Důchodové pojištění je klíčovou součástí sociálního zabezpečení v České republice. Odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen sociální pojištění) se řídí zákonem č. 589/1992 Sb.

Poplatníky jsou dle zákona všichni zaměstnanci a to dle § 3 odst. 1 písm. b) bod 2. zákona č. Odvod se týká všech zaměstnanců bez ohledu na to, zda jsou studenti, invalidní důchodci, registrováni na ÚP apod.

Zaměstnavatel odvádí dalších 24,8% z hrubé mzdy zaměstnance - § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. Sazba pojistného je 7,1 % z hrubé mzdy zaměstnance - § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 589/1992 Sb.

Od 2025 mohou osoby ve starobních důchodu požádat zaměstnavatele o slevu ve výši 6,5 % z hrubé mzdy na sociální pojištění. Odvádí se jim pouze 0,6 % na nemocenské pojištění.

Odvod sociálního pojištění se netýká pouze příjmu do 4.500 Kč hrubého / měsíc na DPČ, jedná se takzvaně o zaměstnání malého rozsahu § 7 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Pro posouzení rozhodného příjmu se měsíční příjmy z DPČ sčítají (§ 7 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb.

Dohoda o Provedení Práce (DPP) a Dohoda o Pracovní Činnosti (DPČ)

Dohoda o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ) upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nejedná se ale o klasický pracovní poměr a lze je ukončit bez udání důvodu.

Dohoda o provedení práce slouží k příležitostnému přivýdělku - umožňuje odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Minimální odměna odpovídá minimální mzdě, tedy v roce 2025 částce 124,40 Kč/hod.

Z příjmu DPP se strhává 15 % daň z příjmu. Bez prohlášení: do 11 500 Kč měsíčně vám zaměstnavatel strhne 15 % daň, kterou už dál neřešíte.

Příklad: Klára si na dohodu o provedení práce měsíčně vydělá 14 000 Kč a má podepsané daňové prohlášení. 15% daň z příjmu jí tak vychází na 2 100 Kč, ale díky slevě na poplatníka ve výši 2 570 Kč se jí žádná daň nestrhne (sleva je vyšší než daň). Výplatu dostane celou. Kdyby prohlášení podepsané neměla, daň by se jí z výplaty strhla.

Prohlášení k dani (tzv. růžový papír) lze podepsat jen u jednoho zaměstnavatele měsíčně. Pokud máte jen jednu brigádu, prohlášení podepište - díky tomu uplatníte slevu na dani a ušetříte.

Sociální a zdravotní pojištění se z dohody o provedení práce odvádí pouze tehdy, pokud měsíční odměna přesáhne 11 500 Kč. Pojištění za vás podle zákona č. 589/1992 Sb.

Vraťme se ke Kláře, která si při práci na dohodu vydělala 14 000 Kč. Protože překročila limit 11 500 Kč, musí se jí z výplaty odvést i pojistné - 7,1 % na sociální pojištění (994 Kč) a 4,5 % na zdravotní pojištění (630 Kč).

Další případy:

• Nemáte podepsané prohlášení k dani a vyděláte si měsíčně do 11 500 Kč. Zaměstnavatel vám strhne 15% daň automaticky.
• Máte víc DPP najednou, ale prohlášení jen u jednoho zaměstnavatele. Z ostatních dohod vám bude strhávána daň bez uplatnění slev.

Zkontrolujte také, zda dohoda obsahuje odměnu, termíny výplaty a ujednání o případných příplatcích. Kdo odvádí daň z dohody o provedení práce? Kde se eviduje? Kolik je příplatek za víkend? Příplatek za práci o víkendu na DPP je minimálně 10 % průměrného hodinového výdělku. To platí pro zaměstnance v soukromém sektoru.

Ano, můžete mít více DPP zároveň. Ve skutečnosti můžete na DPČ odpracovat i víc - třeba i 40 hodin týdně. Důležité ale je, aby průměrná týdenní pracovní doba za celé období nepřesáhla 20 hodin. Rozdíl je v hranici, kdy se použije srážková nebo zálohová daň.

Pokud máte DPČ u více zaměstnavatelů, limit 4 500 Kč se posuzuje u každého zvlášť. Příklad: Petra pracuje na DPČ jako asistentka v jazykové škole. V některých týdnech odučí 30 hodin, v jiných jen 10. Za celé období 3 měsíců ale její průměrný týdenní úvazek vychází na 18 hodin, takže podmínku DPČ splňuje. Vydělává si 6 000 Kč měsíčně, což znamená, že platí zdravotní a sociální pojištění.

Obě dohody - o provedení práce i o pracovní činnosti - je možné ukončit písemně a bez udání důvodu. Pokud si strany nesjednají jinou podmínku, platí 15denní výpovědní lhůta, která začíná běžet dnem doručení výpovědi.

Tip: Existuje také dohoda o práci z domova. Ta však nepatří do kategorie dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dovolená u DPČ a DPP

Od 1. Při výpočtu dovolené se u dohod vychází z tzv. fiktivní týdenní pracovní doby 20 hodin - bez ohledu na to, kolik hodin reálně pracujete. Příklad: Jana je na rodičovské dovolené a přivydělává si na DPČ jako administrativní výpomoc. Dohoda trvá od března do října a celkem odpracuje 240 hodin. Splní tak obě podmínky - dohoda trvá víc než 4 týdny a odpracovala přes 80 hodin.

Tip: Hledáte podrobnosti k výpočtu dovolené? Nebo jste zaměstnavatel a zajímá vás, jak je to s nároky vašich dohodářů? Přečtěte si Zaměstnáváte na DPČ a a DPP? Chcete to bez počítání?

Kdy se vyplatí DPP a kdy DPČ?

DPP je ideální, pokud si chcete jen občas přivydělat a zůstat pod hranicí 11 500 Kč měsíčně. DPČ se vyplatí, pokud pracujete pravidelně a vyděláváte víc než 4 500 Kč měsíčně.

	DPP	DPČ
Max. odpracovaných hodin	max. 300 hodin ročně	max. průměrně max. 20 hodin týdně (počítá se za celé období trvání dohody
Nárok na dovolenou	ne	ano, pokud dohoda trvá min. 4 týdny a je odpracováno min.
Nárok na nemocenskou	ne	ano, pokud dohoda trvá min. 4 týdny a je odpracováno min.

Pokud už vás neustálé brigády a podepisování dohod nebaví, zamyslete se nad podnikáním. V mini akademii nabízíme začínajícím podnikatelům 30 videí zdarma. V těch se od odborníků dozvíte vše potřebné do začátku.

Vliv DPČ a DPP na Důchod

Je pro výpočet výše důchodu rozhodující, zda je zaměstnanec zaměstnán v pracovním poměru, nebo na dohodu? Pokud zaměstnanci vznikla účast na důchodovém pojištění, není rozhodné, zda pojistné odvádí z dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, anebo z pracovní smlouvy.

Není důležité, zda pracuje na jeden „plný“ úvazek či více zkrácených. Zjednodušeně řečeno totiž nezáleží na pracovněprávním vztahu, z něhož příjem plyne, ale na výši příjmu.

DPČ a DPP při výpočtu důchodu

U dohody o pracovní činnosti činí v roce 2023 rozhodný příjem pro účast na pojištění čtyři tisíce korun měsíčně, u pracovníků pracujících na dohodu o provedení práce se pojistné neodvádí z částky pod deset tisíc korun měsíčně.

„Při výpočtu důchodu rozlišujeme roční vyměřovací základ, který představuje součet všech příjmů, z nichž se odvádí pojistné (hrubých příjmů ze zaměstnání nebo vyměřovacích základů OSVČ či osob dobrovolně pojištěných), získaných v daném kalendářním roce, a poté osobní vyměřovací základ, což je měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období,“ vysvětluje Jitka Drmolová z České správy sociálního zabezpečení. Průměr se obvykle počítá za období od roku 1986 až k roku přecházejícímu přiznání důchodu.

Roční vyměřovací základ pojištěnce se následně ještě násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. „Tento koeficient ‚zreálňuje‘ příjmy dosažené před mnoha lety, za jiných ekonomických podmínek,“ přibližuje profesorka Kristina Koldinská z katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

IDA: Informativní důchodová aplikace

Informativní výši důchodu si může každý ověřit v aplikaci IDA (Informativní důchodová aplikace) či na ePortálu Informativní výpočet starobního důchodu. Tyto portálové služby pracují s vyměřovacími základy buď od zaměstnavatelů (z evidenčních listů důchodového pojištění), anebo z evidencí okresních správ sociálního zabezpečení u OSVČ a dobrovolných plátců.

Pokud však nemáte v aplikacích zahrnuty veškeré příjmy za předchozí období, není třeba zoufat. „Všechny příjmy, respektive vyměřovací základy, se do evidence České správy sociálního zabezpečení, a tedy i do portálových služeb, které s nimi pracují, dostávají s určitým zpožděním, podle toho, kdy má povinnost zaměstnavatel předložit evidenční list důchodového pojištění, anebo kdy OSVČ zaplatí pojistné za uplynulé období,“ doplňuje Jitka Drmolová s tím, že u OSVČ s daňovým poradcem to může být až ve druhém pololetí následujícího roku.

U OSVČ a dobrovolných pojištěnců pak lze hodnotit vyměřovací základy až poté, co bylo řádně zaplaceno veškeré pojistné.

Zaměstnavatel v insolvenci a neuhrazené pojistné

Ocitne-li se zaměstnavatel v platební neschopnosti a pojistné zaměstnanci sice z výplaty strhne, ale neodvede státu, nemůže jít tato skutečnost k tíži zaměstnance.

„Zaměstnanec, jehož zaměstnavatel za něj nezaplatil pojistné, není za tento postup zaměstnavatele sankcionován - je to odpovědnost zaměstnavatele a správa sociálního zabezpečení si to řeší s ním,“ upřesňuje Kristina Koldinská. Pokud byl tedy zaměstnanec řádně přihlášen k důchodovému pojištění, není neuhrazení odvodů zaměstnavatelem jeho problém. „Jen se potom případně složitěji dokládají dosažené příjmy,“ uzavírá Koldinská.

Jak podat žádost o starobní důchod?

Dohoda o Pracovní Činnosti Podrobněji

Dohoda o pracovní činnosti (zkráceně DPČ) je jeden ze smluvních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec může dohodu o pracovní činnosti uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů.

Rozsah práce pro 1 zaměstnavatele v rámci DPČ nesmí průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno se za celé období trvání smlouvy, max. 52 týdnů). Běžná týdenní pracovní doba je 40 hodin, tj. DPČ max. 20 hodin.

Povinnost platit pojištění závisí na tom, zda váš hrubý měsíční příjem překračuje tzv. rozhodnou částku. V roce 2025 to bude do 4 500 Kč (v roce 2022 to bylo do 3 500 Kč, v roce 2023 a 2024 to bylo 4 000 Kč). Pokud částku překračujete, jste účastni nemocenského pojištění a odvádíte důchodové a zdravotní pojištění.

Osvobozeno od placení sociálního a zdravotního pojištění (nehradí zaměstnanec ani zaměstnavatel). Pokud ale neplatíte zdravotní pojištění jinde a zároveň nejste tzv. výši 13,5 % z minimální mzdy pro daný rok.

Sociální a zdravotní pojištění se odvádí - zaměstnanec hradí 11,6 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel 33,8 % z hrubé mzdy.

Pokud je přivýdělek na DPČ do 4 499 Kč a zaměstnanec se tedy neúčastní nemocenského pojištění, tak nárok na nemocenskou nevznikne. Ovšem pokud zaměstnanec má přivýdělek vyšší než 4 500 Kč včetně za rok 2025, tak se plátcem nemocenského pojištění stává a tím pádem mu vznikne nárok na nemocenské dávky stejně jako pracovníkovi zaměstnanému na pracovní smlouvu.

