Brigáda: Struktura, Počet Vojáků a Vývoj v Armádě České Republiky

Brigáda je vojenská jednotka obvykle menší než divize a větší než pluk. V závislosti na době a daném státu její velikost kolísala v rozmezí 2-5 praporů či pluků. Někdy byla brigáda součástí dalších struktur (např. 2 nebo více brigád tvořilo divizi), často ale byla vytvářena jako zvláštní jednotka.

Tato jednotka buďto fungovala samostatně, bez pevného navázání na vyšší struktury, či byla vybavena nějakým speciálním druhem výzbroje a byla přidělována jako doplněk k běžným pěším divizím, které mohly její služby potřebovat. V armádě existuje hierarchie vojenských jednotek. Útvar, který tvoří základní taktický celek, je pluk, nadřízeným útvarem pluku je brigáda a divize.

V současné armádě tvoří údernou sílu právě brigády a brigádní bojové týmy (Brigade Combat Team, BCT). Brigády existují především v podobě udržovacích a zabezpečovacích jednotek a také jako jednotky armádního letectva. Brigádní bojové týmy jsou pak základní nasaditelnou manévrovací jednotkou a mají tři základní typy - obrněný brigádní bojový tým, brigádní bojový tým Stryker (v podstatě mechanizovaná pěchota) a pěchotní brigádní bojový tým (v podstatě motorizovaná pěchota).

Historie a Vývoj Brigád

Československá Samostatná Obrněná Brigáda (CIABG)

Jakmile v srpnu 1943 dorazil do Velké Británie kontingent československých vojáků ze Středního východu, mohlo s pomocí této cenné posily exilové československé ministerstvo národní obrany konečně od 1. září 1943 formovat vyšší bojovou jednotku, kterou se stala Československá samostatná obrněná brigáda (Czechoslovak Independent Armoured Brigade Group - CIABG), jejímž velitelem se stal brigádní generál Alois Liška.

Když se konečně přiblížila spojenecká invaze do Francie, Liškova brigáda na jaře roku 1944 právě dokončovala ve skotských hrabstvích Selkirk, Roxburgh a Berwick polní výcvik. Pro nedostatek vojáků a k vytvoření povinné první zálohy však byla brigáda zatím redukována na dvě třetiny sil a prostředků předepsaných britskými válečnými tabulkami.

Chybějící tankový prapor, dělostřelecký oddíl, jedna motorota a protitanková četa motorizovaného praporu, ženijní četa, polní park, dvě lehké dílny, jedna muniční rota a dvě sekce lehké polní ambulance byly postaveny až mnohem později na frontě. Tehdy však již začali nosit příslušníci brigády ve zmenšeném textilním provedení na rukávech battledressů pod náramenní páskou CZECHOSLOVAKIA nový znak brigády, schválený britskými orgány.

V invazní D-Day 6. června 1944 tvořily Československou samostatnou obrněnou brigádu velitelství se štábní rotou, 2 tankové prapory, motorizovaný prapor, dělostřelecký pluk, motorizovaný přezvědný oddíl, protitankový oddíl, protiletadlová baterie, ženijní rota, mostní četa, spojovací rota, zásobovací dopravní oddíl, brigádní tankové dílny, čtyři lehké dílny, záložní tanková rota, polní pošta, lehká polní ambulance, oddíl polního četnictva, polní pokladna, výchovná četa, polní soud a polní prokuratura.

V kolonce „ostatní“ se skrývali předváleční českoslovenští občané různých národností od Rusů až po Poláky. Zajímavou skupinu tvořili Němci. Šlo na jedné straně o španělské interbrigadisty, uprchlíky z českého pohraničí v roce 1938 či ty československé vojáky židovského původu, kteří se hlásili podle mateřské řeči k německé národnosti.

Na straně druhé se postupně u brigády objevilo i několik set mladých Čechů (často z národnostně smíšených manželství) z Hlučínska a Těšínska a dalších částí českého pohraničí, kteří byli nuceni sloužit v německé armádě.

Den po zahájení invaze nařídilo britské vrchní velení 7. června 1944 v 18.00 hod polní mobilizaci i u čs. brigády s bojovou pohotovostí v 00.01 hod 25. Po dosažení bojové pohotovosti se potom brigáda přesunula do prostoru západně od přístavního města Bridlington v hrabství East Riding, 280 km severně od Londýna.

Vrchní velitel československé zahraniční armády prezident dr. Edvard Beneš se rozloučil s brigádou 21. srpna 1944 na slavnostní přehlídce v Bridlingtonu. Prezidenta, doprovázeného československými ministry a členy Státní rady, britským vyslancem P. B. Nicholsem a starostou města, uvítali fanfárami čtyři útvaroví trubači, protože hudebníci brigádní hudby byli již zařazeni na svých oficiálních systemizovaných místech zdravotníků, skladníků, písařů a mechaniků.

Problémy s dopravou přes Kanál a nedostatek vyloďovacích míst na francouzském pobřeží zatím oddalovaly přesun brigády na evropský kontinent. Zatímco 1. polská obrněná divize byla přepravena do Normandie již koncem července, československá brigáda přišla na řadu až za měsíc. Československá samostatná obrněná brigáda byla naloděna ve dnech 30. srpna až 1. Na francouzských březích se potom vylodila v přístavu Mulberry u Arromanches a v chráněných kotvištích Gooseberry u Graye a Courseulles sur Mer ve dnech 31. srpna až 8. září 1944, kdy vyjela na pobřežní komunikaci poslední těžká vozidla brigádních tankových dílen a velitelské roty 2.

Po vylodění se brigáda rozmístila ve stanovém táboře Transit Camp 60 a ve vesnicích Epaney, Fontaine a Le Breuill, které byly značně poškozeny v bitvě u Falaise. Brigáda byla včleněna do 1. kanadské armády jako všeobecná záloha a zdokonalovala se zatím v polním a štábním výcviku.

V přiděleném výcvikovém prostoru, který nebyl zcela zbaven min, poškozené válečné techniky a mrtvých koní, cvičily jednotky boj v osadě, zneškodňování min a nástrah, učily se zacházet s německými zbraněmi Panzerfaust a Panzerschreck, americkými bazookami a britskými protitankovými granátomety PIAT (Projector Infantry Antitank). Důstojníci absolvovali stáže u 1. polské a 2. kanadské obrněné divize.


Znak Československé samostatné obrněné brigády

Organizační Struktura CIABG v Červenci 1944

V červenci 1944 se organizace a označení brigády přizpůsobilo struktůře používané v britských divizích. Počty byli i nadále redukované a do konce se nepodařilo dosáhnout předpokládaných počtů pro vyšší jednotku.

  • Velitelství a štábní rota
  • 2 tankové prapory
  • Motorizovaný prapor
  • Dělostřelecký pluk
  • Motorizovaný přezvědný oddíl
  • Protitankový oddíl
  • Protiletadlová baterie
  • Ženijní rota
  • Mostní četa
  • Spojovací rota
  • Zásobovací dopravní oddíl
  • Brigádní tankové dílny
  • Čtyři lehké dílny
  • Záložní tanková rota
  • Polní pošta
  • Lehká polní ambulance
  • Oddíl polního četnictva
  • Polní pokladna
  • Výchovná četa
  • Polní soud a polní prokuratura

Početní Stavy CIABG v roce 1945

V roce 1945 měla brigáda válečné počty na těchto stavech: 6 163 mužů, 96 děl, 273 motocyklů, 1 883 automobilů, 307 tanků a 278 obrněných transportérů.

7. Mechanizovaná Brigáda "Dukelská"

Letos naše jediná těžká brigáda - 7. mechanizovaná brigáda „Dukelská“ - slaví 30 let své existence. 7. mechanizovaná brigáda (7. mb) „Dukelská“ vznikla 1. října 1994 reorganizací 3. mechanizované divize v Kroměříži. V roce 2004 byla brigáda přemístěna do Hranic, kde působí dosud.


