Vyměřovací Základ Zaměstnance: Definice a Výpočet v České Republice

Vyměřovací základ (VZ) je částka používaná pro výpočet výše záloh na zdravotní a sociální pojištění. Z vyměřovacího základu se poté vypočítává výše záloh na pojistné formou procentuálních podílů.

Pojem vyměřovací základ se používá pro označení částky, ze které se počítá výše zdravotního a sociálního pojištění. Vyměřovací základ slouží pro výpočet výše záloh na pojistné (zdravotní i sociální).

Vyměřovací Základ u Zaměstnanců

U zaměstnanců se jedná o úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Jak bylo již zmíněno, u zaměstnanců se jako vyměřovací základ bere hrubá měsíční mzdě. Vyměřovací základ zaměstnance je zpravidla stejný jako jeho mzda.

Vyměřovací základ zaměstnance se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které:

zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, jež zakládá účast na nemocenském pojištění.
jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP; předmětem daně z příjmů nejsou zejména příjmy uvedené v § 3 odst. 4 ZDP, v § 6 odst. 7 ZDP a § 6 odst. 11 ZDP),
nejsou osvobozeny od daně z příjmů.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě či formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Pojistné na zdravotní pojištění stanoví zaměstnavatel tak, že z vyměřovacího základu zaměstnance odečte 13,5 %. Pojistné na sociální pojištění je 29,2 % z vyměřovacího základu.

Výše pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.

V případě záloh na zdravotní pojištění jde o 13,5 procenta z vyměřovacího základu.

Výjimky z Vyměřovacího Základu

V ustanovení odstavce 2 jsou taxativně uvedeny výjimky, tj. Mezi výjimky, které se do vyměřovacího základu nepočítají, patří například odstupné. Výjimkou je například odstupné, které se do vyměřovacího základu nepočítá.

náhradu škody podle zákoníku práce (§ 265 až 275 ZP) a právních předpisů upravujících služební poměry
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů
věrnostní přídavek horníků
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání
jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události

Pokud si člověk vydělá nižší částku, než je minimální vyměřovací základ, pojistné se mu už nepočítá z jeho reálné mzdy, ale z minimálního vyměřovacího základu.

Jestliže si člověk vydělá více, než je maximální vyměřovací základ, pojistné se mu nepočítá z jeho reálné mzdy, ale z maximálního vyměřovacího základu. Minimální i maximální vyměřovací základ se odvíjí od aktuální výše průměrné mzdy. Proto se jejich výše každý rok mění.

Vyměřovací Základ u OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si na rozdíl od zaměstnanců musejí všechny povinné odvody a platby záloh pojistného hlídat samy. U OSVČ se vypočítává z daňového základu. Pro výpočet výše záloh je potřeba znát daňový základ, což je rozdíl příjmů a výdajů (hrubý zisk). Vydělením této částky dvěma pak získáme vyměřovací základ. Pro zjištění výše měsíčních záloh je potřeba vyměřovací základ vydělit dvanácti, čímž získáme měsíční vyměřovací základ.

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ činí průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 3a pro stanovení pojistného ze samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsících, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce. Takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst.

Minimální Vyměřovací Základ

Minimální vyměřovací základ je velmi důležitý pojem pro OSVČ. Minimální vyměřovací základ je pro všechny podnikatele stejný, protože se vypočítává z průměrné měsíční hrubé mzdy. Počítá se jako 50 procent z měsíční hrubé mzdy (u zdravotního pojištění) a 30 procent z měsíční hrubé mzdy (u sociálního pojištění).

Pro zálohy na zdravotní pojištění se jako minimální vyměřovací základ bere částka odpovídající 50 procentům měsíční hrubé mzdy. Minimální vyměřovací základ se počítá z hrubé měsíční mzdy, takže vypadá každý rok trochu jinak.

Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů.

Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda - od 1. 1.

Maximální Vyměřovací Základ

Kromě minimálního vyměřovacího základu se můžete v praxi setkat také s maximálním vyměřovacím základem. Ten se týká podnikatelů s vysokými příjmy. Hodnota maximálního vyměřovacího základu odpovídá 48násobku průměrné hrubé měsíční mzdy. Pokud váš roční vyměřovací základ překročí tuto hranici, musíte zálohy na sociální pojištění počítat z maximálního vyměřovacího základu.

Podívejte se na video pro lepší pochopení výpočtu vyměřovacího základu

Denní Vyměřovací Základ

V praxi se lze setkat také s pojmem ,denní vyměřovací základ‘. Denní vyměřovací základ se používá v souvislosti s nemocenskými dávkami. Výsledná částka se vydělí počtem dní v kalendářním období (počet dnů je nutné ponížit o vyloučené dny dle § 18 (7) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Osobní Vyměřovací Základ

Ještě trochu něco jiného je osobní vyměřovací základ, který je zásadní pro výpočet důchodu. Osobní vyměřovací základ má reflektovat průměrnou měsíční mzdu pojištěnce. Proto se při výpočtu osobního vyměřovacího základu musí všechny dřívější příjmy násobit koeficientem zohledňujícím inflaci v daném roce.

Příklady a Aktuální Hodnoty

V roce 2023 činila průměrná měsíční mzda 40 324 korun, pro rok 2024 se počítá s částkou 43 967 korun. Pro rok 2024 půjde o částku ve výši 2 110 416 korun. Z těchto částek se poté vypočtou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Minimální záloha na sociální pojištění se pro rok 2024 zvyšuje na 3852 korun.

Hodnoty minimálního a maximálního vyměřovacího základu se pravidelně mění v závislosti na průměrné mzdě v České republice. Pro aktuální rok je vždy nutné ověřit si platné částky u příslušných institucí.

Rok	Průměrná měsíční mzda	Minimální vyměřovací základ (zdravotní pojištění)	Maximální vyměřovací základ (roční)
2023	40 324 Kč	20 162 Kč	Neuvedeno
2024 (odhad)	43 967 Kč	21 983.50 Kč	2 110 416 Kč

tags: #vyměřovací #základ #zaměstnance #definice