Když je rodinnému rozpočtu ouvej, potřeboval by injekci a příjmy ze zaměstnání vám nestačí, můžete si zkusit říct o zvýšení platu. Nebo si můžete rovnou najít líp placenou práci. A když ani jedno není možné, můžete si zkusit najít aspoň přivýdělek.

Připravili jsme pro vás přehled možností a odpovědí na nejčastější praktické otázky, které se týkají přivýdělku, vašich práv a zejména povinností vůči státu. V první řadě tedy placení daní a odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Možnosti přivýdělku

• Přivýdělek na dohodu o provedení práce (DPP)
• Přivýdělek na dohodu o pracovní činnosti (DPČ)
• Sehnat si další, třeba zkrácený pracovní úvazek
• Nebo zkusit podnikat - možná se vám bude dařit a se starým zaměstnáním se rozloučíte

Dohoda o provedení práce (DPP)

Dohoda o provedení práce (zkráceně DPP) je jeden ze smluvních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, ale pravidlo je, že pro jednoho zaměstnavatele nesmíte odpracovat víc než 300 hodin ročně.

Dohoda o provedení práce musí být vždycky písemná, má obsahovat dobu, na kterou se uzavírá, a mělo by v ní být i řečeno, jakou konkrétní práci byste pro zaměstnavatele měli provést. A samozřejmě taky za kolik. Za práci na dohody musíte dostat aspoň minimální mzdu. Minimální odměna odpovídá minimální mzdě, tedy v roce 2025 částce 124,40 Kč/hod.

Výhodou i nevýhodou dohody o provedení práce je to, že ji jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec můžou kdykoli bez uvedení důvodu vypovědět. Výpovědní lhůta trvá patnáct dní, výpověď musí být podána písemně.

V DPP může být uvedena doba, po kterou dohoda platí a s jejím uplynutím dochází i k automatickému ukončení DPP. To samé platí i v případě odpracování 300 hodin. Vypovědět dohodu je ale možné i dřív, a to včetně DPP na dobu neurčitou. Je zde však povinná výpovědní lhůta 15 dní. Ta začíná běžet, jakmile doručíte svému zaměstnavateli písemnou výpověď. Stejně tak to platí i pro zaměstnavatele. Samozřejmě je možné také ukončit pracovní poměr okamžitě, dohodou o ukončení DPP.

Daně u DPP

Když na to přijde, za určitých okolností nemusíte příjmy z práce na dohodu o provedení práce přiznávat. A když na to přijde, nemusíte z nich daň platit. Pokud máte uzavřených víc dohod s různými zaměstnavateli, uvažujte vždy o každém zvlášť. Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 11 500 korun, můžete si vybrat ze dvou variant danění.

• Nepodepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů). Pak vám zaměstnavatel z vašeho příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň a tím byste v podstatě mohli mít hotovo: daň z příjmů byla odvedena a můžete pustit finanční úřad z hlavy. Pokud máte v daném roce celkově nižší příjmy, pravděpodobně se vám vyplatí i ten z dohody o provedení práce do daňového přiznání zanést. Vyšší daňový základ vám umožní víc využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete od zaměstnavatele potvrzení o příjmu, vydá vám ho po konci roku a vy ho použijete jako přílohu daňového přiznání. Pokud jste byli po celý rok zaměstnaní v běžném pracovním poměru a práce na dohodu pro vás byla jen přivýdělkem, daňové slevy za vás pravděpodobně uplatnil už váš zaměstnavatel v zaměstnání, výhodu proto nevyužijete. Jestli jste ale byli zaměstnaní jen část roku, určitě se to vyplatí.
• Podepíšete prohlášení k dani. Pak zaměstnavatel z vaší odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Protože ale mluvíme o přivýdělku k zaměstnání, tahle možnost není moc pravděpodobná: prohlášení můžete mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele, tedy u toho prvního. Slevy za vás uplatní on.

Když je měsíční odměna (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než jedenáct tisíc pět set korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vždy.

Zdravotní a sociální pojištění u DPP

Záleží na tom, kolik si na dohodu vyděláte. Znovu platí to, že příjmy od každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. A víc příjmů od téhož zaměstnavatele, že se sčítá. Pokud váš měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 11 500 korun, pak z něj zdravotní pojištění ani sociální pojištění odvádět nemusíte.

Pokud měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele 11 500 korun přesáhne, už se z něj odvody za na sociální pojištění (6,5 procenta hrubého výdělku) a zdravotní pojištění (4,5 procenta hrubého výdělku).

Paradoxně tak vyšší výdělek může znamenat míň peněz na ruku.

Pozor taky na to, kdyby se z přivýdělku stala vaše jediná práce. Pak byste museli i při práci na dohodu s výdělkem pod 11 500 korun platit zdravotní pojištění jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2022 je to konkrétně 2187 korun. (Pro rok 2025 bude částka pravděpodobně vyšší).

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se vždy uzavírá písemně. Písemná dohoda má obsahovat popis sjednané práce, rozsah pracovní doby, výši odměny a dobu, na kterou se uzavírá. Stejně jako dohody o provedení práce, můžete i dohody o pracovní činnosti uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Existuje ale časové omezení: u žádného zaměstnavatele byste neměli v průměru pracovat víc než 20 hodin týdně, průměr se počítá za rok nebo za dobu trvání dohody, pokud je kratší než rok.

Výhodou i nevýhodou dohody o pracovní činnosti je opět to, že ji jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec můžou kdykoli bez uvedení důvodu vypovědět. Výpovědní lhůta trvá patnáct dní, výpověď musí být podána písemně.

Daně u DPČ

Přivýdělek z DPČ se daní stejně jako příjmy z běžného pracovního poměru: zaměstnavatel strhne patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů. Když u něj v daném měsíci podepíšete prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů)., sníží zálohu o slevy na dani, na které máte nárok - pokud už ale máte prohlášení k dani podepsané v jiném zaměstnání, v rámci přivýdělku to znova nepůjde.

Zdravotní a sociální pojištění u DPČ

Z dohody o pracovní činnosti se odvádí sociální a zdravotní pojištění, jen když váš výdělek dosáhne aspoň 4000 korun měsíčně (částka platná v roce 2023, v roce 2025 se může lišit). Z částky nižší než 4000 korun se neodvádí. Tenhle limit poslední dobou pravidelně roste v roce 2021 se zvyšoval z dřívějších 3000 korun, od roku 2023 to bude 4000 korun.

Pokud máte dohod víc, výdělky u každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. Kdybyste ale měli u jediného zaměstnavatele dohod víc, pak měsíční výdělky sečtěte.

Mezi odvody na zdravotní a sociální pojištění existuje u dohody o pracovní činnosti jeden praktický rozdíl. U zdravotního pojištění se počítá s výdělkem, jaký je napsaný ve smlouvě. U sociálního ale s výdělkem reálným.

Další možnosti přivýdělku

Druhý pracovní poměr

I když jste zaměstnáni a klidně na plný úvazek, neznamená to, že si nemůžete další zaměstnání přibrat. Dva úvazky dokonce můžete mít i u jednoho zaměstnavatele - s podmínkou, že oba pracovní poměry nemají stejnou náplň práce a že se nejedná o stejný druh činnosti. Až vám u pohovoru nabídnou hrubou mzdu, asi budete chtít vědět, kolik to dá čistého. Pomůže naše kalkulačka čisté mzdy.

Zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů v běžné výši za vás budou odvádět zaměstnavatelé nezávisle z obou výdělků. Daňové slevy a zvýhodnění ale můžete uplatňovat jen u jednoho z nich.

Nezávisle také budete z obou pracovních poměrů čerpat dávky nemocenského pojištění. Může se stát, že budete uznáni práce neschopnými pouze u jedné z činností, pak budete čerpat nemocenskou jen z tohoto zaměstnání.

Samostatně se u každého pracovního poměru posuzuje také nárok na dovolenou, délka výpovědní lhůty nebo nárok na odstupné.

Podnikání při zaměstnání

Vedle zaměstnání můžete začít i podnikat. Jestli ale chcete podnikat ve stejném oboru, jako působí váš zaměstnavatel, potřebujete jeho písemný souhlas.

Když podnikáte při zaměstnání, na vaše podnikání se pohlíží jako na vedlejší činnost, což přináší výhody. Jako vedlejší činnost ale své podnikání musíte označit při zahájení činnosti a pak vždy v přehledech o příjmech a výdajích, které se odevzdávají po daňovém přiznání.

V prvním roce podnikání nemusíte z příjmů platit zálohy na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pojistné doplatíte až dodatečně po odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu podle toho, kolik jste podnikáním vydělali.

Když roční příjem při podnikání po odečtení výdajů nepřekročí rozhodnou částku pro povinnou účast na důchodovém pojištění, která pro rok 2022 dělá 93 387 korun, sociální pojištění za daný rok neplatíte vůbec, a v dalším roce opět nemusíte hradit zálohy - sociální pojištění případně doplatíte až po podání dalšího přehledu.

Když podnikáte jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje: počítejte 7782 korun na měsíc podnikání. Zálohy na zdravotní pojištění nemusejí zaměstnanci, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti, platit ani v dalších letech, pojistné doplatí vždy až po podání přehledu zdravotní pojišťovně. Na člověka, který podniká v rámci vedlejší činnosti, se také nevztahuje minimální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění ani minimální výše záloh, která platí pro lidi podnikající v rámci hlavní činnosti.

Pozor si na zdravotní a sociální pojištění dejte v případě, že skončíte v zaměstnání. Pak se podnikání stává automaticky hlavním zdrojem příjmů a musíte zálohy hned začít platit, a to ve výši vypočtené v přehledu (nejmíň ale v minimální výši stanovené pro OSVČ).

Daňovému přiznání se při podnikání v rámci vedlejší činnosti na začátku následujícího roku nevyhnete. Přiznání nemusíte podávat, jedině když vaše příjmy z podnikání při zaměstnání nepřesáhnou za rok 15 tisíc korun. V daňovém přiznání jinak budete moct stejně jako ostatní podnikatelé uplatnit výdajové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani - jen pozor na to, že nezdanitelné části základu daně a daňové slevy lze uplatnit pouze jednou. Jestli už je za vás uplatňuje zaměstnavatel, v podnikání to znova nepůjde.

Příležitostné přivýdělky

Přivydělávat si můžete také příležitostnými činnostmi. Když příjmy (pozor, ne zisky) z nich nepřesáhnou 30 tisíc ročně, nemusíte je nikde hlásit ani danit. Musí jít ale o činnosti, kterým se opravdu věnujete jen výjimečně, nepravidelně.

Souhlas zaměstnavatele

Podle zákoníku práce potřebují zaměstnanci k přivýdělku souhlas zaměstnavatele ve chvíli, kdy chtějí vedle svého zaměstnání vykonávat jinou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, přičemž může být shoda v předmětu činnosti pouze částečná. V tomto případě je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnavatele.

Ani ve chvíli, kdy od zaměstnavatele dostanete písemný souhlas, nemáte tak úplně vyhráno. Zaměstnavatel totiž může udělený souhlas později odvolat, musí se ale jednat o písemné odvolání a zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci své rozhodnutí objasnit.

V případě zaměstnanců ve veřejné správě jsou pravidla ještě přísnější. Zaměstnanci ve veřejné správě mohou podnikat pouze s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele. Tato povinnost se vztahuje na veškerou podnikatelskou činnost, a to i mimo obor zaměstnavatele.

Tabulka: Srovnání DPP a DPČ

Kritérium	Dohoda o provedení práce (DPP)	Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Maximální rozsah práce	300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele	Průměrně max. 20 hodin týdně (počítá se za celé období trvání dohody)
Zdravotní a sociální pojištění	Neodvádí se do 11 500 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele	Odvádí se, pokud měsíční výdělek přesáhne 4 000 Kč (v roce 2023, pro rok 2025 se může lišit)
Nárok na dovolenou	Ano, pokud dohoda trvá min. 4 týdny a je odpracováno min. 80 hodin	Ano, pokud dohoda trvá min. 4 týdny a je odpracováno min. 80 hodin
Výpovědní lhůta	15 dní	15 dní

Novinky pro DPP od 1. 1. 2025

ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce (DPP). Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více.

Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody. ČSSZ informuje, že 1. 1. 2025 nabyla účinnosti očekávaná novela zákona o nemocenském pojištění, která ruší změny u dohod o provedení práce (DPP) plánované od počátku roku 2025 v souvislosti se zákonem č. 163/2024 Sb. Touto novelou se ruší celá právní úprava režimu tzv. oznámené dohody.

Dosavadní podmínky pro zaměstnance na DPP, které se týkají sčítání příjmů u různých zaměstnavatelů, se nemění. Platí tak i nadále, že pro účely nemocenského a důchodového pojištění se v příslušném měsíci sčítají příjmy zaměstnance, který má u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více DPP. Příjmy z DPP, které má zaměstnanec uzavřené u různých zaměstnavatelů, se nesčítají.

K příjmům z DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti), ani kdyby je zaměstnanec uzavřel u stejného zaměstnavatele.

Od 1. 1. 2025 se u DPP mění částka rozhodná pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění v daném kalendářním měsíci. Povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění vznikne, pokud bude zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Průměrná mzda vychází pro tyto účely z § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výši rozhodné částky pak vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Sdělení MPSV bylo publikováno stejně jako samotná novela DPP ve Sbírce zákonů v pátek 27. 12. 2024 (pod číslem 476/2024 Sb.). Částka rozhodná pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění je od 1. 1. 2025 ve výši 11 500 Kč. Účast vzniká při jejím dosažení a již z příjmu 11 500 Kč se tak odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Příklad

Zaměstnanec v pracovním poměru pracuje u svého zaměstnavatele od ledna 2025 také na výpomoc. Na ni má uzavřenou DPP za 11 000 Kč měsíčně. Z DPP není účasten nemocenského ani důchodového pojištění. Stejně tak to platí v situaci, kdy by namísto pracovního poměru zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Pokud uvedený zaměstnanec uzavře se stejným zaměstnavatelem další DPP, ze které mu je měsíčně zúčtováno dalších 500 Kč, příjmy z obou DPP se sečtou, vznikne mu účast na pojištění a ze souhrnné částky 11 500 Kč odvede pojistné na sociální zabezpečení. Přitom se nezohledňují příjmy z pracovního poměru ani z DPČ.

Pokud by stejný zaměstnanec měl uzavřenu ještě další DPP u jiného zaměstnavatele, nemá to vliv na účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení u prvního zaměstnavatele. Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se pro tyto účely nesčítají. Účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení se řeší u každého ze zaměstnavatelů zvlášť.

Novela se netýká povinností zavedených s účinností od 1. 7. 2024 - tedy povinnosti zaměstnavatelů evidovat a elektronicky hlásit každý měsíc všechny zaměstnance, kteří pracují na DPP (pojištěných i nepojištěných), včetně výše jejich příjmu.

tags: #privydelek #pri #zamestnani #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Brigáda v Globusu Karlovy Vary
• Práce přesčas a svátky v ČR
• Práce Sokolov brigáda
• Vývoj minimální mzdy
• Nové pracovní příležitosti ve Znojmě