Daňová Kalkulačka pro OSVČ: Výpočet Daně, Zdravotního a Sociálního Pojištění

Jako OSVČ jste povinni se registrovat k dani z příjmu. Dani z příjmu podléhají nejen fyzické osoby, ale i ty právnické a samostatně výdělečně činné.

Daň z příjmů upravuje společný zákon o dani z příjmů. Poplatníky této daně jsou subjekty, které vznikly právním aktem, tedy všichni podnikatelé. Ti se hned po zapsání musí k dani z příjmů registrovat.

Daň z příjmu právnických osob zůstává stejná jako v loňském roce, tedy 21 %. Právnická osoba se sídlem v České republice bude danit jak příjmy z ČR, tak i ty, které jí plynou ze zahraničí.

Podnikatel se sídlem v zahraničí, ale podnikající v ČR bude zdaňovat jen příjmy ze zdrojů v ČR. Zákon o dani z příjmu právnických osob stanovuje, že jako příjmy právnické osoby podléhají zdanění všechny příjmy a výnosy z činnosti a také nakládání s majetkem.

Předmět Daně z Příjmu pro OSVČ

Co se týče předmětu daně, spadají sem příjmy z:

  • Výkonu nezávislého povolání
  • Nájmu majetku
  • Živnostenského podnikání
  • Zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
  • Užití nebo poskytnutí autorských práv (včetně příjmů z vydávání, rozšiřování a rozmnožování literárních a jiných děl vlastním nákladem), práv z průmyslového vlastnictví
  • Jiného podnikání s podnikatelským oprávněním

Jak Vypočítat Zálohy Daně z Příjmu OSVČ a Právnických Osob?

Sazba daně z příjmu pro OSVČ a právnické osoby je stanovena na 15 % ze základu daně. Ten se v tomto případě vyjadřuje veškerými příjmy, které přesahují výdaje na jejich dosažení. Stane-li se, že v účetnictví uvidíte, že výdaje přesáhly příjmy, jedná se o ztrátu. O tu se pak základ daně sníží v příštích zdaňovacích obdobích.

Pro přesný výpočet využijte kalkulačku pro výpočet daně z příjmu OSVČ. Daňová kalkulačka je online, využít můžete daňovou kalkulačku pro OSVČ 2025 nebo kalkulačku pro podnikatele.

Záloha na daň z příjmů právnických osob je shodná se zálohou na daň z příjmů OSVČ a fyzických osob. Zálohy na daň se platí za určité zdaňovací období a sami si můžete určit, zda je budete platit měsíčně nebo v jiném časovém intervalu. Nemusí je platit ti, jejichž poslední daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč.

Ti, jejichž daňová povinnost nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň ve výši 40 % z dosažené částky v posledním zdaňovacím období.

Zálohy na daň jsou splatné do:

  • 15. března 2025
  • 15. června 2025
  • 15. září 2025
  • 15. prosince 2025

Kalkulačka OSVČ i daňová kalkulačka OSVČ 2023 Vám vypočítá přesnou výši záloh na daň i to, jakou daň zaplatíte.

Daň z Příjmu OSVČ 2025

V roce 2025 došlo k několika změnám týkajícím se daně z příjmu pro OSVČ:

  • Zvýšila se minimální záloha na sociální pojištění a to na 4 759 Kč (v roce 2024 byla 3 210 Kč)
  • Zvýšila se minimální záloha na zdravotní pojištěn a to na 3 143 Kč (v roce 2024 byla 2 722 Kč)
  • Paušální daň v prvním pásmu se zvýšila na 8 716 Kč měsíčně (v roce 2024 byla 7 476 Kč)

Daňové přiznání je nutné podat nejpozději do 2. května 2025, a to výhradně v elektronické podobě. Pokud podnikatel využívá služeb daňového poradce, termín pro podání daňového přiznání je prodloužen do 1. července 2025.

Plátce daní v režimu OSVČ se v roce 2023 týkala řada změn z tzv. vládního konsolidačního balíčku. Stručně shrnuto podnikatelé si na zálohách odváděných státu připlatili.

  • došlo k navýšení platby nemocenského pojištění o 0,6 % na celkových 2,7 %
  • u sociálního pojištění se zvýšil vyměřovací základ pro OSVČ z 50 % na 55 %
  • zvyšuje se minimální vyměřovací základ sociální pojištění od roku 2024 do roku 2026 vždy o 5 % (z původně platných 25 % v roce 2023 až na 40 % průměrné mzdy v roce 2026) - pro rok 2024 platil minimální vyměřovací základ sociálního pojištění 30 % průměrné mzdy

Daňové přiznání OSVČ

Daňové přiznání se odevzdává vždy na začátku následujícího roku a počítá se v něm daň z příjmů za předchozí rok. V první polovině roku 2025 je tak třeba podat daňové přiznání za příjmy roku 2024. Základní termín pro odevzdání přiznání a zaplacení případného nedoplatku na dani z příjmů letos je 1. dubna 2025. Kdo přiznání podává elektronicky, může ho podat až do 2. května. Když to za vás vyřizuje daňový poradce, je termín posunutý až do 1. července.

Daňové přiznání si můžete vyzvednout v papírové podobě na finančním úřadě, vyplnit ho, podepsat a odevzdat na podatelně finančního úřadu. Elegantnější je vyplnit daňové přiznání OSVČ online. Zadáte do něj údaje o sobě, údaje o svých příjmech, zaškrtnete daňové slevy, na které máte nárok, a doplníte položky odečitatelné od základu daně a formulář za vás už všechno spočítá.

Daňové přiznání pak máte připravené rovnou k podání a můžete ho online i odevzdat.Pokud budete jako OSVČ vyplňovat přiznání sami a nespolehnete se na pomoc chytrého formuláře, pak začněte přílohou č. 1, kde se vyplňují příjmy z podnikání.

Po odevzdání daňového přiznání ještě musíte odevzdat přehledy za zdravotní a sociální pojištění.

Výpočet daně OSVČ

Vezmete všechny své příjmy, od nich odečtete náklady a případně odečitatelné položky (úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní spoření nebo penzijní připojištění, životní pojištění dlouhodobé péče nebo DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt, nebo třeba dary) a vyjde vám základ daně.

Základní sazba daně z příjmů fyzických osob, mezi které se počítají i OSVČ, dělá 15 % (případně u části příjmů nad 48násobek průměrné mzdy je zvýšená sazba 23 %). Musíte tedy vypočíst 15 % ze základu daně (případně pro nadprůměrné příjmy 23 %). Vyjde vám už samotná výše daně, od které ještě odečtete daňové slevy.

Sleva na poplatníka je pro všechny, další slevy dostanete, jen když na ně máte nárok. Třeba slevu na děti, jen když máte nezaopatřené děti a neodečítá si je od daní už druhý z manželů.

Výpočet daně OSVČ vedlejší činnost

Když máte vedlejší činnost, tak vaše příjmy jako OSVČ přidáte v přiznání k svému hlavnímu příjmu a počítáte výši daně z příjmů stejně jako jsme naznačili výše.

Paušální daň pro OSVČ

Paušální daň je způsob, jakým se některé osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) můžou vypořádat s placením daní z příjmů fyzických osob.

Paušální daň se podle zákona o daních z příjmů platí měsíčně a její smysl je v tom, že s ní podnikatelé v jedné platbě zaplatí daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Od roku 2023 platí tři různá pásma, tři různé výše paušální daně - podle výše příjmů a případně výdajového paušálu, který využíváte.

Celá platba se posílá na finanční úřad, se zdravotní pojišťovnou ani správou sociálního zabezpečení není potřeba komunikovat, všechno funguje automaticky. Paušální režim je vždy na rok, po roce je možné se z něj odhlásit.

Termín k přihlášení se k paušální dani 2025 je pro živnostníky s aktivní činností 10. ledna. Ti, kteří budou zahajovat či obnovovat činnost v průběhu roku 2025, se mohou k paušální dani přihlásit i později, ale nejdéle ke dni zahájení či obnovení činnosti. Jestli se vám vyplatí, si můžete ověřit na kalkulačce paušální daně..

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí daň z příjmů ve výši 15 % ze základu daně. Základ daně se stanoví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Paušální výdaje zjednodušují evidenci, protože není nutné dokládat konkrétní výdaje. OSVČ tak například při 80% paušálu odvádí daň pouze z 20 % svých příjmů (tržeb).

Je důležité zvážit, zda je pro konkrétní situaci výhodnější uplatnit skutečné výdaje nebo paušální výdaje. Běžná zkušenost ukazuje, že při příjmech nad 2 mil. Kč již “paušál” tak výhodný být nemusí.

Pokud OSVČ uplatňuje paušální výdaje podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů, pak již nemůže odečítat žádné další výdaje, jako jsou například odpisy majetku, mzdy zaměstnanců nebo paušální výdaje na dopravu.

Jiná situace nastává u OSVČ, které jsou plátci DPH. Ty musejí vést evidenci pro účely DPH bez ohledu na způsob uplatnění výdajů. Znamená to povinnost sledovat daň na vstupu (z přijatých plnění) i na výstupu (z fakturovaných služeb či zboží) a podávat přiznání k DPH i kontrolní hlášení. Výsledkem může být buď odvod DPH finančnímu úřadu, nebo nárok na vratku.

