Zdanitelné příjmy od zaměstnavatele: Co se zdaňuje a kdy musíte podat daňové přiznání?
Ve své praxi se setkávám s pravidelně se opakujícími dotazy k přiznání fyzických osob. Pojďme si na ně odpovědět.
1. Kdy musím podávat daňové přiznání?
Daňové přiznání nemusíte podávat v těchto případech:
- máte příjmy pouze ze zaměstnání a celý rok jste měl příjmy jen od jednoho zaměstnavatele a zároveň jste u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka (růžový papír),
- během roku jste v jednom zaměstnání pracovní poměr skončil a nastoupil v jiném zaměstnání a zároveň jste u všech zaměstnavatelů podepsal prohlášení poplatníka (růžový papír),
- kromě pracovního poměru máte příjmy pouze na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, kde je vám srážena daň, a nechcete vracet daň sraženou z DPP (nepodepsal jste u DPP prohlášení poplatníka). Pokud ale chcete vrátit sraženou daň z dohody o provedení práce, je potřeba podat daňové přiznání, kde uvedete příjmy z pracovního poměru a dohody o provedení práce na základě potvrzení od zaměstnavatele,
- máte pouze osvobozené příjmy - důchody, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, podporu v nezaměstnanosti apod.,
- máte roční příjmy nižší než 15 000 Kč a zároveň nemáte ztrátu - tento limit platí pro přiznání za rok 2022. Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky na 50 000 Kč - tato částka se použije až od přiznání za rok 2023,
- kromě příjmů za zaměstnání máte další příjmy (z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku, ostatní příjmy) nižší než 6 000 Kč za rok - tento limit platí pro přiznání za rok 2022. Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky na 20 000 Kč - tato částka se použije až od přiznání za rok 2023,
- chcete uplatnit dar poskytnutý na pomoc Ukrajině prostřednictvím organizace se sídlem v ČR nebo poskytnutý Velvyslanectví Ukrajiny v České republice na zveřejněný účet č. 304452700/0300.
Přiznání musíte podat:
- máte současně více pracovních poměrů nebo pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti,
- vždy, když vykazujete daňovou ztrátu bez ohledu na výši příjmů,
- kromě příjmů ze zaměstnání máte další příjmy vyšší než 6 000 Kč (z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku, ostatní příjmy) - tento limit platí pro přiznání za rok 2022. Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky na 20 000 Kč - tato částka se použije až od přiznání za rok 2023,
- máte roční příjmy podléhající zdanění vyšší než 15 000 Kč - tento limit platí pro přiznání za rok 2022. Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky na 50 000 Kč - tato částka se použije až od přiznání za rok 2023,
- předčasně jste ukončil životní pojištění nebo penzijní připojištění,
- chcete uplatnit dar poskytnutý na pomoc Ukrajině a darovaný přímo osobě nebo organizaci se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny s výjimkou daru poskytnutého Velvyslanectví Ukrajiny v České republice.
§ 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů:
„(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč (50 000 Kč od 2023), pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč (50 000 Kč od 2023), ale vykazuje daňovou ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč (20 000 Kč od 2023). Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.“
2. Musím podávat přiznání, když jsem byl zaměstnán v zahraničí?
Pokud jste měl pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění, nemáte povinnost podávat přiznání. Jde o příjmy ze zaměstnání ve státě, se kterým má Česká republika podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění najdete na stránkách Ministerstva financí. V ostatních případech máte povinnost přiznání podat. Český daňový rezident uvádí v přiznání všechny své celosvětové příjmy.
§ 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů:
„…Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění…“
a § 38f odst. 4:
„Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, plynoucí poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, ve kterém je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem České republiky nebo daňovým nerezidentem, a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 1.“
3. Prodal jsem nemovitost musím příjmy zdanit?
Příjmy z prodeje nemovitosti jsou osvobozeny od daně při splnění některé z těchto podmínek:
- prodávající měl v prodávané nemovitosti bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 2 roky (platí pouze pro příjmy z prodeje rodinného domu, bytové jednotky) nebo
- použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 2 roky (platí pouze pro příjmy z prodeje rodinného domu, bytové jednotky) nebo
- doba mezi nabytím a prodejem nemovitosti přesáhla 10 let (platí pouze pro nemovitosti, které byly nabyty 1. 1. 2021 a později. U nemovitostí, které byly nabyty do 31. 12. 2020, platí lhůta 5 let) a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 10 let.
Pokud nemovitost prodává dědic, který ji zdědil po manželovi nebo příbuzném v přímé řadě (děti, vnoučata, rodiče, prarodiče), počítá se i doba, po kterou vlastnil nemovitost zemřelý příbuzný. Toto osvobození platí pro všechny druhy nemovitostí.
Pokud není splněna podmínka pro osvobození, zdaňuje se prodej nemovitosti jako ostatní příjem podle § 10. Pokud je prodávaná nemovitost součástí obchodního majetku, zdaňuje se jako příjem z podnikání podle § 7. Ke snížení příjmů dle § 10 lze uplatnit pouze skutečné výdaje v prokázané výši (nelze uplatnit paušální výdaje), např. nákupní cenu nemovitosti, náklady spojené s prodejem - odměna realitní kanceláři, odměna za znalecký posudek, právní a daňové poradenství v souvislosti s prodejem nemovitosti apod.
