Povinnosti OSVČ vůči finančnímu úřadu v České republice
Každý podnikatel má mnoho povinností, a některé z nich jsou i vůči finančnímu úřadu. Ať už začínáte podnikat jako OSVČ nebo si zřizujete obchodní společnost, musíte se zaregistrovat k dani z příjmu. V případě osob samostatně výdělečně činných se jedná o daň z příjmu fyzických osob a u obchodních společností o daň z příjmu právnických osob. Registraci vám doporučujeme provést bez zbytečného odkladu, běží zde 15denní lhůta od zahájení podnikatelské činnosti.
Pokud se podnikatel chystá podnikat jako OSVČ neboli osoba výdělečně činná, musí získat živnostenský list, který vydává živnostenský úřad. Podnikatel má právo podnikat pod svým jménem a ručí celým svým majetkem. Po zahájení podnikatelsk činnosti se OSVČ musí registrovat k dani z příjmů fyzických osob. Po skončení roku musí OSVČ podat daňové přiznání a zaplatit daň z příjmu, a to v případě, že její roční příjem překročí částku 15.000 Kč.
Získáním živnostenského oprávnění nabýváte jako poplatník právo provozovat samostatnou výdělečnou činnost. Současně s tímto právem vám však vznikají také povinnosti vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně nebo například správě sociálního zabezpečení.
Pojem OSVČ označuje osobu samostatně výdělečně činnou. Stanete se jí, když provozujete živnost, jste na tzv. volné noze nebo třeba podnikáte v zemědělství. Pokud jste OSVČ, podnikáte jako fyzická osoba pod vlastním jménem, tj. nemáte vlastní firmu (právnickou osobu).
Registrace u finančního úřadu
Musím se na finančním úřadě registrovat? Ne, jako podnikatel se nově od 1. 1. 2024 nemusíte registrovat jako plátce daně z příjmů na finančním úřadě. I před tímto datem jste se automaticky mohli registrovat prostřednictvím jednotného registračního formuláře už při ohlášení živnosti.
A to vyplněním jednotného registračního formuláře. Do jisté míry je splnění této povinnosti usnadněno Centrálním registračním místem. Najdete ho na živnostenském úřadě a můžete si tak hned při založení živnosti na jednom místě vyřídit další povinnosti, které provází vstup do podnikání vůči finančnímu úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně.
Hned na samém začátku registrace Vám přidělí správce daně tzv. daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a rodné číslo (u fyzické osoby) nebo identifikační číslo (u právnické osoby).
Daňové přiznání
Daň z příjmů je základní daní, které se nevyhne žádný podnikatelský subjekt. I když nemáte žádné příjmy, musíte daňové přiznání podat. Nějaké příjmy pravděpodobně ale mít budete. To už spíše budete mít vysoké výdaje a nedosáhnete na tak vysoký daňový základ, ze kterého by se reálně vypočítala nějaká daň k placení. Na tom ale nesejde, daňové přiznání musí být podané. Daňové přiznání za předchozí kalendářní rok podáváte vždy do konce března roku následujícího.
Stále tedy platí, že v prvním roce podnikání neplatíte zálohy. Po skončení zdaňovacího období - kalendářního roku - ale podáváte daňové přiznání v elektronické podobě.
Daňové přiznání nepodávají například podnikatelé, kteří byli celý rok v paušálním režimu a splnili všechny podmínky (např. neměli jiný příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (např.
Způsoby podání
Obecně pro všechna podání platí, že je lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky - datovou zprávou. To lze prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu, která je dostupná na www.mojedane.cz nebo přes datovou schránku.
Písemná podání a podání ústně do protokolu musí být vlastnoručně podepsána buď subjektem samotným, nebo osobou jím pověřenou nebo zplnomocněnou (§ 24 až 30 daňového řádu).
Pro podání činěná vůči správci daně je typické, že se využívá zejména forma předepsaného tiskopisu. Lze použít i tiskopis, vytištěný na počítačové tiskárně, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s příslušným tiskopisem.
Elektronicky lze podat podání i bez uznávaného elektronického podpisu, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno tzv. e-tiskopisem nebo opakováno písemně s podpisem, ústně do protokolu nebo datovou zprávou.
Pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen vybraná podání podávat pouze elektronicky - datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem.
S online fakturačním nástrojem iDoklad máte příjmy i výdaje přehledně na jednom místě. Okamžitě vidíte, kolik jste vydělali, utratili nebo co čeká na úhradu. Podklady pro přiznání nebo pojišťovny pak připravíte na pár kliknutí.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
K dani z přidané hodnoty se můžete přihlásit dobrovolně. Vyplatí se to především tehdy, když navazujete obchodní vztah spíše s plátci DPH. Mezi sebou totiž budete využívat pouze ceny bez daně. Daň sice zaplatíte, ale případný přeplatek vám finanční úřad nakonec vrátí.
Registrace k dani z přidané hodnoty je nezbytnou podmínkou pro to, abyste se stal plátcem daně z přidané hodnoty (§ 94 a § 94a; § 6 až 6f zákona č.
Kromě dobrovolné registrace je zde také registrace povinná, a to když dosáhnete vyššího obratu než 2 000 000 Kč za předchozích 12 po sobě jdoucích měsíců, tak tuto skutečnost musíte nahlásit finančnímu úřadu a stane se z vás měsíční plátce DPH, který musí každý měsíc podávat daňové přiznání a případně také doplácet daně.
V průběhu podnikání musíte průběžně sledovat výši vašeho obratu. Jakmile dosáhnete za posledních 12 kalendářních měsíců obratu nad 2 miliony Kč, musíte se přihlásit k placení DPH. Přihlášku musíte podat do 15 dnů od skončení kalendářního měsíce, ve kterém jste překročili obrat.
Povinnost vést (podvojné) účetnictví nastává ve chvíli, kdy podnikatelův obrat přesáhne za předcházející rok 25 milionů korun. Daňová evidence (dříve nazývaná jednoduché účetnictví) je jednodušší než účetnictví. Díky ní podnikatel dokládá úřadům svoji ekonomickou situaci. Také si lze díky ní spočítat daň z příjmů. Povinnost vést daňovou evidenci mají OSVČ, které nedosáhly příjmů přesahujících 25 mil.
Daňová evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a dluzích.
Jedním z povinných údajů v přihlášce k registraci k DPH je také uvedení všech vlastních bankovních účtů, které jsou používány pro podnikání s určením, které účty mají být zveřejněny (§ 98 písm.
Kromě plátcovství DPH se musíte registrovat na finančním úřadě i za situace, kdy obchodujete s jinými státy EU nebo jste přijali služby zahraniční firmy (nezáleží na tom, jestli má sídlo v EU). Stáváte se tzv. identifikovanou osobou. Z pohledu ČR jste stále neplátce DPH.
Silniční daň a daň z nemovitosti
Pokud jste vložili svůj automobil do podnikání a využíváte ho tedy na pracovní cesty, musíte z něj platit silniční daň. K této dani je nutné se opět registrovat. Částku můžete zaplatit najednou nebo po částech. Záleží jen na vaší preferenci.
Od roku 2023 jsou ze silniční daně vyjmutá osobní auta, autobusy a dodávky do 12 tun.
Daň z nemovitosti se týká těch, kteří podnikají ve vlastní budově, nebo využívají nějaké pozemky ke své podnikatelské činnosti. Pokud máte tyto nemovitosti vložené v podnikání, musíte je také danit.
Paušální daň
Jako OSVČ můžete svoji administrativu zjednodušit volbou paušální daně. Pokud ji chcete využít, musíte se přihlásit do 10. ledna daného roku. Daň je určena pouze pro neplátce DPH, kteří mají podnikání jako hlavní činnost (nemají příjmy ze závislé činnosti).
V dalších letech automaticky v režimu paušální daně pokračujete, pokud se do 10.
Paušální daň vám může ušetřit starosti - platíte jednu měsíční částku, která pokryje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. V roce 2025 je výše v 1. Do paušálního režimu se ale musíte přihlásit do 10. ledna daného roku.
Pokud budete v režimu tzv. paušální daně, nezasíláte zálohy na pojistné územní správě sociálního zabezpečení, ale přímo na účet orgánu finanční správy a pokud bude Vaše daň z příjmu za dané zdaňovací období rovna paušální dani, nepodáváte ani přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Paušální režim zahrnuje pouze zálohu na důchodové pojištění (nikoli na nemocenské).
Sociální a zdravotní pojištění
Pokud podnikatel zahájí činnost, tak musí začít platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, částka se každý rok mění. Splatnost zálohy na zdravotní pojištění je vždy do 8. dne následujícího měsíce. Na sociální pojištění to je do konce měsíce.
