Změna zaměstnání během kalendářního roku může představovat pro zaměstnance i nečekané povinnosti. Dobré je předem vědět, ve kterých případech budete muset podat daňové přiznání sami. A také se vyplatí znát, kdy vám může vzniknout povinnost platit zdravotní pojištění jako samoplátce.

Zaměstnavatele změní během kalendářního roku řada lidí. Někdo jde třeba za lepším výdělkem, další hledá zajímavější pracovní příležitost a někteří zaměstnanci odejdou, protože je již zaměstnavatel nepotřebuje. Důvodů pro změnu je ale mnohem víc.

Každopádně při ukončení pracovního poměru výpovědí, ať už ze strany zaměstnavatele nebo ze strany zaměstnance, běží zákonná dvouměsíční výpovědní lhůta. Ta začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce. A zde může být první úskalí, se kterým je při změně zaměstnání dobré předem počítat.

„Někteří zaměstnanci začnou pro jiného zaměstnavatele pracovat již během výpovědní lhůty, a pokud jim byla odvedena zálohová daň byť jen v jednom měsíci od obou zaměstnavatelů, vznikne jim povinnost podat za rok 2024 daňové přiznání,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Práce pro dva zaměstnavatele současně, kdy je z obou zaměstnání odvedena zálohová daň, je totiž jedním ze zákonných důvodů, kdy si daň z příjmů musí takový zaměstnanec vyřešit sám.

A pozor. K daňovému přiznání je třeba doložit potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů, pro které zaměstnanec pracoval během roku. Na toto potvrzení je proto dobré myslet a předchozí zaměstnavatele o něj požádat.

„Zálohová daň se vždy odvádí i ze zaměstnání na zkrácený úvazek, takže dočasná práce pro nového zaměstnavatele na zkrácený úvazek během výpovědní lhůty nezbavuje daňové povinnosti,“ vysvětluje Ivanco.

Pokud ale nastoupíte do nového zaměstnání až po skončení toho předchozího, daňové starosti s podáním růžového formuláře vám odpadnou. Do nové práce nastoupí až třeba za jeden či dva měsíce a vůbec je nenapadne registrovat se na úřadu práce. V takovém případě je však nutné počítat s úhradou zdravotního pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Měsíční platba na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů se odvozuje z minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku a činí 13,5 % z této částky. V roce 2024 tedy platí, že povinná platba na zdravotní pojištění u OBZP činí 2 552 korun měsíčně.

„Pojistné za příslušný měsíc je nutné zaslat na účet příslušné zdravotní pojišťovny do 8. dne následujícího měsíce,“ upozorňuje Gabriela Ivanco. Tomu, kdo nezaplatí předepsanou částku, zdravotní pojišťovna automaticky vyměří penále. Neplatiče bude upomínat jak o pojistné, tak o vyměřenou pokutu.

Vyhnout se platbě zdravotního pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů za měsíce bez zaměstnání je přitom snadné. Stačí se registrovat na úřadu práce. Občané v evidenci na úřadu práce jsou totiž pro účely placení zdravotního pojištění státními pojištěnci.

„Podpora v nezaměstnanosti navíc od letošního roku náleží od prvního měsíce i v případě, kdy zaměstnanec obdrží se skončením pracovního poměru odstupné. Takže neregistrování se na úřadu práce není správným rozhodnutím,“ uzavírá daňová poradkyně.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů je vypočítat zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a za své zaměstnance také tuto daň odvést. Jaká je výše daně z příjmů, jak daň z příjmů vypočítat a v jakých případech musí daňové přiznání podat sám zaměstnanec?

Zatímco OSVČ musí daň z příjmů odvést samy, za zaměstnance ji zpravidla odvádí zaměstnavatel, který zaměstnancům příslušnou částku každý měsíc strhává ze mzdy. Co se týče výše daně z příjmů, je v roce 2023 stejná jako v roce 2022. I v roce 2023 tedy daň z příjmů činí 15 %.

Daně za zaměstnance řeší zaměstnavatelé při ročním zúčtování daně, které za zaměstnance vyřeší daňové pohledávky, jež vůči státu mají. Zaměstnavatelům vzniká povinnost zaměstnanci roční zúčtování daně vyhotovit, pokud si o něj včas a řádně zažádá. Roční zúčtování daně za rok 2022 musí zaměstnanci u zaměstnavatele podepsat do středy 15. února 2023. Zaměstnavatel musí provést podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2022 do 1. března 2023 (nikoliv elektronicky) a elektronicky do 20.

Jak jsme uvedli výše, daň z příjmů činí 15 %, případně 23 %. Zaměstnanec však v prohlášení k dani při výpočtu měsíční zálohové daně může uplatnit řadu daňových slev a daňových zvýhodnění na děti. Zaměstnanci mohou za rok 2022 uplatnit několik slev a odpočtů.

V současné době roční zvýhodnění na jedno dítě činí 15 204 Kč ročně (1 267 za měsíc), na druhé dítě 22 320 Kč (1 860 Kč za měsíc). Pokud má zaměstnanec tři a více dětí, z daní si může za třetí a každé další dítě odepsat až 27 840 Kč.

Zálohu na daň z příjmů si můžete představit jako zálohu, kterou si zaměstnanci předplácí povinnou daň z příjmů. Samotná daň se totiž platí až po skončení zúčtovacího období. Zálohu za své zaměstnance platí zaměstnavatel, odvádí se každý měsíc na základě výpočtu hrubé mzdy a po uplatnění daňových slev, na které má zaměstnanec ze zákona nárok.

Vzhledem k tomu, že v roce 2022 došlo k růstu průměrné mzdy, tento nárůst ovlivnil i řadu dalších faktorů. Jakých?

Jak už jsme nastínili, v některých případech musí daňové přiznání odevzdávat zaměstnanec, nikoliv zaměstnavatel, a to do 3. dubna 2023, případně do 2. května 2023 při podání elektronicky. Pokud si zaměstnanec při práci na hlavní pracovní poměr přivydělává jako OSVČ, je považovaný za vedlejší OSVČ.

V daňovém přiznání musí zaměstnanec přiznat i příjmy z kapitálu (zisky z obchodní korporace, zisky tichého společníka apod.). V některých případech musí zaměstnanec odevzdat daňové přiznání, pokud prodal nemovitost.

Roční zúčtování je nutné podat do 1. března 2023 nebo elektronicky do 20. Daň z příjmů činí 15 %. OSVČ odevzdávají daňové přiznání v případě, že jejich roční příjmy přesahují 50 tisíc korun.

Ekvivalentem daňového přiznání (DP) pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. K tomu by měli účetním dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách (viz níže). Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají.

„Roční zúčtování přesto není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15.

Plátce daně (tedy zaměstnavatel) vypočítává zálohu na daň z příjmů zaměstnanců ze stanoveného základu pro její výpočet. Základem je měsíční hrubá mzda zaokrouhlená na stokoruny nahoru. Záloha na daň pak bude 15 procent ze 44 900 Kč - tj. 6735 korun. Jen v případě, že základ přesahuje trojnásobek průměrné mzdy (v roce 2025 půjde o částku 139 671 korun), bude vám z výdělku nad tuto hranici sražena vyšší záloha, a to 23 procent.

Ostatní zaměstnanci musejí podávat přiznání sami. V takovém případě to zaměstnanci oznámí svému zaměstnavateli a přiznání si vyplní a odevzdají samostatně. Firma, kde pracují, jim k tomu dodá potřebné podklady především potvrzení o zdanitelných příjmech. Přiznání (DP) pak budou muset podat do 1. dubna respektive do 2. května 2025 (elektronicky).

Zaměstnanec musí také přiznat příjmy z pronájmu vlastní nemovitosti a řádně je zdanit. V takových případech vyplňuje klasický čtyřstránkový daňový formulář a musí požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024, které je povinnou přílohou daňového přiznání.

V daňovém přiznání musí zaměstnanec přiznat i příjmy z kapitálu (zisky z obchodní korporace a podobně). Koalice zrušila některé vlastní změny u DPP. Zjednodušený dvoustránkový formulář DP mohou využít ti, kteří mají zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání).

Poplatníkům připomínáme, že v letech 2024 a 2025 dochází či již došlo u DPP k několika změnám. „Limit pro výdělek bez odvodů je tedy od příštího roku stanoven na 25 procent průměrné mzdy v případě DPP. Pro rok 2025 půjde o částku 11 500 korun a v dalších letech se bude automaticky měnit podle výše průměrné mzdy (PM).

Zaměstnanec dnes může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. V letošním roce se dohodáři dočkali následujících změn. Od 1. ledna 2024 získali nárok na dovolenou a přiblížili se tak zaměstnaným na hlavní pracovní poměr. Zároveň mají nově nárok na příplatky za práci o víkendu, o svátcích či za práci v noci. Rozvrh pracovní doby musí být zaměstnavatelem oznámen předem.

V některých případech musí zaměstnanec odevzdat daňové přiznání, pokud prodal nemovitost. Příjem z prodeje nemovitosti je ovšem často od daně osvobozený. Příklad: Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na jeho životní pojištění částkou 5 000 korun ročně (možný je maximálně příspěvek 50 tisíc). I kdyby neměl ještě další vedlejší příjmy, bude mít zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2024.

Pokud zaměstnanec předčasně zruší penzijní připojištění a uplatňovaný odpočet se vejde do výše zmíněného limitu 20 tisíc korun, daňové přiznání nepodává.

Zaměstnanci, kteří během minulého roku změnili práci, musí řešit dopady na daňové povinnosti za rok 2023. Kdy si musí podat daňové přiznání sami?

Změna zaměstnání může ovlivnit i daně. Pokud jste v roce 2023 měnili zaměstnavatele a u všech jste měli podepsané prohlášení k dani, můžete požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně do 15. O roční zúčtování daně mohou požádat posledního zaměstnavatele zaměstnanci, kteří neměli v roce 2023 mimo zaměstnání jiné příjmy nad 20 tisíc korun.

Když byla v loňském roce hrubá měsíční odměna u přivýdělku k hlavnímu zaměstnání formou dohody o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně, odváděla se 15% srážková daň. Pokud byla v některém měsíci v roce 2023 zálohová daň odvedena z příjmu ze dvou zaměstnání, nemohou zaměstnavatelé udělat roční zúčtování daně za zaměstnance.

Daňoví poplatníci s příjmy jen ze zaměstnání mohou vyplnit zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání. To platí například pro práci na částečný úvazek u dvou zaměstnavatelů, při práci pro druhého zaměstnavatele ve výpovědní lhůtě u původního zaměstnavatele nebo u brigády na dohodu s měsíční odměnou nad limit pro odvod srážkové daně. Pokud mezi zaměstnáními byla přestávka alespoň jeden měsíc, vzniká za rok 2023 nárok na daňový přeplatek.

Sleva na poplatníka 30 840 Kč se totiž uplatní i při menším počtu odpracovaných měsíců.

Důležité Termíny a Lhůty

Přehled důležitých termínů pro daňové přiznání v roce 2025:

Typ	Termín pro podání	Termín pro vracení přeplatku
Zaměstnanci	17. února (1. pracovní den po 15.2.)	Duben (březnová výplata)
Daňové přiznání OSVČ (elektronicky)	2. května	Počátek června
Daňové přiznání s poradcem	1. července	31. července

Na závěr doplňme, že v některých případech, kdy jako zaměstnanci neodevzdáváte daňové přiznání a pouze podepisujete roční zúčtování daně, máte nárok na přeplatek. Poplatník se dočká vyplacení peněz v březnové výplatě.

„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (1 860 korun za měsíc). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně.

I v těchto případech doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil.

Daňové Slevy

Jaké můžete využít slevy? Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun (platí to i pro rok 2024), zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Od letošního roku navíc platí jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let. Školkovné pro rok 2023 narostlo na maximálně 17 300 korun a následně bylo zrušeno.

U slevy na vyživovaného partnera pak došlo k úpravám parametrů.

Důležité slevy na dani:

• 24 840 Kč sleva na manžela/manželku, resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „manžel“). Tuto slevu lze uplatnit za podmínky, že manžel nemá příjmy přesahující roční limit ve výši 68 000 Kč a zároveň žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem, na kterého je sleva uplatňována i s vyživovaným dítětem poplatníka, které nedosáhlo věku 3 let.
• 30 840 Kč základní sleva na poplatníka.
• 2 520 Kč základní sleva na invaliditu (invalidní důchod I. a II. stupně).
• 5 040 Kč rozšířená sleva na invaliditu (invalidní důchod III. stupně).

Slevu na dani za zastavenou exekuci podle ustanovení § 35 odst. Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky. Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2025 částka ve výši 10 400 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Mzdová účetní po mě každý rok požaduje předložení nového Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění. Záleží na konkrétních okolnostech. Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků - Tiskopis MFin 5556 - vzor č. 3 je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Za vyživované dítě poplatníka se dle zákona o daních příjmů nepovažuje dítě druha/družky, byť žije s dítětem ve společné domácnosti. Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 nejpozději do 17. února 2025.

V roce 2024 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, kde jsem učinil (podepsal) „Prohlášení k dani“, v dubnu 2024 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 5 000 Kč. Můžete, příjmy od druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, pokud nepřesáhnou v kalendářním měsíci 10 000 Kč (limit 10 000 Kč platí do 31. 12. 2024, od 1. 1. 2025 je limit stanoven na 11 499 Kč), jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, resp. pro prokázání nezdanitelné části základu daně, po mě zaměstnavatel požaduje předložení smlouvy o soukromém životním pojištění. Údaje nepotřebné k posouzení, zda smlouva splňuje podmínky soukromého životního pojištění v souladu s ustanovením § 15a odst.

Za rok 2024 jsem obdržel příjmy ze závislé činnosti s učiněným (podepsaným) „Prohlášením poplatníka k dani ze závislé činnosti“, které přesáhly hranici 36násobku průměrné mzdy.

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zákoník práce však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele (např. Aby byl tento příjem u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů, může za jednu směnu činit maximálně 70 % horní hranice stravného, které náleží zaměstnanci odměňovaného platem (v tzv. státní sféře) při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Ze znění § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem (dar) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky. Zákon o daních z příjmů nespecifikuje, z jakých prostředků musí být tato plnění poskytována, aby se mohlo jednat na straně příjemce o příjem od daně osvobozený. Zaměstnanec má příjmy plynoucí souběžně z hlavního pracovního poměru a z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Záleží na konkrétní situaci.

Za předpokladu, že poplatník u plátce daně učiní (podepíše) "Prohlášení k dani" na určité zdaňovací období, pak se i příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce za kalendářní měsíc zdaňují zálohovou daní spolu s příjmy z hlavního pracovního poměru. Pro účely stanovení základu pro výpočet zálohy na daň se tyto příjmy sčítají. Za předpokladu, že poplatník nemá u plátce daně učiněné (podepsané) "Prohlášení k dani" a jsou splněny podmínky § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak z příjmů na základě dohody o provedení práce (do částky 10 000 Kč/11 499 Kč za kalendářní měsíc, limit 10 000 Kč platí do 31. 12. 2024, od 1. 1. 2025 je limit stanoven na 11 499 Kč) bude sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Z příjmů z pracovního poměru bude sražena záloha na daň. Po skončení roku není možné poplatníkovi provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění (za předpokladu že nevyužije možnost dle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů - dodatečně učiněné Prohlášení k dani).

Bývalý zaměstnavatel se mnou nekomunikuje a já potřebuji vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech pro potřeby podání daňového přiznání. Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen na žádost poplatníka (zaměstnance) za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění, tj. Je nutné disponovat věrohodným „důkazem“, že jste bývalého zaměstnavatele o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech požádal - např. kopie této žádosti a podací lístek s datem, kdy byla žádost odeslána. Pokud i tak není předmětné potvrzení vydáno, je možné po dohodě se správcem daně prokázat zdanitelné příjmy a sražené zálohy na daň jinak, např. V případě, že by zaměstnavatel potvrzení o zdanitelných příjmech odmítl vydat, je možné postupovat podle ustanovení § 237 odst. 3 zákona č. Naše obchodní korporace zaměstnává brigádníky na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Příjmy ze závislé činnosti zúčtované nebo vyplacené plátcem daně, jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil (nepodepsal) „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 zákona o daních z příjmů anebo nezahrne-li tyto příjmy do daňového přiznání podle § 36 odst. 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů. příjmy plynoucí z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele (limit 10 000 Kč platí do 31. 12. 2024, od 1. 1. příjmy v úhrnné výši nedosahující (s výjimkou dohod o provedení práce) u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (limit 4 000 Kč platí do 31. 12. 2024, od 1. 1. Upozornění: V případě využití postupu podle § 36 odst. 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů (zahrne-li poplatník tyto příjmy do daňového přiznání) musí být do daňového přiznání zahrnuty všechny příjmy podle § 6 odst.

Změny u DPP a DPČ

Změny u dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ) v letech 2024 a 2025:

• Limit pro výdělek bez odvodů je stanoven na 25 % průměrné mzdy (pro rok 2025 cca 11 500 Kč).
• Nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendu, o svátcích či v noci.
• Rozvrh pracovní doby musí být zaměstnavatelem oznámen předem.

Chcete vědět, jaké novinky nás čekají v DPP a DPČ? Zajímá vás JAK SPRÁVNĚ VYPLNIT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ A PŘEHLEDY 2023?

tags: #daňové #přiznání #změna #zaměstnavatele #postup

Oblíbené příspěvky:

• Vzor insolvenčního návrhu
• Brigáda moderování chatu – vyplatí se?
• Práce pro studenty Písek
• Vzor výpovědi dohodou - stěhování
• Podmínky pro DPP a DPČ