1. československá samostatná tanková brigáda v SSSR: Historie a válečné osudy

Kronika válečných osudů 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR v letech 1943-45 zachycuje vznik a bojové nasazení tankového praporu 1. čs. samostatné brigády v letech 1943-44. Druhá část je věnována osudům 1. čs. samostatné tankové brigády v letech 1944-45. Popis osudů jednotky je proveden formou kroniky (den po dni). Celá kniha je doplněna velkým množstvím fotografií a mapek. Na 16 stranách jsou barevná vyobrazení používaných kamuflážních schémat a markingu.

1. československá samostatná tanková brigáda byla vojenská jednotka 1. československého armádního sboru československé zahraniční armády bojující ve druhé světové válce na východní frontě po boku Rudé armády. Vznikla 10. srpna 1944 a byla složena ze čtyř praporů: velitelského, tří tankových a jednoho motostřeleckého. 1. října 1945 byla reorganizována na 1. tankovou divizi.

1. čs. tanková brigáda v Praze, květen 1945

Vznik a formování jednotky

Po rozpadu Československa na úkor Nacistického Německa a Polska v březnu 1939 a začátku německé okupace Čech, Moravy a Slezska byly původní čs. ozbrojené síly rozpuštěny. Po napadení SSSR Nacistickým Německem v červnu 1941 byla dne 27. září 1941 mezi SSSR a čs. vládou v exilu podepsána dohoda o vytvoření čs. vojenské jednotky na území SSSR.

Historie útvaru se začala psát v únoru 1943, kdy bylo v SSSR rozhodnuto získat peníze na nákup tanků pro budoucí tankový prapor 1. československého armádního sboru. Od 9. května do 15. září 1943 byl 1. československý samostatný pěší prapor v Novochopjorsku přeformován do 1. československé armádní brigády. Rozkazem brigády č. 38 byly všechny tanky zredukovány na tankový prapor.

Skládal se z roty středních tanků T-34 a dvou rot lehkých tanků T-70. Prvních 5 T-34/76, přijatých 4. září 1943, pocházelo ze závodu č. 112 „Krasnoje Sormovo".

30. září 1943, zvláštním výnosem č. 91 dostalo všech deset tanků svá jména: Jan Žižka, Jánošík, Podkarpatský partyzán, Sokolovo, Lidice, Ležáky, Kapitán Jaroš, Bachmač, Zborov a Praha.

Bojové nasazení

1. československá samostatná brigáda spolu se svým tankovým praporem prošel křtem ohněm 5. listopadu 1943 v rámci třetí bitvy o Kyjev. V bojích od listopadu 1943 do ledna 1944 ztratil prapor 4 tanky T-34/76. Dva tanky byly ponechány v tankovém praporu.

V lednu 1944 byla čs. brigáda stažena do týlu k reorganizaci (a jak se později ukázalo, k přeměně na 1. čs armádní sbor). Jeho materiální část musela být následně převedena do sovětských tankových formací z důvodu širších reorganizací v Rudé armádě. V tankovém praporu zůstaly pouze dva tanky T-34/76.

Od 7. března do 10. dubna 1944 byla čs. brigáda, z důvodu mobilizace Rusínů, Čechů a Slováků žijících ve Volyni, v Ukrajinské SSR, do čs. armádního sboru, nasazen v oblasti Rivne. Reorganizací prošel i tankový prapor, který byl 1. dubna 1944 rozkazem č. 3 1. samostatné československé brigády přeměněn na tankový pluk (1. československý tankový pluk).

Pluk měl trochu jinou strukturu než podobné sovětské pluky: skládal se ze dvou tankových praporů strojů T-34, jednotky samohybných děl, motorizovaného praporu kulometčíků, týlové a technické jednotky. V důsledku toho byl tento pluk v podstatě nedostatečně vybavenou tankovou brigádou, posílenou samohybným dělostřelectvem. Pro výcvik posádek a personálu byly v dubnu 1944 přijaty dva tanky T-34/76 (č. 064109 a 34470) z tankové školy Saratov.

Dne 10. srpna 1944 byl rozkazem č. 22 velitele sboru Ludvíka Svobody tankový pluk přeměněn na 1. čs. samostatnou tankovou brigádu.

Nedostatek tanků i personálu se projevil též při těžkých bojích jednotky během nasazení při Karpatsko-dukelské operaci. Po bitvě v Dukelském průsmyku byly nenávratně ztraceny 4 T-34/76 a těžce poškozeny 2 T-34/76 a odeslány do PTRZ č. 5 k opravě. Jednotka následně disponovala pouze 11 tanky T-34, třěmi lehkými tanky T-70 a dvěma samohybnými děly. Navíc všechny T-34/76 pocházely z opravy.

Karpatsko-dukelská operace

V lednu 1945 dorazily k brigádě dva opravené T-34/76 s PTRZ č. 132. Začátkem února 1945 byla formace vybavena podle odpovídajících stavů: 63 hlavních tanků plus 4 cvičné. Mezi 59 nově příchozími tanky bylo 52 T-34/85 a 7 T-34/76. Tanky se 76mm dělem dorazily z Brjanského tankového opravárenského závodu a byly zařazeny do 1. tankového praporu.

Počátkem března byla tanková brigáda přesunuta k Ostravsko-opavské operaci. Jako jedna z prvních československých jednotek vstoupila na území někdejšího Československa, u obce Sudice na Opavsku. Do bojů zasáhla 24. března 1945, 26. března vjely československé tanky do Wodzisławi (Polsko) a dne 30. dubna dobyly spolu se sovětskými útvary Ostravu. Jejich postup pokračoval i poté: 4. května byly v Libavě, 6. května pronikly k Fulneku, 7. května se jim otevřela cesta na Olomouc. Poslední souboj s německými jednotkami svedli českoslovenští tankisté 8. května u Litovle, odtud již rychle pospíchali ku Praze. 9. května večer dojela do Prahy skupina čs. průzkumníků, tanky dorazily až příští den - 10. května 1945.

17. května 1945 se konala v Praze slavnostní přehlídka, při níž měli čs. vojáci možnost ukázat svou sílu a odhodlání.

Osvobození Ostravy

Konec brigády

Dne 1. října 1945 byla po revizi válečných armádních stavů rozpuštěna a posloužila jako základ pro vytvoření 1. tankové divize.

Vyznamenání

Řád Suvorova II. třídy
Československý řád Bílého lva „Za vítězství“ I. třídy

Odkaz v kultuře

Válečné osudy čs. tankové brigády zachycuje československý válečný snímek Tanková brigáda z roku 1955 režiséra Ivo Tomana, kde se v hlavních rolích představili Otomar Krejča, Bedřich Prokoš či Martin Růžek.

Velitelé

Vladimír Janko
Karel Klapálek (duben 1945 - květen 1945)
Vedral-Sázavský (od 21. září 1944)

Složení brigády (1945)

Jednotka	Počet
Tanky T-34/85	52
Tanky T-34/76	7
Cvičné tanky	4

tags: #1. #československá #samostatná #tanková #brigáda #v