Rekreace Zaměstnance: Podmínky a Benefity v ČR

Motivování zaměstnanců je jednou ze stěžejních věcí, kterou by se každý zaměstnavatel měl zaobírat. Nespokojený a nemotivovaný zaměstnanec nebude vykonávat svou práci dlouhodobě poctivě a s plným nasazením. Forma benefitů může být různá.

Zákon o daních příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“) ovšem buď taxativně vyjmenovává benefity daňově uznatelné, ať u zaměstnavatele, nebo u zaměstnance, anebo dává i relativní volnost zakotvit do vnitropodnikových předpisů (např.

My se v následujícím textu zaměříme na jeden konkrétní benefit, který si ne každý zaměstnavatel může vzít na svá bedra z důvodu finanční náročnosti, ale pro zaměstnance je velmi přínosný a zajímavý. Jedná se o příspěvek na dovolenou, a to do výše až 20.000 Kč ročně, což je výhodné pro obě strany.

Rok 2024 přinesl zásadní změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, zejména pokud jde o poskytování zájezdů a rekreačních pobytů. Nové podmínky jsou přísnější, což vyžaduje od zaměstnavatelů větší opatrnost a pečlivost při administraci těchto benefitů. Přesto jejich popularita neklesá a zůstávají jedním z nejžádanějších zaměstnaneckých výhod. Jaké konkrétní změny nás čekají a co to znamená pro zaměstnance i zaměstnavatele?

Zájem o Rekreační Benefity

Zájem o benefity v podobě zájezdů a rekreace zůstává vysoký. Podle průzkumu společnosti Pluxee, dříve známé jako Sodexo Benefity, má 38 % zaměstnanců přístup k poukázkám nebo kartám pro volný čas, za které lze zakoupit zájezd či ubytování. Dalších 30 % by o tyto benefity mělo zájem. Příspěvky na dovolenou pak aktuálně využívá 13 % zaměstnanců, ale dalších 33 % by je rádo mělo k dispozici.

Podobný trend potvrzuje i Aneta Martišková ze společnosti Edenred. V květnu 2024 šlo 13 % prostředků z benefitních karet na výdaje spojené s cestováním, což je nárůst oproti 8 % z listopadu 2023. Tento nárůst je částečně způsoben sezónností, ale zároveň reflektuje dlouhodobý trend zvyšujícího se zájmu o rekreační benefity po období pandemie a následného růstu cen.

Poskytování rekreačních benefitů zaměstnancům je osvobozeno od daně z příjmů za určitých podmínek, což upravuje § 6 odst. 9 písmeno d) zákona o daních z příjmů. Nově platí, že maximální možná hodnota těchto benefitů činí polovinu průměrné mzdy za zdaňovací období, což aktuálně odpovídá částce 21 983 Kč. Předchozí limit ve výši 20 000 Kč byl zrušen.

Podmínky pro Daňové Osvobození

Pro daňové osvobození je nutné, aby benefit měl nepeněžní formu. To znamená, že zaměstnavatel musí přímo zaplatit za rekreační pobyt nebo zájezd, případně může zaměstnanci poskytnout poukaz, který nelze směnit za peníze. Poukázka musí být určena k úhradě konkrétních služeb a nesmí být převáděna do dalšího roku.

Každý zaměstnavatel musí vést průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů, aby bylo možné sledovat, zda nebyl překročen limit pro daňové osvobození. Pokud by hodnota poskytnutých benefitů přesáhla stanovenou hranici, částka přesahující limit bude podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

Příjem zaměstnance vzniká v okamžiku zaplacení benefitu zaměstnavatelem, nikoli v době, kdy zaměstnanec zájezd nebo rekreaci čerpá. To je důležité pro správné určení, kdy se daný příjem má zdanit. Pokud zaměstnavatel hradí rekreační pobyt nebo zájezd v cizí měně, je nutné fakturu přepočítat správným kurzem. Používá se kurz devizového trhu vyhlášený ČNB poslední den měsíce předcházejícího měsíci, kdy příjem vznikl.

Pro zaměstnance tyto změny znamenají, že i nadále mohou využívat atraktivní rekreační benefity, ovšem s vědomím, že hodnotu těchto benefitů bude zaměstnavatel pečlivě sledovat a evidovat. Pokud hodnota benefitů překročí stanovený limit, bude zaměstnanec povinen zaplatit z této částky daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Je proto důležité, aby zaměstnanci byli informováni o aktuální výši těchto benefitů a pravidlech jejich čerpání.

