Pracovnělékařská prohlídka je nezbytnou součástí ochrany zdraví zaměstnanců a zajištění jejich způsobilosti k výkonu práce. Lékařská prohlídka je základním nástrojem pro posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb. a vyhláškou č. 79/2013 Sb. Různé druhy prohlídek v pracovnělékařských službách se provádějí v souvislosti s výkonem práce a na základě právních předpisů, přičemž v případě specifických požadavků stanoví jiný právní předpis další povinnosti nebo postupy o zdravotní způsobilosti.

Pracovnělékařská prohlídka je součástí většího celku pracovnělékařských služeb. Zákon o specifických zdravotních službách (1) definuje pracovnělékařské služby jako preventivní služby, které zahrnují zejména hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních a lékařských prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování způsobilosti k práci, vybraná poradenství a školení a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Práce je rozdělována do kategorií 1 až 4 podle míry rizika, kdy kategorie 1 představuje nejnižší míru rizika. Zvláštní pozornost je věnována práci s rizikovými faktory a s profesním rizikem. Dokumentace o pracovnělékařských prohlídkách obsahuje údaje o zaměstnanci a jeho zdravotním stavu.

Jednotlivé pracovnělékařské prohlídky pak blíže upravuje zejména vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „Vyhláška“). Pracovnělékařské služby představují komplexní systém opatření, jejichž hlavním cílem je ochrana zdraví zaměstnanců při práci a prevence nemocí z povolání. Tyto služby zahrnují nejen samotné pracovnělékařské prohlídky, ale také pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a odborné poradenství v oblasti pracovních podmínek. Právní rámec pracovnělékařských služeb je stanoven zejména zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Tyto předpisy určují, jak má probíhat posouzení zdravotní způsobilosti k práci, jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců a jakým způsobem se předchází nemocem z povolání.

Pracovnělékařská prohlídka jsou v České republice upraveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, která detailně stanoví jednotlivé druhy prohlídek, jejich obsah, četnost a postup provádění. Základní povinnost zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské prohlídky pro své zaměstnance vyplývá ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby prohlídky byly prováděny v souladu s platnou legislativou a v předepsaných intervalech. Prohlídky se provádějí nejen při nástupu do zaměstnání, ale také pravidelně v průběhu pracovního poměru, případně při změně pracovních podmínek nebo při podezření na změnu zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost k práci znamená, že zaměstnanec je schopen vykonávat konkrétní práci bez ohrožení svého zdraví nebo zdraví ostatních. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanci byli zařazeni pouze na takové práce, ke kterým jsou zdravotně způsobilí.

Pokud je na základě pracovnělékařské prohlídky zjištěno, že zaměstnanec není zdravotně způsobilý k výkonu určité práce, nesmí být na tuto práci zařazen. Tím je chráněno nejen zdraví samotného zaměstnance, ale i bezpečnost celého pracovního kolektivu. Všechny pracovnělékařské prohlídky se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost uchazeče nebo zaměstnance ke konkrétní práci. V současné době platná právní úprava rozlišuje mezi několika druhy pracovnělékařských prohlídek zejména podle toho, k jakému okamžiku se vztahují.

Druhy Pracovnělékařských Prohlídek

• vstupní prohlídku,
• periodickou prohlídku,
• mimořádnou prohlídku,
• výstupní prohlídku,
• lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce (tzv. následnou prohlídku).

Společným jmenovatelem těchto prohlídek je zejména povinnost zaměstnance se jim podrobit vyplývající z ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce.3 Dále jsou zaměstnanci povinni podle ustanovení § 56 zákona o specifických zdravotních službách absolvovat pracovnělékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských služeb určeného zaměstnavatelem. V případě pracovnělékařských prohlídek je tedy vyloučena svobodná volba lékaře zaměstnancem. Rovněž má zaměstnanec povinnost podrobit se dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu (např. navazující vyšetření u specialistů, ke kterým byl vyslán) nebo sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče. U všech pracovnělékařských prohlídek je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci žádost o jejich provedení. Jestliže zaměstnanec poruší povinnost podrobit se lékařské prohlídce, respektive se na ni nedostaví bez vážného důvodu ve stanoveném termínu, hledí se na něj podle ustanovení § 43 odst. 1.

1. Vstupní Prohlídka

Vstupní prohlídka se provádí před vznikem pracovního poměru, vztahu obdobného pracovněprávnímu vztahu a ve vybraných případech též před vznikem právního vztahu založeného dohodou provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti (například je-li dohodářem konaná práce zařazena do kategorie rizikových prací ve smyslu ustanovení § 39 zákona ochraně veřejného zdraví).4 Vstupní prohlídka se dále provádí, má-li dojít ke změně druhu práce nebo převedení na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla původně posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance (dojde-li k navýšení rizikových faktorů nebo jejich změně, případně k zařazení k výkonu rizikové práce). Náklady spojené se vstupní prohlídkou proplácí zaměstnavatel zaměstnanci tehdy, pokud následně s uchazečem uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah (samozřejmě není vyloučeno, aby se strany dohodly na proplacení nákladů i přesto, že k uzavření pracovněprávního vztahu nedojde). Zaměstnavatel smí přidělovat práci pouze zaměstnanci s platným a účinným lékařským posudkem.

Vstupní prohlídku proto není možné absolvovat až v den nástupu do práce nebo dokonce až v průběhu trvání zkušební doby. V této souvislosti by měli brát zaměstnavatelé v potaz zejména to, že i pokud se zaměstnanec (uchazeč) i zaměstnavatel vzdají práva na přezkoumání posudku, nabývá posudek účinků až příštím dnem jeho vydání (a tedy až od tohoto dne smí zaměstnanec započít s konáním práce). Uvedené nicméně neznamená, že pracovní smlouva nemůže být uzavřena i bez vstupní prohlídky. Tento postup s sebou samozřejmě přináší riziko, že zaměstnanec poté, co uzavře pracovní smlouvu, nebude shledán zdravotně způsobilým k výkonu sjednané práce. rozvázáním pracovního poměru dohodou nebo zrušením ve zkušební době (pokud již pracovní poměr vznikl). Jak již bylo výše, pokud se uchazeč o zaměstnání nepodrobí vstupní prohlídce, považuje se podle zákona o specifických zdravotních službách za osobu zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazen. Pokud i přesto zaměstnavatel umožní takové osobě výkon práce, dopustí se tím přestupku, a to jednak podle ustanovení § 92h odst. 4 písm. n) zákona o ochraně veřejného zdraví7 (za což mu hrozí pokuta až do výše 3 000 000 Kč), jednak podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) nebo § 25 odst. 1 písm.

2. Periodická Prohlídka

Periodická prohlídka se provádí pravidelně za účelem včasného zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob. Periodické prohlídky se provádí v intervalech podle ustanovení § 11 Vyhlášky. je součástí práce tzv. profesní riziko (riziko ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce, jejichž výčet je uveden v části II. je posuzování zdravotní způsobilosti nařízené zvláštním předpisem (např.

U zaměstnanců vykonávajících práce nebo činnosti, jejichž součástí je profesní riziko, se periodická prohlídka se provádí vždy nejméně 1x za 4 roky, nebo nejméně 1x za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. V některých případech však zvláštní předpis nebo část II. přílohy Vyhlášky stanoví jinou lhůtu k provedení periodické prohlídky. Namátkou lze uvést zaměstnance pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm.

Tabulka periodických prohlídek dle věku zaměstnance a kategorie práce.

3. Mimořádná Prohlídka

V případě, že nastane situace stanovená legislativou, je mimořádná prohlídka podle ustanovení § 12 Vyhlášky prováděna za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Zvláštním druhem mimořádné prohlídky je pak případ, kdy lékař ukončí zaměstnanci dočasnou pracovní neschopnost trvající alespoň 180 dní, přičemž v rámci vyšetření je zjištěno, že zdravotní stav zaměstnance je stabilizovaný a současně existuje předpoklad, že zaměstnanec již nebude moci vykonávat dosavadní zaměstnání. V takovém případě by měl zaměstnavatel od ošetřujícího lékaře obdržet písemné či elektronické sdělení, že pro výše uvedené je potřeba zaměstnance vyslat na mimořádnou prohlídku. Provedením mimořádné prohlídky nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky.

Uvedené neplatí tehdy, pokud lékařský posudek stanoví jinak nebo jde-li o tzv. mimořádnou prohlídku v úplném rozsahu konanou proto, že při pracovnělékařské prohlídce byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, a dále proto, že došlo k přerušení výkonu práce na více než 6 měsíců. Při mimořádné prohlídce není zaměstnanec povinen předkládat posuzujícímu lékaři výpis ze zdravotnické dokumentace, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců nebo pokud to poskytovatel pracovnělékařských služeb nevyžaduje. dosavadní lékařský posudek už není platný (např. pak se namísto mimořádné prohlídky provede prohlídka periodická. Mimořádné prohlídky se samozřejmě vztahují i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. V této souvislosti je třeba upozornit, že za přerušení práce na dobu delší než 6 měsíců ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3. Vyhlášky není možné považovat situaci, kdy došlo ke skončení dohody a následně po uplynutí doby 6 měsíců došlo k uzavření dohody nové (pokud by u dohody byla podle zákona o specifických zdravotních službách vyžadována vstupní prohlídka, provede se vstupní, nikoliv mimořádná prohlídka).

4. Výstupní Prohlídka

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Z výstupní lékařské prohlídky se nevydává lékařský posudek, nýbrž pouze potvrzení o jejím provedení. Skutečnost, že zaměstnanec (ne)absolvuje výstupní prohlídku však neznamená, že se v budoucnu nemohou u zaměstnance projevit zdravotní komplikace způsobené výkonem práce u dřívějšího zaměstnavatele, které v konečném důsledku povedou k uznání nemoci z povolání. V takovém případě je dřívější zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 269 odst. 2 zákoníku práce povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou nemocí z povolání, protože potvrzení vydané poskytovatelem pracovnělékařských služeb o tom, že zaměstnanec absolvoval výstupní prohlídku, není samo o sobě rozhodné.

Za nemoc z povolání totiž dřívější zaměstnavatel při splnění zákonných podmínek stejně odpovídá. stanoví-li tak orgán ochrany veřejného zdraví (např. krajská hygienická stanice podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. jiný právní předpis (např. Pracovnělékařské prohlídky představují klíčovou součást pracovnělékařských služeb. Slouží především k preventivní ochraně zdraví zaměstnanců a zajištění jejich způsobilosti k výkonu práce. Tyto lékařské prohlídky mají různou formu a účel. Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit, aby zaměstnanci absolvovali tyto prohlídky v příslušných intervalech a za určených podmínek, a tím přispívali k prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání a celkově k ochraně zdraví zaměstnanců.

Novela Zákoníku Práce a Změny od 1. Června 2025

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů. Změny a novinky se převážně s účinností od 1. Povinné tedy jsou vstupní prohlídky jak u objektivně rizikových profesí, tak u nerizikových administrativních pozic. To se ale od 1. 6. 2025 změní. Povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku bude zrušena u uchazečů o zaměstnání, pokud se jedná o práci zařazenou do první kategorie práce z hlediska rizikovosti. Tato změna má za cíl především snížit administrativní i časovou zátěž jak pro zaměstnavatele, tak pro uchazeče o zaměstnání.

To samé platí i pro tzv. Druhou novinkou, kterou flexinovela přináší, je zavedení tzv. programů podpory. Otázkou může být, proč se zákonodárce nově jal kodifikovat pouhou možnost zaměstnavatelů podporovat zdraví svých zaměstnanců. Zaměstnavatelům přece nic nebrání tak činit již dnes, přičemž mnozí tak skutečně činí. Zrušení povinných vstupních prohlídek u nejméně rizikových pozic zjednoduší nástupní proces a sníží administrativní náklady, což ocení především menší společnosti a zaměstnavatelé s vyšší fluktuací zaměstnanců. Účelem pracovnělékařských zdravotních prohlídek je zjistit aktuální zdravotní stav zaměstnance a posoudit, zdali je potřeba pro jeho pracovní výkon nastavit určité omezení, případně jej z výkonu práce vyloučit. Cílem této úpravy je chránit zdraví zaměstnance, jeho spolupracovníky a další osoby nacházející se na pracovišti.

Právní úprava je obsažena zejména v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a prováděcích právních předpisech (např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. Před vznikem pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba podrobila vstupní lékařské prohlídce (viz § 32 zákoníku práce). U zaměstnanců konajících práci na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti má zaměstnavatel tuto povinnost pouze v případech, které stanoví § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. Periodická lékařská prohlídka se provádí v pravidelných termínech, a to za účelem včasného zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance, který může vzniknout v souvislosti se zdravotní náročností práce, případně stárnutím lidského organizmu. Lhůta pro opakování periodické prohlídky se liší v závislosti zejména na kategorii práce, věku zaměstnance atd. Blíže viz § 11 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Musí se provést ve vymezených případech, ale i na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo z podnětu samotného zaměstnance. Blíže viz § 12 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to ve vymezených případech (viz blíže § 13 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.

tags: #zdravotní #prohlídka #zaměstnání #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Nárok na dovolenou po rodičovské
• Zajímá vás, jaké to je pracovat v Albertu? Podívejte se na naši recenzi.
• Povinnosti zaměstnavatele – ČSSZ
• Podmínky motivačních stipendií na OU
• Práce v kavárnách v ČB