Dohoda o srážkách ze mzdy: Vzor, právní úprava a praktické příklady

Dohoda o srážkách ze mzdy je důležitý instrument v pracovněprávních vztazích, který umožňuje zaměstnavateli uspokojit své nároky vůči zaměstnanci. Tento článek poskytuje komplexní přehled o dohodě o srážkách ze mzdy v České republice, včetně vzoru dohody, právní úpravy, změn od roku 2014 a praktických příkladů.

Právní úprava

Provádět srážky z příjmu zaměstnance je možné jen v případech výslovně vymezených v zákoně, jinak jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (totéž se týká platu, náhrady mzdy nebo platu, odměny za pracovní pohotovost, odstupného, peněžitých plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutých v souvislosti se zaměstnáním, které jsou uvedeny v § 145 odst. 2 ZP). Dohoda o srážkách ze mzdy patří v systematice zařazení NOZ mezi způsoby zajištění dluhu.

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění § 1a ZP § 4 ZP § 4a ZP § 145 až § 150 ZP
  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění § 276 až § 302 OSŘ
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s účinností od 28. 2. 2017, ve znění č. 460/2016 Sb. § 2045 až § 2047 NOZ § 3073 NOZ
  • Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách

Výslovně se uvádí, že dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Zákoník práce však i nadále v § 145 až § 150 ZP upravuje srážky ze mzdy obecně a upravuje postup při srážkách, je-li dohoda sjednána.

Pro účely zákoníku práce se úprava v NOZ použije podle § 4 ZP, podle kterého se pracovněprávní vztahy řídí zákoníkem práce a nelze-li tento zákon použít, např. proto, že tuto úpravu neobsahuje, řídí se občanským zákoníkem, a to v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Pro dohodu se používá zpravidla zkrácené označení dohoda o srážkách ze mzdy, ačkoliv dohodu lze sjednat k zajištění dluhu i z platu nebo jiných příjmů, pokud plynou z výkonu závislé práce bez ohledu na to, zda jsou založeny zákoníkem práce (§ 3 ZP) nebo je výkon závislé práce založen z jiné smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek.

Změny v právní úpravě od roku 2014

Od 1. 1. 2014 je bez náhrady zrušen § 327 ZP, který jako způsob zajištění závazku upravoval dohodu o srážkách ze mzdy. Samostatná úprava v zákoníku práce je zrušena proto, že pro celou oblast soukromého práva, tedy i pro účely zajištění závazku v pracovněprávních vztazích, je zajištění dluhu upraveno obecně v § 2010 až § 2054 NOZ a mezi způsoby zajištění dluhu je v § 2045 až § 2047 NOZ výslovně upravena i dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Od 1. 1. 2014 je dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů upravena pouze novým občanským zákoníkem a zákoník práce ji ani v odchylkách neupravuje.

Podle § 3073 NOZ se práva ze zajištění závazku vzniklá před dnem nabytí účinnosti NOZ posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, tj. podle § 327 ZP ve znění do 31. 12. 2013. To ale nebrání ujednání stran, že se i takto zajištěná práva a povinnosti budou řídit ode dne nabytí účinnosti NOZ.

Hlavní změny oproti úpravě do 31. 12. 2013:

  1. Úprava dohody o srážkách ze mzdy je jako jediná pro oblast soukromého práva. Ustanovení § 2045 až § 2047 NOZ nahrazují úpravu § 551 ObčZ a § 327 ZP.
  2. Srážky lze sjednat pro mzdu nebo plat nebo odměnu ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu.

Od 28. 2. 2017 není výše srážky podle § 2045 NOZ omezena polovinou tohoto příjmu. Takto obecně vymezený předmět dohody o srážkách ze mzdy se vztahuje i na zaměstnavatele a zaměstnance, pokud budou mezi sebou vystupovat v pozici věřitele (zaměstnavatel) a dlužníka (zaměstnanec). Dohodu o srážkách ze mzdy lze sjednat nejenom v době trvání pracovního poměru, ale i po jeho skončení.

Dohoda proto může být sjednána mezi věřitelem a dlužníkem k zajištění dluhu, který mezi nimi existuje, aniž by NOZ některé dluhy uváděl anebo (a to na rozdíl od úpravy obsažené v § 551 ObčZ platného do 31. 12. 2013), umožnil dohodu podle občanského zákoníku sjednat pouze pro případ některých dluhů (na výživném).

Vzor dohody o srážkách ze mzdy

Níže je uveden vzor dohody o srážkách ze mzdy, který lze použít pro různé účely, jako jsou stravenky nebo nevyúčtované zálohy.

Vzor - Dohoda o srážkách ze mzdy - stravenky, nevyúčtované zálohy

Zaměstnavatel:

JUDr. Jan Horecký, Ph.D. se sídlem ............................................................zapsaný v obchodním rejstříku vedeném ........... jehož jménem jedná ...........................................(dále jako "zaměstnavatel")

Zaměstnanec:

............................................................................nar.: ....................................................................bytem: ................................................................(dále jako "zaměstnanec")

(zaměstnanec a zaměstnavatel dále též jako "smluvní strany" nebo každý samostatně jako "smluvní strana")

níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli tuto

DOHODU O SRÁŽKÁCH ZE MZDY

I.

  1. Smluvní strany uzavřely dne ..................... pracovní smlouvu, na základě které zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru jako ......................
  2. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci provést v každém kalendářním měsíci následující srážky ze mzdy: úhrada za poskytnuté stravenky odpovídající hodnotě ............

Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Smluvní strany výslovně prohlašují a svým podpisem stvrzují, že tuto dohodu uzavírají svobodně, určitě a vážně, s tím, že si obsah dohody řádně přečetly, všemu porozuměly a neshledávají ji rozpornou a nemají žádných výhrad ani námitek.

V …………… dne …………..

…………..………………….Zaměstnavatel

.....................................................Zaměstnanec

Praktické příklady

Následující příklady ilustrují, jak se dohoda o srážkách ze mzdy aplikuje v praxi.

Příklad 1:

Zaměstnanec má příjem z pracovního poměru ve výši 25 500 Kč a z dohody o provedení práce 5 000 Kč, celkem hrubá mzda 30 500 Kč. Se zaměstnavatelem uzavřel 20. ledna 2025 dohodu o srážce ze mzdy na ubytovnu a za stravování ve výši 3 200 Kč. Učinil Prohlášení poplatníka a kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy. Je ženatý a má jedno dítě. Zaměstnanec má nepřednostní exekuci. O této exekuci bylo rozhodnuto dne 15. 7. 2016, a novému plátci doručeno 10. ledna 2025. V mezidobí byla prováděna exekuční srážka u předchozího plátce.

Protože se změna plátce mzdy považuje dle výkladu soudních exekutorů za změnu v rozhodnutí, bude srážka prováděna z celé čisté mzdy. Do nezabavitelné částky se od roku 2025 nezapočte manželka. Srážka na základě dohody o srážce ze mzdy se provést nemůže a zaměstnanec uhradí svůj závazek ve výši 3 200 Kč do pokladny zaměstnavatele.

Příklad 2:

Zaměstnanec vstoupil do zaměstnání dne 10. 8. 2023 a téhož dne uzavřel dohodu o srážce ze mzdy ve výši 2 400 Kč. V únoru 2025 byla doručena exekuce z finančního úřadu, o níž bylo úředně rozhodnuto v září 2024. Zaměstnanec má v měsíci únoru 2025 příjem z pracovního poměru ve výši 35 500 Kč a z dohody o provedení práce 11 000 Kč, celkem hrubá mzda 46 500 Kč. Učinil Prohlášení poplatníka a kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy. Je ženatý a má jedno dítě. Dohoda o srážce ze mzdy, která byla uzavřená 10. 8. 2023, má dřívější pořadí než přednostní exekuce, o které bylo rozhodnuto v září 2024.

Níže uvedená tabulka shrnuje klíčové rozdíly v právní úpravě do a po roce 2014.

Právní úprava Do 31. 12. 2013 Od 1. 1. 2014
Zákon § 551 ObčZ a § 327 ZP § 2045 až § 2047 NOZ
Omezení výše srážky Polovina příjmu Bez omezení (od 28. 2. 2017)

Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. V případě, že byla dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany uzavřena přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nabývá srážka pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.

tags: #dohoda #o #srážkách #ze #mzdy #stravné

Oblíbené příspěvky: