Výplatní páska nemocenské: Co to je a jak se v ní vyznat

Výplatní páska, známá také jako výplatnice nebo mzdový lístek, je doklad, který zaměstnavatel vystavuje každý měsíc a potvrzuje tak jednotlivé složky mzdy či platu, odvody, srážky nebo třeba čerpanou dovolenou každému zaměstnanci. S výplatní páskou tedy předáváte zaměstnanci informaci, kolik daný měsíc vydělal.

Podle zákoníku práce by vám váš zaměstnavatel měl každý měsíc vydat písemný doklad, který potvrzuje jednotlivé složky vaší mzdy (v privátním sektoru) či platu (státní, rozpočtové a příspěvkové organizace) a uvádí případné srážky nebo odvody. Právě takový doklad se nazývá výplatní páska nebo výplatní lístek a dostávat byste ji měli, pokud jste:

zaměstnaní na trvalý pracovní poměr;
pracujete u zaměstnavatele jako tzv. dohodář (tj. na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce).

Výplatní páska není jen o penězích. Pomáhá vám sledovat nejen výši mzdy, ale také zbývající dovolenou, odvedené daně a pojistné. Slouží jako potvrzení o vykonané práci a je nezbytná při nástupu do důchodu. Zaměstnavatelé mají povinnost předat výplatní pásku zaměstnancům každý měsíc. Způsob, jakým to udělají, je ale na jejich uvážení.

Dlouhá nemoc není nic příjemného, obzvlášť když je člověk zaměstnaný a přijde o část svých příjmů. Zaměstnavatel a stát vám však v době nemoci budou vyplácet alespoň náhradu mzdy a nemocenskou. Zjistěte, kdy máte na nemocenskou nárok a v jakém termínu chodí na účet.

Co je nemocenská a kdo má na ni nárok?

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. dočasné pracovní neschopnosti, nemohou pracovat a nemají tak příjem. Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

Nárok na nemocenské v případě karantény

V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ.

Elektronická neschopenka (eNeschopenka)

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (dále též pracovní neschopnosti) vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

Od 1. ledna 2020 se vyřizování neschopenek zrychlilo díky elektronickým eNeschopenkám.

Výpočet nemocenské

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše nemocenské

do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti činí 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti činí 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Výplata nemocenské

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem. Nemocenská vám přijde na účet, na který dostáváte výplatu.

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Lhůta pro vyplacení je maximálně 30 dnů od chvíle, kdy zaměstnavatel doručí doklad pro nárok o výplatu dávky na správu sociálního zabezpečení.

Náhrada mzdy od zaměstnavatele

V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Jakmile u doktora nahlásíte nemoc a dostanete potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (lidově řečeno neschopenku), které doručíte zaměstnavateli, oficiálně nemusíte chodit do práce a máte nárok na náhradu mzdy. Náhradu mzdy dostáváte za všechny hodiny, které byste jinak strávili v práci, po dobu 14 kalendářních dnů od začátku pracovní neschopnosti. Výše náhrady mzdy je 60 % vašeho průměrného hodinového výdělku za poslední čtvrtletí poté, co projde redukční hranicí.

Kontrola dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

Kde hledat informace?

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

Důležité je nezaměňovat nemocenské a zdravotní pojištění

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

tags: #vyplatni #paska #nemocenska #co #to #je