OSVČ odvádí zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu (tedy příjmy po odečtení výdajů, ať už skutečných nebo paušálních). Pro OSVČ vykonávající činnost jako hlavní platí povinnost hradit minimální měsíční zálohy, které v roce 2025 činí 3 143 Kč. Přehled příjmů a výdajů je třeba každoročně podat své zdravotní pojišťovně, a to do 30 dnů od podání daňového přiznání. Podle tohoto přehledu se vypočte přesná výše pojistného za uplynulý rok. Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné do 8. dne následujícího měsíce. Roční doplatek je třeba uhradit do 8 dnů od doručení vyúčtování od pojišťovny.

V případě OSVČ na vedlejší činnost (např. při souběžném zaměstnání nebo pobírání důchodu) se zdravotní pojištění také platí ve výši 13,5 % ze zisku, ale zálohy se nehradí, pokud zisk nepřesáhne tzv. rozhodnou částku (ta je každoročně stanovována).

Je třeba rozlišovat nemocenské pojištění a zdravotní pojištění. Je to častý omyl - zdravotní pojištění kryje náklady na léčení (například pobyt v nemocnici, úhrada za léky, za návštěvu lékaře atd.), zatímco nemocenské pojištění poskytuje náhradu příjmu v době pracovní neschopnosti (tzv.

Pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné. Výše nemocenské dávky (vyplácené od 15. dne pracovní neschopnosti) závisí na výši měsíčního pojistného. Pokud OSVČ platí maximální měsíční pojistné (z maximálního vyměřovacího základu 58 980 Kč), maximální měsíční “nemocenská” činí přibližně 33 000-36 000 Kč (což odpovídá zhruba 1 075 Kč denně). V případě, že OSVČ volí minimální pojistné, které činí 216 Kč měsíčně (což odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu 10 285 Kč), nemocenská dávka činí zhruba 6 000 Kč měsíčně, tedy asi 200 Kč denně - ale opět až od 15. Mnohé OSVČ se rozhodnou nemocenskou neplatit vůbec nebo volí nižší pojistné, protože si vyhodnotí, že by nemocenskou dávku nevyužily, že by pro ně nic neřešila.

Sociální pojištění OSVČ zahrnuje dvě povinné složky: důchodové pojištění (28 % z vyměřovacího základu) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 % z vyměřovacího základu). Celková sazba tedy činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Tyto povinnosti se u OSVČ liší podle toho, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší činnost, případně, zda OSVČ s hlavní činností začíná a v předchozích 20 letech ji nevykonávala.

Maximální roční vyměřovací základ pro sociální pojištění v roce 2025 činí 2 234 736 Kč (48násobek průměrné mzdy). OSVČ platí zálohy měsíčně na základě předchozího daňového období. Po podání Přehledu o příjmech a výdajích Česká správa sociálního zabezpečení vypočítá roční pojistné.

Od roku 2021 mají OSVČ možnost platit všechny tři povinné odvody - daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění - jednou měsíční částkou. Odpadá tím povinnost podávat daňové přiznání i přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Administrativa je tedy zcela minimální. Tato možnost však není dostupná pro všechny. Vstup do paušálního režimu je umožněn pouze OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů Kč.

Před rozhodnutím je tedy dobré si varianty propočítat a porovnat. V naší kalkulačce si mohou OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, které nevstoupily do měsíčního daňového paušálu, vypočítat roční sociální pojištění a jak vysokou budou platit zálohu na sociálním pojištění v roce 2025 po odevzdání „Přehledu za rok 2024“.

Výše zálohy na sociálním pojištění závisí na výši vyměřovacího základu. V případě, že je však skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí OSVČ vykonávající hlavní činnost platit minimální měsíční zálohu.

Protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nepracují pod žádným zaměstnavatelem, daně a platbu a vyúčtování záloh na zdravotní a sociální pojištění si musí řešit samy. Do daňového přiznání se uvádí všechny příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dále případné příjmy ze zaměstnání (mohou se uvádět i ty daněné srážkou), z pronájmu, z kapitálového majetku i tzv. proti nim se uplatňují výdaje na dosažení a udržení příjmů.

Podnikatel si může zvolit, zda se mu více vyplatí uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě je ale musí evidovat) nebo využije tzv. paušální výdaje. Když odečteme výdaje od dosažených příjmů, získáme základ daně. V případě, že jste měli více druhů příjmů (například z podnikání a zaměstnání), počítáte údaje za každou činnost zvlášť a u každé vyjde tzv. dílčí základ daně.

Nejprve se odečítají daňové slevy uvedené v § 35 ba zákona o daních z příjmů (tedy sleva na poplatníka, na vyživovanou manželku, na invaliditu, pro držitele průkazu ZTP/P). Po odečtení daňových slev se není možné dostat do záporné hodnoty, výše daňové povinnosti tedy může vyjít nejméně rovna nule.

Výjimkou je situace, kdy od daně odečítáme daňovou slevu na děti (tzv. daňové zvýhodnění), proto se uplatňuje jako poslední ze slev. V případě, že se dostanete do záporu, vychází vám tzv. daňový bonus. Daňový bonus je možné uplatnit bez omezení.

Vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji a u sociálního, resp. důchodového pojištění pak 55 % rozdílu mezi příjmy a výdaji (při výkonu hlavní činnosti). Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2 % vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu.

Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění alespoň v zákonem stanovené minimální výši. Výjimkou je nemocenské pojištění, ke kterému se OSVČ hlásí jen dobrovolně. Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ).

Grafik s ročním příjmem 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno z nich je ve věku do tří let). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 37 524 Kč.

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2024 na minimálních zálohách částku 35 616 Kč (12 x 2968 Kč). Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (120 000 Kč). Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu.

Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy (pro rok 2024 jde o 43 967 Kč). Pro rok 2024 je to tedy částka 21 983,5 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 263 802 Kč.

Podnikatel reálně svými příjmy nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 35 614 Kč. Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným.

Sociální pojištění za rok 2024 opět začínáme počítat jako jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 120 000 Kč = vyměřovací základ při činnosti trvající celý rok). I zde platí, že pokud vyměřovací základ nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, stanoví se pojistné právě z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního, resp. důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme jako 30 % průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Pro rok 2024 je to částka 13 191 Kč. Pro výpočet předepsaného pojistného ho vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním pojištění za rok 2024 by podnikatel měl odvést 46 222 Kč.

Grafik s ročním příjmem 1 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno je do tří let věku). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 4 704 Kč.

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (320 000 Kč). Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu.

Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2025 je to částka 23 278,50 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 279 342 Kč. Podnikatelův vyměřovací základ přesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2025 a proto platí zálohy z reálných příjmů.

Vyměřovací základ je tedy ve výši 320 000 Kč ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). V našem případě vyjde 43 200 Kč. Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným. Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního, resp. důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme v roce 2025 jako 35 % průměrné mzdy (ta je pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč) a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru.

Jde o částku 16 295 Kč. Podnikatelův vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů spočítáme u důchodového pojištění jako 55 % daňového základu, vyjde nám 352 000 Kč. Pro výpočet předepsaného pojistného vyměřovací základ z reálných příjmů vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním, resp. důchodovém pojištění za rok 2025 by podnikatel měl odvést 102 784 Kč. Tato částka se opět porovná se skutečně odvedeným pojistným.

Jako živnostník odvádíte sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu OSVČ - fyzických osob. Částky se odvíjejí od toho, kolik si vyděláte. Sazba daně je vždy 15 %, ale příjmy a výdaje můžete evidovat různě. Tím ovlivníte výši zdanění a odvodů, proto byste si měli dobře rozmyslet, kterou metodu evidence zvolíte.

Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2% vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu. Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Roční zdravotní pojištění se vypočítává z vyměřovacího základu, který je ve výši 50 procent daňového základu, kterým je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta.

OSVČ uplatňující roční výdajový paušál nejdříve sečtou rozhodné roční příjmy a následně výdaje uplatní příslušným procentem. Sazba paušálu se liší v závislosti na vykonávané činnosti (40 procent, 60 procent nebo 80 procent).

V případě, že je roční vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti použije pro výpočet ročního zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ.

V praxi mají OSVČ zřízen pro platbu měsíční zálohy trvalý příkaz k úhradu. OSVČ platící minimální zálohy si musí každoročně pohlídat změnu trvalého příkazu již od ledna, neboť do osmého února je nutné zaplatit novou zvýšenou minimální zálohu.

Ke změně trvalého příkazu následně dochází po odevzdání přehledu, kdy nová vypočtená záloha se platí poprvé za měsíc, kdy byl přehled odevzdán. Minimální zálohu je nutné platit i při ztrátě.

V případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2024 činí nová měsíční záloha jednu dvanáctinu vypočteného ročního zdravotního pojištění, vždy však musí být placena alespoň minimální záloha. Minimální měsíční záloha v roce 2025 musela být zaplacena již za leden 2025.

Měsíční zálohy na zdravotní pojištění platí OSVČ své zdravotní pojišťovně do osmého dne následujícího měsíce. Například za březen 2025 bylo nutné uhradit zálohu na zdravotním pojištění do 8. dubna 2025.

Tabulka: Zálohy na ZP (2018 - 2025)

Rok Minimální měsíční záloha Rok Minimální měsíční záloha
2025 3 143 korun 2021 2 393 korun
2024 2 968 korun 2020 2 352 korun
2023 2 722 korun 2019 2 208 korun
2022 2 627 korun 2018 2 024 korun

tags: #danova #kalkulacka #osvc #vypocet #dane #zdravotni

Oblíbené příspěvky: