Kdyz dam sama vypoved mam narok na podporu v nezamestnanosti

Ztráta zaměstnání představuje obrovskou zátěž psychickou, ale také materiální a finanční. Pokud se ocitnete bez zaměstnání, je důležité se zaregistrovat na úřadu práce - ideálně do tří dnů od ukončení pracovního poměru.

Zajistíte si tak nejen zdravotní pojištění hrazené státem, ale i možnost získání podpory v nezaměstnanosti. S přihlášením na úřadu práce neotálejte, a to hned z několika důvodů. Na úřad práce zamiřte v místě svého bydliště, a to nejlépe do tří dnů od ukončení svého posledního zaměstnání.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu má pouze uchazeč o zaměstnání. Tím se stanete, pokud osobně požádáte o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku úřadu práce, v jehož správním obvodu máte bydliště, a splňujete podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Především tedy nejste aktuálně v žádném pracovněprávním vztahu.

Během posledních dvou let jste měli zaplacené důchodové pojištění alespoň za 12 měsíců. Potřebnou dobu pojištění můžete získat i prostřednictvím takzvaných náhradních dob zaměstnání. Mezi ně patří:

osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV (úplná závislost), pokud jde o osobu blízkou nebo pokud s vámi trvale žije a společně hradíte náklady na své potřeby,
dlouhodobá dobrovolnická služba na základě smlouvy s akreditovanou organizací, nebo veřejná služba, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu,
osobní péče o osobu mladší 10 let, která se považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I,
trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění, pokud jste si ji nepřivodili úmyslně a pokud vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě,
příprava osoby se zdravotním postižením k práci.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Bez ohledu na splnění zmíněných podmínek nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, když:

pobíráte starobní důchod nebo dávky nemocenského pojištění (nemocenskou, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství),
jste šest měsíců před zařazením do evidence uchazečů dostali výpověď za hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci,
jste šest měsíců před zařazením do evidence dostali výpověď za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,
máte nárok na výsluhový příspěvek vyšší, než by byla podpora v nezaměstnanosti (pokud je příspěvek nižší, dostanete podporu v nezaměstnanosti ve výši rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a příspěvkem),
máte povolený přivýdělek (takzvané nekolidující zaměstnání),
nemůžete se stát ani uchazečem o zaměstnání (třeba proto, že ještě podnikáte, nebo máte příjem z členství v představenstvu, berete odměnu za funkci jednatele či společníka...).

Délka podpory v nezaměstnanosti

Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti se označuje jako tzv. podpůrčí doba. Čerpání podpory v nezaměstnanosti je časově omezené. Starší uchazeči podporu v nezaměstnanosti mohou dostávat déle. Vychází se z toho, že obecně si najdou práci hůře než mladší lidé. Rozhodující je věk v den podání žádosti o podporu.

Stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:

pěti měsíců uchazeči do 50 let věku,
osmi měsíců uchazeči nad 50 do 55 let,
jedenácti měsíců uchazeči nad 55 let věku.

Podle Úřadu práce ČR jsou zlomovým okamžikem 50. a 55. narozeniny, a to ve prospěch uchazeče. Jakmile je vám v době žádosti 50 let (včetně dne 50. narozenin), mají uchazeči o podporu nárok na ni po dobu až osmi měsíců. A když o ni požádají v 55 letech (včetně dne 55. narozenin), můžete ji čerpat až jedenáct měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče získaného v posledním zaměstnání a přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Výše podpory postupně klesá.

První dva měsíce dosahuje 65 % průměrného čistého výdělku uchazeče.
Další dva měsíce klesne na 50 % průměrného čistého výdělku uchazeče.
Po zbytek podpůrčí doby klesne na 45 % průměrného čistého výdělku uchazeče.

Důležitý vliv má i způsob ukončení pracovního poměru, ukončil-li uchazeč poslední zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí sazba podpory pouze 45 % po celou podpůrčí dobu. Vážným důvodem je například osobní péče o dítě ve věku do čtyř let, péče o jinou závislou osobu, nebo docházka dítěte do školy či školky.

Magazín Peníze.cz dále uvádí, že kdo si více vydělával, dostane i vyšší podporu. Ovšem je zde strop, který činí 58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2024 je tedy 24.608 Kč. V roce 2023 to bylo 22.798 Kč. Rozhodující je přitom den (rok) podání žádosti.

Jak bylo výše uvedeno, pokud jste doposud působili jako OSVČ, můžete mít rovněž nárok na podporu v nezaměstnanosti. Doba i procentní sazba pro výpočet zůstává stejná jako u bývalých zaměstnanců, pouze se částka počítá z tzv. vyměřovacího základu. Záleží přitom na výši odváděných záloh na důchodové pojištění.

