Podpora v nezaměstnanosti po nemocenské v České republice

Podpora v nezaměstnanosti je měsíční dávka určená nezaměstnanému člověku k překlenutí doby, po kterou nemá práci. Někdy se nesprávně označuje jako příspěvek v nezaměstnanosti.

O podporu v nezaměstnanosti je možné žádat až poté, co podáte žádost o zprostředkování zaměstnání. Na úřad práce zamiřte v místě svého bydliště, a to nejlépe do tří dnů od ukončení svého posledního zaměstnání.

Žádost o podporu v nezaměstnanosti můžete podat:

tzv. samoobslužné podání žádostí bez nutnosti návštěvy úřadu v klientské zóně JENDA (viz.
tzv. asistované podání, při kterém je nutné navštívit kontaktní pracoviště úřadu práce. Žádosti vyplní zaměstnanec Úřadu práce digitálně v Klientské zóně Jenda s žadatelem přímo na místě.

Zvolte agendu, kterou chcete řešit, vyplňte příslušnou žádost a odešlete ji. Potřebné dokumenty můžete nahrát hned nebo i později přes "Detail žádosti". Po odeslání žádost zkontroluje specializované pracoviště, a pokud chybí v žádosti nějaký údaj či dokument důležitý pro vyhodnocení nároku na podporu, přes JENDU budete požádáni o jejich doložení. Na stránce "Přehled" můžete sledovat průběh vyřizování žádosti.

Pokud požádáte o podporu v nezaměstnanosti do 3 dnů a splníte potřebné podmínky, bude vám dávka přiznána od následujícího dne po skončení pracovního poměru, podnikání nebo náhradních dob. Podpora v nezaměstnanosti tedy přímo naváže na pracovní poměr, výdělečnou činnost nebo náhradní doby zaměstnání. Včasná registrace na úřadě práce vás také uchrání od nutnosti platit si po vlastní ose zdravotní pojištění. Po dobu evidence na ÚP ČR za vás totiž hradí zdravotní pojištění stát.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který požádá pracoviště Úřadu práce České republiky, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a splní zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky.

Podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti:

Občan s bydlištěm na území ČR.
Uchazeč o zaměstnání evidovaný na Úřadu práce v místě trvalého bydliště.
Občan, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění - tj. byl zaměstnán nebo osobou samostatně výdělečně činnou po dobu alespoň jednoho roku.

Nárok na podporu mají i OSVČ a podnikatelé. Platí to ovšem pouze pro ty, kteří si platili dobrovolné důchodové pojištění. V takovém případě platí stejné podmínky, tedy účast na pojištění alespoň 12 měsíců z posledních dvou let.

Náhradní doba zaměstnání:

Příprava osoby se zdravotním pojištěním k práci
Pobírání invalidního důchodu ve 3. stupni invalidity
Péče o dítě do 4 let
Péče o fyzickou osobu závislou na pomoci jiné osoby
Výkon dlouhodobé dobrovolnické služby a výkon veřejné služby
Péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby

Doba evidence na úřadu práce se pro získání důchodu v některých případech započítává plně, někdy se krátí na 80 % a jindy se nepočítá vůbec. Plně se počítá doba, po kterou je osoba vedena v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a pobírá podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci nebo odstupné, odbytné, odchodné. Z 80 % se pak započítává doba, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci jí nenáleží.

Nárok na podporu nemá:

Uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončen pracovní poměr z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem.
Občan po dobu vazby a výkonu trestu.

Může ovšem nastat situace, kdy sice jste evidováni jako uchazeč o zaměstnání, ale z nějakého důvodu nárok na podporu v nezaměstnanosti nezískáte z důvodů níže uvedených (případně jej třeba při dlouhodobé nezaměstnanosti ztratíte). V takovém případě můžete být zaměstnáni v takzvaném nekolidujícím zaměstnání. Je to takové zaměstnání, nebo i brigáda na základě dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti, kdy mzda nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Výkon nekolidujícího zaměstnání je nutné na pracovním úřad oznámit, a to nejpozději v den nástupu.

Pokud byste si v nekolidujícím zaměstnání vydělali více než 10 400 korun, budete z evidence uchazečů vyřazeni.

Jak se počítá podpora v nezaměstnanosti?

Výše podpory v nezaměstnanosti se počítá jako procentuální část z vašeho čistého průměrného výdělku v posledním zaměstnání, u OSVČ se čistý výdělek počítá z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

Při výpočtu se vychází z průměrné čisté měsíční mzdy (výdělku). Nezáleží na tom, zda zálohy byly odváděny ze zaměstnání nebo podnikání.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče získaného v posledním zaměstnání a přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Způsob výpočtu:

první 2 měsíce: 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu
další 2 měsíce: 50 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu
v průběhu zbytku tzv. podpůrčí doby: 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu.

Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace.

Maximální možná podpora v nezaměstnanosti se od 1. 1. zvyšuje, stejně jako maximální možná podpora při rekvalifikaci se od 1. 1. zvyšuje. Maximální výše měsíční podpory v nezaměstnanosti představuje 58 % z průměrné mzdy stanovené MPSV.

Výplatní termín podpory v nezaměstnanosti není pevný - každý Úřad práce může mít výplatní termín odlišný. Jediná výhoda je, že když je podpora jedno vyplacena, můžete vcelku počítat s tím, že příště vám přijde ve stejném termínu (s ohledem na víkendy a státní svátky).

Vliv způsobu ukončení pracovního poměru na výši podpory

Důležitý vliv má i způsob ukončení pracovního poměru, ukončil-li uchazeč poslední zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí sazba podpory pouze 45 % po celou podpůrčí dobu. Vážným důvodem je například osobní péče o dítě ve věku do čtyř let, péče o jinou závislou osobu, nebo docházka dítěte do školy či školky.

V případě vyplacení odstupného (odchodného) se vyplácení podpory od r. 2024 již neodkládá po vyčerpání odstupného.

Jak dlouho se vyplácí podpora v nezaměstnanosti?

O délce podpůrčí doby (tj. nezaměstnanosti) rozhoduje věk žadatele. Pokud jste mladší než 50 let, máte nárok na podporu po dobu pěti měsíců.

5 měsíců osobě do 50 let
8 měsíců osobě 50-55 let
11 měsíců osobě nad 55 let

V případě, že byla vyčerpána celá doba vyplácení dávky, nárok na další podporu v nezaměstnanosti vznikne až po odpracování minimálně 9 měsíců. V případě, že NEbyla vyčerpána celá doba vyplácení dávky, nárok na další podporu v nezaměstnanosti vznikne až po odpracování minimálně 6 měsíců.

Po vyčerpání celé podpory v nezaměstnanosti v posledních 2 letech vznikne nárok na další podporu až po odpracování min. 9 měsíců.

Po vyčerpání části podpory v nezaměstnanosti v posledních 2 letech, vznikne nárok na další podporu až po odpracování min. 6 měsíců.

Podpora v nezaměstnanosti a nemocenská

Podpora v nezaměstnanosti a nemoc se občas můžou sejít. V prvních dnech po ukončení zaměstnání jste v ochranné lhůtě, která je 7 dnů. Pokud máte plánovanou operaci a nastoupíte během této doby, budete mít nárok na nemocenskou od 15. dne. V tomto čase ale nebudete dostávat podporu.

Pokud pracovní neschopnost trvá i po ukončení pracovního poměru nebo pokud je zahájena do 7 kalendářních dnů, vzniká zaměstnanci nárok na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti. Za splnění výše uvedených podmínek, s využitím institutu ochranné lhůty, je tedy možné, aby zaměstnanec zároveň pobíral podporu v nezaměstnanosti a nemocenské dávky.

Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od vašeho předchozího příjmu, konkrétně z hrubé mzdy, ze které vám bylo odváděno sociální pojištění. Pro výpočet podpory se berou v potaz vaše hrubé příjmy za posledních 12 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce.

Výše nemocenské dávky, kterou pobíráte během pracovní neschopnosti, má přímý vliv na to, kolik budete dostávat na podpoře v nezaměstnanosti. Nemocenská se totiž započítává do denního vyměřovacího základu pro výpočet podpory.

Je důležité si uvědomit, že se do denního vyměřovacího základu pro výpočet podpory v nezaměstnanosti po nemocenské započítává pouze 60 % z průměrného denního výdělku, ze kterého se nemocenská počítala.

Délka nemocenské, kterou pobíráte, má přímý dopad na to, zda a v jaké výši budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nemocenská se totiž započítává do doby, po kterou musíte být vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, abyste na podporu dosáhli.

Pro výpočet podpory v nezaměstnanosti po skončení neschopenky je klíčová vaše hrubá mzda, respektive rozhodný příjem, ze kterého se podpora vypočítává. Co si pod tím představit? Jde o hrubou mzdu, kterou jste pobírali v rozhodném období, tedy zpravidla 12 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud jste v tomto období měli více zaměstnání, započítává se příjem ze všech. Pozor, nejedná se o celkovou hrubou mzdu za dané období, ale o průměr. Ten se vypočítá tak, že se vaše hrubá mzda za rozhodné období vydělí počtem kalendářních dnů, za které náležela mzda.

Při výpočtu podpory v nezaměstnanosti po skončení neschopenky hrají roli tzv. redukční hranice. Ty slouží k úpravě denního vyměřovacího základu, ze kterého se podpora počítá.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti po nemocenské je sice složitější, ale důležité je, že se odvíjí od vašich předchozích příjmů. Čím vyšší byla vaše mzda, tím vyšší podporu můžete očekávat. Nezapomeňte, že na podporu v nezaměstnanosti nevzniká nárok automaticky.

Pamatujte, že pokud jste v evidenci Úřadu práce, vyplatí se důkladně si pročíst všechny práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání a dodržovat je.

Příklad výpočtu

S panem Konečným byl po 1,5 roce ukončen pracovní poměr ze strany zaměstnavatele. Jeho průměrná měsíční mzda byla 41 000 Kč. Je mu 50 let.

Pan Konečný má dle svého věku nárok na 8 měsíců podpory v nezaměstnanosti.
Nárok na výplatu podpory mu vzniká po uplynutí 3 měsíců odstupných výplat.
Následně 2 měsíce (tedy 3. a 4. měsíc) bude pobírat 65 % z průměrné měsíční mzdy, což je 26 650 Kč, protože je to více jak maximální výše podpory, která je aktuálně 26 163 Kč, bude dostávat právě 26 163 Kč.
Další 2 měsíce (tedy 5. a 6. měsíc) pak 50 % z průměrné mzdy, což je 20 500 Kč.
Konečně od 7. do 8. měsíce 45 % z průměrné mzdy.

Tabulka: Délka vyplácení podpory v nezaměstnanosti podle věku

Věk	Délka podpory
Do 50 let	5 měsíců
50-55 let	8 měsíců
Nad 55 let	11 měsíců

tags: #z #čeho #se #počítá #podpora #v