Úrazové pojištění zaměstnanců: Podmínky a sazby v České republice
Pracovní úraz je nemilá záležitost nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Stát v této oblasti nenechal věc jen na libovůli zaměstnavatele, zda se pojistí pro takové riziko. Vzhledem k tomu, že pracovní úraz může bohužel skončit trvalými následky či smrtí, a škody by tak byly nemalé, je pochopitelné, že se povinnost dostala do zákona. Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni k 31. 12. 1992, spadají pod pojistné vůči České pojišťovně, resp. dnes Generali Česká pojišťovna a. s. Jsou zde pojištěni i právní nástupci těchto zaměstnavatelů. Všichni ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativa pojišťovna a. s. I zde jako v ostatním pojištění platí, že je žádoucí nahlásit pojistnou událost co nejdříve po jejím vzniku.
Zákonné pojištění odpovědnosti se týká všech zaměstnavatelů. Pojištění vzniká automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru, včetně osob konajících práci na základě dohod o provedení práce či pracovní činnosti. Zaměstnavatel je pojištěn pro případ odškodnění zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání.
Zákonné pojištění odpovědnosti provozují u nás v současnosti dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna. U České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří měli sjednáno pojištění do 31. 12. 1992.
Legislativa a vznik pojištění
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání řeší ustanovení § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb. (starý zákoník práce) a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění.
Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel začal zaměstnávat prvního zaměstnance 1. 9. 2023. Má tedy povinnost platit zákonné pojištění za III. čtvrtletí, které je ale dle zákona standardně splatné do 31. 7., což je neproveditelné. Zaměstnavatel proto zaplatí pojistné za III. čtvrtletí do 31. 10., tedy ve stejný den, kdy má platit pojistné i za IV. čtvrtletí.Pro výpočet obou pojistných využije stejné základny, a sice vyměřovacích základů za III. čtvrtletí (zde tedy jen za měsíc září 2023). Ač to vyhláška výslovně nestanoví, doporučujeme platby zaslat nadvakrát pro každé čtvrtletí zvlášť.
Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR.
Subjekty pojištění
Pro koho je pojištění určeno? Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem. Nevztahuje se na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu. Pojištěni u Kooperativy nejsou zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12.
Pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností, přestože od 1. 1. 2012 je za tyto subjekty odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.
Výpočet pojistného
Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.
Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.
Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb.
Pokud zaměstnanec na DPP vstoupí do odvodu sociálního pojištění, musí být prováděn výpočet zákonného pojištění shodně s postupem dle § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.
Sazby pojistného určuje vyhláška v promilích ze základu pro výpočet pojistného. Existuje celkem osm sazeb dle jednotlivých OKEČ - nejnižší sazba je 2,8 promile, nejvyšší pak 50,4 promile. Minimální výše pojistného za kalendářní čtvrtletí činí 100 Kč.
Splatnost pojistného
Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31. října.
Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu.
První pojistné je splatné 2×, jednou zpětně za období, které uplynulo a v němž zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí).
Důsledky nezaplacení pojistného
Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.
Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.
Povinnosti zaměstnavatele
Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně. Současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které jej nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba.
Do přihlášky se kromě základních kontaktních údajů uvádí i zatřídění firmy dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. To je velmi důležité pro stanovení správné sazby pojistného dle převažující činnosti zaměstnavatele.
V souvislosti s účinností vyhlášky č. 172/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (kompenzační vyhláška), Kooperativa pojišťovna, a.s., V. I. G. jako správce zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uvádí, že je povinností zaměstnavatelů postupovat dle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., tedy zahrnout vyplácené odměny (zdravotníků a sociálních pracovníků) do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Navrhovaný postup se uplatní vždy, tedy i v případě, budou-li odměny vyplaceny zaměstnavatelem na základě ust. § 224 odst.
Příklady z praxe
Řada zaměstnavatelů zapomíná, že zákonné pojistné musí hradit, i když má jen zaměstnance činné na dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, které nezakládají účast na nemocenském pojištění.
Příklad 1 Nová organizace zabývající se sklářskou výrobou přijala 1. 1. 2025 prvního zaměstnance. Kolik, kdy a komu má uhradit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, aby neporušila zákonnou povinnost? Bez zbytečného odkladu provede registraci u Kooperativy, a. s. Za I. čtvrtletí roku nemůže organizace pojistné odvést ve stanovené lhůtě do 31. 1., protože není schopna stanovit vyměřovací základ, kterým je součet vyměřovacích základů pro účely sociálního zabezpečení za předchozí kalendářní čtvrtletí. Bude tedy odvádět pojistné za I. a II. čtvrtletí ve lhůtě do 30. 4. 2025. Vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců za I. čtvrtletí, který činí např. 457 122 Kč. V příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb. jsou uvedeny sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem. Pro tento případ bude činit sazba 9,8 promile z vyměřovacího základu. 457 122 × 9,8 promile = 4 479,79 Kč, po zaokrouhlení 4 480 Kč. Tuto částku pojistného odvede zaměstnavatel dvakrát, neboť musí vyrovnat pojistné i za I. čtvrtletí. Pojistné na III. čtvrtletí odvede do 31. 7. 2025 a vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů na sociální zabezpečení za II. čtvrtletí 2025. Další pojistné (na IV. čtvrtletí) odvede do 31. 10. atd.
