Povinné Pojištění Zaměstnanců v České Republice
Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců. I při důsledném dodržování bezpečnostních pravidel se ale může někdy stát, že dojde k úrazu či onemocnění. Právě pro tyto situace existuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance. Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.
Pojištění odpovědnosti musí platit zaměstnavatel, který uzavřel pracovněprávní vztah alespoň s jedním zaměstnancem. Platba tohoto pojištění znamená pro zaměstnavatele stejnou povinnost jako odvod dávek sociálního a zdravotního pojištění nebo záloh na daň.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je upraveno zákoníkem práce a vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Nesjednání zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele představuje porušení zákona a může mít za důsledek pokutu (např. ze strany České správy sociálního zabezpečení nebo Státního úřadu inspekce práce).
Vznik a Trvání Pojištění
Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Neuzavírá se pojistná smlouva.
Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně. Současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které jej nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např.
V případě ukončení zaměstnávání zaměstnanců, převodu fyzické osoby-zaměstnavatele na OSVČ, zániku firmy apod. je potřeba o této situaci informovat Generali Českou pojišťovnu a.s. Při dočasném přerušení zaměstnávání zaměstnanců musí zaměstnavatel informace o období bez zaměstnanců sdělit Generali České pojišťovně a.s. písemně na některou z kontaktních adres (dočasné odhlášení a opětovné přihlášení vždy s datem, kdy situace nastala). Změnu názvu nebo IČO firmy, reorganizaci, které vede k pracovněprávnímu nástupci firmy, rozštěpení nebo sloučení firem apod. je nutné sdělit Generali České pojišťovně a.s.
Kdo je Pojištěn?
Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ.
Pro koho je pojištění určeno: Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem. Nevztahuje se na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.
U Generali České pojišťovny a.s. jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. U Generali České pojišťovny jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří měli toto pojištění sjednáno smluvně s Českou pojišťovnou do 31. 12. 1992, a dále jsou takto pojištěni zaměstnavatelé, na něž přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů.
Pojištění se sjednává u pojišťovny Kooperativa (pokud se nejedná o zaměstnavatele, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992). Pojištěni u Kooperativy nejsou zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12.
U Generali České pojišťovny a.s. nelze pojistit nové klienty, s výjimkou pracovně-právních nástupců stávajících klientů. Příslušnost klientů k zákonnému pojištění odpovědnosti je dána vyhláškou č. 125/1993 Sb.
Zaměstnavatelé, kteří jsou přihlášení k pojištění, mají právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Avšak pozor: Pojištění se nevztahuje na případy, kdy si zaměstnanec úraz způsobí úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti (např.
Na co se Pojištění Vztahuje?
Zákonné pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost za škodu, za kterou zaměstnavatel odpovídá svému zaměstnanci. Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení, které vynaložila na léčení poškozeného zaměstnance, jsou samostatným nárokem zdravotní pojišťovny.
V případě, že zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr, protože zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání svou práci, přísluší zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Nejedná se o škodu, kterou by byl zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit, ale o povinnost, stanovenou zaměstnavateli zákonem.
Zákonné pojištění odpovědnosti nemá omezenou regionální působnost.
Zákonné pojištění kryje pouze úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců. Nekryje škody, které by mohli zaměstnanci způsobit třetím osobám, na majetku nebo v důsledku nesprávného výkonu povolání. Zvažte proto i komerční pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které kryje i tyto situace. Pokud zaměstnanec omylem poškodí zboží zákazníka, zákonné pojištění vám nepomůže.
Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů. Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech.
Pojistné Plnění
Aby pojišťovna mohla plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uznat, musí zaměstnavatel doložit několik zásadních dokumentů. V některých případech může být rozhodující i protokol o šetření úrazu, zejména pokud se jedná o závažnější poranění nebo pokud okolnosti nehody nejsou zcela jasné.