Znak 7. mechanizované brigády

7. Brigáda může vést obrannou i útočnou bojovou činnost, posilovat ochranu státní hranice, zajišťovat ochranu komunikací a střežit důležité objekty a prostory mimo oblast přímé bojové činnosti. Může také udržovat klid a pořádek a zajišťovat ochranu civilního obyvatelstva při mírových i jiných nestandardních operacích mimo území státu.

Organizační Struktura 7. Mechanizované Brigády

7. mechanizovaná brigáda se v současné době skládá z velitelství (s rotou podpory a spojovací rotou) a čtyř podřízených útvarů:

  • 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského“ dislokovaného v Hranicích
  • 72. mechanizovaného praporu „generálmajora Josefa Buršíka“
  • 73. tankového praporu „Hanáckého“
  • 74. mechanizovaného praporu

Výzbroj podřízených praporů tvoří vedle široké škály ručních palných zbraní (pistolí P10C, útočných pušek CZ BREN 2, kulometů FN Minimi, odstřelovacích pušek, resp. pušek pro přesnou střelbu, pancéřovek a granátometů) zejména pásová bojová vozidla pěchoty BVP-2, tanky Leopard 2A4, T-72M4 CZ a 120mm minomety vz. 82 vezené na nákladních terénních automobilech Tatra 815-7 PRAM. Brigáda do své výzbroje nově obdržela obrněná vozidla TITUS 6x6 ve spojovací (KOVS) verzi.

Nasazení v Zahraničních Operacích

Příslušníci 7. mechanizované brigády byli nasazeni v celé řadě zahraničních operací. 72. mechanizovaný prapor vytvářel v roce 2006 4. kontingent mise EUFOR v Bosně a Hercegovině.

Příslušníci 73. tankového praporu pak v letech 2006-2008 opakovaně působili na území Iráku v rámci mise Vojenské policie i jako 4. a 5. kontingent AČR v misi MNF-I. Příslušníci brigády se rovněž zúčastnili operace ISAF na území Afghánistánu, a to jako 1., 2., 5. a 10. jednotka PRT v provincii Lógar, 2. a 4. jednotka OMLT a 1. jednotka MAT ve Wardaku a rovněž 1. strážní rota BAF v provincii Parwan. Příslušníci brigády také působili v africkém Mali či na Slovensku v rámci mezinárodního bojového uskupení (MN BG SVK).

7. mechanizovaná brigáda - #WeAreNATO

Modernizace a Budoucnost 7. Mechanizované Brigády

Brigádu čeká masivní přezbrojení moderní technikou v podobě nových tanků Leopard 2 a pásových BVP CV90. Dojde k zásadnímu nárůstu schopností u dělostřeleckých jednotek v rámci palebné podpory, a to zavedením zbraňových systémů CAESAR, včetně systému řízení palby a tím i celkové integraci palebné podpory do systému velení a řízení.

Velmi důležitá je cyber doména, kdy brigáda bude muset v kyberprostoru efektivně působit jak defenzivně, tak ofenzivně. Dalším fenoménem, který ukazuje například ukrajinský konflikt, jsou pak drony, kdy podle generála Mikuly musí být útvary 7.

Ohledně naplněnosti aktivní zálohy 7. mechanizované brigády je plukovník Vybíhal přesvědčen, že je brigáda na velmi dobré cestě, kdy má v současné době více jak 50% naplněnost a noví příslušníci aktivní zálohy stále přicházejí.


Tanky T-72M4 CZ a Leopard 2A4

Dodání prvních kusů vozidel CV90 se předpokládá ve čtvrtém kvartálu roku 2026, nicméně to neznamená, že se na to brigáda nepřipravuje. V rámci přezbrojení 7. mechanizované brigády zejména na pásová vozidla CV90 dojde částečně ke změně dosavadního výcviku.

Prvních 14 kusů bojových tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 na podvozku Leopard 2 obdržela Česká republika od Německa (jako dar za naši pomoc Ukrajině) v letech 2022 a 2023. První tank z této dodávky by měl být doručen na konci letošního roku a zbylé stroje dorazí do začátku roku 2026. Resort obrany také zahájil předběžné tržní konzultace o nákupu dalších 14 kusů Leopardů 2A4, takže by 73.

Tanky Leopard 2A4 jsou pak podle podplukovníka Suchého ideálním mezistupněm před uvažovanou akvizicí Leopardů 2A8, kdy dochází ke změně myšlení v rámci přechodu z východní na západní tankovou školu, navíc jsou základní ovládací prvky (řidiče, střelce, nabíječe) tanku obou verzí stejné, a liší se jen v optoelektronických systémech a dalších assetech.

4. Brigáda Rychlého Nasazení

Brigáda vznikla jako nový svazek nařízením náčelníka Generálního štábu AČR ze dne 14. Dne 1. července 1994 zahájila 4. brigáda rychlého nasazení (4. Historie brigády není příliš dlouhá, ale i za relativně krátkou dobu své existence měla brigáda možnost plnit celou řadu důležitých úkolů a podílet se na mnoha cvičeních ve spolupráci s NATO na území ČR i v zahraničí.

První společné cvičení příslušníků 4. brn s příslušníky cizích armád se uskutečnilo od 14. března 1994 ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice, na které navazovala celá řada velice úspěšných vystoupení příslušníků 4.

K nevojenským úkolům, které brigáda v minulosti plnila, patří pomoc při živelních katastrofách. Příslušníci brigády se podíleli na záchranných akcích při povodních v létě roku 1997 na jižní Moravě, v létě roku 1998 ve východních Čechách a na mnoha místech republiky v roce 2002.

Brigáda rychlého nasazení je začleněna do sil rychlé reakce. Pro vedení boje se zpravidla posiluje a podporuje jednotkami (útvary) druhů vojsk a její bojová činnost se podporuje palbou a údery dělostřelectva, taktického a vrtulníkového letectva.

Brigáda rychlého nasazení se vyznačuje vysokým stupněm připravenosti a vycvičenosti a značnou pohyblivostí. V rámci Armády České republiky je vybavena nejmodernější výzbrojí a technikou. V rámci svého předurčení může 4.

Podřízené Útvary 4. Brigády Rychlého Nasazení

  • 41. mechanizovaný prapor
  • 42. mechanizovaný prapor
  • 43. výsadkový mechanizovaný prapor
  • 44. lehký motorizovaný prapor

Pozemní Síly Armády České Republiky

Pozemní síly Armády České republiky (PozS AČR) představují pozemní vojsko české armády, jehož základem jsou dvě mechanizované brigády. 7. mechanizovaná brigáda „těžkého typu“ je vyzbrojena pásovými bojovými vozidly (tanky a bojovými vozidly pěchoty), zatímco „střední“ 4. brigáda rychlého nasazení provozuje především kolové obrněné transportéry. Třetím manévrovým prvkem je budovaný 43.


Znak Pozemních sil AČR

Mezi hlavní úkoly pozemních sil patří vedení obranné a útočné bojové činnosti, ochrana komunikací, objektů a prostorů, udržování klidu a pořádku, ochrana civilního obyvatelstva při mírových a jiných operacích mimo území státu, posílení ochrany státní hranice, plnění úkolů ve prospěch Policie ČR a reakce na krizové situace v národním a aliančním rozsahu. 1. července 2013 přešly Pozemní síly Armády České republiky na novou organizační strukturu v rámci reformy ozbrojených sil, která k 1. prosinci 2013 transformovala několik brigád druhů vojsk na pluky.

tags: #brigáda #počet #vojáků #struktura

Oblíbené příspěvky: