Nemocenská po skončení zaměstnání: Podmínky a nároky v České republice
Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. Jak to ale funguje v případě, že zaměstnavatele nemáte? Kdy máte nárok na nemocenskou v tomto případě a kdy vám náleží i náhrada mzdy?
Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu. Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.
Základní podmínky pro nárok na nemocenskou
- Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
- Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
- Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky. V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.
Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.
Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.
Vysvětleme si to na příkladu: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15.
Ochranná lhůta a její význam
Abyste nezůstali bez peněz v době, kdy vaše zaměstnání skončilo (např. po uplynutí smlouvy na dobu určitou), vztahuje se na vás ze zákona ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pozor, nemocenské náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Panu Adamovi skončil pracovní poměr na dobu určitou dne 31. 7. 2019. Zatím si nenašel nové zaměstnání a od 5. 8. 2019 je v pracovní neschopnosti.Protože pan Adam nastoupil na nemocenskou v tzv. ochranné lhůtě (sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění), bude mít od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenské, i když už nepracuje.
musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění - k tomu musí splňovat druhou podmínku, a to být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba devět měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).
Sedm dní, které vás můžou zachránit - tak by se dala nazvat ochranná lhůta po konci pracovního poměru. I když už v práci nejste, stále máte týden na to, abyste v případě nemoci nebo úrazu dostali nemocenské dávky. Představte si situaci: v pondělí skončíte v práci dohodou a ve středu vás skolí chřipka.
Pojďme si to vysvětlit na příkladu: Končíte v práci k poslednímu březnu a hned druhý den začíná běžet vaše ochranná lhůta. Pozor ale - tohle neplatí, pokud vás vyhodili za nějaký průšvih v práci.
Představte si, že jste skončili v práci třeba k poslednímu březnu. Vaše ochranná doba běží od prvního do sedmého dubna včetně. Co když ale v práci jste byli jen pár dní? V takovém případě se ochranná lhůta zkrátí na dobu, po kterou jste byli pojištění.
Je fajn vědět, že těhotné ženy mají speciální ochranu. Jejich ochranná lhůta se rovná délce posledního zaměstnání, maximálně ale 180 dní.
Výpočet nemocenské po skončení zaměstnání
Počítání nemocenské po ukončení práce dohodou není žádná věda, když víte, na co se zaměřit. Nejdůležitější je váš průměrný denní výdělek za posledních 12 měsíců před tím, než jste onemocněli. Celý výpočet funguje docela jednoduše: sečtou se vaše příjmy a vydělí se počtem dnů. Pak přichází na řadu redukce - z první částky se vezme 90 %, z další 60 % a z poslední 30 %.
A kolik vlastně dostanete? První měsíc je to 60 % z vypočítané částky, další měsíc 66 % a od třetího měsíce nemocenské už 72 %.
Výše nemocenského se vypočítá z vašeho posledního výdělku. Měli jste víc prací najednou? Tím lépe - příjmy se sečtou ze všech zaměstnání, kde jste byli pojištění.
V takovém případě se výše nemocenské vypočítá z vašich příjmů za posledních 12 měsíců před odchodem. Měli jste ke konci roku tučné prémie?
Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv.
V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj.
Nemocenská se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv.
Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.
Příklad výpočtu nemocenské u různých mezd (od 15. dne):
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní (průměr na den) | Nemocenská za 60 dní (průměr na den) | Nemocenská za 90 dní (průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Práva a povinnosti během nemocenské
Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování.
Jestliže jste zaměstnanec s pracovní smlouvu, nemusíte řešit zdravotní ani sociální pojištění. Jak je to ale v případě, že vám skončí smlouva na dobu určitou a vy posléze onemocníte? Nebo odcházíte za několik týdnů na mateřskou dovolenou? Vznikne vám v takových případech nárok na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství?
Během nemocenské po ukončení pracovního poměru dohodou je třeba věnovat zvýšenou pozornost možnostem přivýdělku, protože zde platí specifická pravidla. Základním principem je, že člověk na nemocenské nesmí vykonávat výdělečnou činnost, která by mohla prodloužit dobu jeho léčení.
Jakýkoliv přivýdělek během nemocenské musí být nahlášen příslušné správě sociálního zabezpečení. Zatajování příjmů může vést k závažným problémům a finančním postihům.
Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.
V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.
Praktické rady a postupy
Tak si představte situaci - skončili jste v práci dohodou a teď potřebujete na neschopenku. Co teď? Nejdůležitější je nezaspat a včas dodat všechny papíry na sociálku. Od doktora potřebujete neschopenku s pořádně vypsanou diagnózou a jak dlouho budete marodit. A nezapomeňte přibalit kopii té dohody o ukončení práce!
I když už nechodíte do práce, musíte dodržovat všechno, co vám doktor předepsal. Žádné výlety mimo povolené vycházky! Změnil se vám telefon nebo se stěhujete k tetě na vesnici? Sociálka to musí vědět! A až se uzdravíte nebo najdete novou práci, hned jim to nahlaste.
Když nedodržíte pravidla hry, můžete přijít o peníze. Kontrola ze sociálky vás může navštívit kdykoliv během dne, tak buďte připraveni. Nejhorší je, když přijdou a vy nikde.
Celý tenhle proces může být pěkně na palici, ale když budete všechno dodržovat, nemůže se nic pokazit. A kdyby něco nebylo jasné?
Vyřizování nemocenské po ukončení práce dohodou může být pořádná výzva. Nejdůležitější je potvrzení o ukončení pracovního poměru - to je vlastně takový základ všeho. Váš bývalý šéf vám ho musí dát, je to jeho povinnost. A pak potřebujete neschopenku od doktora.
Další věc, bez které se neobejdete, je potvrzení o výdělcích za poslední rok. Jasně, papírování je otrava, ale tyhle informace sociálka prostě potřebuje. Měli jste během roku víc prací?
Nezapomeňte na žádost o nemocenské - je to vlastně takový dotazník, kam napíšete svoje údaje včetně čísla účtu. Pracovali jste na víc místech najednou? Pak potřebujete doklady odevšad. Nakonec přihoďte čestné prohlášení, že nikde jinde nepracujete ani nepodnikáte.
Zatímco dřív jste neschopenku jednoduše donesli do práce, teď musíte všechno vyřizovat sami přímo na sociálce.
Při souběžném výkonu více zaměstnání může vzniknout složitá situace ohledně nároku na nemocenské dávky. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou v jednom zaměstnání, ale nadále pokračuje v druhém nebo dalších pracovních poměrech, je třeba posuzovat každý pracovní poměr samostatně.
Pro zaměstnance je důležité, aby při ukončení pracovního poměru dohodou a současném trvání jiného zaměstnání informoval o této skutečnosti všechny své zaměstnavatele i příslušnou správu sociálního zabezpečení. Tím se předejde případným komplikacím při vyřizování nemocenských dávek a zajistí se správný výpočet jejich výše.
V případě, že pracovník onemocní po skončení zaměstnání, které bylo ukončeno dohodou z jeho vlastní iniciativy, má nárok na nemocenské dávky pouze po dobu tzv. Je důležité si uvědomit, že pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou bez vážného důvodu, může se dostat do složité situace, pokud by bezprostředně po skončení pracovního poměru onemocněl.
Zaměstnanci by také měli pamatovat na to, že při ukončení pracovního poměru dohodou na vlastní žádost nemají automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti.
V neposlední řadě je třeba myslet na to, že pokud zaměstnanec plánuje ukončit pracovní poměr dohodou a ví, že bude v brzké době potřebovat nemocenské dávky (například z důvodu plánované operace), měl by zvážit jiné možnosti ukončení pracovního poměru nebo si zajistit návaznost nového pojistného vztahu.
Nemocenské náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.
I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
ZMĚNY DPH V ROCE 2024 | Talkshow s Janou | UOL Účetnictví
Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek. Při práci na zkrácený úvazek je však hrubá měsíční mzda nižší než by byla v případě zaměstnání na plný úvazek, takže nemocenská ze zkráceného úvazku je z tohoto důvodu nižší než ze zaměstnání na plný úvazek. Částka nemocenské totiž závisí na výši rozhodného předchozího příjmu. Čím vyšší mzda, tím vyšší případná nemocenská.
Nemáte žádnou povinnost ukončit pracovní neschopnost ke dni skončení pracovní smlouvy a zaměstnavatel Vás k tomu nesmí nutit.
tags: #nemocenská #po #skončení #zaměstnání #podmínky