Jak jsme již uvedli, výše podpory v nezaměstnanosti se sice odvíjí od vašeho dosavadního výdělku, ale současně je stanovena horní hranice. Maximální výše měsíční podpory v nezaměstnanosti představuje 58 % z průměrné mzdy stanovené MPSV.

Pokud se vám blíží důchodový věk, možná se vám místo přihlášení na pracovní úřad a pobírání podpory vyplatí předčasný odchod do důchodu.

Podpora v nezaměstnanosti se odvíjí od vašeho předchozího příjmu a má pevně stanovené procentní sazby, které se v průběhu podpůrčí doby snižují. Maximální výše podpory je však omezena.

Možná máte z bývalého zaměstnání nárok na odstupné a říkáte si, že je návštěva úřadu práce tím pádem zbytečná, když nějaké prostředky máte. Pokud si nejste jisti, jak vysoké odstupné by vám mělo být vyplaceno, může vám pomoci kalkulačka odstupného, která zohlední rozhodné období pro výpočet odstupného podle platné legislativy. Vliv na vaši finanční situaci má také případné odstupné.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Od roku 2024 nehraje roli, jestli jste při ukončení zaměstnání měli nárok na odstupné. Úřad práce začne vyplácet podporu v nezaměstnanosti hned za první měsíc po ukončení pracovního poměru všem uchazečům o zaměstnání, kteří splní podmínky. Tedy i těm, kterým zaměstnavatel vyplatil odstupné, odbytné či odchodné.

V letech 2011 až 2023 uchazeč o zaměstnání, který měl nárok na odstupné, začal dostávat podporu v nezaměstnanosti až poté, co odstupné „vyčerpá“. Když měl například nárok na odstupné ve výši tří měsíčních výdělků, začal dostávat podporu v nezaměstnanosti až od čtvrtého měsíce.

Na druhou stranu od roku 2024 skončila takzvaná kompenzace. Tu dříve poskytoval úřad práce uchazeči o zaměstnání, který má nárok na odstupné, ale zaměstnavatel mu ho z nějakého důvodu nevyplatil.

Nižší podpora při dobrovolném odchodu z práce?

Když uchazeč dá v předchozím zaměstnání výpověď, jde o dobrovolné ukončení pracovního poměru. Stejně se však posuzuje i dohoda se zaměstnavatelem. Za nedobrovolný konec je považována jenom výpověď daná zaměstnavatelem.

Toto rozlišení má vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Když ukončíte pracovní poměr sami nebo dohodou, snižuje se podpora už od prvního měsíce na 45 % předchozího čistého výdělku. Výjimkou jsou situace, kdy jste pracovní poměr ukončili „z vážných důvodů“.

Vážné důvody, při nichž se podpora ani při dobrovolném odchodu z práce nekrátí, definuje zákon o zaměstnanosti poměrně široce:

nezbytná osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
nezbytná osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby (stupeň II, III nebo IV podle příslušných předpisů), jde-li o osobu blízkou nebo trvale žijící ve společné domácnosti (...),
docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,
místo výkonu zaměstnání druhého manžela (registrovaného partnera) nebo povaha tohoto zaměstnání,
zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání,
okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce, především když nedostal mzdu do 15 dnů po uplynutí data splatnosti,
jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele.

Hlavně poslední bod (ale třeba také školní docházka) poskytuje velký prostor pro obhajobu dobrovolného opuštění předchozí práce. Rozhodnutí, zda jde o vážné důvody a zda souhlasí se skutečností, však nakonec bude záležet na úřadu práce. Když zamítne i případné odvolání, můžete se ještě zkusit obrátit na soud.

Takže: Když jste dali výpověď nebo odešli dohodou, měli byste některý ze zmíněných důvodů uvést hned při žádosti o podporu. A pokud jste přistoupili na dohodu místo toho, aby vám zaměstnavatel dal výpověď, měla by výslovně zmiňovat případné organizační nebo zdravotní důvody. Kromě výše podpory to hraje roli i pro nárok na odstupné. Podrobněji jsme o rozdílu mezi dohodou a výpovědí psali v samostatném článku.

Opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti

Zásadní změnou od ledna 2024 je prodloužení doby, kdy je možné znovu čerpat podporu v nezaměstnanosti. Pokud uchazeč podporu dočerpal (dostával ji po celou takzvanou podpůrčí dobu - tedy pět, osm nebo jedenáct měsíců podle věku), může ji znovu dostávat až po odpracování nejméně devíti měsíců. Pokud uchazeč podporu nedočerpal (přestal ji dostávat před uplynutím celé podpůrčí doby - tedy dříve než za pět, osm nebo jedenáct měsíců), může ji znovu dostávat celou (od začátku) až po odpracování nejméně šesti měsíců.

Podpora při rekvalifikaci

Při rekvalifikaci dělá podpora v zásadě 60 % vašeho předchozího průměrného čistého výdělku. Její výše není odstupňována podle měsíců, postupně tedy neklesá.

I tady funguje strop, nicméně je vyšší než u podpory v nezaměstnanosti. Při rekvalifikaci nastoupené v roce 2024 můžete dostat maximálně 27.578 Kč měsíčně (65 procent úředně stanovené průměrné mzdy v ČR).

Podpora bez doložení výdělku

Může se stát, že nemůžete doložit svůj předchozí výdělek, nebo u vás vůbec nelze určit průměrný příjem. Typickým příkladem je, když jste zkusili začít podnikat, ale hned po pár měsících ještě ve stejném roce skončíte na úřadu práce.

Když splníte další podmínky (po započtení náhradní doby pojištění, třeba díky předchozí péči o dítě), spočítají vám v roce 2024 výši podpory v nezaměstnanosti takto:

za první dva měsíce 6767 Kč měsíčně (jako 15 procent průměrné mzdy v ČR),
za třetí a čtvrtý měsíc 5413 Kč měsíčně (jako 12 procent průměrné mzdy v ČR),
po zbytek podpůrčí doby 4962 Kč (jako 11 procent měsíční průměrné mzdy).

Při rekvalifikaci půjde po celou dobu o 6315 Kč měsíčně (14 procent měsíční průměrné mzdy v ČR za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku).

Přivýdělek při podpoře v nezaměstnanosti

Ne každý, kdo má na přiznání podpory v nezaměstnanosti nárok, bude první dva měsíce podpůrčí doby pobírat 65 %. Procento je totiž závislé i na tom, z jakých důvodů anebo jakým způsobem došlo k ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele.

Jakýkoliv přivýdělek je totiž zásadní překážkou pro pobírání podpory. Může ovšem nastat situace, kdy sice jste evidováni jako uchazeč o zaměstnání, ale z nějakého důvodu nárok na podporu v nezaměstnanosti nezískáte z důvodů níže uvedených (případně jej třeba při dlouhodobé nezaměstnanosti ztratíte). V takovém případě můžete být zaměstnáni v takzvaném nekolidujícím zaměstnání.

Omezený přivýdělek - říká se mu nekolidující zaměstnání - je možný jen v měsících, kdy podporu nečerpáte. Třeba až tehdy, kdy už na ni nemáte nárok. Nebo když jste na ni vůbec nedosáhli. Takový výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, to znamená 10 400 korun v roce 2024. Když si vyděláte víc, z evidence vás vyřadí. Jestli máte výdělků několik, platí stejný strop pro jejich součet, limit se tedy nezvyšuje.

Nekolidující zaměstnání musíte včas nahlásit úřadu práce. A nesmí vám bránit v „poskytování součinnosti při zprostředkování zaměstnání“ ani v přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Výkon nekolidujícího zaměstnání je nutné na pracovním úřad oznámit, a to nejpozději v den nástupu. Pokud byste si v nekolidujícím zaměstnání vydělali více než 10 400 korun, budete z evidence uchazečů vyřazeni.

Proč vůbec zůstávat v evidenci uchazečů? Motivací může být, že stát za vás dál platí zdravotní pojištění. Zároveň je to podmínkou pro čerpání dávek v hmotné nouzi - jako „snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním“.

Změny v podpoře v nezaměstnanosti od roku 2026

Od roku 2026 se má systém podpory v nezaměstnanosti výrazně změnit. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí teprve projednají poslanci. Co se chystá?

V prvních dvou měsících (u lidí nad 60 let i ve třetím) by se podpora v nezaměstnanosti zvýšila na úroveň 80 procent předchozího příjmu, dosud je to 65 procent v prvních dvou měsících.
V dalších dvou měsících by pak podpora dosáhla 50 procent původního čistého výdělku, což je stejné jako dosud.
Ve zbytku podpůrčí doby by stát nově vyplácel pouze 40 procent oproti současným 45 procentům.

Zvýšit se má také maximální částka podpory. Zatímco teď činí 58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku, od roku 2026 má limit stoupnout na 80 procent.

Naopak délka pobírání podpory se pro některé věkové skupiny podstatně zkrátí. Maximálně pět měsíců dosud dostávají podporu lidé do 50 let věku, nově to bude do 55 let věku. Maximálně osm měsíců teď dostávají podporu lidé od 50 do 55 let věku, nově to bude od 55 do 60 let. A až na jedenáct měsíců dosud dostávají podporu lidé nad 55 let věku, nově to bude nad 60 let.

Od roku 2026 má také skončit znevýhodnění pro ty, kdo předchozí zaměstnání ukončili z vlastní vůle výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu.