Mohu podat výpověď během nemocenské? Práva a povinnosti zaměstnance

Pracovní neschopnost a výpověď jsou dvě situace, které se mohou v životě zaměstnance zkřížit. Co se stane, když jste nemocní a chcete nebo potřebujete podat výpověď? Nebo naopak, co když dostanete výpověď od zaměstnavatele během vaší pracovní neschopnosti? Tento článek se zabývá vašimi právy a povinnostmi v těchto situacích.

Výpověď ze strany zaměstnance během nemocenské

Zaměstnanec může podat výpověď kdykoliv, tedy i v době pracovní neschopnosti. Pro ukončení pracovního poměru platí standardní pravidla, tj. je potřeba zaměstnavateli doručit písemnou výpověď a pracovní poměr skončí uplynutím dvou měsíců počítaných od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď zaměstnavateli doručena.

Podání výpovědi zaměstnancem je však krajní řešení. Obecně platí, že v době pracovní neschopnosti zaměstnanec nemá povinnost vykonávat práci, resp. pokud v souvislosti s takovou prací pobírá dávky nemocenského pojištění nebo náhradu mzdy, práci ani vykonávat nesmí. Během pracovní neschopnosti může zaměstnanec vykonávat práci jinou, pokud se takové práce jeho pracovní neschopnost netýká. Záleží však na tom, jak se zaměstnanec se svým zaměstnavatelem dohodne, zaměstnanec nemůže být k výkonu práce nucen.

Jak podat výpověď, abyste se nedostali do křížku se zákonem?

Výpověď můžete podat kdykoliv, tedy i během pracovní neschopnosti. Výpovědní doba vám začne běžet od prvního dne nového měsíce. Příklad: Podáte výpověď k 31. květnu. Výpovědní doba začne běžet 1. června a uplyne 31. července.
Chci odejít dohodou. Ukončení pracovního poměru dohodou nelze zaměstnavateli jen tak předat. To je rozdíl proti klasické výpovědi s dvouměsíční výpovědní dobou. Pokud končíte dohodou, můžete odejít k datu, na kterém se společně domluvíte.
Končí mi smlouva na dobu určitou. Smlouva na dobu určitou uplyne automaticky datem, ke kterému je sjednána. Zaměstnavatel vám ale může nabídnout prodloužení smlouvy.
Když podám výpověď sama, prý nedostanu podporu. Pokud podáte výpověď sama a půjdete se zapsat na úřad práce, dostanete podporu ve snížené sazbě (45 % předchozích příjmů). Vyšší sazbu podpory v nezaměstnanosti (65 % předchozích příjmů) dostanete, pokud výpověď podáte z tzv. vážných důvodů.
Dal jsem výpověď, ale pak jsme se s šéfem dohodli, že zůstanu. V tomto případě je to ještě jednodušší - stačí, když zaměstnavatel skartuje výpověď.
Podal jsem výpověď a našel si novou práci. Chtějí, abych nastoupil co nejdříve. Výpovědní dobu lze zkrátit jen po dohodě se zaměstnavatelem.
Zaměstnavatel mi odmítl podepsat výpověď. Pokud má výpověď všechny náležitosti, zaměstnavatel ji ze zákona musí přijmout. Vždy je lepší, když si převzetí výpovědi necháte potvrdit písemně.
Nepřišla mi výplata. Můžete, pokud vám výplata nedorazila 15 a více dní po splatnosti. Příklad: Například dubnovou výplatu vám firma musí ze zákona vyplatit nejpozději do konce května. Pak běží ještě 15 dní, kdy to zaměstnavatel může dát do pořádku. Pokud však ani 16. června nemáte peníze na účtu, můžete okamžitě skončit.

Výpověď ze strany zaměstnavatele během nemocenské

Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Pokud zaměstnavatel dal výpověď v době pracovní neschopnosti, je výpověď neplatná. Zaměstnanec - pokud s ní nesouhlasí - by měl podat návrh k soudu, aby o neplatnosti rozhodl. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď zaměstnanci, který je v ochranné době. Za neplatnou by se považovala např. i výpověď těhotné ženě, i kdyby zaměstnavatel o těhotenství nevěděl.

V justiční praxi soud řešil případ, kdy zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli, že je v pracovní neschopnosti, ačkoliv mu tuto povinnost přikazoval pracovní řád. Soud rozhodl ve prospěch zaměstnance, že je výpověď neplatná. Marně zaměstnavatel namítal, že zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou mu v pracovním řádu a že výpověď pro porušení pracovních povinností je možná i v době pracovní neschopnosti.

Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování.

Výjimky, kdy může zaměstnavatel dát výpověď během nemocenské:

Zkušební doba: Zaměstnavatel vás může bez důvodu propustit během zkušební doby, kromě prvních 14 dnů nemoci. Zde navíc platí, že dny strávené na dočasné pracovní neschopnosti se mu do zkušební doby nezapočítávají.
Organizační změny: Dát výpověď zaměstnanci na nemocenské se nezakazuje, pokud jsou důvodem organizační změny, například pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, nebo pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemisťují.
Hrubé porušení povinností: I když jste na nemocenské, zaměstnavatel s vámi může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud dojde k zvlášť hrubému porušení pracovních povinností nebo porušení jiných povinností, které vyplývají z povinností zaměstnance a předpisů k vykonávané práci.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru: Zákaz výpovědi je také možné obejít dohodou o rozvázání pracovního poměru.

Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.

Ochranná doba

Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď. Zaměstnanec je totiž v tzv. ochranné době, kdy nemůže být propuštěn. Do ochranné doby pak spadají např. pracovní neschopnost, těhotenství, mateřská dovolená atd.

V ochranné době se podle zákoníku práce nachází pouze ten zaměstnanec, který si pracovní neschopnost nepřivodil vlastním úmyslným zaviněním.

Pro zákaz výpovědi je rozhodný stav v době, kdy byla výpověď dána (zaměstnanci doručena). Pokud by zaměstnanci, na kterého se vztahuje ochranná doba, zaměstnavatel dal výpověď v ochranné době, je výpověď neplatná, i kdyby výpovědní doba měla skončit až po uplynutí ochranné doby, a stejně tak v případě, že zaměstnavatel nevěděl o tom, že v době dání výpovědi se na zaměstnance vztahuje ochranná doba (nevěděl by např. o tom, že zaměstnankyně je těhotná).

Jestliže skutečnost, pro kterou plyne ochranná doba, nastala až po doručení výpovědi, výpověď by z tohoto důvodu neplatná nebyla. Ochranná doba hraje roli pouze při výpovědi ze strany zaměstnavatele.

Ochranná doba rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou.

Vliv pracovní neschopnosti na výpovědní dobu

Uplyne-li poslední den výpovědní doby v ochranné době, dochází ke stavení běhu výpovědní doby. Většinou se jedná o případy, kdy ještě v tento den trvá pracovní neschopnost zaměstnance. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává.

Výpovědní doba se prodlužuje a skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.

Příklad: Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dne 23. 5. 2024 na dobu 1 týdne a na den 31. 5. 2024 připadl poslední den dvouměsíční výpovědní doby. Výpovědní doba se prodlužuje o 8 dnů (období od počátku pracovní neschopnosti 23. 5. do uplynutí výpovědní doby 31. 5., tedy o 8 dnů). Těchto 8 dnů se přičte ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost, např. 20. 6. 2024. Pracovní poměr skončí teprve dnem 28. 6.

K prodloužení nebo ke stavení výpovědní doby nedochází, jestliže ochranná doba (např. pracovní neschopnost) vznikla až po uplynutí výpovědní doby.

Nemocenská a náhrada mzdy

Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti.

Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.

Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.

Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.

Příklad: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15. dne nemoci) začal pan Novotný dostávat nemocenské dávky.

Nemocenská po skončení pracovního poměru

Zaměstnanci mohou pobírat nemocenskou i po skončení zaměstnání, podmínkou je nástup na nemocenskou ještě během trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě. Zatímco náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru, tak nemocenskou lze pobírat i po skončení zaměstnání.

Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.

Příklad: Paní Zuzaně skončí pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou koncem července. I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.

Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek. Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské.

DEMO: Videoseminář: Překážky v práci na straně zaměstnance

Výpočet nemocenské

V tabulce máme vypočtenu nemocenskou u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak máme vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15. dne nemoci.

Hrubá mzda	Nemocenská za 30 dní (v závorce průměr na den)	Nemocenská za 60 dní (v závorce průměr na den)	Nemocenská za 90 dní (v závorce průměr na den)
20 000 Kč	11 170 Kč (372 Kč)	23 404 Kč (390 Kč)	36 214 Kč (402 Kč)
30 000 Kč	16 746 Kč (558 Kč)	35 098 Kč (585 Kč)	54 298 Kč (603 Kč)
40 000 Kč	22 324 Kč (744 Kč)	46 778 Kč (780 Kč)	72 368 Kč (804 Kč)
50 000 Kč	27 378 Kč (913 Kč)	57 366 Kč (956 Kč)	88 746 Kč (986 Kč)
60 000 Kč	31 086 Kč (1 036 Kč)	65 142 Kč (1 086 Kč)	100 782 Kč (1 120 Kč)
70 000 Kč	34 824 Kč (1 161 Kč)	72 964 Kč (1 216 Kč)	112 864 Kč (1 254 Kč)
80 000 Kč	36 828 Kč (1 228 Kč)	77 166 Kč (1 286 Kč)	119 376 Kč (1 326 Kč)
100 000 Kč	40 536 Kč (1 351 Kč)	84 942 Kč (1 416 Kč)	131 412 Kč (1 460 Kč)
120 000 Kč	44 244 Kč (1 475 Kč)	92 718 Kč (1 545 Kč)	143 448 Kč (1 594 Kč)
150 000 Kč	48 266 Kč (1 609 Kč)	101 138 Kč (1 686 Kč)	156 458 Kč (1 738 Kč)

Přísnější podmínky pro starobní důchodce: Nárok na nemocenskou mají při splnění podmínek i pracující starobní důchodci. Mohou však pobírat nemocenskou nejdéle 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Pro pracující starobní důchodce tedy neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.

tags: #mohu #dat #vypoved #behem #nemocenske