Nemocenská: Podmínky nároku na výplatu a důležité informace

Nemoc je nepříjemná doba, kdy nemáme většinou pomyšlení na nic jiného než na postel a odpočinek. Je třeba ale znát pravidla a postupy, kterými se řídit, když tato situace nastane. Nemocenská (přesněji „nemocenské“) je dávka nemocenského pojištění. Náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Dávka se vyplácí za kalendářní dny.

Do 14. dne pracovní neschopnosti nejde o nemocenskou, ale o náhradu mzdy, kterou dostávají pouze zaměstnanci. Od 1. 1. uznána dočasně práceneschopnou (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů. Vznik dočasné pracovní neschopnosti potvrzuje ošetřující lékař (vystavením tzv.

Zároveň se na osobu vztahuje tzv. ochranná lhůta = nárok na nemocenské máte ještě 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (tzn.

Prvních 14 dnů nemoci se nemocenská nepobírá. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci tzv. náhradu mzdy za nemoc (aktuálně včetně prvních 3 dnů nemoci - došlo ke zrušení tzv. Karenční doba byla u nemocenské zrušena, takže nárok na náhradu mzdy vzniká hned od prvního dne pracovní neschopnosti.

Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem. Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou.

Výše nemocenského se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Výpočet dávky nemocenské provedeme následovně: Denní vyměřovací základ = (hrubá mzda x 12 měsíců): 365.

Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. Jak to ale funguje v případě, že zaměstnavatele nemáte? Kdy máte nárok na nemocenskou v tomto případě a kdy vám náleží i náhrada mzdy? Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu.

Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.

Podmínky nároku na nemocenskou

Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.

V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti.

Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění. Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky.

Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky. Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky.

To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky. Vysvětleme si to na příkladu: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl.

První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15.

Posledním tématem okolo kterého se množí otázky je, jak to funguje s výpovědí v případě nemocenské. Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď. Běží zkušební lhůta: Zaměstnavatel vás může bez důvodu propustit během zkušební doby.

Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří). Došlo k porušení pravidel nemocenské: Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti.

Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná. Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.

Nemocenská je formou sociálního pojištění poskytující náhradu příjmu osobám pracovně neschopným kvůli nemoci nebo úrazu. Po skončení pracovního poměru následuje 7denní ochranná lhůta, během které má zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, ale ne na náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování.

Nemocenské pojištění OSVČ

Nemocenské pojištění OSVČ je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a je dobrovolné.

Podmínky účasti OSVČ na nemocenském pojištění:

OSVČ je účastna nemocenského pojištění dobrovolně za současného splnění následujících podmínek:

vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky,
podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na všech správách sociálního zabezpečení nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Vznik a zánik nemocenského pojištění OSVČ:

Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána.
OSVČ zaniká nemocenské pojištění dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána, skončení samostatné výdělečné činnosti, zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti, prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

Pojistné na nemocenské pojištění:

Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí.
Číslo účtu pro placení pojistného na nemocenské pojištění zjistí OSVČ na své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, Pražské správě sociálního zabezpečení nebo na Městské správě sociálního zabezpečení Brno nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje OSVČ svou platbou. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění činí i v roce 2018 částku 5 000 Kč.

Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou ve výši 2,3 % a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2018 činí minimální platba pojistného na nemocenské pojištění 115 Kč.

OSVČ náleží nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pro účely osvobození od placení záloh na pojistné v době nemoci, se za období nároku na výplatu nemocenského považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.

Dávky nemocenského pojištění pro OSVČ:

Nemocenské: Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény), pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) účastna tohoto pojištění alespoň 3 měsíce.
Peněžitá pomoc v mateřství: Nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a z toho účast na pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
Otcovská poporodní péče: Sedmidenní dávka, kterou si muži (příp. osoby, které převzaly dítě do své péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu) budou moci vybrat v prvních šesti týdnech po porodu. Nárok na ni mají OSVČ, které jsou účastny dobrovolného nemocenského pojištění, pokud splňují zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců.
Dlouhodobé ošetřovné: Tuto dávku lze čerpat až 90 kalendářních dnů s náhradou příjmů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Bude poskytována OSVČ, jejíž účast na nemocenském pojištění trvala alespoň 3 měsíce přede dnem počátku dlouhodobé celodenní péče o ošetřovanou osobu, jež byla do domácího ošetření propuštěna po hospitalizaci v trvání alespoň 7 kalendářních dnů z důvodu závažné poruchy zdraví, přičemž se nejednalo o akutní lůžkovou péči poskytovanou standardně pro výkony, které nelze provést ambulantně.

Nárok na výplatu těchto dávek má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Pokud je výkon samostatné výdělečné činnosti zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob, je tato podmínka splněna. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění nebrání.

Výpočet dávek nemocenského pojištění:

Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Vyměřovacím základem pro výpočet dávky je úhrn měsíčních základů v rozhodném období. Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.

Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, a to od 15.

Důležité aspekty a podmínky nemocenské

Účast na nemocenském pojištění: Zpravidla povinná pro zaměstnance, dobrovolná pro OSVČ.
Ochranná lhůta: 7 kalendářních dnů od zániku pojištění pro nárok na nemocenské.
eNeschopenka: Elektronické hlášení od lékaře přímo na OSSZ.
Povinnosti: Dodržování léčebného režimu, umožnění kontroly dodržování režimu.
Výplata dávky: Zpravidla do jednoho měsíce po doručení podkladů OSSZ.

Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ

Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ je stanoven z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Za vyloučené období se považují kalendářní měsíce, za které OSVČ neplatí pojistné na NP nebo v nichž OSVČ nebyla účastna NP. Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních základů. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Při výpočtu dávek NP OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců - výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ.

Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění neovlivní výši měsíčního základu NP ani výši ročního vyměřovacího základu. Jestliže OSVČ uhradí platbu pojistného na NP ve vyšší výši, nebude se při výpočtu dávky NP přihlížet k částce přesahující její maximální měsíční základ. Vyměřovacím základem pro pojistné na NP v roce 2025 je minimálně 9 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 2,7 % činí nejméně 243 Kč.

Doba trvání pracovní neschopnosti	Výše nemocenské (denní vyměřovací základ)
15. - 30. den	60 %
31. - 60. den	66 %
61. den a dále	72 %

tags: #zanik #naroku #na #vyplatu #nemocenske #podmínky