Psychický teror na pracovišti: Definice a jak se bránit

Někdy se práce může stát noční můrou. Petra ve svých třiceti letech nastoupila do nového zaměstnání. Práce ji od začátku bavila a kolegyně se také zdály být fajn. Jen s Janou si od začátku nějak nesedly. Na rozdíl od Petry měla Jana v kolektivu své pevné místo. Petra postupně zjistila, že o ní Jana začíná šířit různé nepravdivé fámy. A vypadalo to, že ostatní těm pomluvám věří. Doneslo se k ní také, že ji Jana opakovaně kritizuje před nadřízenou i před klienty. A různé větší či menší podpásovky začaly být čím dál častější. Jana začala na Petru přehazovat některé úkoly, do kterých se jí nechtělo. A Petra se bála odmítnout, nechtěla Janu ničím dráždit. Ale ani její ochota nepomohla situaci zlepšit. Jana si k ní dovolovala čím dál víc. Neustálé jízlivé a kritické poznámky Petru čím dál víc deptaly. Práce se pro ni postupně stala malým soukromým peklem. Nejhorší bylo, že nevěděla, co s tím. Není to nakonec všechno její chyba? Zdálo se jí, že všichni stojí na straně Jany. Tento příběh je o mobbingu neboli systematickém psychickém týrání na pracovišti mezi kolegy.

Šikana na pracovišti může mít řadu podob. Jak ji odhalit a co dělat, pokud se objeví i ve vaší firmě? Zkuste problémům předcházet díky preventivní strategii.

Definice mobbingu říká, že týrání způsobuje jedna či více osob alespoň jednou týdně po dobu šesti měsíců. Obětí mobbingu je dle statistik až 23 % zaměstnanců. A dokonce až polovina zaměstnanců se dle statistik stala svědkem mobbingu či bossingu (týrání ze strany nadřízených). A i když by se mohlo zdát, že v sociálních službách pracují vesměs hodní a empatičtí lidé, tak podobná čísla platí i pro tuto oblast. Překvapuje vás to?

Slovo mobbing je odvozeno z anglického slovesa to mob (obtěžovat, hromadně napadnout, vulgárně vynadat, vrhnout se na...) a do psychologie přišel ze zvířecí říše (rakouský etolog Konrád Lorenz jím popisoval „útok smečky na vetřelce, jenž vnikl do jejich teritoria“). O uvedení slova mobbing do psychologie a zároveň i o jeho rozšíření se zasloužil švédský profesor psychologie Heinz Leymann, který v osmdesátých letech 20.

Výzkumy ukazují, že nárůst mobbingu je přímo úměrný rostoucí agresivitě a stresu ve společnosti, ekonomické situaci a míře nezaměstnanosti. Ale v každém případě představuje riziko pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Pod vlivem mobbingu se snižuje pozornost pracovníka, který je v permanentním stresu, mění se jeho motivace a postoje k práci, ztrácí se uspokojení z činnosti, klesá koncentrace pozornosti, dochází ke ztrátě zájmu. činnost naplno a stejně tak nedovolí ani plnou regeneraci sil.

Formy šikany na pracovišti

Jaké jsou druhy šikany?Šikanu na pracovišti si můžeme definovat jako systematické agresivní jednání namířené proti jednotlivci či skupině osob. Jedná se o psychický teror, který se zpravidla stupňuje a má negativní vliv nejen na atmosféru na pracovišti, ale v dlouhodobém horizontu ohrožuje psychické i fyzické zdraví zaměstnanců. Nemluvě o nižším pracovním výkonu a bezpečnosti práce.

Bossing / Šéfování: Nadřízený šikanuje svého podřízeného. Využívá vyššího postavení. Šikana se projevuje zadáváním nesplnitelných, nebo naopak příliš lehkých úkolů, napadání vzhledu, vyloučením z kolektivu, trvalou kontrolou, nedocenění výkonu i zastrašováním.
Mobbing: Zaměstnanec šikanuje kolegu na stejné pozici. Často se objevuje vzorec, kdy skupina zaměstnanců šikanuje jednotlivce (anglické slovo mob se překládá jako hromadně napadnout). Obvykle se tak děje bez objektivní příčiny. Přesná definice mobbingu je složitá, protože může zahrnovat různé aktivity. Ty většinou probíhají skrytě, jsou zákeřné a mají za cíl celkově znepříjemňovat život na pracovišti. Na rozdíl od šikany, kterou známe například ze škol, mobbing se orientuje především na psychický teror, fyzické násilí není tak časté.
Staffing: V tomhle případě šikanuje personál či zaměstnanci svého nadřízeného. Takzvaná šikana zdola se často objevuje v situacích, kdy se na vedoucí pozici objeví mladší nadřízený, který stojí proti skupině podřízených. Šikanování v tomto případě probíhá většinou skrytě. Podřízení neplní zadané úkoly, nepředávají důleité informace a celkově bojkotují práci svého nadřízeného.

Projevy mobbingu

Když je řeč o týrání na pracovišti, tak to není tak, že oběť někdo přiváže k radiátoru a začne ji mučit. Na začátku vlastně „o nic nejde“. Posměšky, legrácky, žertíky, narážky, „vtipné“ přezdívky… Proti tomu se dá jen těžko bránit. Ovšem někteří lidé vás svými posměšky a legráckami dokáží pěkně zdeptat. Neomylně míří na vaše citlivá místa. Smějí se, ale vám moc do smíchu není. Spíš do pláče. Ale takové drobné konflikty a nesnáze přece patří k životu.

Doba nevinných legrácek a žertíků je pryč. Přichází pomluvy, schválnosti, intriky, podrazy, ponižování, ironizování, zesměšňování, podceňování, neustálá kritika, zveličování chyb, donášení, vytěsňování z kolektivu, obviňování, osočování, přehlížení, zahanbování, zastrašování. Někdy i hrozba fyzickým násilím. A také přesouvání nepohodlných úkolů a drobné či větší sabotáže. Například krádeže pomůcek a dokumentů nebo záměrné poskytování nesprávných informací.

Reakce nadřízených

Dříve či později si nadřízení případu všimnou a je nutné nějak zasáhnout. Může se stát, že nadřízený se přikloní na stranu trapiče (mobbera). Usoudí, že příčinou problémů a sporů na pracovišti je vlastně oběť mobbingu. Oběť se stává viníkem v očích nadřízených.

Z pohledu nadřízených je nutno se zbavit nepohodlného pracovníka. Je to nespravedlivé, ale bohužel se to stává.

Příčiny mobbingu

Příčiny mobbingu jsou v zásadě dvě. Atmosféra na pracovišti a osobnost mobbera. Živnou půdou pro vznik mobbingu je atmosféra napětí, řevnivost, závistivost, špatná komunikace, neřešené konflikty, nejasná pravidla a kompetence, chaotické řízení, málo oceňování a hodně kritiky, příliš důrazu na výkon. V takové atmosféře bych rozhodně pracovat nechtěl. Průšvih je v tom, že člověk si zvykne na všechno. I na špatný kolektiv. Zvykne si a zůstává. V této podivné atmosféře se dobře daří lidem, kteří mají k mobbingu sklony. Většinou jsou to autoritativní typy, manipulátoři. Lidé s přehnaným pocitem vlastní důležitosti a s velkou potřebou obdivu. Ctižádostiví a soutěživí, se sklonem k podvádění a lhaní. A pod tím vším pečlivě skrývají vnitřní nejistotu. Takový mobber ovšem na první pohled nemusí vypadat jako nějaké monstrum.

Prevence mobbingu

Naštěstí existuje něco jako prevence mobbingu. Je potřeba nepřehlížet a nezlehčovat různé varovné signály, než se mobbing naplno rozjede (viz „nevinný“ začátek). Řešit drobné konflikty a nedorozumění. Podporovat otevřenou komunikaci v týmu. Vytvářet atmosféru důvěry, jistoty a vzájemného ocenění. To je samozřejmě práce hlavně pro šéfa, ale svým dílem může k prevenci mobbingu přispět každý zaměstnanec. Vzpomeňme si, že celá polovina lidí byla v práci svědkem mobbingu nebo bossingu. A často ti lidé nic nepodnikli. Možná se jim zdálo, že vlastně o nic nejde. Možná nevěděli, co by měli udělat. Pokud není šance na urovnání, je lepší nenechat se dále trápit a odejít.

Jak šikanu na pracovišti řešit?

Šikana má vliv nejen na atmosféru, ale především ovlivňuje výkon celé firmy a její konkurenceschopnost. I proto se zaměstnavatelům vyplatí preventivní opatření. Co mohou udělat?

naslouchat zaměstnancům
vytvořit anonymní dotazník, kde mohou popsat vztahy na pracovišti
sledovat chování zaměstnanců, evidovat změny, konflikty
o šikaně mluvit (lze zařadit šikanu do školení bezpečnosti práce)
stanovit firemního kodex či ujednání, která se dodržují za každé situace

Ne každý konflikt je šikana

Odborné studie poukazují na to, že nevhodné chování trvá déle než šest měsíců, aby mohlo být klasifikováno jako šikana. Někteří zaměstnanci totiž mohou brát za šikanu i to, pokud po nich nadřízený vyžaduje běžné plnění pracovních povinností, nebo jim kolega dá konstruktivní kritiku.

Máte pocit, že některá z výše popsaných situací se objevila i ve vaší firmě a přemýšlíte, jak ji řešit? Rozhodnutí nebývá snadné. Vyplatí se přizvat i třetí stranu. Nestranného odborníka, který se zabývá mobbingem a dokáže poradit řešení podle konkrétního problému.

Co dělat, pokud jste obětí bossingu?

V první řadě je třeba si přiznat, že jste obětí mobbingu či bossingu na pracovišti. Promluvte si se svými blízkými.

Jste odvážní a nechcete, aby si někdo další prožil to, co vy? Můžete se uchýlit k právním krokům. Buďte si ale předem vědomi, že ne vždy se můžete dočkat pomoci kolegů. Pokud je požadováno jejich svědectví, mohou být vystrašení, že přijdou o zaměstnání nebo je v budoucnu bude nadřízený také šikanovat. I když věříte, že zrovna vy okolo sebe máte lidi, kteří by se za vás postavili, na druhé nespoléhejte.

Ale právní cesta není naštěstí jediné řešení. Od konce roku 2023 mají mít všechny firmy nad 50 zaměstnanců vytvořený bezpečný systém pro ohlašování nekalostí na pracovišti. Tuto povinnost upravuje zákon č. 171/2023 Sb., který vstoupil v účinnost 1. srpna 2023. Ten zavazuje firmy se 50 a více zaměstnanci k zavedení interních hlásicích kanálů a ochraně oznamovatelů. V praxi se často využívá whistleblowingový software, který umožňuje anonymní komunikaci mezi zaměstnanci a odpovědnou osobou ve firmě.

Na druhou stranu, šikana na pracovišti obvykle nebývá tak nenápadná, jak si její strůjce myslí. Proto jste-li obětí bossingu, pravděpodobně si toho již všimli i vaši kolegové. Snažte si mezi nimi najít spřízněnou duši a vysvětlit jí svou situaci. Najít pochopení u spolupracovníků vám nejen psychicky výrazně uleví, ale můžete se z jejich strany dočkat i zastání. Ať už situace vypadá jakkoliv, šikana na pracovišti nechá málokoho chladným a pokud vás na řešení problému bude víc, snáze dosáhnete svého.

Jestliže se uchýlíte k právním krokům, musíte počítat s časovou i finanční náročností vašeho počínání. To ani nemluvíme o stresu, který může plynout z toho, že se pracovník k takovému kroku odváží, a přesto musí nadále do zaměstnání docházet.

Nejste na to připraveni? Pak zvažte výpověď.

Krize na trhu práce vám bude hrát do karet, pokud se rozhodnete pro změnu zaměstnání.

Máte skvělou pozici a nadprůměrný plat? Chcete v zaměstnání setrvat kvůli jinak skvělému kolektivu?

Bylo by dobré si uvědomit, že zdraví máme jen jedno a následky šikany na pracovišti mohou být fatální.

Věříme, že pokud zrovna vy vedete tým lidí, chcete jít příkladem a být pozitivním leaderem! Nikdy není pozdě na této dovednosti začít pracovat.

Důležité statistiky

Následující tabulka shrnuje klíčové statistiky týkající se mobbingu a šikany na pracovišti:

Ukazatel	Hodnota
Podíl zaměstnanců, kteří se stali obětí mobbingu	23 %
Podíl zaměstnanců, kteří byli svědky mobbingu nebo bossingu	50 %
Podíl českých zaměstnanců, kteří zažili bossing nebo jinou formu šikany	13 %
Podíl zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří zažili bossing nebo jinou formu šikany	Až 79 %

tags: #psychický #teror #na #pracovišti #definice