Může Živnostník Zaměstnat Lidi? Podmínky a Povinnosti
Mnoho živnostníků se ptá, zda mohou zaměstnávat lidi, a zda je to pro ně výhodné. I jako OSVČ je možné zaměstnávat lidi. Na zaměstnávání se vztahují stejné podmínky, jako u právnických osob, tedy třeba u s.r.o. V tomto článku se dozvíte, zda jako živnostníci můžete mít zaměstnance a jaké povinnosti jsou spojené se zaměstnáváním lidí.
OSVČ může pracovníka zaměstnat jak na hlavní pracovní poměr, tak i na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.
Záleží na vás, co vám to přinese. Na jednu stranu můžete pouze volně spolupracovat s dalšími živnostníky či firmami, nebo si budovat kvalitní zaměstnaneckou základnu.
Podmínky a Povinnosti OSVČ Zaměstnavatele
Když se OSVČ stane zaměstnavatelem, musí absolvovat administrativní kolečko po několika úřadech. Ukážeme vám hlavní povinnosti OSVČ zaměstnavatele.
Pokud se OSVČ stane zaměstnavatelem, musí se registrovat na finančním úřadě, a to nejpozději do 8 dnů, kdy podnikateli vznikla k registraci povinnost. Nejpozději do 8 dnů od data nástupu zaměstnance musí také OSVČ nahlásit nástup zaměstnance do zaměstnání OSSZ prostřednictvím oznámení o nástupu do zaměstnání.
Pokud zaměstnává osoby s povinností účasti na nemocenském pojištění, musí provést na OSSZ i registraci pomocí přihlášky do registru zaměstnavatelů.
Každý zaměstnavatel, který uzavřel pracovněprávní vztah, musí mít sjednané zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Toto pojištění zaměstnavatele chrání před uplatněním nároků zaměstnance za škodu, jež vznikla při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Zaměstnanec je samozřejmě poměrně nákladným. Je nutné za něj odvádět sociální i zdravotní pojištění. Rozhodně tedy počítejte náklady na zaměstnance vyšší, než je pouhá hrubá mzda zaměstnance.
Je jedno, jestli jako OSVČ zaměstnáváte jednoho, nebo hned několik zaměstnanců, vždy vás čeká poměrně hodně administrativy. Jako zaměstnavatel musíte být registrován na finančním úřadě.
Každého zaměstnance je nutné do 8 dnů přihlásit na OSSZ, případně jej přihlásit i k nemocenskému pojištění. Stejný termín platí pro přihlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny. Každý zaměstnanec má právo na vlastní zdravotní pojišťovnu, takže při více zaměstnancích pak komunikujete obvykle hned s několika zdravotními pojišťovnami.
Zaměstnávat lidi není snadné ani levné. Když do toho jdete, plňte si odpovědně své povinnosti vůči úřadům. Ty vás budou pravidelně podrobovat kontrole.
OSVČ však mají i další možnost. Využít statut tzv. spolupracující osoby. Díky tomu lze na spolupracující osobu, často třeba na partnera (manžela, manželku) převést poměrnou část příjmů i s tím souvisejících daňových nákladů.
U dohody o provedení práce nesmí rozsah práce přesáhnout 300 hodin za kalendářní rok. V tomto případě je pro OSVČ výhodou to, že sociální a zdravotní pojištění odvádějí až od příjmů nad 10 000 Kč za měsíc. U dohody o pracovní činnosti může rozsah práce překročit 300 hodin za kalendářní rok, ale zaměstnanec nesmí odpracovat více než 20 hodin týdně. Sociální a zdravotní pojištění se neodvádí u příjmu do 3 499 Kč za měsíc.
Zaměstnávání Rodinných Příslušníků
Ale pozor, OSVČ nemůže ve srovnání s s.r.o. zaměstnávat rodinné příslušníky - manžela/manželku, ev. partnera/partnerku. OSVČ nemohou zaměstnávat manžela/manželku nebo partnera/partnerku. Zákoník práce zakazuje existenci pracovněprávního vztahu, tedy nejen klasické pracovní smlouvy, ale i dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce mezi manžely a registrovanými partnery stejného pohlaví.
Výjimkou je situace, kdy se jeden z partnerů zapojí jako spolupracující osoba do podnikání druhého partnera.
Vychází to z občanského zákoníku, podle kterého je možné uzavřít pracovněprávní vztah se všemi rodinnými příslušníky od jejich 15. Mezi partnery a manželi totiž nemůže být podle zákoníku práce uzavřený základní pracovněprávní vztah, a to včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Proč?
Pokud však chcete jako OSVČ do svých podnikatelských aktivit zahrnout i svého partnera nebo manžela, můžete na základě zákona č. 586/1992 Sb. využít režim spolupracující osoby.
Výhodou OSVČ oproti zaměstnancům naopak může být například možnost spolupráce mezi manžely jako OSVČ. Ovšem OSVČ nemůže svého manžela zaměstnat.
Náklady na Zaměstnance
Důležitou otázkou související se zaměstnáváním je i to, kolik vás vlastně zaměstnanec pracující na plný úvazek bude stát. Řekněme, že by zaměstnanec požadoval hrubou mzdu ve výši 37 000 Kč. Čistá mzda by činila 29 950 Kč v případě, že by zaměstnanec uplatňoval pouze základní slevu na poplatníka.
Zaměstnavatel za zaměstnance musí platit povinné pojistné, konkrétně 9 % na zdravotním pojištění a 24,8 % na sociálním pojištění. V tomto případě by se jednalo o 3 330 Kč za zdravotní pojištění a 9 176 Kč za sociální pojištění (dohromady 12 506 Kč).
Následující tabulka shrnuje náklady na zaměstnance s hrubou mzdou 37 000 Kč:
| Položka | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda | 37 000 Kč |
| Zdravotní pojištění (9 %) | 3 330 Kč |
| Sociální pojištění (24,8 %) | 9 176 Kč |
| Celkové náklady zaměstnavatele | 49 506 Kč |
| Čistá mzda zaměstnance | 29 950 Kč |
Švarcsystém
Diskuze o zaměstnávání lidí na živnostenské oprávnění (a zvlášť ve startupové komunitě) je v Česku v posledních měsících ožehavé téma. V našem speciálu Právo ve světě startupů jsme proto i takzvaný švarcsystém rozebrali a objasnili klíčové body, kdy je využívání „ičařů“ ve firmě v souladu se zákonem.
Jak poznat, kdy už jde o nepřípustný švarcsystém, popisuje Jaroslav Menčík z právní kanceláře Mavericks: „Jde o situaci, kdy živnostník fakticky vykonává závislou práci, ale neřídí se pracovněprávním vztahem.
Pro mnoho firem je spolupráce s OSVČ výhodná. Například v situacích, kdy firma potřebuje externí pracovníky na vykonání určitých prací, jako jsou vytvoření webových stránek, správa sociálních sítí či PPC reklamy, navržení marketingové strategie apod.
Každá firma může s OSVČ navázat i legální spolupráci. Ta však nesmí vykazovat znaky závislé práce, aby se nejednalo o švarcsystém. Živnostník musí vykonávat danou práci pod svým vlastním jménem a mít i další klienty. Dále OSVČ musí používat své vlastní pracovní prostředky (počítač, telefon, tiskárnu atp.) ve své vlastní kanceláři či prostoru.
Rozdíly Mezi OSVČ a Zaměstnancem
Aktuálně se lze ve veřejném prostoru setkat s diskusemi o zvýšení daňových odvodů osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). To nás může vést k otázkám, jaké lze nalézt rozdíly mezi výkonem práce u OSVČ a prací zaměstnanců pracujících v pracovním poměru k zaměstnavateli (dále jen „zaměstnavatel“).