Výpověď lze dát bez udání důvodů, výpovědní lhůta je 15 dní.

Dohoda o pracovní činnosti - otázky a odpovědi

Na DPČ můžete pracovat v průměru až polovinu týdenní pracovní doby (tzn. poloviční pracovní úvazek - do 20 hodin/týdně). Dohoda o provedení práce se oproti tomu sjednává spíše na činnosti jednorázového charakteru. Je omezena limitem 300 hodin práce za rok.

Na základě DPČ může zaměstnanec odpracovat průměrně 20 hodin týdně (polovina klasického pracovního úvazku). DPČ zakládá povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Doba odpracovaná na základě DPČ se zaměstnancům počítá do odpracovaných roků. V případě nemoci, mají nárok na nemocenskou.

Novela Zákona o Nemocenském Pojištění od 1. 1. 2025

ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce (DPP). Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více. Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody.

ČSSZ informuje, že 1. 1. 2025 nabyla účinnosti očekávaná novela zákona o nemocenském pojištění, která ruší změny u dohod o provedení práce (DPP) plánované od počátku roku 2025 v souvislosti se zákonem č. 163/2024 Sb. Touto novelou se ruší celá právní úprava režimu tzv. oznámené dohody.

Dosavadní podmínky pro zaměstnance na DPP, které se týkají sčítání příjmů u různých zaměstnavatelů, se nemění. Platí tak i nadále, že pro účely nemocenského a důchodového pojištění se v příslušném měsíci sčítají příjmy zaměstnance, který má u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více DPP. Příjmy z DPP, které má zaměstnanec uzavřené u různých zaměstnavatelů, se nesčítají. K příjmům z DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti), ani kdyby je zaměstnanec uzavřel u stejného zaměstnavatele.

Od 1. 1. 2025 se u DPP mění částka rozhodná pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění v daném kalendářním měsíci. Povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění vznikne, pokud bude zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Průměrná mzda vychází pro tyto účely z § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výši rozhodné částky pak vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Sdělení MPSV bylo publikováno stejně jako samotná novela DPP ve Sbírce zákonů v pátek 27. 12. 2024 (pod číslem 476/2024 Sb.).

Částka rozhodná pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění je od 1. 1. 2025 ve výši 11 500 Kč. Účast vzniká při jejím dosažení a již z příjmu 11 500 Kč se tak odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Příklady

Zaměstnanec v pracovním poměru pracuje u svého zaměstnavatele od ledna 2025 také na výpomoc. Na ni má uzavřenou DPP za 11 000 Kč měsíčně. Z DPP není účasten nemocenského ani důchodového pojištění. Stejně tak to platí v situaci, kdy by namísto pracovního poměru zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Pokud uvedený zaměstnanec uzavře se stejným zaměstnavatelem další DPP, ze které mu je měsíčně zúčtováno dalších 500 Kč, příjmy z obou DPP se sečtou, vznikne mu účast na pojištění a ze souhrnné částky 11 500 Kč odvede pojistné na sociální zabezpečení. Přitom se nezohledňují příjmy z pracovního poměru ani z DPČ.

Pokud by stejný zaměstnanec měl uzavřenu ještě další DPP u jiného zaměstnavatele, nemá to vliv na účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení u prvního zaměstnavatele. Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se pro tyto účely nesčítají. Účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení se řeší u každého ze zaměstnavatelů zvlášť.

Novela se netýká povinností zavedených s účinností od 1. 7. 2024 - tedy povinnosti zaměstnavatelů evidovat a elektronicky hlásit každý měsíc všechny zaměstnance, kteří pracují na DPP (pojištěných i nepojištěných), včetně výše jejich příjmu.

tags: #dpc #duchodove #pojisteni #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Teplotní limity pro práci v ČR
• Jak správně podat výpověď při odchodu do důchodu?
• Práce Dolní Benešov - brigády
• Šikana na pracovišti: příznaky
• Práva a povinnosti po rodičovské dovolené v ČR