Zaměstnávání cizinců na DPP: Podmínky a povinnosti

Pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr patří k tradičním institutům českého pracovního práva. Tyto dohody jsou určené k výkonu prací menšího rozsahu, případně slouží k pokrytí krátkodobé potřeby pracovní síly na straně zaměstnavatele. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr tak představují neopomenutelný nástroj flexibilního využívání pracovní síly.

Informace o zaměstnávání cizinců v ČR poskytuje Ministerstvo vnitra na svém informačním portálu, který spravuje a průběžně aktualizuje. Imigrační portál slouží jako rozcestník pro cizince a odbornou veřejnost, kteří hledají informace o migraci a integraci cizinců v ČR.

Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce) jednoznačně upřednostňuje výkon závislé práce v pracovním poměru, kterému ve srovnání s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr poskytuje vyšší míru ochrany, zejména pokud jde o skončení pracovněprávního vztahu.

Kdo je považován za cizince pro účely zaměstnávání?

Okruh fyzických osob, pro které právní úprava v souvislosti s výkonem závislé práce stanoví přísnější podmínky, je pracovněprávními předpisy chápán odlišně v návaznosti na účel, jež tato úprava sleduje. Jiné vymezení cizince tak platí například pro zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí pro účely zákona č. 435/20O4 Sb., o zaměstnanosti, než pro účely skončení pracovního poměru ve smyslu zákoníku práce.

Pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí vymezuje cizince přímo zákon o zaměstnanosti, přičemž je třeba zdůraznit, že se nejedná pouze o fyzické osoby, které nejsou občany ČR. Za cizince se dle ustanovení § 85 nepovažuje občan EU a jeho rodinný příslušník. Za cizince se dále pro uvedené účely nepovažuje rodinný příslušník občana ČR, který není státním příslušníkem ČR ani jiného členského státu EU. Obdobné postavení jako občané EU požívají občané ze států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.

Kdo je rodinným příslušníkem občana EU upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pobytu cizinců). Podle ustanovení § 15a tohoto zákona se jedná o manžela, rodiče, jde-li o občana EU mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti, dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana EU a nezaopatřené přímé příbuzné ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takové příbuzné manžela občana EU.

Ustanovení zákona o pobytu cizinců týkající se rodinných příslušníků občana EU se dle jeho ustanovení § 15a odst. 4 obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že je příbuzným občana EU neuvedeným výše, pokud ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem EU ve společné domácnosti, je občanem EU vyživovaný, nebo se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám postarat bez osobní péče občana EU, anebo má s občanem EU trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti.

Zákon o pobytu cizinců bere v potaz rovněž institut registrovaného partnerství dvou osob stejného pohlaví, a to v ustanovení § 180f. Pokud je v zákoně o pobytu cizinců uveden pojem „manžel", „manželství" nebo „dítě manžela", rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.

Pro účely pobytu cizince na území ČR vymezuje cizince ustanovení § 1 odst. 2 zákona o pobytu cizinců tak, že se jedná o fyzickou osobu, která není státním občanem ČR včetně občana EU.

Podmínky zaměstnávání cizinců

Pro fyzické osoby, jež jsou ve smyslu pracovněprávních předpisů považovány za cizince, stanoví právní předpisy přísnější podmínky, než pro státní příslušníky ČR. Zákon o zaměstnanosti v ustanovení § 89 výslovně stanoví, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnán jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území ČR nebo je-li držitelem zelené karty, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Za zaměstnání se pro tyto účely považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.

Uvedené podmínky musejí být splněny před vznikem pracovněprávního vztahu, v němž bude závislá práce vykonávána, tzn. O povolení k zaměstnání žádá cizinec sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán, písemně u úřadu práce příslušného podle místa, kde má být práce vykonávána. Úřad práce může povolení k zaměstnání vydat za podmínek uvedených v ustanovení § 92 zákona o zaměstnanosti. Musí se jednat o ohlášené volné pracovní místo ve smyslu ustanovení § 35 zákona o zaměstnanosti, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak Při vydávání povolení k zaměstnání úřad práce rovněž přihlíží k situaci na trhu práce. Úřad práce vydá povolení k zaměstnání na dobu, která je v něm uvedena, nejdéle na dva roky.

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech tzv. zelená karta je upraveno v ustanovení § 42g zákona o pobytu cizinců na území ČR. Zelenou kartu lze udělit cizinci, jež je státním občanem některého ze států uvedených ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni podat žádost o vydání zelené karty. Tento typ povolení k pobytu byl do českého právního řádu zaveden s účinností od 1. ledna 2009. Zelená karta je vydávána Ministerstvem vnitra na základě žádosti cizince a opravňuje jej k pobytu na území ČR a zároveň k výkonu zaměstnání po dobu, která je v ní uvedena.

Držitel duální zaměstnanecké karty může požádat MVČR (=oznámit zaměstnání na další pozici) v souladu s § 42 g odst 7 ZPC. Oznámení se podává na tiskopisu nejméně 30 dnů před začátkem zaměstnání na další pozici. Nastoupit do dalšího zaměstnání je možné až po odsouhlasení ze strany MV. Volné místo, na které je oznámení o dalším zaměstnání podáno, musí být vedeno centrální evidenci VPM, při zaměstnání na další pracovní pozici ale není nutné na této pozici splnit minimálních 15 hodin týdně a měsíční minimální mzdu, stejně jako u „zaměstnání však platí, že i toto vedlejší zaměstnání musí být realizováno v rámci pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti (DPP nelze).

Společnosti typu start-up mohou být zařazeny do Programu klíčový a vědecký personál. Pro cizince, kteří jsou zařazení do některého z programů ekonomické migrace, platí u některých rozlišení specifické podmínky. Při podání žádosti o dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu platí pravidlo tzv. Žadatel o zaměstnaneckou kartu nebo o kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, který je účastníkem Programu klíčový a vědecký personál nebo Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, může doklad o zajištění ubytování a pracovní smlouvu nahradit písemným potvrzením zaměstnavatele.

Adaptačně-integrační kurzy nebudou muset absolvovat držitelé zaměstnaneckých a modrých karet vydaných v rámci vládních programů Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Klíčový a vědecký personál. Nicméně jejich rodinní příslušníci, kteří žádají o dlouhodobý pobyt, kurz absolvovat musí.

Brožura „Příští zastávka Česká republika“ obsahuje řadu důležitých informací pro cizince, kteří plánují v ČR pobývat déle než 90 dnů. Např. rozdíly mezi pobytovými tituly včetně náležitosti (ověřování dokumentů), informace k relokaci rodinných příslušníků, ohlašovací povinnost (co dělat po příjezdu, před odjezdem), nahlášení změny osobních údajů nebo prodloužení pobytu, vstup na trh práce (pracovní podmínky a rizika), kontakty na bezplatné poradentství atd.

Zaměstnavatel je povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR (ÚP ČR) volné pracovní místo a jeho charakteristiku v případě, že zamýšlí zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání potřebuje povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu, anebo zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Volným pracovním místem se rozumí takové místo, které zaměstnavatel nově vytvořil nebo které se uvolnilo.

Pokud zaměstnavatel zamýšlí zaměstnávat cizince, kteří pro výkon zaměstnání na území ČR potřebují zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, musí udělit souhlas se zařazením nahlášených volných pracovních míst do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty anebo modré karty a musí rovněž udělit souhlas se zveřejněním nahlášeného volného pracovního místa alespoň po dobu 30 dní ode dne jeho oznámení krajské pobočce Úřadu práce ČR.

Agentura práce, která zamýšlí zaměstnávat cizince za účelem jeho dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele, rovněž hlásí volné pracovní místo krajské pobočce Úřadu práce ČR. Více informací viz stránka Agenturní zaměstnávání cizinců.

Zaměstnavatel je povinen o nástupu cizince do zaměstnání písemně informovat příslušnou krajskou pobočku ÚP nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu práce (formulář sdělení o nástupu).

Při ukončení zaměstnání výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením je zaměstnavatel povinen uvést i důvod ukončení tohoto zaměstnání. V případě nenastoupení cizince do práce je zaměstnavatel povinen splnit informační povinnost u cizince se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy byly splněny podmínky pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty, u cizince s povolením k zaměstnání nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy měl nastoupit na pracovní místo.

U agendy Informačních karet se bude nově používat pouze jeden formulář, prostřednictvím kterého budete hlásit jak nástup, tak i odchod vašeho zaměstnance. Pokud při nástupu rovnou uvedete i termín ukončení činnosti (např. při poměrech na dobu určitou), který bude dodržen, nemusíte další kartu zasílat.

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci cizinců, které zaměstnává. Evidence obsahuje identifikační údaje cizince, adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, dále pohlaví cizince, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou mu bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta a na kterou mu byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání zahraničním zaměstnavatelem.

Zaměstnanec zde pobývající a pracující na zaměstnaneckou kartu NESMÍ pracovat na DPP (jedná se o nelegální zaměstnávání). Stejně tak, pokud chcete zaměstnat cizince, který zde pobývá a pracuje na zaměstnaneckou kartu u jiného zaměstnavatele, musí tuto změnu zaměstnavatele nahlásit opět 30 dní dopředu (musíte mít zveřejněné volné pracovní místo se zaškrtnutým souhlasem nabízet volné pracovní místo cizincům ze třetích zemí, konkrétně kolonku „zaměstnanecká karta“ na příslušeném ÚP).

Zaměstnavatel musí oznámit nástup nového zaměstnance veřejné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Pokud u zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec patří, není registrován sám zaměstnavatel, tak se k ní i on musí přihlásit. K tomu slouží formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“. Na přihlášení nového zaměstnance má 8 pracovních dnů a ve stejném termínu musí nahlásit i jakékoliv další změny, ke kterým dojde.

Cizinci s trvalým pobytem v ČR mají stejné podmínky jako občané ČR (s výjimkou některých zaměstnání ve státní správě). Občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci mají stejné postavení jako občané ČR. Nepotřebují žádné zvláštní pracovní povolení, a mohou tak rovnou uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce/dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnavatel musí informovat Úřad práce o nástupu zaměstnance, a to nejpozději v den nástupu. Stejně tak musí informovat i o veškerých změnách a případném ukončení zaměstnání.

Zaměstnávání cizinců z tzv. třetích zemí je složitější, ale při současném nedostatku pracovníků na pracovním trhu to mnohdy může být jediná možnost. Před zaměstnáním cizinců z tzv. třetích zemí musí zaměstnavatel nejdříve vytvořit tzv. hlášenku volného pracovního místa, a to na krajské pobočce Úřadu práce ČR. V průběhu následujících 30 dnů mají občané EU čas na to, aby na nabídku reagovali. Cizinci ze třetích zemí potřebují pracovní povolení, pokud se rozhodnou v ČR pracovat. O vydání povolení k zaměstnání cizinec většinou žádá ze zahraničí. Protože se žádost podává písemně, běžně za zaměstnance žádá jeho budoucí zaměstnavatel, ale nemusí to být pravidlem. K žádosti musíte přiložit i pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí.

S touto kartou získá cizinec povolení k dlouhodobému pobytu a zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty. Modrá karta je určena vysoce kvalifikovaným zaměstnancům. Platí pouze tak dlouho, jak dlouho trvá pracovní poměr. Vydání této karty je vždy spojeno s konkrétní pracovní pozicí. Může v sobě zároveň spojovat dlouhodobé povolení k zaměstnání a pobytu.

Zaměstnání cizinců na DPP zvolte především v případě, kdy požadujete splnění jednorázového úkolu. Na tento typ dohody může zaměstnanec u stejného zaměstnavatele odpracovat až 300 hodin v průběhu 1 roku. Dohoda o pracovní činnosti se dá doporučit především v případě, kdy je rozsah práce vyšší než 300 hodin za 1 rok a zároveň nepotřebujete přistoupit k plnému pracovnímu úvazku. V rámci této dohody můžete pracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby, což běžně odpovídá 20 hodinám.

Nejvyšší správní soud rozhodl! Soud potvrdil, že v souladu se zákonem o zaměstnanosti, nelze zaměstnat na dohody o provedení práce (DPP) cizince mimo EU, kteří potřebují povolení k zaměstnání.

Dle výše zmíněného rozsudku NSS dostala firma LT Agency v roce 2018 pokutu ve výši 4,1 milionu korun za to, že umožnila výkon nelegální práce 58 zaměstnancům, a to „na základě dohod o provedení práce a bez povolení k zaměstnání“. Pokuta za výkon nelegální práce může být zaměstnavateli uložena v souladu § 140 zákona o zaměstnanosti až do výše 10 mil.

Dle § 89 odst. Dle § 91 odst. 2 písm. a) zákona č.

Ode dne 1. 7. 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 163/2024 Sb., který přinesl změny tzv. konsolidačního balíčku v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a dohod o provedení práce, čímž došlo k další změně v povinnostech zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelem zákon rozumí právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, organizační složku státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, služební úřad, v němž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby.

Novela zákona o zaměstnanosti a s ní související nařízení vlády č. 158/2024 Sb., mění s účinností od 1. 7. 2024 povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců. Od 1. 7. 2024 již není třeba dokládat povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance ani modrou kartu, pokud je cizinec o občanem státu uvedeného v daném seznamu států. Tento seznam se může měnit nařízením vlády podle aktuální situace na trhu práce.

Nově je také možné pouze oznámit úmysl zaměstnat cizince na pozici s daným druhem práce, místem výkonu práce, na dobu určitou, či neurčitou a uvést základní pracovní a mzdové podmínky. Není již třeba čekat na výsledek testu trhu práce, který Úřad práce dříve prováděl. Nově však od 1. 7. Zaměstnavatelům končí možnost ohlašovat informace o zaměstnávání cizinců Úřadu práce prostřednictvím papírových formulářů. Nadále tak mohou činit pouze digitalizovanou formou, a to vyplněním formuláře na webu, prostřednictvím datové schránky či integrací informačního systému zaměstnavatele s rozhraním MPSV.

Dohoda o provedení práce (DPP) a zaměstnávání cizinců

Jak vyplývá z výše uvedeného, právní úprava týkající se podmínek zaměstnávání cizinců na území ČR nerozlišuje mezi jednotlivými pracovněprávními vztahy, ve kterých může docházet k výkonu závislé práce. Povolení k zaměstnání je tedy po cizinci vyžadováno i v případě, že bude zaměstnán na základě dohody o provedení práce, ačkoli se jedná o výkon práce malého rozsahu popřípadě vymezené konkrétním pracovním úkolem. Podle ustanovení § 75 zákoníku práce nesmí být rozsah prací, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, větší než 300 hodin v kalendářním roce.

Kromě toho právní vztah založený dohodou o provedení práce respektive výkon práce na základě tohoto právního úkonu nezakládá povinnost odvádět pojistné na všeobecné zdravotním pojištění ani pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a tedy ani účast na veřejném zdravotním pojištění nebo na nemocenském a důchodovém pojištění.

Zaměstnavatel je od 1. 7. 2024 povinen každý měsíc sdělovat seznam všech zaměstnanců na DPP, včetně výše všech jejich příjmů, tj. i příjmů, ze kterých se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, a to prostřednictvím nového předepsaného tiskopisu „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“ (dále jen „Výkaz DPP“), vždy do 20. dne následujícího měsíce, poprvé za měsíc červenec 2024 v intervalu od 1. 8. 2024 do 20. 8. 2024.

Zaměstnavatel je dále povinen elektronicky ohlásit u všech zaměstnanců činných na základě DPP, tzn. i těch nepojištěných, nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání v termínu do 20. dne následujícího měsíce, a to prostřednictvím předepsaného tiskopisu „Výkaz DPP“ - spolu s příjmy. Navíc platí, že nejpozději do 20. 8. 2024 přihlásí i zaměstnance, kteří nastoupili před 1. 7. 2024, jejich DPP trvá i po tomto datu (v červenci 2024) a nebyli dosud přihlášeni do evidence, neboť jim nevznikla účast na pojištění (tj. s prvním podáním Výkazu DPP).

U zaměstnanců na DPP již nemá zaměstnavatel povinnost zasílat tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, zůstane však možnost použít i tento současný tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“ pro oznámení nástupu/skončení, jako tomu bylo doposud.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) a zaměstnávání cizinců

Cizinec může být na území ČR zaměstnán rovněž na základě dohody o pracovní činnosti. Maximální rozsah práce, který může v takovémto pracovněprávním vztahu pro zaměstnavatele odpracovat, nesmí přesáhnout jednu polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti se svým charakterem blíží pracovnímu poměru, neboť ze zpravidla jedná o opakující se výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele Stejně, jako pro výkon práce na základě dohody o provedení práce platí pro výkon práce na základě dohody o pracovní činnosti všechna ustanovení zákoníku práce upravující výkon práce v pracovním poměru kromě výjimek uvedených v ustanovení § 77 odst. 2 zákoníku práce.

Ve vztahu k cizincům zákoník práce neobsahuje žádné specifické způsoby skončení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti, přičemž platí, že není možné použít právní úpravu týkající se skončení pracovního poměru včetně specifických způsobů skončení pracovního poměru cizince nebo osoby bez státní příslušnosti. Pokud například zaměstnavatel zaměstnává na základě dohody o pracovní činnosti cizince, u něhož zákon o zaměstnanosti vyžaduje povolení k zaměstnání, je třeba mít na zřeteli skutečnost, že uplynutím doby, na kterou bylo povolení k zaměstnání vydáno, tento pracovněprávní vztah na rozdíl od pracovního poměru nekončí.

Před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti musí tedy být cizinci uděleno platné povolení k pobytu a platné povolení k zaměstnání nebo mu musí být vydána zelená karta.

Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění

Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, má zaměstnavatel tyto povinnosti:

Přihlásit/odhlásit se do/z registru zaměstnavatelů na předepsaných tiskopisech, tj. „Přihláška do registru zaměstnavatelů“, „Odhláška z registru zaměstnavatelů“, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.
Přihlásit/odhlásit každou svou mzdovou účtárnu do/z registru zaměstnavatelů na předepsaných tiskopisech (viz výše), a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.
Používat přidělený desetimístný variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny ve styku s OSSZ a ČSSZ.
Oznámit příslušné ÚSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem a další stanovené údaje na předepsaném tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
Vést evidenci o zaměstnancích, která obsahuje obdobné údaje, jaké byly vedeny dosud s tím, že se již neuvádí rodinný stav a nově se požaduje vedení výše sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu a název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn.
Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti ve formě oznámení podle § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, svých zaměstnaných osob (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky, s výjimkou nemocenského a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat územní správě sociálního zabezpečení.

Od 1. 7. 2024 se musí nově přihlásit se do registru zaměstnavatelů také zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního takového zaměstnance, k čemuž použije zaměstnavatel standardní tiskopis Přihláška do registru zaměstnavatelů.

Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění před 1. 7. 2024, je povinen přihlásit se do registru zaměstnavatelů do 31. 7. 2024, není-li již do registru zaměstnavatelů přihlášen.

Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění, je povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů, a to do 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění.

Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců na DPP (od 1.7.2024)
Povinnost	Termín	Poznámka
Přihlášení do registru zaměstnavatelů (pokud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP bez účasti na nemocenském pojištění)	Do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního takového zaměstnance / do 31.7.2024 (pokud zaměstnával před 1.7.2024)	Používá se standardní tiskopis "Přihláška do registru zaměstnavatelů"
Odhlašeni z registru zaměstnavatelů (pokud přestal zaměstnávat pouze zaměstnance na DPP bez účasti na nemocenském pojištění)	Do 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem	-
Sdělování seznamu zaměstnanců na DPP a výše jejich příjmů	Do 20. dne následujícího měsíce	Prostřednictvím tiskopisu "Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce"
Elektronické ohlášení nástupu a skončení zaměstnání u zaměstnanců na DPP	Do 20. dne následujícího měsíce	Prostřednictvím tiskopisu "Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce" / prostřednictvím současného tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“

tags: #zaměstnávání #cizinců #na #DPP #podmínky