Hlavní rozdíl pramení z toho, že zaměstnanec je, na rozdíl od OSVČ, primárně chráněný na základě ustanovení zákoníku práce, zatímco u OSVČ tomu tak není. Zaměstnanec má poté např. nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity, nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení, nárok na náhradu věcné škody. Jestliže zaměstnanec na následky nemoci z povolání zemřel, mají pozůstalí nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, dále na výživu pozůstalých a současně na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy i na náhradu věcné škod.
OSVČ nemá na rozdíl od zaměstnance dále zákonný nárok na dávky náležející zaměstnanci při ošetřování člena rodiny.
Žadatelé - OSVČ pak mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou podporu v mateřství, tj.
Mezi dalším pak OSVČ nemá zaručenou minimální, resp. zaručenou mzdu, což naopak u zaměstnanců upravuje na základě zákoníku práce nařízení vlády č. Zaměstnanci oproti OSVČ dále mají např. omezenou odpovědnost za škodu, a to do výše 4,5násobku průměrného výdělku zaměstnance za předpokladu, že škoda byla způsobena neúmyslně, tj. nedbalostně, a že byla způsobena bez vlivu alkoholu či drog v souladu s ustanovením § 257 odst.
Podobně jsou pak zaměstnanci chráněni například v otázce maximální délky pracovní doby, přestávek v práci, dostávají příplatky za přesčasy, práci o víkendech, svátcích či za noční práci. Zaměstnanci pak mají zákoníkem práce také daný výplatní termín, svou mzdu či plat musejí dostat nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, za který jim mzda či plat náleží. V případě OSVČ to neplatí, když pracuje večer, pracuje večer, nikdo mu automaticky nezaplatí navíc práci o víkendu, svátcích a podobně.
OSVČ má dále možnost rozhodnout se o čase, ve kterém bude svou činnost vykonávat a nemá na rozdíl od zaměstnance povinnost plnit pokyny nadřízeného.
Výhodou zaměstnanců je pak dle mého názoru naopak menší administrativní zátěž. OSVČ se musí o vyřizování daní, odvodů či dalších záležitostí starat sám, případně platit příslušnému odborníkovi za administraci těchto záležitostí. Podobně na štíru na tom navíc OSVČ jsou i s dalšími „nulovými“ zaměstnaneckými benefity, jako je např. OSVČ navíc na rozdíl od zaměstnanců také nemají nárok ani na volno s náhradou mzdy v případě svatby, pohřbu apod., Nemají pak samozřejmě ani nárok ani na nejkratší možnou, tj.
Vnitřní Předpis Zaměstnavatele Stanovující Pravidla Pro Zaměstnávání Osob Blízkých
Zákoník práce zákaz zaměstnávání osob v jakémkoliv příbuzenském či blízkém vztahu na jednom pracovišti anebo ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti u jednoho zaměstnavatele neobsahuje. To platí pro všechny pracovněprávní vztahy. Záleží proto na zaměstnavateli, zda považuje zaměstnání osob v příbuzenském vztahu bez ohledu na pracovněprávní vztah na jenom pracovišti za vhodné a možné.
Pokud zaměstnavateli příbuzenský nebo blízký vztah při zaměstnání v ničem nebrání, anebo nebrání v tom zaměstnat určitou osobu, byť v příbuzenském vztahu na konkrétním místě, zákonná úprava toto zaměstnávání nezakazuje, a je proto možné zaměstnat osoby blízké nebo příbuzné na jednom pracovišti, a to i ve vztahu nadřízenosti jednoho druhému. Může se tak stát v pracovním poměru, ale i v právních vztazích založených některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Zaměstnavatel při neexistenci zákonné úpravy ale může zaměstnávání osob blízkých nebo příbuzných omezit v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu např. při správě majetku, při účetních operacích, kdy by jeden příbuzný účetnictví vedl a druhý jej kontroloval nebo auditoval apod.
Zákoník práce sice nezakazuje práci v pracovněprávním vztahu osob blízkých či příbuzných, ale základní pracovněprávní vztah podle § 3 ZP nemůže být mezi manžely nebo partnery. To upravuje § 318 ZP. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti.
tags: #může #živnostník #zaměstnat #lidi #podmínky
