Kdo platí zdravotní pojištění při nemocenské v České republice?
Každý ekonomicky aktivní občan v České republice má povinnost odvádět platby za veřejné zdravotní pojištění v pravidelných měsíčních intervalech. Tyto odvody zajišťují pojištěncům lékařskou péči a další související služby. Povinné zdravotní pojištění má za úkol pokrýt náklady spojené s lékařskou péčí a zdravotnickými službami.
Podmínky zdravotního pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který stanovuje, kdo je povinen odvádět pojišťovně pravidelné měsíční platby.
Plátci zdravotního pojištění:
- Zaměstnanci
- Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
- Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)
- Stát (za určité skupiny osob)
Zdravotní pojištění zaměstnanců
V první řadě jsou plátci zdravotního pojištění všichni zaměstnanci. Způsob úhrady pojistného je v případě zaměstnanců specifický v tom, že jej za ně odvádí zaměstnavatel, tudíž oni samotní se nemusí o nic starat. Sazba pojistného činí 13,5 % z částky hrubé mzdy a je rozdělena.
Zaměstnanec ze svého hrubého výdělku zaplatí pojišťovně 4,5 %, kdežto zaměstnavatel za něj odvede 9 %.
Zdravotní pojištění OSVČ
Další skupinou, která musí hradit zdravotní pojištění, jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Ty si musí samy hlídat, že jsou pravidelné platby za pojištění včas každý měsíc uhrazeny. V prvním roce podnikání OSVČ hradí pouze minimální zálohy na zdravotní pojištění, jejichž výše v roce 2025 činí 3143 korun.
Pokud částka z přehledu příjmů a výdajů vychází nižší, než je stanovená minimální výše záloh zdravotního pojištění, bude OSVČ i v dalších letech odvádět stále tuto minimální sazbu.
Nemocenské pojištění OSVČ:
Účast na nemocenském pojištění (dále jen „NP“) OSVČ je dobrovolná. Sazba pojistného na NP OSVČ od 1. 1. 2024 činí 2,7 %. Minimální měsíční základ pojistného činí 9 000 Kč a minimální platba je stanovena ve výši 243 Kč. Měsíční základ na NP si OSVČ určuje svou platbou a maximální měsíční základ je určen ve výši částky rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží.
Splatnost pojistného na NP je od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k NP je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce.
OSVČ, která je účastna NP, je povinna platit pojistné na NP na účet příslušné správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z NP jako OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.
Zdravotní pojištění OBZP
Povinnost odvádět zálohy na zdravotní pojištění mají dále také osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Jedná se o pojištěnce, kteří jsou nezaměstnaní a nejsou přihlášeni na úřadu práce, ani si nevydělávají jako živnostníci. Tyto osoby odvádí své zdravotní pojišťovně zálohy každý měsíc samy, a to v zákonem stanovené minimální výši.
Kdo platí zdravotní pojištění při nemocenské?
Pokud vás zajímá, kdo platí zdravotní pojištění při nemocenské, pak se jedná o specifickou situaci, kdy záleží především na délce trvání doby pracovní neschopnosti. Pakliže nemoc trvá celý kalendářní měsíc, je vyměřovací základ pro odvody pojistného roven nule, což znamená, že se zdravotní pojištění za toto období neplatí.
Nemoc zaměstnance po celý kalendářní měsíc - pracovní smlouva:
Pokud je zaměstnanec zaměstnán na základě pracovní smlouvy a nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění následující:
- vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (není-li do takového měsíce například zúčtována odměna),
- zaměstnavatel vykazuje takového zaměstnance v Přehledu měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem (nemocná osoba, zaměstnaná na základě pracovní smlouvy, se v příslušném kalendářním měsíci započítává do celkového počtu zaměstnanců),
- nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně doloženo (dokladem o pracovní neschopnosti),
- bez ohledu na nemoc má pojištěnec řešen u pracovní smlouvy pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno).
Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce:
V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) ZPVZP, kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl, a musí být při odvodu pojistného dodržena.
