Osobní Příplatek Státních Zaměstnanců: Podmínky a Pravidla

Dnešní článek se bude věnovat osobnímu příplatku k platu, který se vyplácí zaměstnancům ve státní a veřejné správě. Poskytování osobního příplatku, kterému se v praxi často říká osobní ohodnocení, má od 1. 8. 2024 nová pravidla.

Ve státní a veřejné správě jsou vypláceny tarifní tabulkové platy. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby. Vedle tarifního platu může být zaměstnanci přiznána řada příplatků. Na některé je automatický nárok, např. na příplatek za noční práci.

Osobní příplatek je jednou ze složek platu, představuje takzvanou nenárokovou složku platu. Zaměstnavatel může, ale nemusí zaměstnanci osobní příplatek poskytnout. Jde proto o složku platu, která má nenárokový charakter (na rozdíl třeba od příplatku za vedení). Teprve přiznáním osobního příplatku zaměstnanci se z ní stává složka nároková. Osobní příplatek poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci na pravidelné měsíční bázi.

Osobní příplatek je nenároková složka platu, kterou lze ocenit státního zaměstnance za jeho znalosti, dovednosti a výkonnost. Výše osobního příplatku je závislá od výsledku služebního hodnocení. Státnímu zaměstnanci jmenovanému na služební místo představeného přísluší příplatek za vedení v závislosti na počtu přímo podřízených státních zaměstnanců, zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu a představených.

Life hacks - What is the difference in income of a self-employed vs an EMPLOYEE? (CZE, 2mil limit)

Právní Základ Osobního Příplatku

Osobní příplatek se řídí ust. § 110 odst. Přiznání, změna i odnětí osobního příplatku se musí v souladu s § 136 ZP promítnout do platového výměru zaměstnance.

Dle § 122 odst. 1 ZP není možné plat určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Právní úprava odměňování platem je tedy v obecné rovině rigidnější než právní úprava vztahující se k odměňování mzdou.

Související ustanovení:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
- § 109 odst. 3 - výčet zaměstnavatelů odměňujících platem
- § 110 odst. 5 - pracovní výkonnost a výsledky práce jako parametry pro přiznání, změnu nebo odnětí osobního příplatku
- § 122 a násl. - odměňování platem
- § 136 - platový výměr
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
- § 13 a § 26 - přestupky na úseku odměňování

Podmínky pro Přiznání Osobního Příplatku

Podmínky pro přiznání osobního příplatku byly zjednodušeny, stále by však měl být ohodnocením kvality a množství práce a jejího přínosu pro zaměstnavatele. I když nelze přehlížet, že mnohdy se v praxi takový příplatek přiznává na základě úplně jiných kritérií jako protekce, nepotismus nebo servilita k nadřízenému.

Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 7. 2024 už není poskytování osobního příplatku u žádného ze zaměstnanců výslovně podmíněno dlouhodobým dosahováním velmi dobrých pracovních výsledků nebo plněním většího rozsahu pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci. To samozřejmě neznamená, že by měl zaměstnavatel nově co do přiznání nebo změny výše osobního příplatku zcela volnou ruku.

Zákon totiž jasně říká, že v této souvislosti postupuje zaměstnavatel v souladu s § 110 odst. 5 ZP, dle kterého se pracovní výkonnost posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti zaměstnance a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality. Jsou to právě tato hlediska, která musí zaměstnavatel zvažovat při svém rozhodnutí o přiznání, změně výše či odejmutí osobního příplatku.

Ze změny právní úpravy (a též z odůvodnění návrhu, na jehož základě byla tato změna přijata) lze dovodit mj. následující závěry:

Ačkoliv ani za předchozí právní úpravy nebylo (a nemohlo být) striktně vyloučeno, aby zaměstnavatel osobní příplatek přiznal zaměstnanci již ode dne vzniku pracovního poměru nebo od případné změny druhu práce, když ještě ničeho neodpracoval nebo novou práci nezačal konat, stávající právní úprava k tomu dává větší prostor.
Bude-li proto zaměstnavatel např. díky znalosti zaměstnance z dřívější doby (z jeho "pracovní historie") přesvědčen o jeho pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti k výkonu sjednané práce, je opodstatněné, aby mu osobní příplatek v přiměřené výši přiznal již ode dne vzniku pracovního poměru.
Pokud dochází u zaměstnance po dohodě se zaměstnavatelem ke změně druhu práce, neocitá se zaměstnanec znovu na jakési pomyslné "startovní čáře" a zaměstnavatel nemusí čekat na to, jak se zaměstnanec při výkonu nové práce osvědčí, aby mu teprve až na základě toho přiznal osobní příplatek.

Zaměstnavatel v platové sféře může v současné době operativněji reagovat na výkyvy zaměstnance co do jeho pracovní výkonnosti a výsledků práce, protože to jsou základní parametry, ke kterým je nutno přihlížet. Je proto na zaměstnavateli, zdali změnu výše osobního příplatku spojí s nějakým pravidelným hodnocením zaměstnance, nebo k ní přistoupí v návaznosti na aktuální situaci, která má dopad do výše popsaných parametrů.

Maximální Výše Osobního Příplatku

Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanci osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Po změně právní úpravy s účinností od 1. 8. 2024 platí tato maximální hranice pro všechny zaměstnance bez rozdílu.

Je na zaměstnavateli, v jaké výši zaměstnanci osobní příplatek přizná. Na platovém výměru zaměstnance musí být tato výše vyjádřena vždy konkrétní částkou v korunách českých.

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Přiznání, zvýšení a snížení se provádí platovým výměrem, případně změnou platového výměru, přičemž jeho výše se stanoví absolutní částkou za měsíc v Kč. Změnu jeho výše je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně, nejpozději v den nabytí účinnosti změny, a to s odůvodněním.

Došlo k úpravě maximální možné výše osobního příplatku, který lze přiznat při dosahování příslušných výsledků služebního hodnocení. Nově je možné státnímu zaměstnanci, který ve služebním hodnocení dosahoval vynikajících výsledků, přiznat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanec vykonává státní službu. Při velmi dobrý výsledcích je to pak 80 %, při dobrých výsledcích 60 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanec vykonává státní službu. Při dostačujících výsledcích je však i nadále možné státnímu zaměstnanci přiznat osobní příplatek maximálně do výše 10 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanec vykonává státní službu.

Tabulka Maximální Výše Osobního Příplatku dle Výsledků Služebního Hodnocení

Výsledky služebního hodnocení	Maximální výše osobního příplatku
Vynikající	100 % platového tarifu
Velmi dobré	80 % platového tarifu
Dobré	60 % platového tarifu
Dostačující	10 % platového tarifu

Rovné Zacházení

Při úvaze o přiznání, změně nebo odnětí osobního příplatku musí zaměstnavatel brát v potaz též pravidlo obsažené v § 16 odst. Určitě k nim, a tak i k soudním sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, bude docházet i za nynější volnější a liberálnější právní úpravy. Patrně nabude na významu v daném kontextu ještě více zásada rovného, nediskriminačního zacházení se zaměstnanci v oblasti jejich odměňování.

Změny v Právní Úpravě od 1. 8. 2024

Dnem 1. srpna 2024 nabývá účinnosti zákon č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. V důsledku přijetí zákona č. 230/2024 Sb. došlo v zákoníku práce rovněž ke změnám v oblasti poskytování osobního příplatku, proto 1. srpna 2024 nabývá účinnosti také nařízení vlády č. 231/2024 Sb., kterým se mění nařízení č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb. o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

V důsledku novelizace nařízení vlády nařízení č. 36/2019 Sb. byl vydán též služební předpis nejvyššího státního tajemníka č. 2/2024, kterým se od 1. srpna 2024 mění služební předpis nejvyššího státního tajemníka č. 1/2019, kterým se stanoví postup při provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců.

Další Platové Složky a Benefity Státních Zaměstnanců

Dalšími složkami platu státního zaměstnance mohou být příplatek za vedení, osobní příplatek a zvláštní příplatek. Příplatek za vedení přísluší vedoucím zaměstnancům (v terminologii zákona o státní službě „představeným“). Zvláštní příplatek pak přísluší zaměstnancům vykonávajícím obzvlášť psychicky náročnou práci (jedná se tedy pouze o vybrané pozice).

Vedle výše uvedených platových složek, které jsou zaměstnancům pravidelně vypláceny každý měsíc, jsou zaměstnancům čas od času vypláceny mimořádné odměny. Jejich četnost a výše závisí na splněných pracovních úkolech a dostupných finančních prostředcích.

Benefity:

5 týdnů dovolené
5 dnů placeného indispozičního volna (sick days)
až 5 dnů placeného volna k individuálním studijním účelům (pouze zaměstnanci ve služebním poměru)
další placené překážky navíc oproti soukromé sféře a samosprávným celkům (pouze služební poměr)
peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál“)
příspěvek na penzijní připojištění či jiné daňově podporované produkty spoření na stáří
péče o dítě v dětské skupině
pružná pracovní doba
možnost povolení kratší pracovní doby nebo odchylného rozvržení pracovní doby
možnost povolení výkonu práce z jiného místa (home-office) u vybraných pozic
podpora profesního a osobního rozvoje

Každý státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení, které zahrnuje hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Služební hodnocení obsahuje závěr o tom, jakých výsledků státní zaměstnanec dosahoval v rámci služby. Služební hodnocení dále stanovuje individuální cíle pro další osobní rozvoj státního zaměstnance. Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením vždy seznámen.

Osobní příplatek a jeho přiznání a zvláště pak odebírání nebo snižování však bylo v praxi vždy spojeno s určitými kontroverzemi.

tags: #osobní #příplatek #státní #zaměstnanci #podmínky