Čerpání dovolené pedagogických pracovníků
Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Rozlišuje se dovolená za kalendářní rok či její poměrná část a dále dodatková dovolená, která ale přísluší jen některým zaměstnancům (např. pedagogům).
Právo na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok. Odpracuje-li jich méně, vzniká mu právo na poměrnou část této výměry. Pokud ale zaměstnanec v příslušném kalendářním roce odpracuje méně než 4 celé násobky své týdenní pracovní doby nebo jeho pracovní poměr trvá méně než 28 kalendářních dní, právo na dovolenou mu vůbec nevznikne.
Do odpracované doby pro účely dovolené se rovněž považují některé náhradní doby (např. čerpání dovolené, překážky v práci, svátky apod.). Naopak práce přesčas se do ní nezapočítává.
Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (viz § 212 ZP odst. 1 ZP) a k jejímu prodloužení může dojít individuální či kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (nikoliv mzdou), činí 5 týdnů v kalendářním roce (např. u pedagogů).
Právo na dovolenou je vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené. Při čerpání dovolené se rovněž počítá s hodinami, tj. za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den (čerpal-li tedy např. zaměstnanec v den, kdy měl směnu v délce 8 hodin, dovolenou, odečte se mu z celkového nároku 8 hodin).
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, byť jej zákoník práce v mnoha ohledech limituje (např. nemůže určit dovolenou ze dne na den, neboť tak musí učinit alespoň 14 dní předem, ledaže s tím zaměstnanec souhlasí; nelze určit dobu čerpání dovolené na některé překážky v práci, např. na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným apod.).
Pedagogové (učitelky, asistentky pedagoga) mají 8 týdnů dovolené ročně. Dovolenou čerpají v hodinách. Do doby čerpání se započítává jak přímá, tak tzv. nepřímá pedagogická činnost.
Čerpání (veškeré) dovolené určuje zaměstnavatel tak, aby si ji zaměstnanec vyčerpal v daném kalendářním roce. Pokud loňskou dovolenou nevyčerpáte do 30. června, můžete písemně oznámí její čerpání (minimálně 14 dnů předem) zaměstnavateli kdykoli se vám to hodí. O dovolenou, na kterou vám vznikl nárok, nepřijdete!
Dovolená vám může být proplacená pouze v případě, že si ji “nestihnete vybrat” a končí vám pracovní poměr. Pokud budete v příštím roce potřebovat více dovolené, můžete zaměstnavatele písemně požádat o převod dovolené do dalšího kalendářního roku.
Zaměstnavatel musí určit čerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Jedinými přípustnými výjimkami jsou překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. neurčí-li zaměstnavatel čerpání „staré“ dovolené do 30. 6.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu). Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou. Zaměstnavatel je za tímto účelem oprávněn provést tzv. zákonnou srážku ze mzdy (platu) zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm.
Pro účely dovolené dále platí, že čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny (§ 218 odst.
Opačným směrem naopak míří pravidlo v § 217 odst. 5 zákoníku práce, podle nějž zaměstnavatel musí vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a žádosti zaměstnance tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Hromadné lze určit čerpání dovolené (§ 220 zákoníku práce), tzv. celozávodní dovolenou, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (například plánovaná odstávka a čištění strojů). Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny v kalendářním roce. Nelze tak např. dohodnout hromadné čerpání dovolené v letních měsících po dobu 2 týdnů a v období mezi vánočními svátky a Novým rokem po dobu 1 týdne.
Zákoník práce dále upravuje doby, na něž zaměstnavatel čerpání dovolené určit nesmí (§ 217 odst. 4 zákoníku práce).
Příklady z praxe
Příklad č. 1
Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů, v tomto kalendářním roce odpracoval veškeré rozvržené směny, tj. celkem 2088 hodin (včetně náhradních dob). Odpracoval tedy 52 celých násobků své týdenní pracovní doby (2088:40=52,2), a vzniklo mu tak právo na dovolenou za kalendářní rok o velikosti 160 hodin dovolené (výměra dovolené × týdenní pracovní doba, tj. 4 × 40 = 160 hodin).
Příklad č. 2
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a ve stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin týdně do konce roku odpracoval 529 hodin. Jeho výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec tedy odpracoval za kalendářní rok 13 celých násobků své týdenní pracovní doby (529/40=13,225), tudíž mu vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, konkrétně na 13/52 z dovolené za kalendářní rok, tj. 50 hodin (13/52 × 200, tj. 5 týdnů × 40 hodin týdenní pracovní doby = 200 hodin).
Častý a opakovaný dotaz z řad ředitelů škol zní takto, cituji : „Zaměstnanec si opakovaně „vybírá“ půlden dovolené, a to vše v průběhu 1 kalendářního měsíce. Je tento postup správný? Chování zaměstnankyně narušuje výrazně chod a provoz školy, zasahuje do plánování, prostě působí nežádoucím způsobem a komplikuje věci.
Odpověď: Podle zákona ( viz. ustanovení § 217 a násl. zákoníku práce ) určuje čerpání dovolené až na nepatrné výjimky z a m ě s t n a v a t e l, s možnou ingerencí, pokud jde o její plánování, odborové organizace. Již z pojmu „dovolená na zotavenou“ vyplývá, že aby tento institut měl smysl a došel svého naplnění z hlediska regenerace psychických a fyzických sil zaměstnance, měl by být, v souladu s názory psychologů, čerpán minimálně ve čtrnáctidenních blocích; jinak ztrácí svůj význam.
Navíc připomínám v podmínkách školství neopominutelný právní předpis, jímž je Pracovní řád pro pracovníky školství vydaný jako vyhláška č. 263/2007 Sb., na základě přímého zákonného zmocnění v § 306 odst. 1 a 5 zákoníku práce Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, který výslovně uvádí a zakotvuje, že pedagogičtí pracovníci přednostně čerpají svou dovolenou v průběhu letních prázdnin, což je logické i s ohledem na její rozsah a problematické čerpání právě během školního roku, kde může způsobovat jak škole, žákům, tak také ostatním kolegům četné potíže a nepříjemnosti.
Článek publikován 12. 2. patří-li sám zaměstnanec nebo osoba, která s ním žije ve společné domácnosti, mezi osoby s tzv. rizikovými faktory stanovenými Ministerstvem zdravotnictví. povinnosti. uzpůsobení podmínek potřebné), tj. hlediska zajištění vzdělávacích aktivit). osob. zaměstnance právo takovou práci odmítnout a vzniká překážka na straně zaměstnavatele.
Toto oprávnění nevzniká pouze na základě existence některého z rizikových faktorů. závěru mohly vést (např. osoby po nedávné operaci s výrazně oslabenou imunitou apod.). 3. 4. Čerpání dovolené. Určuje zaměstnavatel (jednostranně) po dohodě se zaměstnancem. zaměstnavatel nařídit dovolenou, musí to oznámit nejméně 14 dní dopředu. měla by být stanovena po vzájemné dohodě se zaměstnancem.
5. Studijní volno (volno k dalšímu vzdělávání podle § 24 odst. pracovnících). důvody. Dobu čerpání volna určuje ředitel školy. výši ušlého platu. uzavřít. že zaměstnanec spadá do rizikové skupiny.
| Zaměstnavatel | Výměra dovolené |
|---|---|
| Pedagogičtí pracovníci | 8 týdnů |
| Zaměstnanci odměňováni platem | 5 týdnů |
| Ostatní zaměstnanci (základní výměra) | 4 týdny |
tags: #čerpání #dovolené #pedagogických #pracovníků
