Metodika Hodnocení Pedagogických Pracovníků v Českých Školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydalo metodický materiál k podpoře základních škol a pedagogicko-psychologických poraden (PPP) při plošném zavádění pozic školních psychologů a školních speciálních pedagogů do základních škol v souvislosti s institucionalizací podpůrných pedagogických pozic.

Tento dokument je součástí materiálů vydávaných MŠMT v souladu se Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Zavedením tohoto systému dojde k posílení podpory žáků, jejich zákonných zástupců a pedagogických pracovníků školy vedoucí ke zlepšení výsledků vzdělávání každého jednotlivce, a to na základě možnosti okamžité orientační speciálně pedagogické a psychologické diagnostiky a nastavení podpůrných opatření I. stupně, včetně jejich průběžného vyhodnocení ze strany odborníků.

Školní poradenský pracovník současně pomáhá při naplňování podpůrných opatření vyšších stupňů, poskytuje intervence nebo je metodicky vede. Základní školy budou však podpořeny nejen při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných, ale bude celkově podpořeno budování bezpečného a pozitivního klimatu školy. Model institucionalizace dále zajistí profesní a ekonomickou stabilitu pracovních pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga, výhledově nezávislou na dotačních titulech, formování jejich pracovních schopností cestou zvyšování kvalifikace prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a přispěje k ukotvení těchto pozic ve školském systému.

V návaznosti na systémové nastavení bylo nutné metodicky ošetřit činnost základních škol a PPP. Na základě této skutečnosti byla ke zpracování metodických materiálů utvořena pracovní skupina, jejíž součástí byli odborníci z PPP, zástupci Asociace speciálních pedagogů České republiky, Asociace školní psychologie, z.

1. Odborná Kvalifikace Podpůrných Pedagogických Pozic

Školní psycholog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie (§ 19 zákona č. Dle § 18 zákona č. 563/2004 Sb. lze odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga získat absolvováním akreditovaného magisterského studijního programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku.

Absolventi akreditovaných magisterských studijních programů v oblasti: pedagogických věd zaměřené na pedagogiku předškolního věku, na přípravu učitelů základní školy (prvního i druhého stupně), na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, na přípravu vychovatelů, a dále také absolventi akreditovaného magisterského studijního programu v oblasti pedagogických věd oboru pedagogika získávají odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace uskutečňovaným vysokou školou.

Doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace dle § 6a odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, je jediným studiem v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou (dále CŽV), kterým lze odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga získat. Jedná se o studium v délce trvání nejméně 350 hodin. Uskutečňuje se od roku 2014 na Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě, Univerzitě Palackého a první absolventi ukončili studium v roce 2017.

Odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga nelze získat vzděláním v programu CŽV uskutečňovaném vysokou školu a zaměřeném na speciální pedagogiku dle § 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb.

2. Standardní Činnosti Podpůrných Pedagogických Pozic

Náplň práce standardně stanovuje ředitel školy (resp. Je žádoucí, aby zaměstnavatel (ředitel školy nebo PPP) zohledňoval délku praxe, výcviky nezbytné pro některé činnosti, a především velikost úvazku odborníka na dané škole. Pracovní náplň může být součástí pracovní smlouvy. Školní psycholog a školní speciální pedagog ke své činnosti potřebuje (až na popsané výjimky níže) informovaný souhlas zákonných zástupců žáků v souladu s § 1 vyhlášky č. 72/2005Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a v případě, že se jedná o podpůrné opatření, v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb., ve znění pozdějších změn.

V adaptačním období je pro studenty cizince důležité posílit výuku českého jazyka, který může nahradit učivo vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, které nemají dopad na profil absolventa a které lze pro profil absolventa považovat za zbytné.

Školní Psycholog

Školní psycholog vykonává činnosti depistážní (screeningové), konzultační, poradenské, diagnostické, metodické a intervenční. Dále komunikuje s vedením školy, pedagogy, žáky a zákonnými zástupci a spolupracuje jak se školskými poradenskými zařízeními (dále ŠPZ), tak se zdravotnickými, sociálními či dalšími službami.

Školní psycholog se rovněž podílí na vytváření koncepce školních poradenských služeb a z toho plynoucích programů - prevence, péče o selhávající žáky, péče o nadané a žáky cizince, krizový plán v případě násilných činů v prostředí školy atd. Školní psycholog je součástí školního poradenského pracoviště (dále ŠPP) společně se školním metodikem prevence, výchovným poradcem, příp. školním speciálním pedagogem. Náplň práce školního psychologa vychází z přílohy č. 3 (Standardní činnosti školy) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a ŠPZ, ve znění pozdějších předpisů - viz příloha č. 1 tohoto materiálu. Náplň práce, a především její rozsah bude odlišný v jednotlivých školách v závislosti na:velikosti školy, resp.

Je třeba však vždy brát na vědomí, že práce školních psychologů odráží spíše sociální model práce, než klasický klinický model (vyšetření - diagnóza - náprava - kontrola). To znamená, že se mimo práci s jednotlivými klienty orientuje také na školu jako sociální systém a snaží se svými intervencemi podporovat zdravé klima ve škole a ve třídách, které usnadňuje procesy učení žáků, přispívá ke kvalitě vzdělávání. Školní psycholog má pevně stanoveny konzultační hodiny, ve kterých je obvykle dostupný v prostorách, které jsou vyhrazeny pro poskytování poradenských služeb.

Školní Speciální Pedagog

Školní speciální pedagog vykonává činnosti depistážní (screeningové), konzultační, poradenské, diagnostické, metodické a intervenční. Dále komunikuje s vedením školy, pedagogy, žáky a zákonnými zástupci a spolupracuje jak se školskými poradenskými zařízeními, tak se zdravotnickými, sociálními či dalšími službami. Školní speciální pedagog se rovněž podílí na vytváření pedagogicko-psychologických služeb ve škole, včetně programu primární prevence. Dokumentaci o svých činnostech vede v souladu s aktuálně platnými legislativními předpisy.

Školní speciální pedagog je součástí ŠPP společně se školním metodikem prevence, výchovným poradcem, příp. školním psychologem. Náplň práce školního speciálního pedagoga vychází z přílohy č. 3 (Standardní činnosti školy) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a ŠPZ, ve znění pozdějších předpisů - viz příloha č. 1 tohoto materiálu. Náplň práce, a především její rozsah bude odlišný v jednotlivých školách v závislosti na:velikosti školy, resp.

3. Rozsah Přímé a Nepřímé Pedagogické Činnosti Podpůrných Pedagogických Pozic

Ohledně přímé pedagogické činnosti je nezbytné sdělit, že u pedagogických pracovníků škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, je její rozsah závazně určen nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Ve vztahu k profesi školního psychologa a školního speciálního pedagoga je její rozsah učen rozmezím (20 až 24 h za týden), konkrétní rozsah pak stanoví ředitel školy/PPP v souladu s § 23 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. O povinnosti výkonu „nepřímé pedagogické činnosti“, tj. prací souvisejících s přímou pedagogickou činností a celkově přítomnosti na pracovišti rozhoduje ředitel školy dle § 22a odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. Rozsah studijního volna k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků samostudiem se řídí § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tj.

4. Výkaz Přímé a Nepřímé Pedagogické Činnosti - Příklady

Nepřímá práce - např. analýza problémů, studium odborných zpráv, příprava na přímé působení na žáka/skupinu, administrativní úkony včetně vedení spisů - archivace dle nastaveného systému dané organizace (škola, PPP).
Přímá - např. stanovení „rozvrhu“ dle úvazku odborníka s vymezením přítomnosti na pracovišti, konzultační hodiny.

Návrh struktury výkazu - viz příloha č. 5.

5. Vymezení Kompetencí Ředitelů PPP a Ředitelů ZŠ při Spolupráci k Zajištění Podpůrných Pedagogických Pozic

Povinností ředitele PPP jako zaměstnavatele je vycházet ze zákona č. Povinností ředitele PPP je spolupracovat s ředitelem základní školy. Dále viz Příloha č.

zajišťuje prostorové a materiální podmínky pro výkon činnosti školního psychologa či školního speciálního pedagoga (uzamykatelná místnost, skříň apod.),spolupracuje s ředitelem PPP při stanovení náplně práce dle výše popsaných kritérií,stanoví pravidla pro oběh informací (informační tok),nastaví pro odborné pracovníky přístup ke všem potřebným informacím o žákovi,zajistí bezpečné podmínky pro práci. Dále viz Příloha č.

6. Materiální Vybavení ŠPP

Školní poradenské pracoviště má odpovídající prostory pro realizaci standardních činností podpůrných pedagogických pozic. Pracovna školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga v daném zařízení je samostatná, příjemně působící (neprůchozí) místnost, nejlépe v klidnější části školy. Místnost musí být označená a snadno dostupná pro žáky, učitele a zákonné zástupce, příp. jiné subjekty. V případě snížených úvazků je možné sdílení dané pracovny na základě definovaných kritérií. Prostor pro spisovou dokumentaci je součástí daného pracoviště. Je předpoklad, že větší část spisové dokumentace je vedena elektronicky.

Školní psychologové a školní speciální pedagogové musí mít rovněž přístup k internetovému připojení, tiskárně, skeneru a kopírce.Dále tyto podpůrné pedagogické profese potřebují (zabezpečuje zaměstnavatel) stolní PC nebo notebook, mobilní telefon, vybavení spotřebním materiálem (papíry, tužky, pastelky atd.), vybavení literaturou, diagnostickými nástroji (psychologickými testy) a jiným metodickým materiálem a pomůckami dle dohody.

8. Hodnocení Zaměstnanců

Hodnocení zaměstnanců musí odpovídat zvyklostem v organizaci v souladu s interními směrnicemi a předpisy (např. platový řád, organizační řád apod.) a vycházet ze zákoníku práce, platová třída 12.

9. Požadavky na Další Vzdělávání Pedagogických Pracovníků

[1] Např. v rámci celoživotní vzdělávání je na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci nabízena možnost akreditovaného kurzu „Školní psycholog na ZŠ a SŠ“.

10. Podpůrná Opatření Školní Psycholog a Školní Speciální Pedagog

Doporučujeme, aby před vydáním návrhu podpůrného opatření školní psycholog nebo školní speciální pedagog postupovalo ŠPZ vždy v souladu s ust. § 12 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, tzn. že pracovník ŠPZ ověří, zda má škola již tuto podpůrnou pedagogickou pozici financovanou z OP JAK.

11. Odpovědi na Často Kladené Otázky

Dotaz související s novelou nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a snížením úvazků zástupců ředitelů: Může ředitel PPP svému zástupci snížit úvazek méně než o 12 hodin?

Ve vztahu k zástupcům ředitelů ŠPZ platí obecný postup pro snížení přímé pedagogické činnosti zástupců ředitele Š nebo ŠZ dle Metodiky k postupu stanovení týdenního rozsahu PPČ zástupců ředitele školy a školského zařízení a dále také Metodiky k postupu stanovení týdenního rozsahu PPČ zástupců ředitele SŠ, VOŠ, konzervatoře, školských zařízení zveřejněných na webu edu.cz v Metodice ke změnám ve stanovovaní přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele školy školských zařízení a vedoucích učitelů praktického vyučování, tedy i zde dojde ke snížení na základě vypočtené celkové výše banku odpočtů.

Položka č. 6 v rámci přílohy č. 3 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, určuje pouze odpočet hodin přímé pedagogické činnosti provedený při výpočtu nejvyššího možného snížení přímé pedagogické činnosti, tak tedy banky odpočtů, za školské poradenské zařízení.

Autoevaluace Školy

Vlastní hodnocení školy je proces, který má za cíl zlepšit kvalitu výchovy a vzdělávání. Zdroje pro odpovědi na následující otázky mohou být např. z pedagogické rady, strategie rozvoje školy…). Škola se řídí dlouhodobým záměrem kraje a koncepcí rozvoje školství zřizovatele. Platné právní předpisy vymezují provádění vlastního hodnocení školy (Vyhláška č. 15/2005 Sb., resp. novela č. 225/2009 Sb.).

A. Cíle Školy

A.2.2 Vycházejí tyto cíle z vize školy formulované např.?
A.2.3 Jsou všechny cíle dostatečně specifikovány, tzn. je možno objektivizovat posouzení naplnění cíle jiným druhem zjišťování (dotazníky, sledování…)?
A.2.4 Jsou stanovené cíle reálné, tj. které lze dosáhnout?

B. Plán Autoevaluace

B.5.2 Je plán odůvodněně, tj. měněn v odůvodněných případech?

Ředitel vyhradí autoevaluaci pravidelné časové intervaly. Dobré je, pokud se vytvoří skupina aktivně pracujících a skupina tolerujících. Modifikace plánu není nutná, je třeba však s touto možností pracovat.

C. Vyhodnocení a Transparentnost

C.11.2 Je toto vyhodnocení transparentní a věrohodné, tj. definovaná vyhláškou?

Zpráva Vlastního Hodnocení Školy

Zpráva vlastního hodnocení školy je důležitou součástí dokumentace školy. Je vhodné, aby dokument byl komplexní a obsahoval všechny základní náležitosti k posuzovanému subjektu. Zpráva by měla být zpracována v souladu s vyhláškou a doplněna o úvodní stránku, obsah zprávy a základní informace o škole. Dále by měla obsahovat nástin základních koncepčních záměrů a vizi školy, seznam realizačního týmu nebo odpovědné osoby za zpracování zprávy a datum projednání zprávy v pedagogické radě.

tags: #hodnocení #pedagogických #pracovníků #metodika