Vyměřovací základ OSVČ: Co to je a jak ho správně určit?
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je povinna platit pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění. Pro výpočet tohoto pojistného je klíčový vyměřovací základ. V tomto článku se dozvíte, co to je vyměřovací základ OSVČ, jak se stanovuje a jaké jsou jeho minimální a maximální hranice.
Základní informace o OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je osoba, která ukončila povinnou školní docházku a vykonává samostatně výdělečnou činnost nebo při samostatné výdělečné činnosti spolupracuje. Samostatnou výdělečnou činností je např. provozování živnosti, podnikání v zemědělství, umělecká činnost aj.
Samostatná výdělečná činnost se dělí na 2 druhy:
- Hlavní - jde o Váš jediný příjem.
- Vedlejší - činnost není jediným Vaším příjmem (vedle podnikání jste ještě zaměstnaní, studujete, pobíráte invalidní nebo starobní důchod, osobně pečujete o dítě do 4 let věku atd.).
Důvod pro to, aby Vaše podnikání bylo považováno za vedlejší činnost, musíte sdělit Územní správě sociálního zabezpečení. Vykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní, je pro ni účast na důchodovém pojištění povinná, pokud ji vykonává jako činnost vedlejší, vzniká účast až na základě dosažených příjmů nebo pokud se k účasti OSVČ sama přihlásí. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné, mohou se tedy samy rozhodnout, zda se k němu přihlásí. Pojistné OSVČ samy odvádějí příslušné územní správě sociálního zabezpečení, u které jsou evidovány.
Povinnosti OSVČ
Jste-li OSVČ, k Vašim hlavním povinnostem patří placení pojistného na důchodové pojištění a podávání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok. Jako OSVČ máte také povinnost oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení datum:
- zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti.
- ukončení samostatné výdělečné činnosti.
- zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, od kterého Vám byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti.
- zániku důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (to znamená, že jste např. skončili zaměstnání, nemáte již nárok na výplatu důchodu či rodičovského příspěvku, přestali jste studovat aj.).
Veškeré změny musíte hlásit příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost.
Pojistné OSVČ platí:
- pojistné na důchodové pojištění formou záloh a doplatku tohoto pojistného.
- pojistné na nemocenské pojištění (dobrovolné).
Pojistné platíte na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. K platbě musíte uvádět variabilní symbol, aby se Vaše platba správně zaevidovala. Číslo účtu a Váš variabilní symbol obdržíte od příslušné správy sociálního zabezpečení poté, co oznámíte zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Co je to vyměřovací základ?
Vyměřovací základ je částka, ze které se vypočítává výše pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Roční vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama.
Pojmy jako vyměřovací základ nebo daňový základ OSVČ spolu částečně souvisí, občas se ale pletou a zaměňují. Daňový základ pro OSVČ je hrubý zisk, tedy rozdíl příjmů a výdajů. Pokud tento rozdíl podělíme dvěma, získáme vyměřovací základ.
Pro rok 2024 se sazba pojistného stanovuje ve výši 29,2 % vyměřovacího základu. Částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Stanovení výše vyměřovacího základu
U OSVČ je vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění částka touto osobou určená, která činí nejméně 55 % daňového základu (dílčího základu daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti) s tím, že pokud jste vykonávali samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní, musí to být alespoň zákonem stanovená minimální částka.
Nejnižší vyměřovací základ se za rok 2024 stanoví jako 55 % daňového základu za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob. U osob, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, je vyměřovacím základem 55 % z příjmů po odpočtu výdajů.
Minimální vyměřovací základ
Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ, vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2024 pro výkon hlavní činnosti, tj. 13 191 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ, vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2024 pro vedlejší činnost, tj. 4 837 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
V obou případech se do tohoto počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství či dlouhodobé ošetřovné. Započítávají se ale i měsíce, ve kterých byla činnost vykonávána jen po část měsíce.
Maximální vyměřovací základ
Maximálním (ročním) vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, pro rok 2024 ve výši 2 110 416 Kč. Takto stanovený vyměřovací základ OSVČ se nesnižuje o jeho poměrnou část za měsíce, ve kterých nebyla vykonávána činnost.
Stropování pojistného
Byla-li OSVČ v kalendářním roce také zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o přesahující částku nejprve vyměřovací základ OSVČ, je-li částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.
Vyměřovací základ ze zaměstnání dokládá OSVČ potvrzením, které je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti (zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení). V případě, že OSVČ doloží potvrzení ze zaměstnání, ze kterého vyplývá, že již dosáhla v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu zaměstnance stanoveného na tento rok, není tato OSVČ povinna platit pojistné za tento rok jako OSVČ ani zálohy na pojistné od měsíce, ve kterém správě sociálního zabezpečení tuto skutečnost oznámila a doložila, a to až do kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž tato OSVČ dosáhla maximálního vyměřovacího základu.
Přehled minimálního vyměřovacího základu a minimální zálohy OSVČ
Následující tabulka uvádí přehled minimálního vyměřovacího základu a minimální zálohy OSVČ pro zdravotní pojištění za roky 2020 až 2025:
| Rok | Minimální měsíční vyměřovací základ | Minimální měsíční záloha |
|---|---|---|
| 2020 | 13 402 Kč | 2 352 Kč |
| 2021 | 14 221 Kč | 2 490 Kč |
| 2022 | 16 212 Kč | 2 841 Kč |
| 2023 | 17 170 Kč | 2 968 Kč |
| 2024 | 21 983,5 Kč | 2 968 Kč (do ledna 2025) |
| 2025 | 23 278,50 Kč | 3 143 Kč (od ledna 2025) |
OSVČ, pro které neplatí minimální vyměřovací základ
Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ v následujících případech:
- Osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu.
- Osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.
- Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku.
- V situaci, kdy je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.
- OSVČ, za které platí pojistné stát.
Změny u sociálního pojištění OSVČ
Vyměřovacím základem pro sociální pojištění je 55 % z daňového základu dle § 7 daně z příjmů (tedy příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti). Do r. 2023 přitom platilo, že vyměřovací základ je stanoven na 50 % z daňového základu, tedy shodně s vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění.
Co se však mění, je určení minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se sociální pojištění odvádí. Jako u zdravotního pojištění platí, že se tento základ odvíjí od průměrné mzdy stanovené pro účely důchodového pojištění - tedy bez ohledu na další změny by tak jako tak docházelo k úpravě minimálního vyměřovacího základu. Ovšem v zákoně je stanovena další úprava, a sice navyšování minimálního vyměřovacího základů v procentní výši k průměrné mzdě.
Pro OSVČ s vedlejší činností (např. souběžné zaměstnání, pobírání starobního a invalidního důchodu atd.) se vyměřovací základ v roce 2025 nemění, co se týká procentní výměry. Dle zákona je stanoven na 11 % průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění (tato hranice platí od r.
Zatímco do r. 2024 činila minimální záloha na sociální pojištění částku 3 852 Kč, od r. Na rozdíl od zdravotního pojištění platí pro sociální pojištění maximální vyměřovací základ. Ten je stanoven na 48násobek průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění. A protože již víme, že se průměrná mzda každý rok mění, dochází i u tohoto výpočtu pro odvod sociálního pojištění ke změně.
Přehled o příjmech a výdajích
Pokud jste alespoň po část roku vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, musíte podat příslušné správě sociálního zabezpečení předepsaný tiskopis Přehled o příjmech a výdajích. Základní lhůta pro podání Přehledu o příjmech a výdajích je do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, která zpravidla připadá na 2. května. Pokud máte zpřístupněnu datovou schránku, která vám byla zřízena ze zákona, máte povinnost Přehled o příjmech a výdajích podat elektronicky.
Paušální režim
Pokud budete v režimu tzv. paušální daně, nezasíláte zálohy na pojistné územní správě sociálního zabezpečení, ale přímo na účet orgánu finanční správy a pokud bude Vaše daň z příjmu za dané zdaňovací období rovna paušální dani, nepodáváte ani přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Paušální režim zahrnuje pouze zálohu na důchodové pojištění (nikoli na nemocenské).
Účast OSVČ na důchodovém pojištění
OSVČ je účastna důchodového pojištění v případě, že v daném roce:
- vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
- její příjem z vedlejší samostatné vedlejší výdělečné činnosti dosáhl rozhodné částky (ta je proměnlivá - v roce 2024 je to 105 520 Kč, pro rok 2025 je to 111 736 Kč),
- přihlásila se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění,
- je poplatníkem v paušálním režimu a daň za toto zdaňovací období je rovna paušální dani.
Doba samostatné výdělečné činnosti, za kterou nebylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění, nemůže být započítána pro nárok na důchod.
Účast OSVČ na nemocenském pojištění
OSVČ mohou být účastny nemocenského pojištění dobrovolně. Účast na nemocenském pojištění Vám vznikne dnem, který v přihlášce uvedete, ne však dříve, než dnem, ve kterém přihlášku k pojištění podáte. Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí 2,7 % vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění činí 9 000 Kč a minimální platba pojistného je stanovena ve výši 243 Kč.
tags: #vyměřovací #základ #OSVČ #co #to #je