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění platíte formou měsíčních záloh a následně případného doplatku pojistného. Pokud za vás platí pojistné i stát (jste například student nebo důchodce), nemusíte v prvním roce platit zálohy. Pokud jste současně také zaměstnancem (v zaměstnání je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu) a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů, taktéž vám nevzniká povinnost platit zálohy. Doplatek pojistného zaplatíte nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém jste podali (popřípadě jste měli podat) přehled o příjmech a výdajích.
Pojistné hradíte formou záloh a případného doplatku. Pro určení toho, zda máte povinnost hradit zálohy, je rozhodující, jestli je vaše samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší, či za hlavní. Doplatek pojistného musíte stejně jako u zdravotního pojištění zaplatit nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém jste podali (popřípadě jste měli podat) přehled o příjmech a výdajích.
Pokud zahájíte vedlejší činnost např. v průběhu roku, povinnost platit zálohy na sociální pojistné se poté odvíjí od toho, zda je váš roční dílčí základ daně (tedy zisk neboli příjmy po odečtení výdajů) z vedlejší činnosti vyšší, nebo nižší než tzv. rozhodný příjem. Pokud nižší, sociální pojistné neplatíte vůbec. Každý rok musíte ČSSZ poslat přehled o příjmech a výdajích, a to bez ohledu na to, zda máte povinnost platit sociální pojistné, nebo nikoliv. Pokud tuto povinnost máte, ČSSZ vám na základě přehledu určí výši měsíčních záloh.
Sociální pojištění můžete jako OSVČ vedlejší hradit i dobrovolně, a zvýšit si tak v budoucnu důchod.
Podobně jako v případě sociálního pojištění, ani to zdravotní nemusíte první rok provozování vedlejší samostatně výdělečné činnosti hradit. Pokud jste zaměstnaní, měsíční zálohy na zdravotní pojištění po dobu trvání zaměstnaneckého poměru nehradíte vůbec. V ostatních případech, které umožňují provozovat živnost vedlejší, jste tzv. státní pojištěnec. Státní pojištěnci podnikající na vedlejší činnost zálohy na zdravotní pojištění hradit musí. Roční přehled o příjmech a výdajích musí odevzdat každá OSVČ vedlejší a doplatit případný nedoplatek na pojistném za předchozí rok.
Další povinnosti
Za situace, kdy budete vykonávat svoji činnost za pomoci zaměstnanců, musíte se zaregistrovat také jako plátce daně ze závislé činnosti a případně srážkové daně.
V průběhu podnikání může dojít ke změnám, jako je změna adresy trvalého bydliště, změna sídla nebo názvu společnosti. Tyto změny se musí nahlásit příslušným úřadům.
Podnikatel má také povinnost oznámit příslušným úřadům zahájení nebo znovuzahájení samostatné výdělečné činnosti.
Od roku 2023 má každý podnikatel s IČO automaticky zřízenou datovou schránku. V roce 2025 s vámi úřady komunikují výhradně přes ni. Fikce doručení: zpráva se považuje za doručenou po 10 dnech, i když si ji nepřečtete.
Nemocenské pojištění je dobrovolné. Pokud se ho rozhodnete účastnit, musíte platit zálohy, které pro rok 2024 činí minimálně 216 Kč měsíčně.
Jste-li nerezidentem ČR, máte povinnost tu zdaňovat pouze příjmy tzv. se zdrojem na území ČR, tedy ty, které jsou vymezeny v zákoně o daních z příjmů (§ 22 zákona o daních z příjmů).
Místní příslušnost správce daně stanoví pro fyzické i právnické osoby daňový řád (§ 13 odst. 1 daňového řádu). Rozhodující je místo pobytu u fyzické osoby a u právnické osoby je to její sídlo, resp. zahraniční právnická osoba nemá v ČR žádnou adresu sídla a nevznikla jí v ČR ani stálá provozovna ve smyslu § 22 odst. je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1 (§ 12 odst. 1 zákona č.
Důležité termíny pro OSVČ
Po založení živnosti vám začíná běžet několik termínů, které je potřeba si zapsat do kalendáře nebo nastavit jako připomínky.
- Do 10. ledna - přihlášení k paušální dani
- Do 2. května - podání daňového přiznání (elektronicky)
- Do 1. července - podání daňového přiznání, pokud za vás přiznání podává daňový poradce (nutné nahlásit do 2. května)
- Zdravotní pojištění: do 8. dne v měsíci (platí se zpětně, záloha za duben se tak platí do 8. května)
- Sociální pojištění: do 20. dne v měsíci (platí se dopředu, např. duben platíte do 20. dubna)
tags: #osvc #povinnosti #vůči #finančnímu #úřadu
