Roční Zúčtování Daně: Co dělat, když zaměstnavatel neprovede zúčtování?

Většina zaměstnanců může požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně a často jim vznikne nárok na daňový přeplatek. O roční zúčtování mohou bývalého zaměstnavatele požádat i občané, kteří jsou aktuálně nezaměstnaní nebo kteří odešli v průběhu roku do starobního důchodu. V ročním zúčtování daně nemůže vzniknout nedoplatek na dani, tak jako je tomu v daňovém přiznání. Zaměstnanci mohou svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně pouze v případě, že nemají sami povinnost podávat daňové přiznání.

Kdo musí podat daňové přiznání?

Podání vlastního daňového přiznání se nevyhnou:

Zaměstnanci, kteří pracovali alespoň v některém měsíci pro dva zaměstnavatele současně a z obou příjmů jim byla odvedena zálohová daň z příjmu.
Zaměstnanci, kteří mají mimo příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) další zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (OSVČ).
Zaměstnanci, kteří mají příjmy z kapitálového majetku.
Zaměstnanci, kteří mají příjmy z nájmu.
Zaměstnanci, kteří mají ostatní zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč za rok.

V roce podávají daňové přiznání za rok nejen lidé, kteří se živí jako OSVČ, ale také mnozí zaměstnanci, studenti, důchodci nebo brigádníci.

Do kdy žádat o roční zúčtování daně?

O roční zúčtování daně v praxi nejčastěji žádají zaměstnanci, kteří pracovali po celý rok pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů postupně za sebou. V případě práce pro více zaměstnavatelů postupně za sebou se o roční zúčtování daně žádá poslední zaměstnavatel, kterému je nutné odevzdat i potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů. O roční zúčtování daně je nutné požádat posledního zaměstnavatele do 15. února.

Kdy vznikne daňový přeplatek?

V případě, že je roční daň z příjmů nižší než zaplacené zálohy na dani z příjmu během roku, tak vzniká nárok na roční daňový přeplatek. Druhou příčinou je skutečnost, že roční daňový bonus je vyšší, než je částka vyplacených měsíčních daňových bonusů během roku.

Daňové odpočty a slevy

Hlavním důvodem pro obdržení ročního daňového přeplatku je uplatnění daňových odpočtů nebo ročních daňových slev v ročním zúčtování daně. Žádným z daňových odpočtů nelze snižovat měsíční zálohovou daň z příjmu. Mezi nejčastěji uplatňované nezdanitelné položky (daňové odpočty) patří dary, odpočet zaplacených úroků u hypotéky, odpočet vlastních vkladů na doplňkové penzijní spoření či penzijní připojištění nebo odpočet vlastních vkladů na smlouvu o životním pojištění.

U každého daňového odpočtu (nezdanitelné položky) musí být splněny podmínky uvedené v § 15 zákona o dani z příjmu. Nárok na snížení daňového základu je nutné písemně doložit.

V ročním zúčtování daně se uplatní základní daňová sleva na poplatníka vždy ve výši 30 840 korun, bez ohledu na počet skutečně odpracovaných měsíců. Sleva na poplatníka se uplatňuje, stejně jako např. i daňové zvýhodnění na děti, již při výpočtu měsíční zálohové daně z příjmu. Školkovné a daňová sleva na manželku (manžela) se však uplatňují až za celý kalendářní rok.

Daňovým poplatníkům s nárokem na školkovné nebo slevu na manželku (manžela) vzniká nárok na zajímavý daňový přeplatek. Maximální částka školkovného je 17 300 korun na každé dítě. Sleva na manželku (manžela) je 24 840 korun (na držitele průkazu ZTP/P potom 49 680 korun), pokud manželka (manžel) měl/a vlastní rozhodné příjmy za rok nižší než 68 tisíc korun.

Slevu na dani za zastavenou exekuci podle ustanovení § 35 odst. Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky. Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp.

Za vyživované dítě poplatníka se dle zákona o daních příjmů nepovažuje dítě druha/družky, byť žije s dítětem ve společné domácnosti. Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok nejpozději do 17. února. Ve stejném termínu je poplatník povinen předložit doklady potřebné pro provedení ročního zúčtování.

Přehled slev na dani pro rok:

Sleva	Částka
Základní sleva na poplatníka	30 840 Kč
Sleva na manžela/manželku	24 840 Kč (49 680 Kč s ZTP/P)
Základní sleva na invaliditu (I. a II. stupeň)	2 520 Kč
Rozšířená sleva na invaliditu (III. stupeň)	5 040 Kč

Co dělat, když zaměstnavatel nekomunikuje?

Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen na žádost poplatníka (zaměstnance) za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění, tj. Bývalý zaměstnavatel se mnou nekomunikuje a já potřebuji vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech pro potřeby podání daňového přiznání. Co mám dělat?

Je nutné disponovat věrohodným „důkazem“, že jste bývalého zaměstnavatele o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech požádal - např. kopie této žádosti a podací lístek s datem, kdy byla žádost odeslána. Pokud i tak není předmětné potvrzení vydáno, je možné po dohodě se správcem daně prokázat zdanitelné příjmy a sražené zálohy na daň jinak, např. V případě, že by zaměstnavatel Potvrzení o zdanitelných příjmech odmítl vydat, je možné postupovat podle ustanovení § 237 odst. 3 zákona č.

tags: #zamestnavatel #neprovedl #roční #zúčtování #daně