Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance a podmínky odstupného v České republice

Okamžité zrušení pracovního poměru je mimořádný způsob ukončení pracovního poměru, který umožňuje jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci ukončit pracovní poměr bez dodržení výpovědní doby. Tento článek se zaměřuje na podmínky, za kterých může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr, a na související nároky na odstupné a náhradu mzdy.

Právní úprava okamžitého zrušení pracovního poměru je obsažena v ustanoveních § 55 a násl. zákoníku práce (Zákon č. 262/2006 Sb.). Pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance předepisuje zákoník práce písemnou formu (§ 60 ZP). Jiné než písemné okamžité zrušení pracovního poměru je vyloučeno a nepřihlíží se k němu. Pracovní poměr končí okamžikem doručení písemnosti zaměstnavateli; případné datum uvedené zaměstnancem v písemnosti nehraje žádnou roli.

Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve dvou případech stanovených zákonem:

Zdravotní důvody: Pokud podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.
Nevyplacení mzdy: Pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

Vážné ohrožení zdraví zaměstnance

První důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru předpokládá:

Existenci lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává.
Z výše uvedených dokumentů vyplývá nemožnost zaměstnance konat dále dosavadní práci bez vážného ohrožení jeho zdraví.
Skutečnost, že zaměstnavatel neumožnil zaměstnanci v příslušné lhůtě po předložení zmíněného posudku výkon jiné pro něho vhodné práce (vhodnost jiné práce se posuzuje podle ustanovení § 41 odst. 6 ZP).

Je třeba zdůraznit, že platné bude okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance jen tehdy, pokud tomu bude odpovídat obsah lékařského posudku. Problém stávající právní úpravy je nicméně v tom, že zákon o specifických zdravotních službách ohledně možných posudkových závěrů nereflektuje případy, s nimiž výslovně počítá ve vztahu k rozvázání pracovního poměru ZP.

Také je důležité, že po předložení lékařského posudku začíná zaměstnavateli běžet lhůta. Musí totiž zaměstnanci do 15 dnů umožnit výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnavatel má dle ust. § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce po předložení lékařského posudku povinnost převést zaměstnance na jinou práci, je povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Pokud ho tedy převede na jinou práci, která splňuje tyto podmínky, znemožní zaměstnanci skončit pracovní poměr dle ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

Dlužná mzda, plat nebo jejich náhrady

U druhého důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru by se měl zaměstnanec předem ujistit, zda:

Mu zaměstnavatel skutečně nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část.
Uplynula lhůta 15 dnů od skončení období splatnosti ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 ZP.

Možnost zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr spojuje ZP s nevyplacením peněžitého plnění ve formě mzdy, platu nebo jejich náhrady, a to v jakékoli části. Netýká se tedy případů, kdy je zaměstnavatel zaměstnanci dlužen např. na cestovních náhradách, na odměně za pracovní pohotovost nebo na odměnách v rámci péče o zaměstnance, které povahu mzdy, platu či jejich náhrady nemají.

Zákon zmiňuje jako důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru nevyplacení jakékoli části výše uvedených plnění. Může jít tedy i o částku z pohledu zaměstnavatele zcela banální. Aby bylo okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem v takovém případě shledáno soudem jako neplatné, muselo by být v řízení prokázáno, že pohnutkou zaměstnance nebylo vykonat právo, ale poškodit zaměstnavatele, takže úmysl dosáhnout účelu sledovaného právní normou by byl až vedlejší (zaměstnanec svého práva zneužil, postupoval v rozporu s dobrými mravy).

K okamžitému zrušení pracovního poměru nemůže zaměstnanec přistoupit hned, bezprostředně po uplynutí výplatního termínu, v němž mu mzda, plat nebo jejich náhrada nebyly zaměstnavatelem vyplaceny. Zákon totiž stanoví v této souvislosti lhůtu 15 dnů a její počátek váže až na den následující po skončení období splatnosti, kterým je kalendářní měsíc následující po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat (jejich náhradu) nebo některou jejich složku.

Není vyloučeno, aby zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr i v případě, že byť byly splněny výše uvedené podmínky, zaměstnavatel dodatečně svůj dluh uhradil. Bude záležet na posouzení okolností toho kterého případu, zdali není jednání zaměstnance v rozporu s dobrými mravy.

Například, zaměstnanci nebyla vyplacena mzda za měsíc únor. U zaměstnavatele byl výplatní termín stanoven na 15. den v kalendářním měsíci. K okamžitému zrušení pracovního poměru může zaměstnanec přistoupit nejdříve dne 16. dubna. Lhůta 15 dnů neběží totiž od výplatního termínu, ale až od skončení měsíce března jako období splatnosti pro mzdu za měsíc únor.

Právo zaměstnance na náhradu mzdy (platu)

Zaměstnanci, který rozvázal pracovní poměr okamžitým zrušením, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 4 tohoto právního předpisu, tedy jde o průměrný výdělek v měsíční podobě. Na rozdíl od odstupného se však z této náhrady musí odvést pojistné na zdravotní pojištění i na sociální zabezpečení.

Lhůty pro okamžité zrušení

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl (§ 59 ZP). Tyto lhůty jsou prekluzivní, což znamená, že po jejich uplynutí právo zaměstnance na okamžité zrušení pracovního poměru zaniká.

Odstupné

Odstupné je upraveno v zákoníku práce a náleží pouze zaměstnanci. Podmínky nároku a výplaty odstupného jsou definovány v § 67 zákoníku práce. Zaměstnanec má nárok na odstupné při skončení pracovního poměru z důvodů na straně zaměstnavatele, jako je jeho zrušení, přemístění nebo nadbytečnost. Výše odstupného závisí na délce pracovního poměru - při zaměstnání do 1 roku činí jednonásobek, při délce 1-2 roky dvojnásobek a nad 2 roky trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné podléhá dani z příjmu, ale neodvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění, a může ovlivnit nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Upozornění na možné chyby

Často s vidinou možnosti rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením a obdržet v té souvislosti náhradu mzdy (platu) předkládají zaměstnanci jako způsobilý podklad pro tento postup lékařský posudek (nebo třeba jen doporučení) svého registrujícího poskytovatele, aniž by šlo o poskytování pracovnělékařských služeb z vůle zaměstnavatele, nebo projevují určitou netrpělivost a nedají zaměstnavateli čas oněch 15 dnů k umožnění výkonu jiné vhodné práce. V takovém případě by ale nebyly splněny podmínky předepsané ZP.

Judikatura

Níže jsou uvedeny některé judikáty Nejvyššího soudu ČR, které se týkají okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance:

NS, 21 Cdo 515/2001: Způsobilým důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance je i nevyplacení části mzdy. Je třeba ovšem zdůraznit, že nikdo nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužít na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu.
NS, 21 Cdo 1151/2001: Cílem § 54 odst. 1 písm. b) zákona č. 65/1965 Sb. [nyní § 56 odst. 1 písm. b) ZP ] je umožnit zaměstnanci, aby mohl ihned (bez nutnosti rozvazovat pracovní poměr výpovědí) skončit takový pracovní poměr, v němž zaměstnavatel významným způsobem porušil svou povinnost vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo mu poskytnout v zákonem stanovených případech náhradu mzdy a tuto svou povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě 15 dnů po splatnosti těchto nároků (nyní po uplynutí období splatnosti).
NS, 21 Cdo 1275/2004: V případě, že zaměstnanec zrušil se zaměstnavatelem okamžitě pracovní poměr proto, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti (období splatnosti) za více měsíců nebo jinak určených výplatních období, je důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru naplněn i tehdy, jestliže zaměstnavatel ve skutečnosti nevyplatil zaměstnanci do 15 dnů po uplynutí (období) splatnosti mzdu nebo náhradu mzdy (jejich část) pouze za jeden z těchto více měsíců nebo jinak určených výplatních období.
NS, 21 Cdo 966/2004: Aby byl naplněn smysl a účel léčebně preventivní péče při posuzování způsobilosti k práci, musí být obsah lékařského posudku přizpůsoben tomu, jaké důsledky mají za daného právního stavu vzhledem k odbornému posouzení zdravotního stavu zaměstnance ve vztahu účastníků pracovního poměru nastat. Proto je k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance dle § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb. [(nyní § 56 odst. 1 písm. a) ZP ] třeba takového lékařského posudku, v němž je jasně deklarována nemožnost konat dosavadní práci bez vážného ohrožení zdraví.
NSS, 6 Ads 129/2010: Nevyplacení mzdy v minimální výši nebo prodlení s jejím vyplacením je výrazně delší, než je splatnost mzdy, je možné považovat za zásah do zájmu společnosti zajistit odměnu za práci k slušnému a soběstačnému životu pracovníků a jejich rodin, a tedy za společensky škodlivé jednání.

tags: #okamzite #zruseni #pracovniho #pomeru #zamestnancem #odstupne