Organizace Práce na Pracovišti: Zásady a Bezpečné Postupy

Každý z občanů se cítí lépe, pokud pracuje v příjemném a bezpečném prostředí, které neohrožuje jeho zdraví a život. Je důležité vyhledávat a eliminovat možná rizika, předcházet nežádoucím událostem, které mohou poškodit zdraví nebo dokonce vést ke ztrátě toho nejcennějšího, lidského života.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je široký interdisciplinární obor. V odborné literatuře můžeme nalézt různé definice v závislosti na úhlu pohledu na zajištění BOZP, například: soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum.

Pro český systém BOZP jsou klíčové systémový přístup a odpovědnost vedoucích zaměstnanců. Důraz je kladen především na vyhledání a vyhodnocení rizik a také na zapojování pracujících do řešení otázek BOZP.

Pracovní postupy jsou úzce spjaty také s organizací práce. Ta v základním rozsahu stanovuje pracovní postupy u jednotlivých činností. Jejich podstata vychází z § 5 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., který říká, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a určit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti.

Pracovní postupy jsou zvláštní postupy, které slouží k minimalizaci možnosti zranění při plnění přiděleného úkolu. Poskytují zaměstnancům informace, které jim pomohou bezpečně vykonávat pracovní činnosti. Tyto postupy pomáhají také při školení a orientaci nových zaměstnanců v rizicích, která jsou s jejich prací spojená. Součástí pracovních postupů jsou otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečné pracovní postupy a zakázané činnosti a manipulace tak, aby se předešlo poškození zdraví a životů fyzických osob při práci.

Při jakékoliv změně, která nečekaně nastane, je zaměstnavatel povinen všechny své zaměstnance v přiměřeném rozsahu proškolit. Důraz by měl klást především na možná rizika, se kterými mohou zaměstnanci přijít na pracovišti do styku. Pracovní postupy, se kterými byl zaměstnanec prokazatelně seznámen, je pak povinný při své práci dodržovat.

Zákonné Požadavky na Pracovní Postupy

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyžadují, aby zaměstnavatelé stanovili pracovní postupy tak, aby zaměstnanci:

Nevykonávali jednotvárné činnosti nebo činnosti, které jednostranně zatěžují organismus. Pokud je není možné vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami.
Nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty či materiály.
Byli chráněni proti pádu či zřícení.
Nebyli ohroženi dopravou na pracovišti.
Na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali sami bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochrana není zajištěna jiným způsobem.
Nemanipulovali ručně s břemeny, která mohou poškodit zdraví, zejména pak páteř zaměstnance.

Kontrolní Činnost Odborů

Proces ale může začít i tím, že odborová organizace sama kontaktuje svazové inspektory bezpečnosti práce a popíše jim, v čem shledávají na svém pracovišti pochybení či nedostatečné podmínky. Je dobré, když situaci odboráři popíšou co nejobsáhleji a vypíchnou, co je nejvíce pálí.

V této fázi inspektoři sdělí svůj názor a uvedou, zdali je inspekce odůvodněná, případně co může její výsledek přinést. Provedení kontroly musí být předem oznámeno zaměstnavateli.

Při zahájení kontroly ohlásí SIBP svoji přítomnost statutárnímu zástupci zaměstnavatele nebo jím pověřené osobě. Seznámí ho se zaměřením kontroly, s plánovaným časovým rozvrhem, požádá o vytvoření podmínek ze strany zaměstnavatele a dohodne s ním způsob ukončení kontroly.

Základní zásadou kontrolní činnosti je objektivita. Při konkrétních zjištěních vychází SIBP z platných právních předpisů. Při kontrole vždy respektuje zásadu odpovědnosti zaměstnavatele a vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení za bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Požadavky na zajištění BOZP jsou definovány v celé řadě právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP (které to jsou, definuje ustanovení § 349 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se o více než 80 právních předpisů, stovky technických norem a dalších ostatních předpisů k zajištění BOZP (návody k použití atd.).

Organizace Práce: Klíčové Aspekty

Organizaci práce v tomto smyslu můžeme charakterizovat tak, že jde o opatření, jehož prostřednictvím lidé, pracoviště a procesy dostávají určitou strukturu, návaznost a řád/systém, jehož cílem je výkon efektivní, bezpečné a zdraví neohrožující práce. Aby tento řád dobře fungoval, musí v něm dobře pracovat informační systém, který umožňuje včas podchytit slabiny, výpadky, nedostatky apod., na které je třeba včas reagovat.

Chod tohoto řádu musí být zabezpečen jak lidským potenciálem (zaměstnanci, managment), tak materiálem a technickým a jiným vybavením. Stanovení organizace práce je manažerskou činností, která zahrnuje organizování lidských, věcných a materiálních zdrojů, struktur a procesů.

Předpokladem určení organizace práce je stanovení vhodné organizační struktury ve firmě; to zaměstnavatel provádí zpravidla vydáním organizačního řádu (podrobněji k této problematice viz Vnitřní předpisy, které vydává zaměstnavatel na základě svého rozhodnutí akty řízení) a vyhotovením organizačního schématu firmy. V organizační struktuře firmy se stanoví prvky organizační struktury, které jsou charakterizovány určitými pracovními procesy a činnostmi a právě minimálně pro každý prvek této struktury se stanoví organizace práce.

Role Vedoucích Zaměstnanců a Informační Povinnosti

Posledním okruhem nástrojů organizace práce jsou pokyny vedoucích zaměstnanců. Současně ale platí, že zaměstnanci jsou povinni plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy.

Školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech by mělo poskytovat zaměstnancům takové znalosti, aby byli schopni rozpoznat, zdali pokyn vedoucího zaměstnance je či není v souladu s právními předpisy. Je tedy nezbytné, aby vedoucí zaměstnanci ovládali právní a ostatní předpisy týkající se jejich působnosti a odbornosti.

Pouze tak lze zaručit, že jimi vydávané pokyny a informace budou v souladu s právními předpisy a nebudou podřízené zaměstnance nabádat k nebezpečnému jednání či dokonce protiprávním činům. Vzhledem k tomu, že pokyny a informace o rizicích atd. týkající se práce a pracoviště obecně mají být dokumentovány, pak i další požadavky na organizaci práce, pracovní postupy a pokyny vedoucích zaměstnanců k BOZP jsou pokyny a informace o rizicích a opatřeních, nelze připustit, aby zásadní pokyny a informace týkající se BOZP byly vedoucími zaměstnanci sdělovány neprokazatelným způsobem. Rozhodně se nejde o nedokumentované pokyny opírat v případě pracovních úrazů, při jejich vyšetřování a při případných následných sporech a dokazování.

Judikatura

Nejvyšší správní soud v návaznosti na smrtelný pracovní úraz dělníka posuzoval, do jaké míry musí zaměstnavatel svým zaměstnancům organizovat práci a určovat pracovní postupy, aby splnil své povinnosti v oblasti BOZP. Stavební dělník dostal za úkol opravit omítku na budově do výšky pěti metrů. Při provádění práce použil žebřík, který si postavil na podlahu lešení stojícího u stěny budovy. Během provádění práce se však z výšky zřítil a utrpěl těžká zranění, na jejichž následky zemřel.

Inspekce práce následně udělila zaměstnavateli pokutu. Zaměstnavatel se proti rozhodnutí inspekce bránil žalobou. Argumentoval, že šlo o zkušeného zaměstnance a že svou povinnost splnil tím, že jej v oblasti BOZP pravidelně školil. Taktéž výslovně určil, jaký žebřík a lešení má zaměstnanec k práci využít. Dělník navíc sám nijak neupozornil na nevhodnost přidělených pomůcek.

Krajský soud zaměstnavateli nevyhověl. Ani jedna z poskytnutých pracovních pomůcek podle soudu nemohla zajistit bezpečnou práci ve výšce pěti metrů. V rozsudku zdůraznil, že zaměstnavatel zaměstnanci nedal přesné pokyny, jak má práci s přidělenými pomůckami bezpečně provést. Případ se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ani ten však argumentům zaměstnavatele nepřisvědčil.

NSS konstatoval, že zaměstnavatel je zkrátka vždy povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodrženy zásady bezpečného chování na pracovišti a ochrana proti pádu nebo zřícení. Současně musí zajistit i jejich dodržování - jinými slovy kontrolovat provádění práce. Zároveň zdůraznil důležité pravidlo - tento přestupek zaměstnavatele je založen na objektivní odpovědnosti. Odpovědnost zaměstnavatele tedy vzniká bez ohledu na případné spoluzavinění zaměstnance.

