Nevyčerpaná dovolená je častým tématem při ukončení pracovního poměru, během zkušební doby i při dlouhodobé nemoci. Pokud končíte pracovní poměr a máte nevyčerpanou dovolenou, tak se musí zaměstnavatel řídit zákoníkem práce, který stanovuje jasná pravidla.

Dali jste výpověď nebo jste ji obdrželi od zaměstnavatele a přemýšlíte, kdy skutečně skončíte s pracovními povinnostmi? Klíčovým faktorem, který to může ovlivnit, je stav vaší nevyčerpané dovolené. Právní úpravy stanoví, jak se s dovolenou při výpovědi nakládá, a možnosti, které jako zaměstnanec máte, nejsou zanedbatelné. Podívejme se na problematiku blíže, abyste z této situace vytěžili maximum.

Končíte v zaměstnání a máte na kontě stále několik hodin dovolené? Můžete si ji vyčerpat i ve výpovědní době? Dříve se doba dovolené stanovovala počtem dnů, od 1. ledna 2021 došlo ale k právní úpravě a dovolená se začala udávat podle počtu odpracovaných hodin. Stále ovšem mají zaměstnanci nárok na minimálně 20 dní dovolené, tedy 160 hodin.

Obecné zásady pro čerpání dovolené

Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.

Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. 160 hodin při standardní osmihodinové pracovní době). Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá.

Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Například, zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů.

Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou. Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.

Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.

Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.

Jak řešit nevyčerpanou dovolenou?

Nejjednodušším řešením samozřejmě je dovolenou vyčerpat ještě před skončením pracovního poměru. O to může zaměstnanec sám požádat, ale záleží jen na zaměstnavateli, zda žádosti vyhoví. Dovolená může být čerpána, resp. nařízena zaměstnavatelem i ve výpovědní době. Je přitom lhostejné, zda dal výpověď zaměstnavatel zaměstnanci, nebo zaměstnanec zaměstnavateli.

O čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel, a to tak, že minimálně 14 dní před začátkem dovolené informuje písemně zaměstnance. Jestliže si chce zaměstnanec vyčerpat dovolenou podle svého uvážení, záleží na zaměstnavateli, zda mu dovolenou schválí.

Pokud by však měl zaměstnanec k dispozici ještě nevyčerpanou dovolenou z loňského roku 2023 (nebo dokonce dovolenou převedenou z let předchozích), aniž by zaměstnavatel určil termín jejího čerpání, třeba právě na dobu před skončením pracovního poměru, může si dobu čerpání dovolené určit sám zaměstnanec. Takto si může zaměstnanec rozhodnout o čerpání loňské a starší dovolené.

Pokud k vyčerpání dovolené nedojde, nestihne se to do konce pracovního poměru, vzniká zaměstnanci nárok na tzv. proplacení dovolené. Ostatně je to jediný případ, kdy může být dovolená tzv. proplácena, tedy poskytnuta náhrada mzdy za dovolenou, ovšem aniž by zaměstnanec čerpal volno.

Proplacení nevyčerpané dovolené

Pokud vám při ukončení pracovního poměru zůstane nevyčerpaná dovolená, zaměstnavatel je povinen vám ji proplatit. Výše této náhrady se určuje podle průměrného výdělku. Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se vyplácí ve výši průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce).

Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracované doby v tomto období.

Průměrný výdělek se stanovuje čtyřikrát do roka k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1.

• Pro průměrný výdělek zjištěný k 1. lednu kalendářního roku a používaný v I. čtvrtletí jsou rozhodující výdělkové poměry zaměstnance ze IV.
• Výdělkové poměry za I. čtvrtletí kalendářního roku ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. dubnu a používaný ve II.
• Výdělkové poměry za II. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. červenci a používaný ve III.
• Výdělkové poměry za III. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. říjnu a používaný ve IV.

Kdy vzniká nárok na náhradu mzdy?

Nejvyšší soud dospěl k tomu, že zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy za dovolenou (až) dnem následujícím poté, co pracovní poměr mezi ním a zaměstnavatelem skončí. Když končí pracovní poměr 31. 12. 2024, vzniká podle soudu nárok na náhradu mzdy 1. 1. 2025 a potom by se mělo vycházet z průměrného výdělku za 4.

Jenomže hodně právníků specializujících se na pracovní právo a také účetních ve firemní praxi má za to, že nárok na náhradu mzdy vzniká zaměstnanci již dnem skončení pracovního poměru, tudíž již 31. 12. 2024, a proto se vychází při výpočtu náhrady z průměrného výdělku za 3.

Pokud má zaměstnanec víceméně stále stejně vysoký měsíční příjem, nebude příliš velký rozdíl. Jenomže představme si, že zaměstnanec dostal např. za některý měsíc 3. čtvrtletí roku 2024 vysokou mimořádnou odměnu. A ta mu výrazně navýší průměrný příjem za 3. čtvrtletí 2024. Proto bude mít i vyšší mzdovou náhradu za dovolenou, když se bude počítat podle příjmů ze 3. čtvrtletí 2024, oproti tomu, když se bude počítat z nižších příjmů za 4.

Převod dovolené k novému zaměstnavateli

Určení termínu čerpání převedené dovolené je už plně v kompetenci nového zaměstnavatele. Převod dovolené k čerpání u nového zaměstnavatele přichází v úvahu ovšem jen tehdy, jde-li o změnu zaměstnání v průběhu kalendářního roku, nikoliv na přelomu kalendářních roků. Jestliže tedy zaměstnanci končí pracovní poměr 31. 12. 2024 a nový sjednal od 1. 1. následujícího roku 2025, resp. od prvního pracovního dne tohoto kalendářního roku (2. 1.), převod dovolené není možný.

Specifické situace

Překážky na straně zaměstnavatele

Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci. „Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele.

Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.

Dovolená a nemoc

Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku.

Doporučení a tipy

• Plánování je klíčové: Pokud víte, že plánujete skončit pracovní poměr, zkontrolujte svůj nárok na dovolenou a pokuste se ji vyčerpat. U dlouhodobějších plánů je výhodné dovolenou průběžně čerpat, abyste při výpovědi nezůstali s velkým zůstatkem.
• Informujte se: Při nejistotě můžete využít online kalkulačky nebo se poradit s mzdovou účetní.
• Uplatněte svůj nárok: Ať už dovolenou vyčerpáte, nebo si ji necháte proplatit, rozhodně nezapomeňte svůj nárok uplatnit. Zákon je v tomto ohledu na vaší straně a správné informace vám umožní efektivně a bez zbytečných ztrát ukončit pracovní poměr.

Evidence a výpočet dovolené

Evidenci dovolené zaměstnanců a výpočet náhrady za nevyčerpanou dovolenou vám usnadní mzdový systém Money S3. V modulu Mzdy a personalistika najdete vše potřebné na záložce Dovolená, kde program počítá nárok na dovolenou u zaměstnance.

Výpočet nároku na dovolenou

Situace	Vpočet	Poznámka
Celoroční pracovní poměr	Minimálně 4 týdny (160 hodin)	Zaměstnavatel může poskytnout více jako benefit
Nástup do zaměstnání během roku	(Roční nárok / 12) * Počet odpracovaných měsíců	Poměrná část dovolené
Ukončení pracovního poměru během roku	(Roční nárok / 12) * Počet odpracovaných měsíců	Poměrná část dovolené

tags: #nevyčerpaná #dovolená #výpověď #nárok

Oblíbené příspěvky:

• Katastr nemovitostí Rumburk
• Volná místa Rumburk
• Historie chmelové brigády
• Jak správně vyúčtovat sociální pojištění?
• Úsměv a pozitivní myšlení