Zvýšení platů státních zaměstnanců v České republice: Co se chystá a jaké jsou návrhy?
Platy ve veřejné správě a platy státních zaměstnanců vycházejí z platových tabulek, které na základě platového stupně a platové třídy určují platový tarif (výši platu). Pro rok 2024 k žádné změně platových tabulek nedošlo, zůstaly stejné, jako v předchozím roce. Některým profesím ale přesto platy vzrostly. Polepšili si učitelé a pedagogové, kteří představují největší skupinu státních zaměstnanců, dále lékaři, zubaři a také zdravotníci, vykonávající nelékařské povolání.
Lékaři a zubaři - jejich plat stoupne jednak změnou v tzv. katalogu prací, díky které budou někteří lékaři zařazeni do vyšší platové třídy (např. mladý lékař po škole bude zařazen do 12. platové třídy místo 11., lékař po atestaci bude zařazen do 14. třídy místo 13.) a dále také navýšením osobního příplatku o pět až patnáct tisíc korun měsíčně. Zdravotničtí pracovníci vykonávajících nelékařské povolání - jejich plat stoupne navýšením osobního příplatku o 5 %.
Platy úředníků, zdravotníků, pracovníků sociálních služeb a dalších ve veřejné sféře by se od ledna 2026 mohly zvýšit až o 13 %. Vláda připravuje výrazné navýšení platů pro zaměstnance ve veřejných službách a správě i pro státní zaměstnance (nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a nařízení vlády č. 304/2014 Sb.). Změna také reaguje na nedávné zvýšení platů u příslušníků bezpečnostních sborů a armády. V návrhu MPSV je několik variant navýšení, které se liší mírou valorizace základních a ostatních tarifů. Změny mají platit od 1. ledna 2026.
Platy ve veřejném sektoru dle návrhu vyhlášky dlouhodobě nestačí držet krok s rostoucími cenami. Reálné příjmy zaměstnanců klesají a státní instituce kvůli tomu těžko hledají nové lidi - soukromé firmy často nabídnou víc. Například dva lidé na stejné pozici mohou mít reálně stejný plat, i když jednomu byl přiznán osobní příplatek a druhému ne. Rozdíl se totiž „smaže“ doplatkem. Celý systém je navíc nepřehledný - existuje příliš mnoho různých tabulek, což vede k výjimkám a nerovnostem v odměňování.
O konečné podobě valorizace vláda rozhodne během podzimu 2025. Změny však mají začít platit od 1. ledna 2026, bez ohledu na to, která varianta nakonec projde. Až o 13 % by se mohly platy navýšit státním zaměstnancům dle nařízení vlády č. Dalším pracovníkům, kteří nespadají pod nařízení vlády č. 304/2014 Sb., ale pod nařízení vlády č. 341/2017 Sb., konkrétně pod § 5 odst. 1, by se rovněž zvýšil plat o 13 %.
Vývoj průměrné hrubé mzdy v ČR (Zdroj: Finance.cz)
Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí - růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.
Kabinet výdaje na platy probere také pozítří na neformálním jednání o státním rozpočtu. Odbory nechtějí čekat a požadují schůzku se zástupci vlády. „Předpokládám, že s ohledem na přípravu státního rozpočtu to musí být co nejdříve,“ nechal se slyšet předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Jurečka věří, že se podaří dosáhnout společné dohody i s odbory.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) musí schůzce s odbory předcházet debata uvnitř koalice. Podle něj je nejdříve nutné zjistit, kolik peněz bude ke zvýšení platů k dispozici. Za důležitou považuje také „detailnější debatu o tom, kolik z toho (pozn. red. z výdajů na zvýšení platů) bude tarifní část a kolik budou nadtarifní části“.
Podle odborů mohla koalice hledat shodu dříve. S tím souhlasí i opozice. „To jednání je v tuto chvíli pozdě, už bychom v rámci rozpočtu měli vědět, kolik státní zaměstnanci získají,“ upozornil místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
V posledních letech se počet míst ve státní sféře pohybuje pod pěti sty tisíci. Od loňského roku se zvýšil o čtrnáct set na 489 tisíc. Zhruba každý druhý státní zaměstnanec pracuje ve školství. Učitelů je přes dvě stě tisíc, uklízeček nebo kuchařek dalších šedesát tisíc. Čtrnáct procent pracovníků ve veřejné sféře tvoří sbory policistů, hasičů, celníků a dozorců. Vojáků je pak přes třicet tisíc.
Pedagogové jsou také jednou z mála profesí, které rostou výdělky citelně a stabilně každý rok. U ostatních to pravidlem není a některé v minulých letech přidáno nedostaly.
Letos státní zaměstnanci podle ministerstva financí průměrně vydělávají zhruba 47 tisíc korun hrubého měsíčně. To je o tři tisíce víc než loni. Předtím platy rostly pomaleji. Vláda letos na tyto výdělky plánuje poslat 286 miliard korun, skoro o dvacet miliard víc než loni.
Třeba pracovníkům sociálních služeb ale reálné platy v uplynulých pěti letech stagnovaly. Úředníkům ve státní službě dokonce kvůli inflaci propadly o šestnáct procent. Naproti tomu třeba lékaři si o víc než osm procent polepšili.
Ministerstvo navrhuje zvýšení o pět nebo sedm procent. Materiál předložil resort Mariana Jurečky v polovině července. K výraznějšímu růstu platů je ale skeptičtější ministerstvo financí. To totiž v ukončeném připomínkovém řízení obě varianty odmítlo.
„Pokud by prostředky byly, tak se pokusíme vyjednat to zvýšení vyšší,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je také důležitá debata o tom, jaká opatření pro zvýšení produktivity je možné přijmout a jaká jsou ochotni přijmout odboráři.
Podle místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránkové (SPD) je zvýšení nedostatečné. „Hlavně nevíme, komu se budou platy zvyšovat a komu nikoliv.
Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.
ODS a TOP 09 prosazují úspornější model, tedy růst o pět procent. Státní rozpočet by to vyšlo v příštím roce na 23,5 miliardy korun. STAN a lidovci se naopak kloní ke štědřejší variantě, to znamená zvýšení o sedm procent. To by stálo 32,9 miliardy korun.
„Jsem příznivcem toho, aby tarifní navýšení bylo co nejmenší a zůstalo pro ty, kteří mohou motivovat své zaměstnance, více peněz právě pro tu motivační složku platu,“ řekl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Kloní se proto k pěti procentům.
Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že pokud se při diskusích v koalici ukáže, že sedm procent je rozpočtově udržitelných, tak by tuto variantu podpořil. Aby „vykryla veškeré inflační nároky, které na lidi v naší zemi v těch minulých letech byly.“
V Česku pracuje ve veřejné sféře skoro 724 tisíc lidí. Z toho přímo pro stát 528 tisíc. Zbytek tvoří zaměstnanci obcí a krajů. Průměrně berou něco přes 47 tisíc hrubého. V letech 2019 až 2024 se podle analýzy ministerstva práce některým skupinám těchto zaměstnanců reálné platy snížily o 15 procent. Na některé další ale prudká inflace tolik nedopadla. Například pracovníkům sociálních služeb výdělky stagnovaly. Lékaři ve státních nemocnicích si pak za zmíněnou dobu o víc než osm procent polepšili. Naopak úředníkům se speciální platovou tabulkou pro státní službu kupní síla výrazně poklesla, o více než šestnáct procent.
Na platy státních zaměstnanců letos vláda plánuje poslat 286 miliard, tedy o 7,5 miliardy korun víc než loni. To nepředstavuje ani tříprocentní růst. Stavem rozpočtu argumentuje i předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Samozřejmě bychom měli hledět na to, co unese český rozpočet. To znamená, že se budeme určitě snažit o to nižší zvýšení.“
Ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pak odkazuje na vývoj v mzdové oblasti. „Ten je někde kolem sedmi procent. To znamená, že to je nějaká hodnota, kolem které bych rád viděl, že by se případně dohoda mohla najít.“
Ministerstvo financí odmítá obě navržené varianty. Skeptičtější je k výraznějšímu růstu platů ministerstvo financí, které spadá pod Zbyňka Stanjuru z ODS. V připomínkách obě Jurečkovy varianty odmítlo. „Předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2026 neobsahuje potřebné finanční prostředky k jejich zabezpečení,“ uvedlo.
Kompromis očekává Stanjurův resort na podzim. Odbory se naopak chtějí dohodnout do konce srpna. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na otázku, zda hrozí na podzim protestní akce, odpověděl: „Rozhodně hrozí. Ale vláda byla z našeho pohledu dostatečně varovaná dopředu, aby k takové situaci nedošlo. Je to plně na její zodpovědnost.“
Jurečka se bude snažit přesvědčit kolegy k podpoře aspoň jedné ze svých variant i novou analýzou vývoje reálných platů ve veřejné sféře za uplynulých šest let. Z ní například vyplývá, že úředníkům - a to i těm, které zaměstnávají města či kraje - nebo nepedagogickým pracovníkům (školní kuchařky či školníci) klesla kupní cena jejich platů po odečtení inflace o téměř patnáct procent. Učitelům a dalším pedagogům pak o 11,5 procenta.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrná roční míra inflace byla ve zmíněných letech značně rozkolísaná: 2,8 procenta (2019), 3,2 procenta (2020), 3,8 procenta (2021), 15,1 procenta (2022), 10,7 procenta (2023) a 2,4 procenta (2024).
Podle sněmovní opozice by měl kabinet přidat státním zaměstnancům s největším propadem reálných platů ještě letos. „Těch sedm procent je úplné minimum, které by měli dát. Ale okamžitě, už teď na podzim. A samozřejmě podporuji od příštího roku návrh odborů, to znamená deset procent,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Výběrovost zdůrazňuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „V každém případě by se mělo přidávat selektivně. Určitě ne plošně, protože máme platové tabulky, které mají v platových třídách platy hluboko pod minimální mzdou,“ uvedl.
Po čtyřtýdenních vládních prázdninách se ministři ve Strakově akademii sejdou příští středu. O růstu platu státních zaměstnanců hodlá kabinet rozhodnout v září.
tags: #zvýšení #platu #státních #zaměstnanců