Legislativa

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. § 5.
Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, zejména ust. § 106 odst. 4 písm. d), § 102 odst. 5 písm. g), § 104 odst. 1, § 287 odst. 2 písm. c), § 297 odst. 5 písm. b) bod 1.
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Organizace práce na pracovišti: Zásady pro bezpečné a efektivní pracovní prostředí

Každý občan se cítí lépe, pokud pracuje v příjemném a bezpečném prostředí, které neohrožuje jeho zdraví a život. Je důležité vyhledávat a eliminovat možná rizika, předcházet nežádoucím událostem, které mohou poškodit zdraví nebo dokonce vést ke ztrátě toho nejcennějšího, lidského života.

Organizace práce v tomto smyslu můžeme charakterizovat tak, že jde o opatření, jehož prostřednictvím lidé, pracoviště a procesy dostávají určitou strukturu, návaznost a řád/systém, jehož cílem je výkon efektivní, bezpečné a zdraví neohrožující práce. Aby tento řád dobře fungoval, musí v něm dobře pracovat informační systém, který umožňuje včas podchytit slabiny, výpadky, nedostatky apod., na které je třeba včas reagovat. Chod tohoto řádu musí být zabezpečen jak lidským potenciálem (zaměstnanci, managment), tak materiálem a technickým a jiným vybavením.

Pracovní postupy a jejich význam

Při častých a nečekaných kontrolách pak zaměstnavatelům za chybějící pracovní postupy hrozí vysoké pokuty. Pracovní postupy jsou zvláštní postupy, které slouží k minimalizaci možnosti zranění při plnění přiděleného úkolu. Poskytují zaměstnancům informace, které jim pomohou bezpečně vykonávat pracovní činnosti. Tyto postupy pomáhají také při školení a orientaci nových zaměstnanců v rizicích, která jsou s jejich prací spojená.

Součástí pracovních postupů jsou otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečné pracovní postupy a zakázané činnosti a manipulace tak, aby se předešlo poškození zdraví a životů fyzických osob při práci.

Pracovní postupy, se kterými byl zaměstnanec prokazatelně seznámen, je pak povinný při své práci dodržovat.

Zákonné požadavky na pracovní postupy

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyžadují, aby zaměstnavatelé stanovili pracovní postupy tak, aby zaměstnanci:

Nevykonávali jednotvárné činnosti nebo činnosti, které jednostranně zatěžují organismus. Pokud je není možné vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami.
Nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty či materiály.
Byli chráněni proti pádu či zřícení.
Nebyli ohroženi dopravou na pracovišti.
Na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali sami bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochrana není zajištěna jiným způsobem.
Nemanipulovali ručně s břemeny, která mohou poškodit zdraví, zejména pak páteř zaměstnance.

Role odborů a inspekce práce

Právo odborových organizací vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů je dáno § 322 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v jeho platném znění. Svazoví inspektoři bezpečnosti práce konají průběžně kontroly na pracovištích, kde působí odborové organizace. Proces ale může začít i tím, že odborová organizace sama kontaktuje svazové inspektory bezpečnosti práce a popíše jim, v čem shledávají na svém pracovišti pochybení či nedostatečné podmínky.

Při konkrétních zjištěních vychází SIBP z platných právních předpisů. Při kontrole vždy respektuje zásadu odpovědnosti zaměstnavatele a vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení za bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Legislativa v oblasti BOZP

Mezi základní právní předpisy patří například:

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Organizační struktura ve firmě

Předpokladem určení organizace práce je stanovení vhodné organizační struktury ve firmě; to zaměstnavatel provádí zpravidla vydáním organizačního řádu a vyhotovením organizačního schématu firmy. V organizační struktuře firmy se stanoví prvky organizační struktury, které jsou charakterizovány určitými pracovními procesy a činnostmi a právě minimálně pro každý prvek této struktury se stanoví organizace práce.

Aspekty organizace práce

Stanovení organizace práce je manažerskou činností, která zahrnuje organizování lidských, věcných a materiálních zdrojů, struktur a procesů.

Zásady bezpečného chování na pracovišti

Zaměstnanec je povinen se při práci a v práci řídit zásadami bezpečného chování na pracovišti (§ 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce č. 262/2006 Sb.). Zaměstnavatel tedy musí určit organizaci práce a stanovit takové pracovní postupy, které nebudou v rozporu se zásadami bezpečného chování na pracovišti, resp. nebudou zaměstnance "tlačit" do jednání, které by jim neumožnilo se zásadami bezpečného chování na pracovišti řídit.

tags: #organizace #prace #na #pracovisti #zásady