§ 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona o daních z příjmů:
„(1) Od daně se osvobozuje
a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z
- prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
- budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,
- budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,
b) příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z
- prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,
- budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,
- budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení,
- prodeje práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby.“
🏠 [EXPERTI RADÍ] Co je to daň z převodu nemovitosti?
4. Prodal jsem auto. Musím zdanit příjem?
Od daně je osvobozen prodej auta, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesahuje 1 rok a zároveň nebylo zařazeno v obchodním majetku a od jeho vyřazení uplynulo více než 5 let.
Auto, které nebylo v obchodním majetku, ale není ve vlastnictví prodávajícího více než rok, se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10. Pokud je příjem z prodeje (nikoliv zisk) nižší než 30 000 Kč, je příjem osvobozen od daně a není nutné podávat přiznání. Základem daně je příjem snížený o skutečné prokázané výdaje, např. o nákupní cenu auta. Pokud je prodejní cena nižší než nákupní, tj. základem daně je ztráta, považuje se za základ daně nula.
Auto, které je v okamžiku prodeje součástí obchodního majetku podnikatele, se zdaňuje jako příjem z podnikání podle § 7. Pokud podnikatel uplatňuje paušální výdaje, uplatní u prodeje obchodního majetku paušál 30 %, maximálně 600 000 Kč (§ 7 odst. 7 písm. c).
Příjem z prodeje auta vyřazeného z obchodního majetku v kratší době než 5 let před prodejem se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10. Uplatnit lze pouze skutečné výdaje, např. nákupní cenu auta, a to až do výše příjmů z prodeje.
§ 4 odst. 1 písm. c) bod 2. a 3. zákona o daních z příjmů:
„(1) Od daně se osvobozuje
c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
- motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,
- movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku.“
5. Ukončil jsem předčasně životní pojištění nebo penzijní připojištění. Musím něco zdanit?
Pokud jste si uplatňoval v minulých letech platby životního pojištění nebo penzijního připojištění jako nezdanitelnou částku daně - snižoval jste si daňový základ o placené životní pojištění, resp. penzijní připojištění, máte povinnost dodanit zpětně uplatněné odpočty, tj. částku, o kterou byl v minulosti snižován základ daně. A to za všechny roky, kdy bylo pojištění uplatněno, až 10 let zpětně. Uplatněné odpočty na životní pojištění nebo penzijní připojištění se zdaňují jako ostatní příjem podle § 10 a nelze k nim uplatnit žádné výdaje. Uplatněné odpočty a odstupné se zdaňují v přiznání za rok, ve kterém došlo k předčasnému ukončení. Samotné vyplacené odbytné se nezdaňuje.
§ 15 odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů:
„…Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.“
„…Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důch... Do daňového přiznání se uvádějí nejenom zdanitelné příjmy ze zaměstnání, podnikání či z nájmu, ale i ostatní daňové příjmy.“
Ostatní zdanitelné příjmy
Jakou přílohu musíte vyplnit?
Ostatní zdanitelné příjmy jsou uvedeny v § 10 zákona o dani z příjmu. Daňoví poplatníci s ostatními zdanitelnými příjmy vyplňují vždy přílohu číslo dvě daňového přiznání, kde si vypočítají dílčí daňový základ a musí vyplnit čtyřstránkové daňové přiznání.
Nejčastější ostatní zdanitelné příjmy
Mezi zdanitelné příjmy patří mimořádné příležitostné příjmy nad limit, příjmy z cenných papírů při nedodržení podmínek pro daňové osvobození, příjem z prodeje nemovitosti při nedodržení podmínek pro daňové osvobození nebo dodanění „životka“ a „penzijka“ při předčasném zrušení smlouvy.
Limit pro příležitostné příjmy
Za rok 2024 jsou od daně z příjmu osvobozeny příležitostné příjmy do 50 tisíc korun za rok. Příležitostné příjmy se nevykonávají na základě živnostenského oprávnění, protože v takovém případě by se vždy jednalo o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.
Příležitostný příjem není pravidelný a jedná se například o příležitostný úklid, prodej úrody ze zahrádky, příležitostní nájem movitých věcí apod. Při překročení limitu pro daňové osvobození se zdaňuje celá částka, například při příležitostném příjmu ve výši 70 tisíc korun uvedete do daňového přiznání 70 tisíc korun, a nikoliv pouze částku nad limit.
Daňové osvobození u cenných papírů
Příjem z prodeje cenných papírů je od daně z příjmu osvobozen, pokud úhrn těchto příjmů nepřesáhne 100 tisíc korun. Vyšší částka z prodeje cenných papírů je od daně z příjmu osvobozena, jestliže mezi nabytím a prodejem cenného papíru uplynul časový test v délce tři roky. Pokud není splněna žádná z podmínek pro daňové osvobození, tak se jedná o ostatní zdanitelný příjem. Dílčím základem daně je pak příjem ponížený o související výdaje.
Na co si dát pozor?
Dílčí základ daně dle zákona o dani z příjmu nemůže být záporný. Například zaměstnanec, který má ztrátu z prodeje cenného papíru, si celkový roční daňový základ o tuto ztrátu nesníží.
Velkou výhodou ostatních zdanitelných příjmů je, že se z nich nikdy neplatí sociální a zdravotní pojištění. Odvodům na pojistném podléhají pouze aktivní příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti.
Předčasné zrušení životního pojištění a penzijka
Životní pojištění, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření jsou státem daňově podporované produkty. Při splnění daných podmínek si o vklady na smlouvu můžete snížit daňový základ. V případě předčasného zrušení těchto smluv však musíte uplatněné daňové odpočty za uplynulých 10 let zpětně dodanit.
V daňovém přiznání uvedete souhrnnou částku uplatněného daňového odpočtu právě v příloze číslo dva a dle zákona o dani z příjmu se pak jedná o příjem.
Praktický příklad
Jana zrušila předčasně v roce 2024 smlouvu o životním pojištění. V posledních 10 letech uplatňovala daňový odpočet vždy ve výši 12 tisíc korun. Souhrnným ostatním zdanitelným příjmem za rok 2024 tak bude částka 120 tisíc korun. Souhrnný daňový základ za rok 2024 je nižší než 1 582 812 korun, proto dodanění životního pojištění zvýší Janě roční daň z příjmu o 18 tisíc korun (120 tisíc x 15 procent).
Příjem z prodeje nemovitosti
Pokud není splněna žádná z legislativních podmínek pro daňové osvobození příjmů z prodeje nemovitosti, tak dani z příjmu podléhá příjem ponížený o související výdaje, přičemž se jedná o dílčí základ daně.
Dani z příjmu fyzických osob nepodléhá příjem z prodeje nemovitosti, pokud byly inkasované peníze použity na řešení vlastní bytové situace, nebo byl dodržen časový test. Kdy nebude příjem z prodeje nemovitosti zdaněn? Je to v těchto situacích:
- V nemovitosti bydlíte minimálně dva roky. Pokud se rozhodnete prodat nemovitost, ve které jste bydleli déle než 2 roky bezprostředně před jejím prodejem, je příjem z prodeje od daně osvobozen.
- Časový test 5/10 let, když v nemovitosti nebydlíte. Pokud jste nemovitost nabyli do 31. 12. 2020, je příjem z prodeje od daně osvobozen po 5 letech od nabytí. Pokud jste nemovitost nabyli po 1. 1. 2021, příjmy z prodeje budou od daně z příjmů osvobozeny až po 10 letech od nabytí.
- Obstarání vlastní bytové potřeby do 1 roku. V případě, že jste v domě nebo bytě nebydleli bezprostředně před prodejem déle než 2 roky a ani jste nesplnili časový test, bude příjem osvobozen, pokud jste se rozhodli prostředky z prodeje nemovitosti investovat do svého dalšího bydlení. Tento krok ale musíte včas oznámit finančnímu úřadu.
Praktický příklad
Michal výhodně prodal v roce 2024 byt, který koupil v roce 2022 a pronajímal ho. U investičního bytu pořízeného od roku 2021 musí být dodržen desetiletý časový test mezi nabytím a prodejem, aby se jednalo o daňově osvobozený příjem.
Společnost NeoTax ve spolupráci s deníkem e15 nabízí interaktivní online formulář pro daňové přiznání pro daň z příjmu fyzických osob ve formátu PDF, zároveň však i v XML formátu určeném pro MS Excel.
Elektronický formulář za uplynulý rok 2024 vyplníte snadno, služba je určena i pro OSVČ, kterým se postará o přehled pro pojišťovny. Aplikace od daňové poradenské společnosti NeoTax garantuje správnost výpočtu při správně zadaných údajích.
Jak vyplnit a podat daňové přiznání za rok 2024?
Deník e15 připravil sérii článků pokrývající různá témata kolem daní. Pomůžeme vám ať už jste zaměstnanec pracující na HPP, podnikáte jako OSVČ, nebo máte brigádu na dohodu. Na jaké slevy a daňové odpočty máte nárok? Jak na daň z příjmu?
- Daňové přiznání: Termín, kdy, kdo a jak ho musí podat
- Interaktivní formulář daňového přiznání
- Jak podat daňové přiznání online
- Jak vyplnit daňové přiznání pro zaměstnance (2 stránky, elektronicky)
- Jak vyplnit daňové přiznání pro OSVČ (4 stránky)
| Položka | Hodnota pro rok 2022 | Hodnota pro rok 2023 |
|---|---|---|
| Roční příjmy pro povinnost podat přiznání | 15 000 Kč | 50 000 Kč |
| Další příjmy (z podnikání, nájmu, atd.) | 6 000 Kč | 20 000 Kč |
| Limit pro osvobození příležitostných příjmů | 30 000 Kč | 50 000 Kč |
tags: #zdanitelne #prijmy #od #zamestnavatele #co #se

