Dopady Zvýšení Minimální Mzdy v České Republice
O zvýšení minimální mzdy informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Úpravy minimální mzdy vycházejí z vládního nařízení, schváleného loni na podzim.
Zásadní změnou je to, že o minimální mzdě pro daný rok nerozhoduje vláda ad hoc po dohodě s odbory a zaměstnavateli. Jak bylo zmíněno výše, předem daný vzorec, který o výši minima rozhoduje, je navázaný na vývoj průměrné mzdy.
Vláda zatím schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minima v letech 2025 a 2026. Ten stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu. „Samotnou výši minima mechanismus neurčuje, pouze koeficienty pro jeho výpočet.
„Vláda tímto krokem pokračuje v naplňování politiky rovnoměrného zvyšování minimálního výdělku s cílem dosáhnout v roce 2029 poměru minimální a průměrné mzdy na úrovni 47 procent. Opozice a odbory nicméně požadují ještě rychlejší růst.
Příslušnou predikci výše průměrné mzdy a následný výpočet na následující kalendářní rok bude Ministerstvo financí vydávat každoročně do konce srpna respektive konce září. Podnikatelům se v souvislosti se zvýšením minima zvednou v letech 2025 a 2026 mzdové náklady o miliardy.
Výše minimální mzdy je vždy určena za odpracovaný plný měsíční úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Pokud je úvazek nižší, minimální mzda se podle toho přepočítá. Přičemž platí, že minimální mzda neobsahuje například příplatky za práci ve svátek, přesčas, noční práci a podobně.
Základní sazba minimální mzdy je stanovená pro plný úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. K výše zmíněnému nařízení zmocnil vládu novelizovaný zákoník práce.
V závislosti na ekonomickém vývoji se minimální mzda ve většině zemí každý rok zvyšuje, výjimkou není ani Česká republika. A jaká byla výše minimální mzdy v loňském roce?
Minimální mzda stanovuje nejnižší právně přípustné ohodnocení, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout za odvedenou práci. Základní právní úprava minimální mzdy je stanovena zákoníkem práce a její výši stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Zaručená Mzda
Kromě minimální mzdy existuje v Česku ještě takzvaná zaručená mzda, tedy garantované minimum pro určené profese. Ta ovšem byla v komerčním sektoru úplně zrušena a zůstala pouze ve státní a veřejné sféře.
Od letošního roku se týká jen zaměstnanců ve státní a veřejné sféře, soukromé firmy si už - na rozdíl od předchozích let - rozhodují o minimu pro určené profese samy (logicky ale nebudou moci v roce 2026 svým lidem platit méně než 22 400 korun měsíčně.
Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a státní zaměstnance se pro rok 2025 stanoví následovně: V první skupině prací je minimum rovno minimální mzdě, ve 2. skupině odpovídá 1,2 násobku minimální mzdy, ve třetí 1,4násobku a ve 4. třídě 1,6 násobku minimální mzdy.
Pro rok 2026 velmi pravděpodobně vyroste zaručený plat na 22 400 až na zhruba 36 000 korun hrubého měsíčně (bude upřesněno). „Zaměstnancům ve veřejných službách a státní správě a státním zaměstnancům přísluší v roce 2025 za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíčního minimálního platu.
V první skupině prací jsou práce v 1. a 2. třídě, ve 2. skupině práce ve 3. až 5., ve 3. skupině práce v 6. a 9. a ve 4. skupině práce v 10. až 16. třídě.
Dopady na Zdravotní Pojištění a Daňový Bonus
S nárůstem minimální mzdy dojde k navýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Výše záloh na zdravotní pojištění u OBZP činí 13,5 % minimální mzdy.
Minimální mzda má vliv i na hranici příjmů, které jsou nutné k dosažení nároku na výplatu daňového bonusu. Tato hranice je totiž šestinásobkem minima.
Pro rok 2025 se zvýšil také limit pro účast na nemocenském pojištění, u lidí pracujících na DPP při dosažení příjmu 11 500 korun měsíčně. Limit je ale v současnosti navázán na výši průměrné, nikoli minimální mzdy. Zmíněná částka odpovídá čtvrtině průměrné mzdy.
Dopady na Zaměstnance a Zaměstnavatele
Zvýšení minimální mzdy asi nejvíce pocítí zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům vyplácejí minimální mzdu. Na roční daňový bonus od státu mají nárok daňoví poplatníci, jejichž rozhodné příjmy ze závislé činnosti a samostatně výdělečné činnosti jsou vyšší než šestinásobek minimální mzdy platné k prvnímu lednu příslušného roku.
U zdravotního pojištění se minimální vyměřovací základ odvozuje z minimální mzdy. V případě, že není zaměstnanec současně státním pojištěncem (jedná se například o důchodce a studenty), zdravotní pojištění musí být vyplacené alespoň z minimální mzdy.
Osoby bez zdanitelných příjmů (nezaměstnaní občané, kteří nejsou evidování na ÚP, studenti nad 26 let apod.) musí každý měsíc samy platit u své zdravotní pojišťovny zálohy. Částka zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy.
Minimální mzda má vliv také na to, do jaké výše jsou od daní osvobozeny pravidelně vyplácené důchody nebo například mateřská.
Minimální mzda je stanovena v hrubém, tedy před zdaněním. Zaměstnanec pracující za minimální mzdu tedy zpravidla obdrží na účet nižší částku, protože je mu z minimální mzdy odvedena daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Výjimkou je situace, že zaměstnanec pracující za minimální mzdu čerpá daňové zvýhodnění na dvě a více dětí, v takovém případě je díky daňovému bonusu čistá mzda vyšší než hrubá mzda.
Zaměstnanci pracující za minimální mzdu mohou mít dokonce čistou mzdu na účet vyšší než činí stanovená minimální mzda, pokud čerpají daňové zvýhodnění alespoň na dvě děti. V takových případech se čerpá daňový bonus, který je vyšší než vypočtené povinné pojistné. Daňové zvýhodnění na děti může čerpat vždy pouze jeden z rodičů.
Mzdové náklady zaměstnavatele tvoří hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž odvádí za zaměstnance zdravotní pojištění (9 %) a sociální pojištění (24,8 %).
Zvýšení minimální mzdy znamená pro zaměstnavatele i růst vedlejších mzdových nákladů, jako je např. náhrada za dovolenou nebo náhrada za nemoc. Každé zvýšení minimální mzdy současně vytváří tlak na růst ostatních mezd.
Zvýšení minimální mzdy je příznivou zprávou pro zaměstnance pracující za minimální mzdu a nepříznivou zprávou pro zaměstnavatele nabízející práci za minimální mzdu.
Jak se změní čistá mzda zaměstnance? O kolik stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele? Zvýšení minimální mzdy znamená pro zaměstnavatele i růst vedlejších mzdových nákladů, jako je např. náhrada za dovolenou nebo náhrada za nemoc.
Průměrná Mzda a Její Vliv
Nařízením č. 290/2022 Sb. ze dne 26. září 2022 stanovila Vláda ČR výši průměrné mzdy, která pro rok 2023 činí 40 324 Kč. Průměrná mzda má mimo jiné vliv na níže uvedené odvodové povinnosti týkající se fyzických osob.
V závislosti na stanovené výši průměrné mzdy se uplatní progresivní sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 23 %. Ta se vztahuje na část daňového základu přesahující za zdaňovací období 48násobek průměrné mzdy, který v roce 2023 činí 1 935 552 Kč.
Pro odvod pojistného na sociální zabezpečení platí limit, který je určený maximálním vyměřovacím základem, který je roven 48násobku průměrné mzdy. Pro rok 2023 tedy činí výše ročního limitu, jak již bylo uvedeno výše, 1 935 552 Kč.
Od průměrné mzdy se také odvíjí limit příjmu, od kterého jsou zaměstnanci při výkonu zaměstnání malého rozsahu účastní pojištění. Tento limit je určen jako jedna desetina průměrné mzdy zaokrouhlená na pětisetkorunu směrem dolů a v roce 2023 bude tedy činit 4 000 Kč.
tags: #zvýšení #minimální #mzdy #dopady
