Nemocenská v Německu: Průvodce pro zaměstnance

Pracujete v Německu a nejste si jisti, jak postupovat v případě nemoci? Tento článek shrnuje důležité informace, které vám pomohou orientovat se v německém systému nemocenského pojištění. A to nejen u agentury práce Starke Jobs, ale i jinde. Často je obtížné se v takový okamžik rozhodnout, jestli jet do práce nebo zůstat v posteli. Nejlépe to dokáže posoudit lékař, z práce v Německu vás omluví i česká neschopenka.

Neschopenka: Kdy je nutná?

Každý, kdo zůstává doma kvůli nemoci, musí nemoc hlásit zaměstnavateli přímo první den, nejpozději dvě hodiny po začátku pracovní doby. Nejpozději od třetího dne nemoci stanoví zákon také doklad o pracovní neschopnosti. Ale pozor! U pracovních agentur musí toto osvědčení být k dispozici zaměstnavateli, tedy agentuře, již v první den nemoci, v závažných případech den následující.

Zpětně vystavená neschopenka

Můžu si nechat zpětně vystavit pracovní neschopnost? Podle pokynů pro zdravotní pojišťovny, pro osoby práce neschopné, může lékař potvrdit pracovní neschopnost pouze ode dne, kdy jej zaměstnanec požádá. Nicméně, pokud lékař ví, že zaměstnanec nemohl v předcházejících dnech navštívit lékaře, může ve výjimečných případech vydat potvrzení o pracovní neschopnosti zpětně. Nicméně, až po vyšetření a jen do tří dnů.

Ukončení pracovní neschopnosti

Faktem je, že doktor potvrzuje pouze pravděpodobné trvání pracovní neschopnosti. Tyto informace proto nejsou závazné a měly by být chápány jako doporučení. Zaměstnanec, který se uzdravil dříve, je dokonce povinen vrátit se do práce! K tomu nepotřebuje doklad o tom, že je zdravý - něco takového v německém právu neexistuje.

Pracovní neschopnost a klid na lůžku?

Pokud lékař nepředepsal odpočinek na lůžku, může se zaměstnanec také pohybovat na veřejnosti. Pracovní neschopnost slouží k tomu, aby se člověk mohl co nejrychleji uzdravit a vrátit zase do práce. Proto jsou zakázány všechny činnosti, které prodlužují proces léčení. Pokud naopak lékař doporučuje například při bolestech zad cvičení, pak jsou činnosti, jako je plavání nebo jízda na kole, povoleny, protože podporují uzdravení.

Výpověď během pracovní neschopnosti

Na rozdíl od všeobecného názoru není pro zaměstnavatele pracovní neschopnost překážkou k výpovědi. Pokud chce společnost zaměstnance vypovědět z důvodu nemoci, musí existovat důkaz, že zdravotní prognóza je i v budoucnu stále špatná. Pokud by tím měly být ovlivněny obchodní a ekonomické zájmy zaměstnavatele, pak má společnost v případě výpovědi z důvodu týkající se nemoci velkou šanci na úspěch. Pro společnosti, které přenechávají své zaměstnance jiným firmám, tedy pracovní agentury, platí zvláštní okolnosti.

Neschopenka kvůli nemocnému dítěti?

Každý z rodičů si může vzít ročně 10 pracovních dnů na péči o nemocné dítě - tak je definován zákonný nárok. Samoživitelé mají nárok na celkový počet, tedy 20 dnů. U dvou dětí se počet dnů zdvojnásobí. U více než dvou dětí však existuje horní limit: je to 25 dnů pro každého z rodičů a 50 dní pro samoživitele.

Podmínky pro neschopenku na dítě:

  • Dítě je mladší než 12 let.
  • Lékař vystavil potvrzení.
  • Z lékařského hlediska je ošetřování a péče o dítě nutné.
  • Rodič i dítě jsou zákonně pojištěni.
  • O dítě se nemohou postarat žádné jiné osoby žijící v domácnosti.

Toto období nepřítomnosti je pro zaměstnavatele nezaplacené a v tomto okamžiku skočí do zdravotního pojištění. U dětského lékaře obdržíte separátní „neschopenku“ pro předání zaměstnavateli. Také pracovní neschopnost kvůli nemocnému dítěti by měl člověk nahlásit u pojišťovny.

Pracovní neschopnost ze zahraničí?

V mnoha případech je zaměstnavateli jedno, zda je pracovní neschopnost, potažmo neschopenka, vydána v Německu nebo v Česku. Existuje svobodná volba a je na pacientovi, kterého lékaře navštíví. Ale pozor, musíte mít na paměti, jak má takové lékařské potvrzení vypadat. Zákonodárce tuto skutečnost přesně vymezil v zákoně o pokračování vyplácení mzdy zaměstnavatelem v případě nemoci, paragraf 5 oznamovací povinnosti a důkazních povinnostech.

(1) Zaměstnanec je povinen neprodleně informovat zaměstnavatele o pracovní neschopnosti a jejím pravděpodobném trvání. Pokud pracovní neschopnost trvá déle než tři kalendářní dny, musí zaměstnanec předložit potvrzení o pracovní neschopnosti a její pravděpodobnou dobu trvání nejpozději následující pracovní den. Zaměstnavatel je oprávněn požadovat předložení lékařského potvrzení již dříve.

Pokud lékař pracovní neschopnost zaměstnance prodlouží, je zaměstnanec povinen předložit nové lékařské potvrzení. Je-li zaměstnanec členem veřejného zdravotního pojištění, musí neschopenka obsahovat poznámku od ošetřujícího lékaře o tom, že zdravotní pojišťovně je okamžitě zaslána neschopenka s podrobnostmi o zdravotním stavu a nálezu a pravděpodobném trvání pracovní neschopnosti.

(2) Je-li zaměstnanec na počátku pracovní neschopnosti v zahraničí, je povinen nejrychlejším možným způsobem informovat zaměstnavatele o pracovní neschopnosti, pravděpodobné délce jejího trvání a adrese místa pobytu. Kromě toho je zaměstnanec, je-li členem veřejného zdravotního pojištění, povinen tuto skutečnost o pracovní neschopnosti a jejich pravděpodobném trvání pojišťovně hlásit.

Co dělat, když doložená pracovní neschopnost nesplňuje náležitosti pro její proplacení?

Vždy je dobré o tom se svým lékařem promluvit a poukázat na tuto skutečnost. Měl by uvést pravděpodobné trvání nemoci na poslední části potvrzení o pracovní neschopnosti. Existuje však také jednoduché řešení, které se obecně vyhne komplikacím s potvrzením pracovní neschopnosti z důvodu nemoci a možnému odmítnutí plnění ze strany zaměstnavatele. Doporučujeme navštívit lékaře v Německu. Neschopenka, kterou němečtí lékaři vystaví, jsou stoprocentně takové, jak vyžaduje zákon.

Německá pojišťovna DAK nabízí i možnost komunikovat v češtině!

Výpočet nemocenské v Německu

Krátkodobá pracovní neschopnost nemá negativní dopad na finanční hospodaření zaměstnanců v Německu, neboť dostávají od zaměstnavatele náhradu mzdy šest týdnů v plném rozsahu, teprve následná nemocenská je nižší než předchozí mzda. Nárok na nemocenskou vzniká z titulu účasti na zdravotním pojištění (tzv. Krankenversicherung - GKV). Základním formulářem pro výplatu nemocenského je potvrzení o pracovní neschopnosti (tzv. AU - Bescheinigung).

Z důvodu pracovní neschopnosti náleží v Německu finanční plnění (tzv. Krankengeld) maximálně po dobu 78 týdnů během tří let, tj. včetně vyplácené náhrady mzdy zaměstnavatelem. V případě onemocnění jinou nemocí se doba vyplácení nemocenské neprodlužuje.

Výpočet nemocenské v Německu

Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je průměrná mzda v předchozím rozhodném období. Nemocenská následně činí po celou dobu 70 procent předchozí hrubé mzdy, tato částka však nesmí být vyšší než 90 procent čisté mzdy obdržené na účet. Nemocenská se vyplácí zpětně za příslušné období, stejně jako mzda.

Zdanění nemocenské

Přiznaná nemocenská v Německu však podléhá odvodům na sociálním (důchodovém) pojištění či pojištění v nezaměstnanosti, stejně jako hrubá mzda, ze které se počítá. Z nemocenské se ale neodvádí zdravotní pojištění. Zpravidla i kvůli čerpání nemocenské dochází ke konci roku k daňovému nedoplatku na dani z příjmu, neboť zbylý příjem z podléhá následně vyšší daňové sazbě.

Výpočet maximální nemocenské v roce 2024

Pro výpočet nemocenské je stanoven maximální vyměřovací základ, který v roce 2024 činí 5 175 euro. Zaměstnancům s hrubou mzdou nad limit tedy nemají již nárok na vyšší denní nemocenskou.

Lékaři v Německu oznamují pracovní neschopnost zaměstnance elektronicky přímo zdravotní pojišťovně, která následně začíná s výplatou od sedmého týdne pracovní neschopnosti.

Sociální zabezpečení přeshraničních pracovníků

Přeshraniční pracovníci jsou zásadně pojištěni ve státě, v němž vykonávají práci. I v případě krátkodobých pracovních pobytů je proto nezbytná účast na systému sociálního pojištění v zemi zaměstnání. Obecně tudíž platí, že pojistné je odváděno do systémů sociálního zabezpečení v místě výkonu práce. Čerpání dávek (vč. zdravotní péče apod.) je ale částečně možné také v místě bydliště.

Sociální zabezpečení - srovnání

Pro lepší přehled uvádíme tabulku s příspěvky na sociální pojištění v Německu, Polsku a České republice:

Sociální zabezpečení Německo (zaměstnanci) Německo (zaměstnavatelé) Polsko (zaměstnanci) Polsko (zaměstnavatelé) Česko (zaměstnanci) Česko (zaměstnavatelé)
Pojištění pro případ nezaměstnanosti 1,250 % 1,20 % 0,00 % 2,45 % 0,0 % 1,2 %
Zdravotní pojištění 7,300 % 7,300 % 9,00 % 0,00 % 4,5 % 9,0 %
Pojištění dlouhodobé péče 1,525 % (bezdetní od 23 let 1,875 %) 1,525 % - - - -
Důchodové pojištění 9,300 % 9,300 % 9,76 % 9,76 % 6,5 % 21,5 %
Úrazové pojištění zaměstnanců - - 0,00 % 0,67 - 3,33 % - -
Invalidní důchodové pojištění - - 1,50 % 6,50 % - -
Nemocenské pojištění - - 2,45 % 0,00 % 0,0 % 2,1 %

Podpora v nezaměstnanosti pro přeshraniční pracovníky

Přeshraniční pracovníci obdrží podporu v nezaměstnanosti zásadně z pojištění pro případ nezaměstnanosti ve státě bydliště, tj. přeshraniční pracovníci s bydlištěm v Polsku a Česku, jejichž poslední pracoviště bylo v Německu, obdrží podporu v nezaměstnanosti od českého nebo polského úřadu práce. Přeshraničním pracovníkům s bydlištěm v Německu a s posledním místem výkonu práce v Polsku nebo Česku vyplácí podporu v nezaměstnanosti úřad práce (Agentur für Arbeit) v Německu.

Přídavky na děti (Kindergeld)

Nárok na přídavek na dítě mají rodiče nejméně do dosažení 18 let věku dítěte. Kromě toho je přídavek na dítě vyplácen až do dosažení 25 let věku dítěte, pokud dítě navštěvuje školu, absolvuje první odborné vzdělání či první studium. Od 1. ledna 2021 činí výše přídavku na dítě pro první dvě děti měsíčně 219 EUR na dítě, na třetí dítě 225 EUR a na každé další dítě 250 EUR.

Nemocenská a náhrada mzdy

V první řadě je nutné ujasnit si pojmy, které s vaší pracovní neschopností souvisí. Prvním z nich je náhrada mzdy (Lohnfortzahlung). Tu vyplácí zaměstnavatel po dobu maximálně 6 týdnů, resp. 42 kalendářních dní. Výše náhrady mzdy je 100 % vaší čisté mzdy, to znamená, že i když budete marodit celý měsíc, vaší peněženky se to nijak nedotkne. Těchto 6 týdnů se vztahuje na každou novou nemoc, bez ohledu na to, jestli jste v mezidobí pracovali či nikoli. Pokud jste u svého zaměstnavatele začali pracovat během posledních čtyř týdnů, pak vaši neschopenku proplatí rovnou Krankenkasse.

Krankenkasse také nastupuje s vyplácením nemocenské (Krankengeld) tehdy, kdy nárok na náhradu mzdy nemáte. Pojišťovna (Krankenkasse) vám pak vyplácí 70 procent vaší hrubé mzdy (nemocenská ale nesmí přesáhnout 90 procent čisté mzdy). Nemocenská je pojišťovnou vyplácena po dobu maximálně 78 týdnů, přičemž nárok máte pouze jednou za tři roky.

Onemocnění během prvního měsíce v nové práci

V Německu, na rozdíl od České republiky, nedostanete od zaměstnavatele náhradu mzdy za dobu nemoci, pokud onemocníte během prvních čtyř týdnů vašeho pracovního poměru. To ale neznamená, že budete doma zdarma. Od prvního dne nemoci vaši mzdu nahradí Krankenkasse formou nemocenských dávek.

Nemocenská kvůli stejné nemoci

Zde je třeba rozlišit, zda je důvod vaší aktuální pracovní neschopnosti důsledkem předchozí nemoci či úrazu. Pokud trpíte chronickými angínami a během čtyř měsíců jste doma s angínou potřetí, jedná se o novou nemoc, a tedy o nových 6 týdnů nároku na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Stejně tak pokud si týden po návratu z pracovní neschopnosti se zlomeným prstem zlomíte tento prst znovu, jedná se o nový úraz, protože nelze chápat novou zlomeninu jako důsledek té původní. Mezi jednotlivými dny pracovní neschopnosti ale musíte mít alespoň jeden odpracovaný den.

Dlouhodobá nemoc

Může se stát, že se doba vašeho léčení protáhne na delší dobu. Typicky se jedná o dlouhodobé nemoci, nemoci psychické nebo komplikace spojené s úrazem. Opakovaná pracovní neschopnost je v tomto případě důsledkem jedné nemoci, a proto se doby, po které jste v pracovní neschopnosti, sčítají.

Onemocnění jinou nemocí během pracovní neschopnosti

Pokud takový úraz či nemoc nastane během vaší pracovní neschopnosti, na novou 6týdenní pracovní neschopnost hrazenou zaměstnavatelem nemáte nárok. Vaše stávající pracovní neschopnost bude pokračovat dál, po 6 týdnech náhrady mzdy zaměstnavatelem dostanete nemocenskou od Krankenkasse.

Dlouhodobá nemoc a 6měsíční období

V Německu o nároku na výplatu mzdy v případě dlouhodobé nemoci hraje roli také 6měsíční období. Pokud totiž mezi dvěma pracovními neschopnostmi z důvodu jedné nemoci uplyne více než půl roku, má zaměstnavatel nárok na nových 6 týdnů náhrady mzdy od zaměstnavatele i v případě druhé či další pracovní neschopnostmi. Pokud je zaměstnanec v tomto mezidobí v pracovní neschopnosti z jiného důvodu, má taktéž nárok na 6 týdnů náhrady mzdy od zaměstnavatele.

Komplikace po úrazu

Velmi často ale člověk po úraze nebývá v pracovní neschopnosti nepřetržitě, mezi jednotlivými zdravotními komplikacemi může chodit do práce. V takových případech je možné mluvit o 12měsíční lhůtě pro výplatu náhrady mzdy od zaměstnavatele, během kterých se 42 dní nároku sčítá. Mezi jednotlivými pracovními neschopnostmi však nesmí uplynout doba delší, než 6 měsíců.

Výjimky, kdy zaměstnavatel náhradu mzdy nevyplácí

Nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele má pouze zaměstnanec v pracovním poměru. Pokud tedy zaměstnanec například onemocní ve výpovědní lhůtě, nárok na náhradu mzdy mu náleží pouze do dne, kterým jeho pracovní poměr končí. Zároveň musí být splněny všechny náležitosti uvedené výše, tedy zaměstnanec musí mít na náhradu mzdy od zaměstnavatele vůbec nárok. Od následujícího dne, který již není dnem trvání pracovního poměru, přebírá povinnost vyplácet zaměstnanci nemocenskou na Krankenkasse.

Nezodpovědné jednání

Nárok na náhradu mzdy v případě nemoci nemá ten zaměstnanec, který si nemoc či úraz přivodil sám svým nezodpovědným jednáním.

Sport, plastika, darování orgánů

Naopak pokud si úraz způsobíte třeba při sportu, nárok na náhradu mzdy máte, ačkoli by bylo možné namítnout, že vás sportovat nikdo nenutil. Nemocenská vám nenáleží ani v případě, že podstoupíte plastickou operaci za účelem zkrášlení vlastního těla. Jiná situace ale je, pokud darujete orgány. Ačkoli se jedná o vaše dobrovolné rozhodnutí, v tomto případě nárok na náhradu mzdy během rekonvalescence máte.

Vyčerpání 78 týdnů nemocenské

Pokud je váš zdravotní stav natolik vážný, že během tří let vyčerpáte 78 týdnů nemocenské, je na čase zvážit, zda jste vůbec schopni pracovat. Pravděpodobně budete mít nárok na invalidní důchod, o který si požádáte v zemi, kde odvádíte příspěvky do sociálního a zdravotního pojištění.

Invalidní důchod v Německu

Nárok na invalidní důchod z Německa máte, pokud jste si alespoň 3 roky v posledních pěti letech platili důchodové pojištění a zároveň celkem 5 let i s odvody v České republice (nebo v jiné zemi). Jestliže nastane situace, kdy o invalidní důchod žádat budete, doporučujeme podat žádost o invalidní důchod v Německu s dostatečným předstihem.

Zvýšení platu během pracovní neschopnosti

I když jste dlouhodobě v pracovní neschopnosti a je vám vyplácena nemocenská, a vaše pracovní smlouva stále trvá, máte stejné nároky, jako vaši zdraví kolegové. Pokud tedy třeba dojde k navýšení mezd, bude se to týkat i vás.

Důležité rady a tipy

  • Velmi důležité je ihned zajet k doktorovi a nechat si vystavit neschopenku.
  • Pokud mluvíte německy a je to možné, doporučuji si zajet přímo k německému doktorovi, ušetříte si hodně času s případnými překlady lékařských zpráv apod. Německý lékař také ví nejlépe, co pojišťovna i zaměstnavatel potřebuje.
  • Neschopenku musí dostat pojišťovna nejdéle do týdne od jejího vystavení.
  • Posílat vždy doporučeně s dodejkou, ideálně ze SRN (per Einschreiben mit Rückschein).
  • Na neschopence pro pojišťovnu MUSÍ být uvedena diagnoza nemoci v mezinárodním tvaru - pozor - český lékař to nepíše automaticky, je nutno mu to sdělit.
  • Když ji posíláte, přiložte Vaše číslo pojištění - Versichertennummer.
  • Odeslat jednu část neprodleně Vašemu zaměstnavateli, nejdéle do 3 pracovních dnů ji musí mít.
  • Pokud pojišťovna nedostane Vaši neschopenku včas, nic vám nezaplatí a mohou Vás případně i vyřadit z pojištění (po ukončení prac. poměru).
  • Pokud bude chtít pojišťovna i zaměstnavatel neschopenky z ČR přeložené, mají na to právo. Velmi často chtějí překládat i lékařské zprávy a nálezy.
  • zaměstnavateli dávejte část neschopenky, kde není uvedena diagnóza.
  • Výjimkou je první měsíc zaměstnání, ten platí vždy pojišťovna.
  • Při onemocnění ve výpovědní lhůtě budete pobírat nemoceskou od zaměstnavatele či pojišťovny až do konce nemoci, musíte ale nadále zasílat neschopenky a jejich prodloužení včas pojišťovně a zaměstnavateli.
  • Pokud Vám vyprší výpovědní lhůta, zaměstnavatel Vás odhlásí u Vaší pojišťovny. ihned na pojišťovně i na německém úřadě práce, v opačném případě Vám mohou pozastavit výplatu nemocenských dávek.

Časté otázky a odpovědi

  1. Mohu dostat výpověď během trvání pracovní neschopnosti?

    Ano, zaměstnavatel může zaměstnance propustit i během trvání pracovní neschopnosti, pokud zaměstnanec nepatří do skupiny osob chráněných před výpovědí (např. těhotné ženy, osoby na rodičovské dovolené). Musí mít k tomu však opodstatněný a prokazatelný důvod.

  2. Kdo je chráněn před výpovědí?

    Před výpovědí během pracovní neschopnosti jsou chráněny tyto osoby: těhotné ženy, osoby na rodičovské dovolené, osoby s těžkým zdravotním postižením.

  3. Z jakých důvodů mohu být propuštěn během pracovní neschopnosti?

    Důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele mohou být: chování zaměstnance, zrušení pracoviště či firmy, snížení pracovního výkonu.

  4. Dostal jsem výpověď z důvodu častých onemocnění. Jaká je výpovědní lhůta?

    Při výpovědi z důvodu častých nemocí je zaměstnavatel povinen dodržet zákonem stanovenou lhůtu, a to čtyři týdny.

  5. Dostal jsem výpověď z důvodu opakovaných pracovních neschopností. Mám nárok na vyplacení odstupného?

    Ne, zaměstnavatel není povinen vyplatit zaměstnanci odstupné při výpovědi z důvodu opakovaných nemocí. Nárok na vyplacení odstupného vznikne jen tehdy, pokud je to uvedené v kolektivní smlouvě.

  6. Dostal jsem výpověď během trvání pracovních neschopnosti z organizačních důvodů. Jaké jsou výpovědní lhůty a kdy začínají plynout?

    Zaměstnavatel musí dodržet zákonem stanovené výpovědní lhůty. Ty závisí na délce trvání pracovního poměru. Výpovědní lhůta začíná plynout dnem doručení výpovědi zaměstnanci.

  7. Prodlužuje se výpovědní lhůta během pracovní neschopnosti?

    Ne, pracovní neschopnost nemá vliv na výpovědní lhůtu a neprodlužuje ji. To znamená, že pracovní poměr končí posledním dnem výpovědní lhůty, co může být i během pracovní neschopnosti.

  8. Dostal jsem výpověď během trvání pracovní neschopnosti. Bude mi zaměstnavatel vyplácet mzdu i nadále?

    Ano, zaměstnavatel nadále hradí 100 % čisté mzdy během 6 týdnů pracovní neschopnosti (pokud je zaměstnanec v pracovním poměru déle než 4 týdny a nebyl propuštěn ze závažných důvodů). Pokud výpovědní lhůta skončí před uplynutím šesti týdnů, zaměstnavatel už není povinen pokračovat ve výplatě mzdy. Naopak, pokud pracovní neschopnost trvá i po 6 týdnech, zaměstnanci bude vyplacena nemocenská dávka ve výši 70 % z hrubé mzdy.

  9. S výpovědí během pracovní neschopnosti nesouhlasím, jak mám postupovat?

    Pokud zaměstnanec nesouhlasí s výpovědí během pracovní neschopnosti, může se proti ní odvolat, a to podáním žaloby prostřednictvím pracovního soudu. Důležité je dodržet 3týdenní lhůtu, jinak se výpověď stává nenapadnutelnou.

  10. Mohu dát výpověď během trvání pracovní neschopnosti?

    Ano, zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď i během trvání pracovní neschopnosti. Musí však dodržet zákonem stanovenou výpovědní lhůtu.

  11. Mohu odcestovat do domovské země, pokud mi pracovní neschopnost vznikla v Německu?

    Během pracovní neschopnosti, která vznikla v Německu, lze vycestovat do domovské země v rámci EU pouze se souhlasem německé zdravotní pojišťovny (pokud se zaměstnanci vyplácí nemocenská dávka).

  12. Co dělat, když jsem onemocněl během čerpání dovolené v Německu?

    Elektronické potvrzení o pracovní neschopnosti zašle lékař zdravotní pojišťovně, která tyto údaje zpřístupňuje zaměstnavatelům. Zaměstnanec se tak stává prácovně neschopným a zaměstnavatel mu hradí 100 % čisté mzdy (během 6 týdnů pracovní neschopnosti). Další dny dovolené, o které zaměstnanec původně žádal, se nezapočítají jako vyčerpané dny dovolené.

  13. Co dělat, když jsem onemocněl během čerpání dovolené v zahraničí?

    Potvrzení o pracovní neschopnosti, které zaměstnanec obdrží od lékaře v zahraničí, musí zaměstnavateli a zdravotní pojišťovně doručit co nejdříve. Zaměstnanec se tak stává práce neschopným a zaměstnavatel pokračuje ve vyplácení 100 % čisté mzdy (během 6 týdnů pracovní neschopnosti). Další dny dovolené, o které původně žádal, mu zůstávají pro budoucí čerpání.

  14. Mám nárok na výplatu dětských přídavků z Německa i během pracovní neschopnosti v Německu?

    Ano, pokud jste zaměstnancem v Německu a onemocníte, máte nárok na nemocenskou. Dětské přídavky Vám náleží i během pracovní neschopnosti.

tags: #nemocenská #v #německu #placení

Oblíbené příspěvky: