Ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů a nárok na odstupné v ČR
Ukončení pracovního poměru je často spojeno s otázkou odstupného, což je finanční kompenzace, na kterou má zaměstnanec nárok v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. V tomto článku se podíváme na situace, kdy má zaměstnanec nárok na odstupné ze zdravotních důvodů, jak postupovat při žádosti a kdy naopak nárok nevzniká.
Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné?
Zaměstnanci náleží odstupné v případě, že dle lékařského posudku nesmí, nebo nemůže, vykonávat práci z důvodu zdravotního postižení, nemoci z povolání, nebo zdravotního úrazu. Odstupné v tomto případě činí nejméně 12násobek průměrného měsíčního výdělku.
Nárok na odstupné ze zdravotních důvodů je důležitou formou ochrany zaměstnanců, kteří se ocitli v nepříjemné situaci způsobené zdravotními komplikacemi. Je nezbytné být informován o tom, za jakých podmínek a v jaké výši je možné odstupné získat. Od 1. ledna 2025 nastává jedna zásadní změna. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz, onemocnění způsobené povoláním apod.) nově vyplácí odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn.
Odstupné hraje pro zaměstnance důležitou roli v procesu přechodu mezi zaměstnáními. Poskytuje zaměstnanci finanční podporu při hledání nové pracovní příležitosti a pomáhá zmírnit náklady spojené s náhlým ztrátou zaměstnání.
Pokud se u vás zhorší zdravotní stav, ale stále chcete zůstat u zaměstnavatele, máte možnost požádat o přeřazení na jinou práci i vy sami. Tuto žádost je vhodné podpořit posudkem od poskytovatele pracovnělékařských služeb, který může doporučit změnu pracovního zařazení. Zaměstnavatel však není povinen vaší žádosti vyhovět, pokud pro vás nemá vhodnou pozici nebo by takové přeřazení znamenalo výrazné narušení provozu.
Novinka od roku 2025: Jako zaměstnanec budete mít právo okamžitě zrušit pracovní poměr ze zdravotních důvodů.
Podmínky pro ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů
Předně je potřeba uvést, že ne každá změna zdravotního stavu bude mít za následek možnost zaměstnavatele dát zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď. K ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů může dojít pouze ze dvou důvodů.
- První případ: Zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, onemocnění z povolání nebo ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
- Druhý případ: Zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost.
Před tím, než dojde k výpovědi má však zaměstnavatel povinnost vás přeřadit na jinou pracovní pozici, pro kterou zdravotně způsobilí jste. Toto přeřazení je pro vás v tomto případě povinné.
Lékařský posudek
Kdo vydává lékařský posudek a co v něm musí být uvedeno? Lékařské posudky vydávají poskytovatelé pracovnělékařských služeb, jimiž jsou lékaři v oboru všeobecného praktického lékařství nebo v oboru pracovního lékařství. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci a výkon dosavadní práce by vážně ohrozil zdraví zaměstnance. Je-li již v době vydávání posudku zřejmé, že důvodem pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti je pracovní úraz či nemoc z povolání, musí to být v posudku rovněž uvedeno.
Pokud zaměstnanec se závěry obsaženými v lékařském posudku nesouhlasí, může podat návrh na přezkoumání posudku poskytovateli pracovnělékařské péče, který ho vydal. Nicméně to musí udělat ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne, kdy posudek obdržel. Nevyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, předá spis s návrhem na přezkoumání včetně svého stanoviska příslušnému správnímu orgánu (tj. krajskému úřadu, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb). Správní orgán má následně povinnost lékařský posudek přezkoumat ve lhůtě 30 dnů. Proti rozhodnutí správního orgánu už není možné podat žádný další opravný prostředek. Stejně tak není možné postupovat proti závěrům v lékařském posudku cestou správního soudnictví.
To, že není další přezkum lékařského posudku (a to ani ve správním řízení, ani ve správním soudnictví) možný, však nevylučuje přezkum lékařského posudku soudem, a to v rámci občanskoprávního řízení o neplatnost výpovědi.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
Jedna z běžných otázek, které zaměstnanci pokládají po ukončení pracovního poměru: Mám nárok na podporu, když jsem dostal odstupné?
Ano, i když zaměstnanec obdrží odstupné, může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného je třeba se zaregistrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Pokud má zaměstnanec dostatečné odstupné, může to mít vliv na okamžité vyplácení podpory.
Důchodci a odstupné
Nárok na odstupné je otázkou, která trápí nejen zaměstnance, ale i důchodce, kteří se rozhodli ukončit svou pracovní činnost. Důchodci, kteří jsou stále zaměstnaní, ať už na plný nebo zkrácený úvazek, mohou mít nárok na odstupné stejným způsobem jako ostatní zaměstnanci. I když důchodce nemusí mít nárok na odstupné, může mít přístup k jiným formám ochrany, včetně penzijních a sociálních dávek.
Změny v zákoníku práce od 1. června 2025
Novela zákoníku práce přináší od 1. června 2025 nové možnosti i povinnosti. Novela zákoníku práce, účinná od června 2025, sjednotila dříve roztříštěnou právní úpravu výpovědi ze zdravotních důvodů. Výrazně tím zjednodušuje situaci jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Zaměstnanec, který se ze zdravotních důvodů nemůže vrátit na svou dosavadní pozici, má nyní jasněji stanovený postup.
Nově je dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zařazeno pod jeden výpovědní důvod podle § 52 písm. d). Všechny případy, ať už z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo obecných zdravotních důvodů se tedy sloučily do jednoho písmene a pro ukončení pracovního poměru není rozlišující bližší důvod ztráty zdravotní způsobilosti. Na straně zaměstnanců se změní to, že pokud jejich způsobilost zanikla kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, nedostanou plnění ve formě odstupného, ale jednorázovou náhradu - tu ovšem platí pojišťovna zaměstnavatele, což zaměstnavatelům sníží finanční zátěž při ukončení pracovního poměru.
Ukončení pracovního poměru dohodou
V některých případech se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na ukončení pracovního poměru dohodou ze zdravotních důvodů. Tato možnost může být výhodnější, například pokud nechcete čekat na formální výpověď nebo pokud se obě strany chtějí vyhnout soudnímu sporu. Důležité však je, aby v dohodě bylo výslovně uvedeno, že důvodem skončení pracovního poměru je zhoršený zdravotní stav.
Zaměstnanci náleží odstupné v případě, kdy k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Pro zaměstnance je podstatné, že v tomto případě má na odstupné nárok nejen v případě, že jeho pracovní poměr skončí výpovědí, ale též skončí-li z uvedeného důvodu dohodou.
Situace, kdy nárok na odstupné nevzniká
Odstupné nedostanete v případě, že k ukončení pracovního poměru došlo ztrátou vaší zdravotní způsobilosti, která ale nevznikla následkem výkonu práce. Odstupné vám také nenáleží v případě, že se zaměstnavatel zcela zprostil povinnosti k náhradě újmy způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (OZZ)
S ukončením pracovního poměru ze zdravotních důvodů se také často pojí otázky ohledně zaměstnávání a propouštění osob se zdravotním znevýhodněním (OZZ). Co se týče výpovědi OZZ ze strany zaměstnavatele, platí zde stejná pravidla jako u zdravé osoby. Zaměstnavatel vás však nemůže propusti z důvodu, že jste pozbyly status OZZ a on na vás přestane pobírat příspěvky.
Doporučení
Závěrem můžeme doporučit, aby si zaměstnanci dávali pozor na důvod výpovědi. V případě, že by se totiž jednalo pouze o tzv. obecné onemocnění (tj. nemoc, která nesouvisí s výkonem práce), nárok na mimořádné odstupné zaměstnanci nevzniká.
Pokud se domníváte, že vaše onemocnění vzniklo v souvislosti s výkonem práce, obraťte se na svého praktického lékaře nebo přímo na středisko nemocí z povolání. Podezření na nemoc z povolání se neposuzuje jen podle diagnózy, ale také podle pracovních podmínek a délky expozice riziku.
Tabulka: Nárok na odstupné dle důvodu ukončení pracovního poměru
| Důvod ukončení pracovního poměru | Nárok na odstupné | Výše odstupného |
|---|---|---|
| Pracovní úraz nebo nemoc z povolání | Ano | Minimálně 12násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Obecné onemocnění (nesouvisející s výkonem práce) | Ne | - |
| Ukončení dohodou z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání | Ano | Minimálně 12násobek průměrného měsíčního výdělku |
tags: #ukonceni #pracovniho #pomeru #ze #zdravotnich #duvodu
