Odstupné při smlouvě na dobu určitou: Podmínky a nároky v České republice
Ukončení pracovního poměru je v některých případech spojeno s nárokem zaměstnance na odstupné. Kdy musí zaměstnavatel zaměstnanci odstupné vyplatit a v jakých případech naopak nárok na odstupné nevzniká? To, včetně dalších důležitých informací spojených s nárokem na odstupné, se dozvíte v našem článku.
Podle zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na odstupné v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. Jinými slovy, jako zaměstnavatel musíte zaměstnanci vyplatit odstupné v případě, že ho propouštíte. Zaměstnanec má nárok na odstupné v případě, že k ukončení pracovního poměru vedl důvod na straně zaměstnavatele. Pokud výpověď podá sám zaměstnanec, na odstupné nárok nemá.
V následujícím článku se podíváme na to, za jakých podmínek a v jaké výši je možné odstupné získat. Je nezbytné být informován o tom, za jakých podmínek a v jaké výši je možné odstupné získat.
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Dle výše uvedeného náleží zaměstnanci odstupné, jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, tzn. z následujících důvodů:
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
V těchto případech zaměstnanci náleží odstupné, i když se bude jednat o pracovní poměr na dobu určitou. Bude-li však pracovní poměr na dobu určitou rozvázán z jiných důvodů či skončí-li uplynutím doby, na kterou byl uzavřen, odstupné zaměstnanci nenáleží.
Dostali jste v práci výpověď pro nadbytečnost? V takovém případě máte nárok na odstupné. Pokud vás zaměstnavatel propustí z těchto důvodů, na odstupné máte nárok i v případě, že pracovní poměr končí dohodou.
Zaměstnanec nemůže mít právo na odstupné, pokud dal výpověď sám, nebo byl propuštěn z důvodů, které vyplývají z porušení pracovních povinností. Výpověď dohodou v zákoníku práce neexistuje. Pracovní poměr lze ukončit pouze výpovědí zaměstnance, a nebo po vzájemné dohodě. Pokud se obě strany dohodnou na rozvázání pracovního poměru, nárok na odstupné není povinný. Většinou zaměstnavatel nabízí odstupné ve výši jedné základní mzdy. V tomto případě se obdržené finanční prostředky spíše posuzují jako odměna, než jako odstupné. Co se týče povinných odvodů jsou stejné, jako u kterékoliv jiné mzdy.
Nárok na odstupné ze zdravotních důvodů je důležitou formou ochrany zaměstnanců, kteří se ocitli v nepříjemné situaci způsobené zdravotními komplikacemi. Zaměstnanci náleží odstupné v případě, že dle lékařského posudku nesmí, nebo nemůže, vykonávat práci z důvodu zdravotního postižení, nemoci z povolání, nebo zdravotního úrazu. Odstupné v tomto případě činí nejméně 12 násobek průměrného měsíčního výdělku. Velký důraz by měl zaměstnanec klást na důvod výpovědi.
Pokud utrpíte vážný pracovní úraz nebo u vás propukne nemoc z povolání, dostanete o dost vyšší odstupné. Konkrétně máte nárok na nejméně 12násobek průměrného měsíčního platu. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání však musí potvrdit odborný lékařský posudek.
Výše odstupného a výpočet
Podle § 67 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, platí, že pokud dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písm. a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst.
Dostanete jeden až tři průměrné měsíční platy - podle toho, jak dlouho trval váš pracovní poměr.
Průměrný měsíční výdělek se vypočítává z hrubé mzdy zaměstnance a výše odstupného se počítá na základě průměru za kalendářní čtvrtletí neboli poslední tři měsíce v zaměstnání.
Výši odstupného není možné snížit a jako zaměstnavatel musíte dle zákona dodržet výše uvedenou minimální hranici odstupného.
Tabulka: Výše odstupného dle důvodu ukončení pracovního poměru
| Důvod ukončení pracovního poměru | Výše odstupného |
|---|---|
| Rušení zaměstnavatele nebo jeho části | Minimálně 1 násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Přemístění zaměstnavatele nebo jeho části | Minimálně 1 násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Nadbytečnost zaměstnance | Minimálně 1 násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Zdravotní důvody (pracovní úraz, nemoc z povolání) | Minimálně 12 násobek průměrného měsíčního výdělku |
Příklad výpočtu odstupného
Příklad: Josef pracoval 5 let ve výrobní společnosti a 31. ledna dostal výpověď pro nadbytečnost. Poběží mu ještě dvouměsíční výpovědní doba, jeho pracovní poměr tedy reálně skončí 31. března. Zaměstnavatel Josefovi vyplatí odstupné ve výši tří měsíčních platů. I když se Josef půjde registrovat na úřad práce hned 1. dubna, podporu bude dostávat až od 1.
Odstupné a daňové aspekty
Z odstupného se stejně jako z jiných výdělků platí daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. V případě, že je příjem zaměstnance nadprůměrně vysoký, uplatňuje se 23% sazba.
Zaměstnavatel ani zaměstnanec z výplaty odstupného neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, po odpovídající dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Jedna z běžných otázek, které zaměstnanci pokládají po ukončení pracovního poměru. Podpora v nezaměstnanosti je dávka poskytovaná státem, která má pomoci lidem, kteří ztratili zaměstnání a aktivně hledají novou práci. Ano, i když zaměstnanec obdrží odstupné, může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Délka evidence na Úřadu práce: Po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného je třeba se zaregistrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.
Výše odstupného: Pokud má zaměstnanec dostatečné odstupné, může to mít vliv na okamžité vyplácení podpory.
Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.
Odstupné pro důchodce
Nárok na odstupné je otázkou, která trápí nejen zaměstnance, ale i důchodce, kteří se rozhodli ukončit svou pracovní činnost. Důchodci, kteří jsou stále zaměstnaní, ať už na plný nebo zkrácený úvazek, mohou mít nárok na odstupné stejným způsobem jako ostatní zaměstnanci. I když důchodce nemusí mít nárok na odstupné, může mít přístup k jiným formám ochrany, včetně penzijních a sociálních dávek.
Další důležité informace
Pokud zaměstnavatel po domluvě odstupné stále nezaslal, zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě. Žádost o odstupné by měla být podána písemně.
Co dělat, pokud zaměstnavatel odstupné neposlal? Zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě.
Skončení pracovního poměru může proběhnout i vzájemnou dohodou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta. Dále může být podaná výpověď ve zkušební době. Ve zkušební době může být výpověď ukončená ze strany zaměstnance i zaměstnavatele bez udání důvodů. Zkušební doba je prostor zaměstnance i zaměstnavatele, aby zjistili, zda jim práce vyhovuje, a zda bude zaměstnavatel se zaměstnancem spokojený. Pokud jedna ze stran chce od smlouvy v této zkušební době odstoupit, pak musí být výpověď písemná. Při tomto způsobu ukončení zde není žádná výpovědní lhůta, takže pracovní poměr končí datem doručení výpovědi ve zkušební lhůtě doručené zaměstnavateli.
Pokud se tedy nejedná o okamžitou výpověď či ukončení ve zkušební době, tak výpovědní doba bývá zpravidla dvouměsíční. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem domluví na dohodě, tak může být i kratší. Pokud jedna strana s dohodou nesouhlasí, tak musí být podaná výpověď klasicky podle zákona a výpovědní dobu po dobu 2 měsíců je třeba dodržet.
Aktuální legislativní změny
Aktuálně: Novela zákoníku práce, tzv. Flexinovela by měla přinést důležitou změnu při výpovědi. Tou je, že výpovědní doba poběží doručením výpovědi a ne až od 1. dne následujícího měsíce jak tomu je doposud. Předpokládaný datum účinnosti je od 1.4.2025.
Výpověď musí být podaná vždy písemně. Ze strany zaměstnavatele musí být prozatím vždy s uvedením důvodů podle § 52. Výpověď ze strany zaměstnance může být s uvedením důvodů i bez nich.
Od ledna 2025 nastává jedna zásadní změna. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz, onemocnění způsobené povoláním apod.) nově vyplácí odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn.
tags: #odstupne #při #smlouve #na #dobu #urcitou