Příklad 2 Zaměstnavatel zaměstnává občas brigádníky na dohodu o provedení práce. Jiné zaměstnance nemá. Je povinen se pojistit pro případ vzniku pracovního úrazu? Zákonné pojištění je povinné pro všechny zaměstnavatele, jakmile vstoupí do zaměstnání první zaměstnanec bez ohledu na druh pracovněprávního vztahu. Účast na nemocenském pojištění aktuálně zakládá příjem z dohody o provedení práce v případě, že zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci je alespoň ve výši 11 500 Kč. Předpokládejme, že zúčtovaný příjem u zaměstnance z dohody o provedení práce nedosáhne v žádném měsíci částky 11 500 Kč. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je roven nule. Proto zaměstnavatel odvede pojistné ve výši 100 Kč na kalendářní čtvrtletí, což je nejnižší výše pojistného. V případě vzniku pracovního úrazu zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce bude náhrada za ztrátu na výdělku refundována pojišťovnou.
Příklad 3 Zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na základě pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Z jakých příjmů se musí odvést povinné pojištění odpovědnosti? Zaměstnavatel odvede zákonné pojištění z příjmů, které založí účast na nemocenském pojištění s výjimkou příjmů jednatelů, společníků, komanditistů a členů kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nemají uzavřen pracovněprávní vztah. Do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění se zahrnou i odměny z dohody o provedení práce, pokud založí účast na nemocenském pojištění.
Tabulka sazeb pojistného dle OKEČ
Sazby pojistného činí 2,8 až 50,4 promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle OKEČ, tj. odvětvové klasifikace ekonomických činností.
| OKEČ -kód | Ekonomická činnost (OKEČ-název) | Z vyměřovacího základu v ‰ |
|---|---|---|
| 01 | Zemědělství | 4,2 |
| 02 | Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby | 8,4 |
| 10.1 | Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket | 50,4 |
| 10.2 | Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket | 8,4 |
| 11 | Dobývání ropy a zemního plynu a související služby | 8,4 |
| 12 | Dobývání a úprava uranových a thoriových rud | 50,4 |
| 13 | Dobývání rud | 50,4 |
| 14.1 | Dobývání a úprava kameniva | 8,4 |
| 15.1 | Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže) | 9,8 |
| 15.2 | Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování) | 9,8 |
| 15.4 | Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků | 9,8 |
| 15.5 | Úprava a zpracování mléka | 8,4 |
| 15.83 | Výroba cukru | 8,4 |
| 15.9 | Výroba nápojů | 8,4 |
| 17.14 | Úprava a spřádání lnářských vláken | 8,4 |
| 17.23 | Tkaní česaných vlnařských tkanin | 4,2 |
| 17.24 | Tkaní hedvábnických tkanin | 4,2 |
| 17.25.3 | Tkaní lnářských tkanin | 4,2 |
| 17.25.4 | Tkaní jutařských tkanin | 8,4 |
| 17.25.5 | Tkaní vigoňových tkanin | 4,2 |
| 17.4 | Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) - koberce, ložní prádlo aj. | 4,2 |
| 17.52.1 | Výroba provaznická | 4,2 |
| 17.53 | Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů) | 8,4 |
| 17.54.1 | Výroba stuh a prýmků | 4,2 |
| 17.54.2 | Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek | 4,2 |
| 17.6 | Výroba pletených materiálů | 4,2 |
| 17.7 | Výroba pleteného zboží | 4,2 |
| 18 | Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin | 4,2 |
| 19 | Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi | 4,2 |
| 20.1 | Výroba pilařská a impregnace dřeva | 50,4 |
| 20.2 | Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků | 8,4 |
| 20.3 | Výroba stavebně truhlářská a tesařská | 8,4 |
| 20.4 | Výroba dřevěných obalů | 8,4 |
| 21.1 | Výroba vlákniny, papíru a lepenky | 8,4 |
| 24.11 | Výroba technických plynů | 50,4 |
| 24.12 | Protektorování a opravy pryžových pneumatik | 8,4 |
| 24.3 | Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů | 8,4 |
| 24.64 | Výroba chemických výrobků pro fotografické účely | 8,4 |
| 24.7 | Výroba chemických vláken | 8,4 |
| 25.11 | Výroba pryžových pneumatik | 8,4 |
| 26.11 | Výroba plochého skla | 50,4 |
| 26.13 | Výroba dutého skla | 8,4 |
| 26.21 | Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů | 4,2 |
| 26.22 | Výroba keramických výrobků pro sanitární účely | 4,2 |
| 26.26 | Výroba žáruvzdorných keramických výrobků | 8,4 |
| 26.3 | Výroba keramických obkládaček a dlaždic | 8,4 |
| 26.5 | Výroba cementu, vápna a sádry | 8,4 |
| 26.6 | Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry | 8,4 |
| 26.7 | Zpracování přírodního kamene | 50,4 |
| 26.81 | Výroba brusiv | 8,4 |
| 27.1-27.4 | Výroba kovů (kromě slévárenství) | 8,4 |
| 27.5 | Odlévání kovů (slévárenství) | 50,4 |
| 28 | Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí | 8,4 |
| 29 | Výroba strojů a přístrojů | 8,4 |
| 30.02 | Výroba počítačů aj. | 4,2 |
| 31.3 | Výroba kabelů a vodičů | 8,4 |
| 35.1 | Stavba lodí a člunů (vč. oprav) | 8,4 |
| 36.1 | Výroba nábytku | 8,4 |
| 37.1 | Zpracování kovového odpadu a šrotu | 50,4 |
| 37.2 | Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu | 8,4 |
| 45 | Stavebnictví | 50,4 |
| 60.2 | Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD | 8,4 |
| 75.25 | Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce | 50,4 |
| 85.2 | Veterinární činnosti | 8,4 |
| 90 | Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod | 8,4 |
tags: #úrazové #pojištění #zaměstnanců #podmínky #a #sazby