Plnění je zpravidla proplaceno v plné výši, pokud zaměstnavatel neporušil zákon (např. BOZP). Pokud však došlo k hrubému porušení předpisů, může pojišťovna odmítnout plnění a požadovat náhradu (tzv.
Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti. Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce. Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele. V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.
Jak Platit Pojistné?
Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával.
Pokud zaměstnavatel v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, vypočte první pojistné ze základu pro čtvrtletí, za které má pojistné zaplatit. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb.
Vyměřovací základ se stanoví na základě stanoveného vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období knihovna zaměstnávala.
Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností. Dříve byly kategorie členěny podle ekonomických činností (OKEČ). To bylo nahrazeno tříděním CZ-NACE.
Pojistné se hradí čtvrtletně s tím, že pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. Pojistné je splatné do 31. ledna (za 1. čtvrtletí), do 30. dubna (za 2. čtvrtletí), do 31. července (za 3. čtvrtletí) a do 31. října (za 4.
Lhůty pro odvod pojistného Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.
Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu. První pojistné je splatné 2×, jednou zpětně za období, které uplynulo a v němž zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí).
Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.
Pokud není pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.
Příklady
Příklad č. 1: Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. 2022. Vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení za únor a březen činil 74 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu má zaměstnavatel vypočítat odvod zákonného pojištění? Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. 2022. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.
Příklad č. 2: Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který již v kalendářním roce přesáhl částku 50 000 Kč? Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění a životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 50 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.
Příklad č. 3: Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby? Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem "zaměstnanec", nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.
Příklad č. 4: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. 2022 a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance? Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že, osoba již není zaměstnancem.
Příklad č. 5: Zaměstnavatel, který má jako hlavní činnost výrobu nápojů (sazba pojistného činí 0,84 % z VZ), zaměstnává mimo dalších 70 zaměstnanců 2 zaměstnance, kteří již v měsíci červenci 2022 dosáhli maximálního vyměřovacího základu. V měsíci srpnu a září bylo každému z nich zúčtováno 145 000 Kč. Odvádí se z jejich příjmu zákonné pojistné? Protože již dosáhli maximálního vyměřovacího základu, z jejich zúčtovaného příjmu se neodvede pojistné na sociální zabezpečení.
Hlášení Pojistné Události
Pojistnou událost z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání můžete nahlásit on-line nebo písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O.
Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění. Šetření je skončeno, pokud byla dohodnuta výše náhrady škody nebo pokud pojišťovna obdržela pravomocné rozhodnutí o výši náhrady škody.
Změny a Ukončení Pojištění
V případě ukončení zaměstnávání zaměstnanců, převodu fyzické osoby-zaměstnavatele na OSVČ, zániku firmy apod. je potřeba o této situaci informovat Generali Českou pojišťovnu a.s.
Při dočasném přerušení zaměstnávání zaměstnanců musí zaměstnavatel informace o období bez zaměstnanců sdělit Generali České pojišťovně a.s. písemně na některou z kontaktních adres (dočasné odhlášení a opětovné přihlášení vždy s datem, kdy situace nastala).
Změnu názvu nebo IČO firmy, reorganizaci, které vede k pracovněprávnímu nástupci firmy, rozštěpení nebo sloučení firem apod. je nutné sdělit Generali České pojišťovně a.s.
Důležité Kontakty
Odpovědi na dotazy k výplatě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) po pracovním úrazu nebo podklad pro daňové přiznání (Potvrzení o zdanitelných příjmech) vám připraví a zašle na vyžádání konkrétní pracovník likvidace pojistných událostí spravující vaši pojistnou událost. Pokud jméno a kontaktní údaje k dispozici nemáte, můžete dotaz zaslat písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O. Vždy prosím uveďte číslo pojistné události, popř.
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance GroupP. O.
V obou případech nás prosím kontaktujte. P. O. P. O.
tags: #povinné #pojištění #zaměstnanců #druhy
