužená.
Další možností je podat žádost o invalidní důchod. Přemýšlíte nad tím, že si požádáte o invalidní důchod, ale máte strach, že pak nebudete moct pracovat? O invalidním důchodu v součinnosti se zaměstnáním panuje řada mýtů.
Pokud vám bude žádost o prodloužení podpůrčí doby zamítnuta, máte možnost se odvolat. Odvolání je třeba podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.
Prvních 14 dnů, kdy vám náleží náhrady mzdy od vašeho zaměstnavatele, záleží na tom, zda jste měli na víkend naplánovanou práci. Pokud ano, dostanete náhradu mzdy i za víkend. Od patnáctého dne se vyplácí nemocenské dávky.
Pravidla nemocenské a náhrady mzdy se u pracovního poměru na dobu určitou nijak neliší. Specifika však nastávají v situaci, kdy jste na nemocenské a blíží se vám konec smlouvy. Zaměstnavatel nemá povinnost vám v případě vaší dočasné pracovní neschopnosti smlouvu prodloužit. To znamená, že váš pracovní poměr skončí, kdy má.
Nemocenská je finanční podpora pro osoby, které se ocitnou v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu. Na nemocenské dávky mají nárok jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud platí nemocenské pojištění.
V prvních 14 dnech nemoci dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele, následně od 15. dne vám jsou vypláceny nemocenské dávky, a to za každý kalendářní den. Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou máte nárok na nemocenské dávky, trvá maximálně 380 kalendářních dnů, ale v případě potřeby ji lze prodloužit.
Karenční lhůta byla u nemocenské zrušena, takže nárok na náhradu mzdy vzniká hned od prvního dne pracovní neschopnosti. Pokud vám nemocenské dávky nepřijdou, nebo máte otázky ohledně prodloužení podpůrčí doby, je nutné kontaktovat OSSZ.
Pokud bude pracovní neschopnost vzniklá za trvání pracovního poměru pokračovat i po jeho skončení, nemá to vliv na výplatu dávek nemocenského pojištění, které pojištěnci náleží od 15. Zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, náleží od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po pracovní dny až do 14. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy podle § 192 odst. 1 č.
Náhrada mzdy podle § 192 odst. Nemáte žádnou povinnost ukončit pracovní neschopnost ke dni skončení pracovní smlouvy a zaměstnavatel Vás k tomu nesmí nutit.
V případě, že je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným v době trvání pracovního poměru, a tato pracovní neschopnost pokračuje i po skončení pracovního poměru, náleží zaměstnanci v části doby trvání pracovní neschopnosti, která spadá ještě do doby trvání pracovního poměru, od čtvrtého pracovního dne trvání pracovní neschopnosti právo na náhradu mzdy podle § 192 odst.
Jestliže se závratně blíží konec období, na které jste se zaměstnavatelem smlouvu sjednali, a vy jste stále na nemocenské, opět je nutné zmínit, že zaměstnavatel vám smlouvu nemusí prodloužit. Zaměstnavatel vám nemusí dávat žádnou výpověď a neexistuje zde ani žádná výpovědní lhůta. Smlouva končí sjednaným datem.
Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.
Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek. Při práci na zkrácený úvazek je však hrubá měsíční mzda nižší než by byla v případě zaměstnání na plný úvazek, takže nemocenská ze zkráceného úvazku je z tohoto důvodu nižší než ze zaměstnání na plný úvazek. Částka nemocenské totiž závisí na výši rozhodného předchozího příjmu. Čím vyšší mzda, tím vyšší případná nemocenská.
Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.
Výpočet nemocenské
V tabulce máme vypočtenu nemocenskou u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak máme vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15.
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 60 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 90 dní (v závorce průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Nárok na nemocenskou mají při splnění podmínek i pracující starobní důchodci. Mohou však pobírat nemocenskou nejdéle 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Pro pracující starobní důchodce tedy neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.
tags: #nemocenska #po #skonceni #pracovni #smlouvy #podmínky
