Co dělat, když zaměstnavatel neproplatí dovolenou?
Dovolená je jednou nejpříjemnějších záležitostí v pracovním poměru, ale může se z ní stát problém. Na co má zaměstnanec nárok a jakou pravomoc má zaměstnavatel, řeší zákoník práce. Řada sporných situací se však může vyřešit dohodou obou stran.
Právo na dovolenou a její čerpání
Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. platí, že nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dní. To bývá nejčastěji zkušební doba. Pokud není tato podmínka splněna, může zaměstnanci vzniknout nárok na dovolenou za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Zaměstnavatel má povinnost určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v tom kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Výjimkou jsou případy, kdy se objeví překážky v práci na straně zaměstnance či naléhavé provozní důvody. Výjimkou jsou situace, kdy je zaměstnanec dočasně v pracovní neschopnosti nebo když čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou.
Část dovolené je možné převést do dalšího kalendářního roku jen na základě písemné žádosti zaměstnance, přičemž musí být zohledněny jeho oprávněné zájmy. K převodu může dojít pouze tehdy, pokud pracovní smlouva zajišťuje dovolenou delší než 4 týdny.
Zaměstnavatel nicméně může zaměstnanci nařídit čerpání dovolené i ve výpovědní lhůtě. Zaměstnavatel má ale při konci pracovního vztahu se zaměstnancem právo mu dovolenou nařídit, a to klidně i ve výpovědní lhůtě, čímž povinnost proplatit zbylé dny volna v podstatě vyruší. Musí ale samozřejmě za dovolenou poskytnout odcházejícímu zaměstnanci náhradu mzdy.
Proplácení nevyčerpané dovolené
Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.
Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1.
Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.
Zaměstnavatel má povinnost poskytnout náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. V jiných případech není ani povinen, ani oprávněn nevyčerpanou dovolenou proplatit.
Dle průzkumu pracovního portálu Agentka.cz, který v lednu 2010 provedl mezi svými uživateli průzkum na toto téma, si 68 procent dotázaných postěžovalo, že jim po ukončení pracovního poměru nebyla zaměstnavateli proplacena nevybraná dovolená nebo že na proplacení čekali velmi dlouho.
Advokát Mgr. Pavel Hlavička k této problematice uvedl, že zaměstnanci vzniká nárok na proplacení nevybrané dovolené automaticky na základě ust. § 222 odst. 2) zákoníku práce a zaměstnavatel by měl dovolenou proplatit spolu s poslední výplatou (nebo v nejbližším termínu).
\"Pokud zaměstnavatel dovolenou neproplatil a nereaguje na telefonické urgence, je třeba ho vyzvat k zaplacení písemně a to doporučeným dopisem (s dodejkou) zaslaným na adresu sídla, případně zaslat předžalobní výzvu prostřednictvím advokáta,\" popisuje správný postup Mgr. Hlavička.
Nároku na proplacení dovolené je možné se domáhat i soudní cestou.
Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci. „Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele. Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.
Další možností je vyčerpání zbývající části dovolené po skončení pracovního poměru v novém zaměstnání, které bezprostředně navazuje na původní pracovní poměr.
Dovolená a mateřská dovolená
Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
Po tomto intervalu přichází chvíle, kdy může žena zaměstnavatele požádat (a šéf jí v takovém případě musí vyhovět), aby na mateřskou navázala zbylými dny proplacené dovolené. Po těchto dnech volna může novopečené matce začít rodičovská dovolená.
Ta trvá v kuse většinou tři roky. Ženě se tak na rodičovské akumulují dny volna, které si může vybrat po návratu do zaměstnání, a to přednostně.
Právo zaměstnavatele na určení dovolené
Zákon pamatuje i na situace, kdy zaměstnavatel svoji povinnost (určit zaměstnanci čerpání dovolené) nesplní. Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30. června roku, který následuje po roce, kdy zaměstnanci právo na čerpání dovolené vzniklo, může si čerpání dovolené určit zaměstnanec sám. Pro splnění povinnosti zaměstnavatele postačí, pokud zaměstnavatel o čerpání dovolené zaměstnance rozhodne do 30. 6. Pozor, dovolená nemusí být vyčerpána do 30.
To, že zaměstnanec může po 30. červnu sám určit čerpání dovolené, neznamená, že tím zaměstnavatel ztrácí právo na určení dovolené. Po tomto datu mají právo určit čerpání dovolené oba - rozhodující bude, kdo své právo uplatní jako první. Povinností zaměstnavatele je určit zaměstnanci nástup na dovolenou.
Zákoník práce tedy definuje, že zaměstnavatel má povinnost pohlídat, co se s převedenou dovolenou stane. Tedy aby byla zcela vyčerpána nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Zaměstnavatel má právo dovolenou i nařídit, a to nejpozději 14 dní předem.
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
| Situace | Možnosti |
|---|---|
| Nevyčerpaná dovolená na konci roku | Převod do dalšího roku, vyčerpání v následujícím roce, proplacení při ukončení pracovního poměru |
| Ukončení pracovního poměru | Proplacení nevyčerpané dovolené, nařízení čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě, převedení dovolené k novému zaměstnavateli |
| Mateřská dovolená | Navázání na mateřskou dovolenou zbylými dny proplacené dovolené |
Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Stále častějším benefitem ve státní i soukromé sféře je příspěvek zaměstnavatele na rekreaci zaměstnance. Proto není na škodu se informovat, zda nelze nějaký získat.
tags: #zamestnavatel #neproplatil #dovolenou #co #delat
