Počet zaměstnanců ČSA v historii
České aerolinie, známé také jako ČSA, byly po desetiletí synonymem pro českou leteckou dopravu a jednou z nejstarších leteckých společností na světě. Společnost založená v roce 1923 prošla mnoha vzestupy a pády, ale dnes, po téměř sto letech existence, čelí otázce svého konce.
K tomuto pádu ČSA směřovala staletá historie, která se začala psát pět let po vzniku samostatného Československa.
ČSA jsou pátou nejstarší fungující aerolinkou na světě - starší jsou jen nizozemská KLM, kolumbijská Avianca, australský Qantas a ruský Aeroflot. To se ale velmi brzy změní a na páté místo se posune Finnair. ČSA jako samostatná aerolinka přestanou k 26. říjnu existovat a veškeré lety budou operovat Smartwings. Mimo jiné tak z nebe zmizí i poslední lety značené kódem OK (OK760 na trase Praha-Paříž a OK767 na zpátečním letu).
Založení a první roky
Československé státní aerolinie byly založeny samotnou vládou ČSR dne 6. října 1923 a do jejich čela se postavil major Karel Huppner, tehdejší druhý velitel československého letectva. Dne 6. října 1923 byly československou vládou založeny Československé státní aerolinie (ČSA), v čele s dosavadním velitelem československého letectva majorem Karlem Huppnerem, který se stal prvním ředitelem ČSA. Jejich domovským letištěm bylo Letiště Praha-Kbely.
Letoun Aero A-14 Československých státních aerolinií
První let pod novou společností se po odkladu uskutečnil 29. října téhož roku, přičemž jediným pasažérem na palubě byl redaktor Lidových novin Václav König. První let se uskutečnil letounem Aero-14 (imatrikulace L-BARC) přestavěným z původní vojenské verze. Těchto typů vyčlenilo ministerstvo obrany pro nově vzniklé ČSA celkem 17, již další rok se ale počet ukázal jako nadbytečný a 5 jich putovalo zpět do služeb vojenské pošty. Některé z ponechaných letounů byly přestavěny na verzi pro dva cestující.
V roce 1923 u nás byla v provozu jen civilní linka Praha - Bratislava. V r. otevřena linka Praha - Košice, v r. - Brno a Praha - Mariánské Lázně a další linky následovaly. Pravidelná čs. uskutečnil první let ČSA. První domácí letecké společnosti se objevily také v r. 1920. cestujících a údajně i přepravu pošty. V r. leteckou akciovou společnost (Čs.L.A.S). Ta však v r. dopravní oddíl). aerolinií (ČSA). stal mjr. Hupner. Zahajovací let se měl konat 28.10.1923. Bratislava. König). Cesta o délce 320 km trvala cca 3hod. (L- BARI). ve Kbelích pracoval mj. provozu). připadla soukromé ČLS. ciziny létat i ČSA. V r. pozemní síť zaměřovačů GONIO.
Expanze a rozvoj
Šest let po svém vzniku se ČSA stávají členem Mezinárodního sdružení leteckých dopravců, tedy předchůdce asociace IATA, do které jsou aerolinky sdružovány dnes. Mimo jiné byla aerolinii udělena poznávací značka OK. Tu Československo zdědilo po Rakousko-Uhersku, kterému byly mimo další rezervovány kódy OG.
ČSA v této době působí pouze na domácím nebi a o přeshraniční lety se starají Škodovy závody a její Československá letecká společnost. Svoji roli na evropském nebi posílily ČSA sedm let od svého založení, kdy se do nabídky dostal první mezinárodní let. Tou byla linka Praha-Záhřeb, která byla později prodloužena o Rijeku a Dubrovník. Následná evropská expanze postupovala velmi rychle - přibyly linky do Bukurešti, Paříže, Bělehradu, Budapešti a nejdelším letem se stalo spojení Praha-Moskva.
Boeing 737-400 Českých aerolinií
Tehdejší letouny startovaly z letiště Praha-Kbely aby o pět mezipřistání a deset hodin ve vzduchu později přistály na letišti Moskva-Tušinovo. ČSA v této době do flotily zařadily moderní třímotorové letouny Avia-Fokker F.VIIb/3m a na konci třicátých let dokonce typ Douglas DC-2. První celokovový dopravní letoun v ČSR původem z Ameriky se postaral především o zrychlení dopravy. V roce 1930 se označení čs. letadel změnilo z L na OK. V r. letiště v Ruzyni.
Druhá světová válka a poválečné období
Ihned po březnové okupaci začalo nacistické Německo s přímou kontrolou nad veškerým dopravním systémem tehdejšího Československa a protektorátní doprava byla výrazně omezována. Stopku vystavilo zářijové vyhlášení války. Veškeré letouny patřící ČSA byly zabaveny a Luftwaffe je zařadila do výcviku, případně pro cvičné účely. Zaměstnanci ČSA samozřejmě přišli o práci a byli nuceni k jiné obživě. Velká část pilotů uprchla z Protektorátu a přidala se k zahraničním či exilovým jednotkám. Letadlový park ČSA do r. byla veškerá domácí letecká činnost zastavena.
Po válce začaly ČSA se svou činností velmi rychle - už v září 1945 nastartovaly dopravu na lince Praha-Bratislava a postupně přibyly i další mezinárodní. V roce 1947 byl do nabídky rovněž zaveden první dálkový let na trase Praha-Káhira. V tomto období do flotily směřovaly západní letouny z válečných přebytků a také jako součást evropské poválečné obnovy. Vedle Dakot nebo Junkersů Ju-52 sloužily po válce v řadách ČSA i italské stroje Savoia-Marchetti SM.73.
Brzy poté čs.leteckou dopravu značně omezily únorové události 1948. leteckou techniku ze západu způsobilo také orientaci na techniku sovětské výroby. trvala až do r. V r. 1951 převzali ČSA i zlínskou společnost Svitlet. aerotaxi a v r. 1951 samostatný podnik pro zemědělskou a lesnickou leteckou činnost Agrolet. Pomocné letecké činnosti byly později reorganizovány. 1969 byl Agrolet z ČSA vyčleněn a k 1.7. air.
Éra proudových letadel a expanze do světa
V roce 1962 se ČSA staly globálním dopravcem díky nové lince na trase Praha-Havana. Ta se stala nejen symbolem technologického pokroku, ale také politické spolupráce mezi socialistickými státy v době studené války. Na první mezikontinentální linku na trase Praha-Havana nasadily ČSA typ Bristol Britannia. Atlantickému nebi však v této době začaly vládnout proudová letadla, ČSA ale na tento let zařadila britský turbovrtulový typ Bristol Britannia. Byť šlo ve srovnání s dosavadní flotilou společnosti o komfortnější letoun s výrazně vyšší kapacitou (90 cestujících), žádal si dvě mezipřistání. První se uskutečnilo v irském Shannonu, druhé v kanadském Ganderu.
Začátek 70. let znamenal především výrazné rozšíření flotily - primárně o dálkové Iljušin Il-62 s doletem kolem 10 000 km. První proudový dálkový letoun vyráběný v Sovětském svazu umožnil zavedení letů bez mezipřistání do Asie, Afriky i Ameriky. Kromě Havany se tak z Prahy začalo létat do afrických měst Alžír, Dakar či Lagos, do asijského Bangkoku, Singapuru, či Hanoje a hned v roce 1970 byl zaveden let na trase Praha-New York.
Iljušin Il-62 ČSA na letišti Heathrow v Londýně, 1972
ČSA v období normalizace i díky výrazné podpoře komunistické vlády začaly modernizovat jak po stránce palubních služeb, tak technologií. Zvyšoval se komfort pro cestující, letadla byla modernizována a přišlo také efektivnější plánování letů. Aerolinka tak na rozdíl od většiny dopravců východního bloku držela krok se standardy západních globálních aerolinek.
Nůžky mezi aerolinkami východního bloku a těmi západními se začaly výrazně rozevírat v 80. letech. Byť patřily letouny Il-62 nebo Tupoloev Tu-154 ke spolehlivým typům, rychle začaly zaostávat především neefektivním provozem. Rovněž komfort a bezpečnost se u západních letounů v tomto období výrazně posunuly a vzdálily se sovětským dopravním flotilám.
ČSA zároveň kvůli centrálnímu plánování provozovaly mnohé ekonomicky nevýhodné linky, které musely být výrazně dotovány vládou. Byť trpěly nedostatečnou poptávkou, v nabídce musely zůstat kvůli spolupráci se zeměmi socialistického bloku.
Transformace po roce 1989 a vstup do SkyTeamu
První roky po revoluci samozřejmě musely přinést především transformaci na tržní ekonomiku. ČSA dokázaly v průběhu 90. let modernizovat svoji flotilu a přejít zpět na západní letouny - především Boeingy 737 a Airbusy A310 a A319. První vlna modernizace flotily ČSA byla v 90. letech spojena především s nákupem Boeingů 737. Výrazným milníkem se potom stal vstup do aliance SkyTeam, kam patří AirFrance, Delta, KLM a další globální aerolinky.
Celé 90. roky se rovněž nesly v duchu nekonečných debat o privatizaci společnosti, pro kterou se ale vládám nepodařilo najít vhodného partnera.
Od r. obnova leteckého parku ČSA (přetransformovaných v r. Air France. Od r. a.s.. osvědčení JAR 145 na opravu letadel Boeing 737. podle evropských předpisů JAR 145. pro zahraniční zákazníky. Např. prvních wingletů na Boeing 737. (D-AHFS). Od 25. výhradně na charterové lety. zpět (OK6254/5). Team a 25.3.2001 se ČSA oficiálně staly členem aliance Sky Team.
Finanční problémy a útlum
Kritické roky pro ČSA odstartoval příchod Jaroslava Tvrdíka na post předsedy představenstva, kam byl dosazen bez výběrového řízení. V této době vznikly megalomanské plány s nesmyslným rozšiřováním flotily až na 63 letadel, převzetím maďarských aerolinek Malév a také výrazným růstem platů. Mix těchto radikálních změn nového vedení směřoval k obrovským ztrátám.
Ke kompenzaci obrovských ztrát další vedení začalo používat především rozprodej majetku ČSA. K tomu se přidala ekonomická krize a také výrazný vzestup nízkonákladových aerolinek. Postupně se tak zmenšovala flotila letadel a počet provozovaných linek.
Vzkřísit ČSA se nepovedlo ani Korejcům, když v roce 2013 získali majoritní podíl ve společnosti. Již o 4 roky později je nahradil nový majitel - Smartwings. Koncern postupně včlenil zbytky ČSA do svých struktur a tečkou za stoletou historií národního dopravce ČSA se stane poslední let OK767, který přistane v sobotu 26.
rok 2003 zahájily ČSA s flotilou 31 letadel. (Baku) a souostroví Maledivy v Indickém oceánu. zcela novém trhu. (od 30. března do 25. Říjen - České aerolinie oslavily 85. r. 2009 ztrátou 3,7mld Kč.Přitom byl v r. 1. pol. Tržby (mld. Zisk (mil. V r. šéfem ČSA a gen. letadlového parku, rušení destinací a odprodej majetku. úvěr 2,5mld Kč (který stát nevyžaduje splatit /2010/). 95% majitelem ČSA. V r. 2010 je v záměru zbavit se např.
Současnost a zánik
Pandemie COVID-19 zasáhla letecký průmysl na celém světě, ale pro společnosti, které už byly před krizí finančně slabé, byla tato situace devastující. V roce 2021 ČSA požádaly o insolvenci, což znamenalo oficiální potvrzení jejich finanční nestability. Společnost musela propustit stovky zaměstnanců, omezit svou flotilu a výrazně snížit počet nabízených destinací.
ČSA jako samostatná aerolinka přestanou k 26. říjnu existovat a veškeré lety budou operovat Smartwings.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1923 | Založení Československých státních aerolinií |
| 1930 | První mezinárodní let |
| 1962 | Zahájení transatlantických letů do Havany |
| 2001 | Vstup do aliance SkyTeam |
| 2021 | Vyhlášení insolvence |
| 2024 | Zánik ČSA jako samostatného dopravce |
Silná konkurence: Nástup nízkonákladových dopravců, jako je Ryanair nebo Wizz Air, způsobil, že ČSA ztratily velkou část své klientely. Vysoké provozní náklady: ČSA se dlouhodobě potýkaly s vysokými provozními náklady, které nebyly v souladu s moderními trendy v letecké dopravě. Dopady pandemie COVID-19: Pandemie zasáhla letecký průmysl tvrdě a pro ČSA znamenala rychlé a výrazné omezení příjmů.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Základní informaceZahájení činnosti6. října 1923Ukončení činnosti26. České aerolinie, a.s. je česká holdingová společnost v oblasti letecké dopravy. Do října 2024 šlo o leteckou společnost (IATA: OK, ICAO: CSA) zkratka ČSA, anglicky Czech Airlines, která navazovala na tradici, identitu a původně i značku letecké společnosti Československé aerolinie, která byla v srpnu 1992 transformována na akciovou společnost a se zánikem ČSFR majetkově rozdělena mezi České aerolinie a slovenskou leteckou společnost Slov-Air. Ke změně názvu na České aerolinie a.s.
tags: #počet #zaměstnanců #ČSA #historie