Pro zaměstnavatele je klíčové, aby se důkladně seznámili s novými podmínkamai a zajistili správnou administraci poskytovaných benefitů. Doporučuje se vést pečlivou evidenci poskytnutých benefitů, zajistit, aby všechny poskytované benefity měly nepeněžní formu, pravidelně informovat zaměstnance o pravidlech čerpání benefitů a aktuálních limitech, konzultovat daňové a účetní otázky s odborníky, aby se předešlo případným problémům při kontrolách ze strany finančních úřadů.

Poskytování zájezdů a rekreačních pobytů jako zaměstnaneckých benefitů zůstává i nadále populární, a to i přes nové přísnější podmínky platné od roku 2024. Správná administrace těchto benefitů vyžaduje pečlivost a informovanost ze strany zaměstnavatelů, ale přináší výhody v podobě spokojenějších a motivovaných zaměstnanců, kteří si mohou užívat zaslouženého odpočinku.

Další Nepeněžní Plnění pro Zaměstnance

Od daně jsou podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům nebo jejich rodinným příslušníkům:

  • z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP),
  • ze sociálního fondu,
  • ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Do výše průměrné mzdy za zdaňovací období u:

  • pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení,
  • pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (v součtu všech níže vyjmenovaných plnění):

  • použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
  • použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona,
  • knihovny zaměstnavatele,
  • tělovýchovných a sportovních zařízení,
  • příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
  • příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Limit osvobození Osvobození těchto nepeněžních plnění je limitované výší průměrné mzdy za zdaňovací období. Pro rok 2025 činí průměrná mzda částku 46 557 Kč (dle nařízení vlády č. 282/2024 Sb.), polovina průměrné mzdy činí 23 278,50 Kč. Od roku 2025 může zaměstnanec využít benefity podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP v celkové výši 69 835,50 Kč.

Povinnosti zaměstnavatele zatíží detailní evidování formy jednotlivých poskytovaných benefitů. Úhrnný limit, do jehož výše jsou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud tedy jsou zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu.

Na straně zaměstnavatele je rovněž podstatné, zda byl stanovený limit překročen pouze ve vztahu k danému zaměstnanci (bez ohledu na to, zda a případně jaké benefity a v jaké výši jsou tomuto zaměstnanci poskytovány jiným zaměstnavatelem). Příjem zaměstnance v podobě nepeněžního plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nad stanovený limit bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém soužití. Za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnancem fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost) a vyživované děti.

Rekreační zařízení může být používáno jak v případě, že se jedná o zařízení zaměstnavatele, tak i v případě, že se jedná o zařízení cizí, tj. např. najaté. Vyloučené není ani rekreační zařízení zajištěné pro zaměstnance prostřednictvím cestovních kanceláří. Toto rekreační zařízení může být využíváno i rodinou zaměstnance.

Obdobně se postupuje i v případě používání zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny a používání tělovýchovných a sportovních zařízení.

Jedná-li se o zdravotní zařízení, rozsah péče není zákonem o daních z příjmů omezen. Zaměstnavatel může financovat prostřednictvím smluvně zajištěných zdravotnických zařízení nadstandardní zdravotnickou péči, kterou nehradí pojišťovny, jako je např. nepovinné očkování, stomatologické ošetření, masáže, nákup vitaminů apod. Uvedené osvobození lze také vztáhnout na zboží nebo služby zdravotního, léčebného a hygienického plnění od zdravotnických zařízení a také na pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Je vhodné připomenout, že se jedná se o nepeněžní plnění. Pokud by zaměstnavatel zaměstnanci poskytl ze sociálního fondu peněžní příspěvek, např. na zdravotnické pomůcky a na přípravky nehrazené zdravotní pojišťovnou, šlo by u zaměstnance již o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Daňově osvobozené jsou i příspěvky na kulturní pořady a sportovní akce, poskytnutím vstupenek (popř. včetně dopravy), předplatních průkazek apod.

Pokud by zaměstnavatel neposkytl nepeněžní plnění, ale např. uhradil zaměstnanci na základě zaměstnancem doložených dokladů rekreační pobyt, který si zaměstnanec sám objednal (např. u cestovní kanceláře), jednalo by se o peněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci. Toto peněžní plnění by bylo pro zaměstnance zdanitelným příjmem. Úhrada dopravy na rekreaci nebo kulturní pořady a podobné akce musí mít rovněž charakter nepeněžního plnění vůči zaměstnanci, zaměstnavatel musí např. objednat autobus a zaplatit ho nebo poskytnout jízdenky atd.

Podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP daňovým výdajem zaměstnavatele není nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesáhne 50 % plochy, možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3.

S účinností od 1. 1. 2025 přinesla novela zákona o zaměstnanosti, vyhlášená ve Sbírce listin v závěru roku 2024 pod č. 470/2024 Sb., do zákona o daních z příjmů („ZDP“) další změnu, a to konkrétně do § 6 odst. 9 písm. Okruh nepeněžních benefitů se v tomto ustanovení pro rok 2025 nijak nezměnil, ale od 1.1.2025 platí samostatné limity, přičemž přibyl samostatný limit pro tzv.

Veškerá tato zdravotnická zařízení (státní i soukromá) jsou vedena v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb („Registr“). Jak správně sledovat osvobozené plnění např. v situaci, kdy zaměstnavatel v roce 2025 nabije zaměstnanci benefitní kartu umožňující čerpání veškerých benefitů definovaných ve výše uvedeném § 6 odst. 9 písm. d) ZDP např. částkou 23 000 Kč a zároveň stejnému zaměstnanci v roce 2025 poskytne v nepeněžní podobě od zdravotnického zařízení uvedeného v Registru např. brýle nebo lázeňský pobyt celkem za 40 000 Kč?

V uvedeném modelovém případě je nutné sledovat, na jaké účely jsou body z benefitní karty použity. Pokud by benefitní karta umožňovala použití výhradně na jiné než „zdravotní benefity“ (např. na rekreaci), tak by limity pro osvobození byly dodrženy.

Závěrem si dovolujeme připomenout, že tyto benefity jsou v případě osvobození na straně zaměstnance daňově neuznatelným nákladem pro zaměstnavatele.

Příspěvek na Rekreaci: Jak Ušetřit Peníze?

Ukážeme si, kolik peněz můžete ročně ušetřit a jak takový příspěvek získat. Předpokládám, že chcete své zaměstnance více motivovat a že jim chcete vyplatit vyšší odměnu než doposud. Taky je nutné mít na tyto odměny peníze.

Náklady Zisková Firma Zaměstnanec
Moje náklady až 27.000 Kč Obdrží 14.875 Kč
V případě ziskové firmy budou náklady 21.870 Kč
Zaplatím příspěvek ve výši 20.000 Kč Získá 20.000 Kč

V případě příspěvku na dovolenou získá zaměstnanec o 5.125 Kč více a firma ušetří 1.870 - 7.000 Kč v závislosti na tom, zda je zisková či nikoliv. Úspora na jednom zaměstnanci je tak minimálně 6.995 Kč ! Máte třeba 10 zaměstnanců ?

Příspěvek na rekreaci může získat také pracovník na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Může jej získat také pracovník na částečný pracovní úvazek a může jej získat i jednatel firmy a jeho zaměstnaná rodina. Příspěvek může platit na zaměstnance i jeho rodinné příslušníky.

Doporučuji ve vnitropodnikových směrnicích stanovit přesná pravidla pro udělování příspěvku. Stanovte kteří zaměstnanci mají na výplatu nárok a kteří nemají. Pokud si příspěvek na rekreaci uplatí např. pouze jednatel firmy bez dalšího upřesnění ve směrnicích, mohl by být nařčen z nerovnoměrného zacházení se zaměstnanci podle zákoníku práce - a to přeci nechceme. Stačí ve směrnicích stanovit, že je příspěvek poskytován jen např.

Podmínkou stanovenou zákonem je, že příspěvek na dovolenou bude poskytnutý formou nepeněžního plnění. Co to znamená ? Můžete si například nakoupit poukázky cestovní kanceláře a tyto zaměstnancům předat. Existují také dárkové poukazy různých společností (podobně jako stravenky). Tato forma je však méně zajímavá, protože firmy vyžadují za tisk poukázek poplatky, které tuto variantu znevýhodňují.

Není problém. Doporučuji mít fakturu od CK na částku ve výši 20.000 Kč jako příspěvek zaměstnavatele a zbývající částku si může uhradit zaměstnanec sám ze svých peněz přímo v cestovce. Druhou možností je fakturace celé částky od cestovní kanceláře s tím, že zaměstnanec firmě proplatí rozdíl mezi celkovou hodnotou dovolené a částkou příspěvku firmy na jeho rekreaci.

Není problém. Firma si může stanovit různé příspěvky pro různé případy nebo různé skupiny zaměstnanců. Doporučuji systém výplaty příspěvků upravit ve směrnici firmy. Například tak, že management firmy má nárok na maximální příspěvek, THP pracovníci na poloviční příspěvek (deset tisíc korun) a dělníci například na částku ve výši 2.000 Kč.

Je nutno upozornit zaměstnance a taky kontrolovat dodržování toho, aby zaměstnanci nestornovali pobyt se záměrem získat hotové peníze a ty utratit třeba za novou televizi. V takovém případě by se jednalo o peněžní plnění a úřady by mohly požadovat odvody sociálního, zdravotního pojištění a daně ze závislé činnosti a to jak z části zaměstnance tak zaměstnavatele. Zaměstnavatel by tak mohl být velmi nemile překvapený.

Chceme-li motivovat své zaměstnance, nemusí to být vždy jen mzda. Velmi vhodné řešení je poskytovat zaměstnancům příspěvek na dovolenou, který může činit maximálně 20000 Kč ročně na jednoho zaměstnance, včetně dohod konaných mimo pracovní poměr. Příspěvek může být dokonce vyplacen i již propuštěnému zaměstnanci.

Nutnou podmínkou je příspěvek nepeněžní, který firma zařídí tak, že si nechá rekreaci vyfakturovat přímo od cestovní kanceláře nebo nakoupí poukázky přímo od vybrané cestovky či specializované firmy. Celkové náklady firmy: 27.000 Kč.

Změny v Zaměstnaneckých Benefitech od Roku 2024

Od roku 2024 dochází k úpravám v oblasti zaměstnaneckých benefitů dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Známe nová pravidla pro daňové posuzování zaměstnaneckých benefitů od roku 2024 podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP)?

Jaké změny od roku 2024 nastaly v oblasti zaměstnaneckých benefitů, tj. výhod, které poskytuje zaměstnavatel, ať fyzická nebo právnická osoba, svým zaměstnancům? Základní úpravu obsahuje ZDP, výklad prováděcí předpisy a pokyny (především Pokyn GFŘ D-59, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Pokyn GFŘ D-59)). Následující článek přináší základní souvislosti daňového posuzování zaměstnaneckých benefitů od roku 2024.

Dle právní úpravy účinné do konce roku 2023 platilo a od roku 2024 stále platí, že příjmem zaměstnance se rozumí rovněž částka, o kterou úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, je nižší než cena

  1. určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,
  2. stanovená podle § 6 odst. 6 ZDP

Dle právní úpravy účinné do konce roku 2023 však byla definována výjimka pro výše uvedené, a sice případ úhrady zaměstnance zaměstnavateli za cenu nižší než cenu výše uvedenou, pokud se jednalo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byt nebo rodinný dům, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí. Od roku 2024 však existuje k tomuto ustanovení zákona přechodné ustanovení.

Od roku 2024 doznalo úpravy ustanovení § 6 odst. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší.

Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než Kč 1.000,-, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši Kč 1.000,-. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla.

Nové Osvobození pro Kulturní a Sportovní Akce

Dle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. Novým ustanovením dle § 6 odst. 9 písm. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP bylo zrušeno, jakož byla zrušena i Vyhláška FKSP.

Od roku 2024 je zrušeno ustanovení dle původního § 6 odst. 9 písm. Zvláštní úpravu získává od roku 2024 zaměstnanecký benefit v případě tzv. Dle ustanovení § 6 odst. 7 písm. V zásadě rozlišujeme 4 možnosti v oblasti tzv.

Od roku 2024 se pro zaměstnanecké benefity upravené v § 6 odst. 9 písm. Zdroje / reference: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Pokyn GFŘ D-59, čj. 75325/22/7100-10111-702407, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

tags: #rekreace #zaměstnance #podmínky

Oblíbené příspěvky: