OSVČ přechod na vedlejší činnost: Podmínky, povinnosti a výhody

Podnikání jako OSVČ na vedlejší činnost znamená, že příjem, který z podnikání máte, není vaším hlavním zdrojem peněz. Tím je ve většině případů zaměstnání. Podnikání na vedlejší činnost může být příjemným přilepšením k vašemu platu.

Založení živnosti na vedlejší činnost

Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. Zřízení živnosti na vedlejší činnost probíhá stejně jako při hlavní činnosti, živnostenský úřad vás v tomto případě nerozlišuje.

Než se vydáte na živnostenský úřad, vyberte si, do jakého druhu živnosti vaše podnikání spadá:

Živnost ohlašovací volná - obsahuje zhruba 80 oborů. Pro její vyřízení stačí pouze splnění všeobecných podmínek. Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou.
Živnosti ohlašovací řemeslná - vyžadují splnění všeobecných podmínek a doložení dokladu o odborné způsobilosti.
Živnost ohlašovací vázaná - stejně jako u řemeslných činností dokládáte odbornou způsobilost, kterou upravuje příloha č. 2 živnostenského zákona. Musíte splnit také všeobecné podmínky.

S podnikáním začínáte ve chvíli, kdy na živnostenském úřadu zaplatíte správní poplatek.

U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele. V případě, že chcete podnikat ve stejném oboru, potřebujete zaměstnavatelův písemný souhlas.

Podnikání můžete v ČR provozovat jako hlavní nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost (SVČ). V případě hlavní činnosti bývá podnikání dominantním zdrojem příjmů, vedlejší SVČ slouží spíše jako přivýdělek.

Jak určit, zda má podnikání charakter vedlejší živnosti?

Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že to, zda je podnikání vaše hlavní, nebo vedlejší činnost, není vaše rozhodnutí. Rozhodující není ani výše příjmů z podnikání. Pokud splňujete některou z těchto podmínek, můžete vykonávat vedlejší samostatně výdělečnou činnost, která je finančně výhodnější a také přináší méně administrativy.

POZOR: Zaměstnanci mohou podnikat ve stejném oboru, v jakém pracují, pouze s písemným souhlasem zaměstnavatele. Státní zaměstnanci musí mít písemný souhlas zaměstnavatele bez ohledu na to, v jakém oboru chtějí podnikat.

Daně při vedlejší činnosti

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podat daňové přiznání. Máte na výběr, jestli se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál. U výdajového paušálu se výdaje pro daňové účely vypočítají jako procento z Vašich příjmů. Nezáleží přitom na výši Vašich reálných výdajů.

Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv. další příjmy, které nespadají do výše uvedeného (např.

Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje.

40 % - z činností, které nepodléhají živnosti (autorská práva, svobodná povolání, podnikání podle zvláštních předpisů, např.

Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci.

Základ daně si můžete snížit několika způsoby.

Daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák. Povinnost podat daňové přiznání vzniká, když příjmy z podnikání přesáhnou 20 000 Kč za rok, nebo pokud máte příjmy ze zaměstnání, protože zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování.

Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2025 vyšší než 50 000 Kč. Do daňového přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu. Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy.

Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a tak byste dokumentaci v roce 2025 měli odevzdat do 1. dubna. Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2025. V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2025.

Sociální a zdravotní pojištění

Podnikání na hlavní a vedlejší činnost se rozlišuje zejména kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Na zdravotní pojišťovnu se přehledy podávají každý rok. Podle nich se vám určí záloha na pojistné.

Zdravotní pojištění u státních pojištěnců - státní pojištěnci jsou ti, za které pojištění hradí stát. Jde například o studenty, maminky na mateřské nebo penzisty. Státní pojištěnci v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Po podání přehledů je pojišťovně doplatíte jednorázově. Z přehledů vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok, které budete platit každý měsíc. Na rozdíl od OSVČ, které podnikají na hlavní pracovní poměr, se vás minimální povinné zálohy netýkají.

Zdravotní pojištění u zaměstnanců - pokud podnikáte při zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění zaměstnavatel, takže žádné měsíční zálohy neplatíte.

Platba minimálních záloh na sociálním pojištění je opět povinná pro OSVČ na hlavní pracovní poměr. V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2025 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 111 736 Kč.

Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 111 736 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže tento příjem překročíte, budete v roce 2026 platit minimální zálohu něco přes 1 496 Kč. V prvním roce podnikání nehradíte žádné zálohy, jelikož nejsou z čeho vypočítat. V dalších letech v případě překročení rozhodného příjmu platíte měsíční zálohy stanovené pro OSVČ na vedlejší činnosti.

Pokud jste alespoň část roku pracovali jako OSVČ, a to i na vedlejší poměr, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na svoji zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení.

Data pro podání přehledů na sociální správu se odvíjí od podání daňového přiznání. Standardně se odevzdává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Prodlužuje se však na 4 měsíce v případě, že bylo podáno po uplynutí 3 měsíců elektronickou formou. Stejně jako u daňového přiznání i přehledy o příjmech a výdajích musí podnikatelé podat přes datovou schránku.

Termín	Událost
2. 5. 2025 (prodloužená lhůta)	Podání daňového přiznání OSVČ elektronicky po 1. 4.
1. 8. 2025	Pokud daňové přiznání podal daňový poradce po termínu 1. 4.

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu můžete doručit své zdravotní pojišťovně elektronicky, nebo papírově.

Přechod z hlavní na vedlejší činnost

Důvodů, proč z hlavní činnosti přejít na vedlejší, může být hned několik. Z hlavní na vedlejší přecházíte v momentě, kdy během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého za vás bude odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dalším případem je, pokud je vám do 26 let a začnete studovat, případně jdete do důchodu.

Jestliže se rozhodnete jít na vedlejší činnost, musíte tuto skutečnost nejpozději do 8 dnů ohlásit na živnostenském úřadě. Ten by měl o změně informovat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pro klid v duši si ale toto ještě sami ověřte.

Výhody a nevýhody podnikání na vedlejší činnost

Zvažujete, zda si k zaměstnání zřídit ještě živnostenský list na vedlejší činnost?

➕ Výhody: zálohy na sociální pojištění nemusíte platit vůbec, pokud máte nižší zisk, než je tzv.

tags: #OSVČ #přechod #na #vedlejší #činnost #podmínky