Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců. I při důsledném dodržování bezpečnostních pravidel se ale může někdy stát, že dojde k úrazu či onemocnění. Právě pro tyto situace existuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je upraveno zákoníkem práce a vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V souvislosti s tímto ustanovením bylo vydáno též nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování boleti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance. Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.

Kdo je povinen platit zákonné pojištění?

Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ. Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance jsou ze zákona pojištění pro případ povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to buď u Generali České pojišťovny a.s., k 31. 12. 1992, nebo u Kooperativa pojišťovny, a.s. , Vienna Insurance Group, podle podmínek stanovených v § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé, kteří jsou přihlášení k pojištění, mají právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Pojištění vzniká splněním podmínek stanovených zákonem. Pojistný vztah vzniká přímo ze zákona. Nezakládá se pojistnou smlouvou, jako je tomu u smluvního pojištění.

Která z pojišťoven je pro konkrétního zaměstnavatele příslušná, určuje vyhláška č. 125/1993 Sb. podle přiděleného kódu hlavní činnosti (např. podle klasifikace CZ-NACE).

U Generali České pojišťovny a.s. jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992, a dále jsou takto pojištěni zaměstnavatelé, na něž přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů.

Pojištění se nevztahuje na:

• Zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.
• Výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností, přestože od 1. 1. 2012 je za tyto subjekty odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.

Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR.

Jak se vypočítává a platí pojistné?

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával.

Pokud zaměstnavatel v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, vypočte první pojistné ze základu pro čtvrtletí, za které má pojistné zaplatit. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností. Dříve byly kategorie členěny podle ekonomických činností (OKEČ). To bylo nahrazeno tříděním CZ-NACE.

Výše pojistného závisí na typu vykonávané činnosti (rizikovost dle klasifikace OKEČ/CZ-NACE) a na objemu vyplácených mezd (tzv.).

Pojistné se hradí čtvrtletně s tím, že pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října.

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu.

Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.

Minimální pojistné činí 100 Kč.

Co pojištění kryje?

Z tohoto pojištění vzniká zaměstnavatelům právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Zákonné pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost za škodu, za kterou zaměstnavatel odpovídá svému zaměstnanci. Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení, které vynaložila na léčení poškozeného zaměstnance, jsou samostatným nárokem zdravotní pojišťovny.

Pojištění s účinností od 1. 6. 2025 pokrývá i nárok zaměstnance na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.

Jednorázovou náhradu lze u pojišťovny uplatnit nejdříve od data ukončení pracovního poměru od 1. 6. Jedná se o 12násobek průměrné měsíční hrubé mzdy stanovené zaměstnavatelem.

Pojišťovna hradí náklady na odškodnění zaměstnance (bolestné, léčbu, ušlý výdělek, rentu či pohřeb), ale pouze pokud zaměstnavatel splní zákonné povinnosti (např. dokumentace úrazu, dodržení BOZP).

Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti:

• Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce.
• Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele.

V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.

Co dělat v případě pojistné události?

Aby pojišťovna mohla plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uznat, musí zaměstnavatel doložit několik zásadních dokumentů. V některých případech může být rozhodující i protokol o šetření úrazu, zejména pokud se jedná o závažnější poranění nebo pokud okolnosti nehody nejsou zcela jasné.

Každý doklad musí být vždy označen příslušným číslem pojistné události, pod kterým je případ u pojišťovny registrován. Plnění je zpravidla proplaceno v plné výši, pokud zaměstnavatel neporušil zákon (např. BOZP).

Příklady z praxe

Příklad 1: Nová organizace zabývající se sklářskou výrobou přijala 1. 1. 2025 prvního zaměstnance. Kolik, kdy a komu má uhradit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, aby neporušila zákonnou povinnost?

Bez zbytečného odkladu provede registraci u Kooperativy, a. s. Za I. čtvrtletí roku nemůže organizace pojistné odvést ve stanovené lhůtě do 31. 1., protože není schopna stanovit vyměřovací základ, kterým je součet vyměřovacích základů pro účely sociálního zabezpečení za předchozí kalendářní čtvrtletí. Bude tedy odvádět pojistné za I. a II. čtvrtletí ve lhůtě do 30. 4. 2025. Vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců za I. čtvrtletí, který činí např. 457 122 Kč. V příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb. jsou uvedeny sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem. Pro tento případ bude činit sazba 9,8 promile z vyměřovacího základu. 457 122 × 9,8 promile = 4 479,79 Kč, po zaokrouhlení 4 480 Kč. Tuto částku pojistného odvede zaměstnavatel dvakrát, neboť musí vyrovnat pojistné i za I. čtvrtletí. Pojistné na III. čtvrtletí odvede do 31. 7. 2025 a vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů na sociální zabezpečení za II. čtvrtletí 2025. Další pojistné (na IV. čtvrtletí) odvede do 31. 10. atd.

Příklad 2: Zaměstnavatel zaměstnává občas brigádníky na dohodu o provedení práce. Jiné zaměstnance nemá. Je povinen se pojistit pro případ vzniku pracovního úrazu?

Zákonné pojištění je povinné pro všechny zaměstnavatele, jakmile vstoupí do zaměstnání první zaměstnanec bez ohledu na druh pracovněprávního vztahu. Účast na nemocenském pojištění aktuálně zakládá příjem z dohody o provedení práce v případě, že zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci je alespoň ve výši 11 500 Kč. Předpokládejme, že zúčtovaný příjem u zaměstnance z dohody o provedení práce nedosáhne v žádném měsíci částky 11 500 Kč. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je roven nule. Proto zaměstnavatel odvede pojistné ve výši 100 Kč na kalendářní čtvrtletí, což je nejnižší výše pojistného. V případě vzniku pracovního úrazu zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce bude náhrada za ztrátu na výdělku refundována pojišťovnou.

Důležité upozornění a doporučení

Nesjednání zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele představuje porušení zákona a může mít za důsledek pokutu (např. ze strany České správy sociálního zabezpečení nebo Státního úřadu inspekce práce).

Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů. Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech.

V případě pojistné události je rozhodující komunikace s pojišťovnou. Nebojte se ptát, jaké dokumenty je třeba doložit a jak správně postupovat, předejdete tím zbytečným komplikacím. A pokud přece jen dojde ke sporu se zaměstnancem nebo vám pojišťovna odmítne plnění, neváhejte se obrátit na zkušeného advokáta.

tags: #zakonne #pojisteni #zamestnavatele #co #je #to

Oblíbené příspěvky:

• Rozvoj zaměstnanců v Central Retail
• Daňové přiznání zaměstnanců: povinnosti a termíny
• Nabídky brigád pro studenty v České Lípě
• Lékárnička na pracovišti: Co nesmí chybět?
• Vzor okamžitého zrušení pracovního poměru