Příklad:
V případě nemoci v období 6. 5. - 26. 5. 2025 činil za měsíc květen příjem zaměstnance při zkráceném pracovním úvazku na základě pracovní smlouvy 6 000 Kč. Protože nemoc trvala 21 kalendářních dnů, musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minima za celkem 10 kalendářních dnů mimo období nemoci, tedy částka 6 709,67 Kč [(10:31) x 20 800]. Pojistné ve výši 13,5 % z částky 6 709,67 činí 906 Kč a bude zaplaceno zaměstnavatelem té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn.
S ohledem na příjem 6 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 709,67 Kč, tj. 96 Kč. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Z celkové částky pojistného 906 Kč tak zaplatí zaměstnanec 366 Kč (270 + 96) a zaměstnavatel 540 Kč. Kdyby příjem zaměstnance činil za květen alespoň 6 709,67 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše vyměřovacího základu a žádný další dopočet by neprováděl.
Tento dopočet a doplatek pojistného se nejčastěji provádí při zkráceném pracovním úvazku u pracovní smlouvy nebo u některé z dohod. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) řeší pouze tehdy, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 500 Kč nebo u dohody o provedení práce alespoň 11 500 Kč.
Pokud při trvající dohodě poklesne z důvodu nemoci příjem zaměstnance pod rozhodnou částku (tedy u dohody o pracovní činnosti je nižší než 2 500 Kč nebo u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč), pak musí zaměstnavatel zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc či měsíce odhlásit. Současně je velmi vhodné zaměstnance upozornit, že v důsledku této skutečnosti nemá v příslušném kalendářním měsíci (měsících) řešen svůj pojistný vztah tímto zaměstnáním.
Zdravotní pojištění se v případě dohody o pracovní činnosti odvádí jen ve chvíli, kdy odměna za vykonanou práci přesáhne určitou zákonem stanovenou částku. Podobně je nastavený také limit pro dohodu o provedení práce. Zálohy na zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel pouze ve chvíli, kdy měsíční výdělek zaměstnance na DPP činí více než 25 % průměrné mzdy.
Osvobození od plateb:
Od povinnosti hradit si zdravotní pojištění jsou osvobozeny některé specifické skupiny lidí, za něž tyto platby odvádí stát. Typickým příkladem jsou nezaměstnaní jedinci, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR.
Stát navíc hradí pojistné také za osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. V tomto případě se jedná nejčastěji o situaci, kdy rodič čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené. Za každé dítě hradí zdravotní pojištění až do ukončení jeho povinné školní docházky stát. Dále jsou zálohy odváděny státem také v případě, že je dítě považováno za nezaopatřené až do věku 26 let.
Skupiny osob, za které je zdravotní pojištění hrazeno v plné výši státem, jsou uvedeny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění.
V případě zaměstnanců jsou platby na zdravotní pojištění odváděny formou srážek ze mzdy. Celková sazba pojistného činí 13,5 % z hrubé měsíční mzdy, avšak částka je rozdělena mezi zaměstnance a zaměstnavatele. V případě mateřské dovolené i rodičovské dovolené je zdravotní pojištění hrazeno státem.
Stejně tak odvádí stát pojistné také za osoby které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Zde však musí být splněna podmínka, že dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně a v případě školáků nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování.
Důležité upozornění:
Dopočet (viz příklad č. 2) se neprovádí u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. - zde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem, fakticky bez ohledu na dobu trvání nemoci, například u osob, za které platí pojistné stát. Toto platí i v případě tzv.
Pokud jste jako OSVČ po celý kalendářní měsíc uznán práce neschopný nebo je vám nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů, jste od povinnosti platit zálohy na zdravotní pojištění osvobozen. Jakým způsobem můžu o nemocenské nebo karanténě informovat zdravotní pojišťovnu? V případě osobní návštěvy kterékoli pobočky VZP předkládáte k ověření písemné potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě.
Osvobození od plateb záloh neznamená automatické snížení minimálního vyměřovacího základu při ročním vyúčtování. K tomuto snížení může dojít pouze v případě, kdy jste jako OSVČ po celý kalendářní měsíc práce neschopný a současně máte nárok na nemocenské dávky z nemocenského pojištění OSVČ nebo tyto dávky skutečně pobíráte.
V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy (tzv. karenční doba, tzn. nevyplácení náhrady mzdy během prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti, byla zrušena s účinností od 1. 1. 2008).
Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.
Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.
tags: #kdo #platí #zdravotní #pojištění #při #nemocenské
