Brigáda Sběr Jahod ve Skotsku: Zkušenosti a Praktické Rady

Když se blížilo léto a finanční krize byla v plném proudu, hledala jsem způsob, jak strávit léto a zároveň si přivydělat. Zvažovala jsem práci v zahraničí, ale objevovaly se obavy, jak bude těžké sehnat práci.

Proč právě sběr jahod?

Původně jsem uvažovala o slunném Španělsku, Řecku a popřípadě i deštivém Irsku, kde jsem byla i vloni na au - pair pobytu. Problémem pro mě byl však také nedostatek financí v době, kdy je potřeba platit zprostředkujícím agenturám zálohy. Proto jsem se rozhodla, že se zeptám raději přímo své kamarádky, která byla i se svým přítelem loni na jahodové farmě v Anglii, jestli by bylo možné se tam nějak dostat.

Před odjezdem jsem si musela také vyslechnout děsuplné historky kamarádů a známých o tom, jak kamarád jejich kamaráda také sbíral jahody a jak je to ta NEJHORŠÍ práce, jakou jsem si mohla vybrat. To stejné mi nespočetněkrát zopakovala babička a moje matka a několikrát se znovu ptaly, jestli to myslím opravdu vážně, že budu spát celou dobu ve stanu. Potom maminka jen kroutila hlavou a řekla, ať si hlavně nabalím hodně ibuprofenu a připravím se na velkou bolest zad. Jediný můj protiargument byl, že tam moje kamarádka se svým přítelem už jednou byla a že když tam chtějí jet znovu, nemohlo to být tak strašné.

Další důležitou informací bylo to, že je tato práce placená od hodiny, nikoli od kila či krabičky. Placena je však mzdou minimální, tj. 5, 70 liber, bez daně to vycházelo v průměru asi na 5, 50 liber/hod.

Sběr jahod se v posledních letech stává oblíbenou sezónní prací na zemědělských farmách ve Skotsku. Ze zkušeností ostřílených sběračů, které jsem na svých cestách za výdělkem a za poznáním opravdu překrásné země potkala, vím, že dřívější záplavy Čechů a Moraváků v posledních letech na ostrovech vystřídali naši pracovití polští sousedi.

Chcete-li tedy uspět v konkurenci o poznání větší země, s o poznání silnější zemědělskou tradicí a o poznání výraznějším národním vědomím, nabízím následujících pár tipů, jak na to. Tak předně - vyhněte se pokud možno domácím zprostředkovatelským agenturám. Na těchto stránkách byste měli získat co nejvíce přímých kontaktů tak, abyste si mohli zaměstnavatele obstarat sami.

Z toho vyplývá, že nejlépe bude co nejdříve rozbít prasátko, vyměnit si pár korun za pár liber (kurs je poslední dobou dost příznivý, kromě nákladů na cestu je dobré si vzít s sebou rezervu na první dny - tak 200 liber), sbalit batoh (co s sebou se dozvíte dále) a vyrazit přímo do Skotska. I kdyby se vám nepovedlo žádnou práci sehnat (jak jsem již zmínila, farmářské lány jsou každým dnem zaplavovány práce chtivými nadšenci všech možných národností), alespoň si uděláte pěkný výlet. Ale o cestování až později.

Spojení obstará buď letecká společnost Jet2 linka Praha - Edinburgh (pokud budete mít štěstí a dostatečný předstih, seženete letenku i za jednu libru) nebo jedna z autobusových linek z Čech (Student Agency, Eurolines…) do Londýna a potom návazná autobusová linka britské společnosti National Express nebo Megabus do Glasgow, Dundee, nebo Perthu, podle toho, kam se podle mapy rozhodnete vyrazit.

Opravdu velké množství farem se nachází právě kolem Dundee (region Fife) a na západ od Dundee - kolem městečka Perth (region Perthshire).

SBĚR JAHOD VE SKOTSKU / PICKING STRAWBERRIES IN SCOTLAND

Život na farmě

Život na farmě byl podle mého názoru krásný. Zejména tedy pokud bylo krásně, protože pak máte pocit, že si léto užíváte každou minutou, jelikož jste pořád na čerstvém vzduchu, všude jsou krásně zelená pole, na nich ovce a kolem ty nejnádhernější a největší jahody, jaké jste kdy viděli. Týden po našem příjezdu bylo až okolo 30ti stupňů a já se hned první den spálila. Připadalo mi směšné mazat se v Anglii opalovacím krémem. Nakonec se ukázalo, že je tam nějaká zvýšená ozonová díra, a tak jsme se pro jistotu mazali padesátkou, i když bylo pod mrakem.

Ze začátku nás bylo na farmě jedenáct čechů a jedna slovenka, dalších pět angličanů na farmu denně docházelo z přilehlých vesniček. Za celou dobu pobytu jsem sice bohužel nepromluvila takřka anglicky, ale český humor je přece jen lepší, a tak jsme se bavili od rána až do večera.

První týden bylo ještě hodně práce, a tak jsme začínali v 6:30, kdy byl nástup, a farmář a jeho žena, kteří byli neuvěřitelně hodní, nám rozdělili úkoly. Většinou nás kupodivu rozdělovali tak, aby byli kamarádi dohromady a mohli se prý bavit při práci. V 10 hodin byla půlhodinová tea break a ve 13:00 byla lunch break. Končilo se obvykle v 16:00. Dohromady tedy 8, 5 hodiny práce denně. V sobotu se pracovalo 5 hodin a pak, když nepršelo, byl tzv. car - boot, kam přijížděli lidé z okolí a prodávali velice levně (obvykle padaly takové sumy jako 20 pencí) cokoli je napadlo. Takže tam seženete vše od oblečení, přes rychlovarné konvice až po vánoční ozdoby.

Další týdny už pršelo a nebylo tak tolik práce pro tolik lidí, takže se pomalu přestávaly sbírat jahody a sbíraly se maliny, angrešt, rybíz či cukety. Kluci kopali a pracovali na výstavbě nových skleníků. Jeden týden dokonce bylo tak málo práce a tak moc deště, že jsme jeden den v týdnu nepracovali vůbec a práce o sobotách už dál nikdy nebyla. Takže ačkoli byl náš plat v prvním týdnu 260 liber, v dalším se snížil na 160. V následujících týdnech jsme měli v průměru 200 liber týdně za 7, 5 hodiny práce denně kromě víkendů.

Výplatu dostanete přesně rozepsanou v papírovém balíčku každý pátek.

Co se samotné práce týká, nebylo to nijak náročné. Jste placeni od hodiny a nikdo vás nehlídá. Jahody jsou na různých polích - někdy jen tak sedíte na slámě, sbíráte a povídáte si, hrajete slovní hry nebo posloucháte mp3, jindy chodíte okolo vysokých stolů, kde jsou jahody ve výšce vašeho pasu, takže si opět záda narovnáte. Jahody jsou buď venku, nebo ve skleníku a farmář se snaží tyto prostory obvykle přizpůsobit počasí, takže v dešti prakticky netrháte. Také netrháte celou dobu jahody, ale i jiné druhy ovoce, nebo se jen staráte o záhonky ještě nevykvetlých jahod či sázíte jahody nové.

A samozřejmě - jahody jsou permanentně zdarma, stejně jako ostatní druhy ovoce či zeleniny zde. Takže pracujete a když už se vám zdá, že nevydržíte do pauzy, můžete sníst kilo jahod na posezení, nejsou totiž ničím postříkané.

Co se však týče sociálního života, musíte počítat s tím, že jste na farmě trošku uvězněni. Kolem vás je jen příroda a silnice, které vedou do nikam, v lepším případě do další vesnice o 10ti domech. Takže ne, nejezdilo se večer po práci nikam na party, když už, pilo se pivo v kulturní místnosti, což byla plně vybavená kuchyň s mikrovlnkou, toastovačem a televizí. Hned vedle byly pánské a dámské sprchy a záchody (vše zděné). Přesto jste celý den ve společnosti zábavných lidí ve vašem věku (všem bylo do 26 let, povětšinou studenti z Brna) a jediný čas, kdy můžete být sám se sebou, je 10 minut denně - během sprchování. Takže lidem, kteří jsou spíše asociální či náladoví tuto formu pobytu moc nedoporučuji.

A to, co vás asi nejvíce zajímá, tedy celkový výdělek, se odvíjí samozřejmě od životního stylu, který v Anglii vedete.

Jak už bylo letmo řečeno v prvním článku, velké množství jahodových a malinových farem se nachází kolem města Dundee (region Fife), dále kolem města Perth (region Perthshire), na sever od Perthu kolem městečka Blairgowrie (region Perthshire) a také dále na severozápadě Skotska kolem města Inverness (region Inverness-shire).

Kromě jahod a malin je samozřejmě možné natrefit i na sklizeň různých druhů zeleniny, například brokolice (jedna farma leží poblíž Longforganu směrem na západ od Dundee, jedete-li po dálnici) či brambor (bramborová sklizeň se ale vztahuje spíš až na období podzimu).

Sbírání jahod je ve srovnání s malinami náročnější na záda, protože se většinou musíte ohýbat do řádku. K malinovým keříkům můžete zaujmout vcelku přirozený postoj, a to jak fyzický, tak duševní:)), neb jsou to ve většině případů méně bolestně vydělané peníze.

Farmy se ve svém sortimentu liší, některé pěstují jen jahody, jiné pouze maliny, další kombinují oboje. Aktuální počasí v kombinaci s druhem plodiny pak určuje množství a kvalitu „berries“, těch malých červených potvůrek, o které konec konců hlavně kráčí.

Sezónní práce v zemědělství se nevymezuje pouze sběrem, i když ten představuje největší dřinu. Často se ostřílený berrypicker stane postupně i ostříleným packerem, a to, když je vyvolen na hodinově placenou práci v „packhousu“ (baličce). Pro pány se najdou i další lahůdky jako je stavba nebo naopak (po sezóně) rozebírání tunelů, různé kopáčské práce, všichni bez rozdílu pak mohou být zapojeni do vystříhávání šlahounů, které vyhazují neposedné jahodové keříky, nebo plevelení (rozuměj vyplevelování) záhonů.

Rozdíl mezi běžným sběrem („picking“) a ostatními příklady práce je ten, že první jmenované je placeno podle váhy nasbíraných plodů, další činnosti vám však navýší výplatu podle počtu odpracovaných hodin. Jednoduše řečeno - na hodinově placené práci se dá vydělat nejvíc, jsou to jakési jisté peníze.

Co sbalit s sebou

Z těch větších věcí se samozřejmě hodí stan, pokud možno s nejvyšším vodním sloupcem (nepropustností vody). Stan můžete potřebovat jednak jako přechodné ubytování na farmě (pokud jsou zde zaplněné kapacity a vy právě tady chcete zůstat), potom také jako velmi levné ubytování na cestách po krajině.

Co nejnepromokavější stan je nutný proto, že Skotsko je proslulé kromě Highlandra a Statečného srdce hlavně a především deštěm a všemožnou slotou. Další podstatnou věcí na cestu do Skotska je teplý spacák (je třeba nalézt harmonii mezi teplým a lehkým spacákem, aby se vám to moc neproneslo).

K tomu samozřejmě přibalte i nějakou karimatku, čím menší, tím lepší (takže třeba alumatku). Noci na farmách bývají i v létě chladné, zejména v srpnu a září. A když už jsme u toho počasí - na pole to chce nepromokavé oblečení a pokud se v nich při práci nezabijete, tak i gumáky (já je nesnesla na nohou ani minutu, ale byli vytrvalci, kteří v nich odsbírali celou sezónu). Pracovní oděvy a boty tohoto typu najdete v Čechách v obchodech s pracovními potřebami.

Na práci za sucha si zabalte staré oblečení, které tam můžete na konci i zahodit. U někoho se pro ochranu kolen osvědčily molitanové nákoleníky pro případ, kdy bylo nutné klečet v řádku jahod. Pokud sbíráte v tunelech (obrovské otevřené „skleníky“ zastřešené igelitem), je tam dost parno, takže to chce i nějaké odvážné topíky (chlapi ať si to přeloží po svém:)). A na otevřené pole nezapomeňte opalovací krém (my nezkušení jsme se hned na začátku v práci spálili tak, že jsme se druhý den nemohli hýbat). Proti úpalu pomůže i čepice anebo šátek.

Nutností nejvyššího stupně je nějaký extra silný repelent. Léto ve Skotsku je zdraví nebezpečné díky takzvaným maggies, drobným, ale zato ukrutně agresivním komárům. Je to fenomen natolik obávaný, že Skoti raději ani za podmáčeného šera (v srpnu ani v slunečný podvečer) nevycházejí ven. Na poli se ale na maggies ohledy neberou, nejdůležitější je sklizeň, takže repelenty z Čech vezměte alespoň dva. Pokud si chcete farmáře naklonit, přivezte jeden i pro něj.

Ze sbírání jsou často poškrábané a zhrublé ruce, takže kromě zásoby náplastí a hojivých mastí si vezměte s sebou i například obyčejnou vazelínu.

Jídlo si budete vařit sami, takže ešus raději s sebou, i když ve většině případů vám na místě půjčí všechno základní nádobí. Moc se nevyplatí brát z Čech jídlo. Farmáři většinou pravidelně zajišťují odvoz svých svěřenců autobusem do některého z blízkých supermarketů (Asda, Tesco…), kde jsou určité druhy potravin dokonce levnější než u nás.

Co bych doporučila vzít z ČR je jednoznačně alkohol, protože kromě „cideru“ (oblíbeného ovocného bublinkatého hlavobolného nápoje) ze sbírání nejspíš na žádný jiný lahodný mok nenašetříte (jak se u nás na farmě říkávalo: „když večer vypiješ víc cideru, druhej den nasbíráš už jenom na ten cider“).

Kromě toho je dobré si přivézt všechna potřebná léčiva a drogistické výrobky, ty bývají rovněž dražší. Do Scotlandu jistě jezdí z ČR samí inteligentní lidé, takže tahle poznámka je trochu navíc, ale pro jistotu: je dobré mít okopírovanou základní stránku v pasu s fotkou a údaji, kdyby se originál ztratil. To platí i pro jinou důležitou dokumentaci, kterou byste měli s sebou.

Kromě toho si pořiďte zvláštní místo pro úschovu peněz, protože výplata probíhá často po týdnu a na velkých farmách se leccos může ztratit. Nezapomeňte i na alespoň jedno společenské oblečení - jednak někteří farmáři pořádají pro pracanty párty a některé vesnické komunity (hlavně křesťanské) už tradičně seznamují pickery s klasickými keltskými písněmi a tanci („ceilidh“). Takže s vhodnými kalhotami či sukní se můžete naučit i skotský dupák!

V největší nouzi však bez problémů můžete vcelku zalevno (i na naše poměry) pořídit pěkný ohoz (například v Dundee v centru je několik obchoďáků s novým, ale super levným oblečením, a v každém i menším městečku se nacházejí například Peacocks, do kterých všichni bez rozdílu pohlaví pravidelně pořádali nákupní invaze).

Tímto jsme zřejmě vyčerpali kupu rad, jak se zatím ještě v bezpečí domova připravit na berrypicking ve Skotsku.

Oficiální registrace

Ve chvíli, kdy získáte práci, je třeba se co nejdříve oficiálně přihlásit do takzvaného Accession State Worker Registration Scheme, tedy centrální britské databáze pracovníků (nejedná se o pracovní povolení, protože ČR patří do Evropské Unie, ale jde se o nutnou registraci, se kterou souvisí placení daní a sociálního a zdravotního pojištění). Tyto formality by vám měl pomoci vyřídit zaměstnavatel, protože správně i on vás musí nahlásit kanceláři Home Office (registrace se tedy vyjednává jednak pro vás osobně, a dále pro tu kterou konkrétní práci, kterou hodláte vykonávat).

Naposledy (když jsem pracovala pro jeden hotel) po mně chtěli originál pasu, který jsem musela ze Skotska do Home Office sídlící v Londýně odeslat poštou, a trvalo neuvěřitelně dlouho (něco přes měsíc), než se vrátil zpět. To je jedna z těch nepříjemných stránek vyřizování nutných formalit, ovšem v zemědělských sezónních pracech mohou být tyto postupy ošetřeny jinak.

Kromě Home Office ovšem nedoporučuji svěřovat svůj pas komukoli jinému, například farmáři. Většina z těch sluncem a větrem ošlehaných drsňáků, co bravurně řídí traktor a farmu s dvěma sty pracovníků, jsou sice féroví chlapi, ale najdou se i tací, kteří z vás nejdřív servou kůži a pak vás s klidem vyhodí, že pracujete málo, nebo jste nespokojeni, když ani nejlepší sběrač nedosáhne slíbeného minima (přepočteno na hodinu). Osobní zkušenost mluví za vše, takže nedoporučená farma bude také zahrnuta mezi přiložené kontakty.

Kolik se dá vydělat?

V roce 2003 se dalo odpracovat průměrně 130 liber čistého výdělku za týden, tedy toho, co zbude po odečtení všech základních nákladů. Náklady na běžné životní potřeby: cena za ubytování se pohybovala od 17 do nejvýš 30 liber za týden, k tomu nějaké jídlo a jiné náklady podle potřeb každého individuálně (průměrně jsme vystačili s asi 30 librami/týden).

Samozřejmě výše výdělku závisí na typu farmy, konkrétní úrody, hodinové mzdě (v roce 2003 byla mzda na hodinu 4 libry, v současnosti je minimální hodinová platba 5,73 GBP pokud je vám nad 22 a 4,77 GBP pokud jste mladší 22 let - z toho se odvíjí i farmářské počty), cenách za nasbíraný „tray“ (přenosku jahod/malin) a podobně. Z toho vyplývá, že vydělat je možné od nuly do asi 350 liber za týden.

Někteří farmáři vám usnadní úschovu vydělaných peněz (které se vyplácejí po týdnu) tím, že je nechají u sebe a vyplatí vám vše až na závěr vašeho pracovního pobytu. Je to velmi rozumné řešení, protože (jak jsem již psala v prvním článku) na velkých farmách se leccos může ztratit.

Ubytování je na různých farmách různé - podle velikosti farmy, jejích kapacit a momentálního naplnění. Na menších farmách je bydlení zajištěno v karavanech pro dva až například šest lidí, ve kterých jsou k dispozici vlastní vařiče pro přípravu teplých jídel. Na větších farmách potom slouží k ubytování takzvané „portacabins“, tedy karavany pro až 12 lidí (někde možná i víc), kde se nacházejí vedle postelí jen skříně na oblečení a osobní věci. Na těchto farmách se vaří ve společné kuchyni, která patří do širšího komplexu všemi sdílených budov. Pokud jsou ubytovací kapacity farmy už naplněné a farmář přijme další pracanty, řeší se situace pomocí vlastního stanu. Z toho vyplývá, že mít sebou z domova stan se vyplatí, neb pro některé zaměstnavatele tím stoupá pravděpodobnost, že vás na práci najmou.

Sprchy jsou všude společné a jejich hygienická úroveň se značně liší od farmy k farmě. Obecně platí, že čím menší farma, tím příjemnější a čistší prostředí. Výborný nápad měli farmáři z Easter Essendy, kteří zavedli placené služby na uklízení sprch a toalet (nedokážete si představit tu rvačku o drhnutí záchodů).

Ke společně sdíleným prostorám patří kromě sprch a WC také „laundry room“ (prádelna); na některých farmách se za praní musí platit, na jiných je to zdarma, v každém případě ale prášek na praní neberte z domova, všechno nakoupíte na místě.

Z dalších příslušenství je na farmách často k dispozici také herna (běžně si můžete ve volném čase zahrát stolní tenis, fotbálek či nějakou deskovou hru) a společenská místnost s televizí (případně vybavená i videopřehrávačem). Když vám tedy zbude chuť a čas na zábavu, většinou je o ni všude postaráno.

V prvním článku jsem psala, že někteří farmáři pořádají pro své pickery párty - musíte sice zaplatit nějaké extra libry, ale zato máte šanci získat nevšední zážitek nadávkovaný ve formě skotského piva, hamburgerů, diskotéky na místní hitovky a někdy i ohňostroje.

Jste-li oficiálně registrováni u Home Office a platíte daně spolu se sociálním a zdravotním pojištěním, máte po návratu do ČR šanci získat nějaké daně nazpět (narozdíl od sociálního a zdravotního pojištění, které je nevratné). Není to zanedbatelná částka a stojí za to vyřídit si pár papírů a chvilku počkat.

V ČR, stejně jako v dalších státech nedávno připojených k EU tuto službu pro vás zařizuje agentura Taxback.com, která si za zprostředkování vrácení daní strhává nějaký poplatek. V případě, že se chcete o to postarat sami, vyžádejte si od zaměstnavatele vyplněný formulář p45, který slouží jako podklad pro vrácení daní jakoukoli cestou (i skrz taxback). K tomu si z internetu stáhněte formulář p85 a celý jej vyplníte.

Nu a ve chvíli, kdy vám už vracejí daně, sedíte doma a vzpomínáte, jak ta dřina na poli byla vlastně nádherná. Prohlížíte si fotky a před očima se vám míhají lidé a zážitky, které jste cestou potkali. Všechny ty vzpomínky na nepříjemnosti, bolavá záda nebo deštivé dny rázem vyblednou v porovnání s tím, co vám Skotsko ve skutečnosti dalo.

V předchozích dvou dílech našeho putování jsme se soustředili na praktickou stránku pobytu na britských ostrovech. Bylo by však škoda, kdybychom zapomněli na odměnu za podporu britské ekonomiky manuální prací v zemědělství. Tou odměnou je (samozřejmě kromě zajímavého výdělku) krása Skotska. Pokud tedy můžete, nenechte si ujít cestování po téhle nádherné a rozmanité zemi, které pro mnohé z vás bude jistě objevné.

V rytmu minulého textu přicházíme s tipy, kam byste se rozhodně ...

Jak je to se stravováním?

Rozhodně se nemusíte bát, že byste v Anglii zhubli, což je mylná představa všech známých a rodičů. V průměru je možné podle našich zkušeností za dvouměsíční pobyt přibrat 3 - 8 kilo :) . Nakupovat jsme jezdili jednou týdně na velký Tesco nákup do blízkého města (3 libry však stojí jen zpáteční jízdenka autobusem) a často se pak ještě jezdilo donakupovat mléko a pivo.

Vyplatí se nakupovat ve dvojicích hlavní suroviny jako je toastový chleba, těstoviny, rýže a omáčky. V průměru lze pořídit týdenní nákup za 20 - 30 liber na osobu a to na sobě opravdu nemusíte nijak šetřit (muffiny, nutela, arašídové máslo a pivo již započítáno). Dokonce se nám podařilo najít plechovku výborné curry omáčky za neuvěřitelné 4 pence (asi 1 kč).

Drahé jsou v Anglii zejména jízdy autobusem. Naštěstí se jedna skupinka čechů složila a pořídila si tam auto (cca 15 000 kč), a tak jsme mohli po práci jezdit levně na výlety na pláž. Doporučuji navštívit místa jako Land´s End, Eden Project, St. Ives a Michael´s Mount. Celý Cornwall je nádherná část Anglie, kam jezdí většina angličanů na dovolenou.

Vzhledem k tomu, že jen můj super lehký stan se spacákem váží kolem pěti kilo, do krosny se vám toho už do 15ti kilo moc nevleze (já pro jistotu letěla v gumákách :). Tudíž se vyplatí všechno jídlo i kosmetiku nakoupit až na místě, protože je to mnohdy i o dost levnější než tady. Také se vyplatí si vzít s sebou na farmu jen opravdu hnusné staré oblečení, které tam míníte pak nechat, protože počítejte s tím, že ačkoli není vaše nejoblíbenější činnost nakupování, hodně oblečení a bot si tam přesto levně nakoupíte.

Tabulka: Průměrné týdenní náklady na farmě (2003)

Náklady	Částka (libry)
Ubytování	17 - 30
Jídlo a ostatní	30
Výdělek (průměr)	130

Důležité tipy pro sběr jahod ve Skotsku:

Vyhněte se zprostředkovatelským agenturám.
Zajistěte si přímé kontakty na farmy.
Sbalte si kvalitní nepromokavý stan a teplý spacák.
Nezapomeňte na silný repelent proti komárům.

tags: #brigáda #Sber #jahody #zkušenosti