Daňové dopady příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění v České republice
Životní pojištění je oblíbeným finančním produktem v České republice, který chrání klienta i jeho rodinu před nepříznivými životními situacemi. Zaměstnavatelé často poskytují svým zaměstnancům různé benefity, mezi které patří i příspěvek na životní pojištění. Tento příspěvek může být pro obě strany výhodný, ale je důležité znát daňové dopady a podmínky, které se k němu vážou.
Daňové zvýhodnění plateb na životní pojištění
Počínaje rokem 2001 dochází v oblasti daně z příjmů ke zvýhodnění plateb na životní pojištění. V obou případech je však nutno zkoumat smluvní podmínky mezi pojišťovnou a plátcem pojistného - ne každé životní pojištění totiž bude požívat daňových úlev.
Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění a jeho osvobození od daně
Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům kromě řádné mzdy také různé zaměstnanecké benefity. Někteří zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům kromě řádné mzdy také různé zaměstnanecké benefity. Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění je oblíbeným a poměrně rozšířeným benefitem.
Od daně z příjmů je u zaměstnance osvobozen příspěvek zaměstnavatele na zaměstnancovo soukromé životní pojištění až do výše 50 000 Kč ročně. Příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění nevcházejí do vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění, pojistné se z nich tedy neodvádí. Na rozdíl od daně z příjmů v pojistných zákonech nejsou uvedeny limity pro osvobození příspěvku zaměstnavatele.
Zaměstnavatel může na životní pojištění přispívat až do 50 000 Kč ročně. V takovém případě je příspěvek osvobozen od daně z příjmu i odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnavatel může přispívat na soukromé životní pojištění, a to až do 50 000 Kč ročně.
Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnance a na penzijní připojištění, který patří mezi daňově uznatelné položky, je možný až do souhrnného ročního limitu 50 000 Kč. Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění a na penzijní připojištění je možný až do souhrnného ročního limitu 50 000 Kč. Při jeho překročení by částka podléhala odvodům zdravotního a sociálního pojištění i dani ze mzdy.
Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanci je možný do maximální výše 50 000 Kč.
Příspěvek zaměstnavatele je mimo jiné podporován souhrnným daňovým osvobozením až do ročního příspěvku ve výši 50 tisíc korun.
Zaměstnavateli se pak do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů uznává částka maximálně do výše 8000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část. Jestliže zaměstnanec u zaměstnavatele nepracuje po celý rok, není nutno maximální výši příspěvku zaměstnavatele nijak krátit. Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění je na straně zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem a účtuje se jako zákonné sociální dávky.
Platné znění zákona o daních z příjmů umožňuje považovat za daňově uznatelné náklady veškeré příspěvky na daňově podporované produkty do výše stanovené vnitřním předpisem, či kolektivní nebo pracovní smlouvou (jakožto i jinou smlouvou).
Zákon nevylučuje ani kombinaci příspěvků na životní pojištění od zaměstnavatele s vlastními platbami zaměstnance. Maximální od daně osvobozený příspěvek zaměstnavatele činí 12 000 Kč. V praxi může nastat situace, kdy zaměstnanec má uzavřeno životní pojištění s více pojišťovnami nebo např. Tato skutečnost nemá žádný vliv na uplatnění daňového zvýhodnění, tzn. co se týká příspěvků zaměstnavatele na pojištění, tam zákon jednoznačně stanoví maximální částku, kolik může ročně celkem přispět, aby to bylo daňově zohlednitelné, tedy maximálně 12 000 Kč ročně, které budou osvobozeny od daně, přičemž do daňových nákladů zahrne zaměstnavatel maximálně 8000 Kč. Pokud jde o vlastní platby poplatníka, zde zákon umožňuje odečíst od daňového základu maximálně 12 000 Kč ročně, a výslovně uvádí, že tato částka je maximálním celkovým odečtem i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv.
Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnance a na penzijní připojištění, který patří mezi daňově uznatelné položky, je možný až do souhrnného ročního limitu 50 000 Kč.
Příklad 1 - příspěvek na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům pravidelně měsíčně částkou 1 000 Kč na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření, kterou poukazuje měsíčně penzijnímu fondu. Jak se bude postupovat z hlediska daně a pojistného? Vzhledem k tomu, že částka do výše 50 000 Kč ročně týkající se příspěvku zaměstnavatele poskytnutého na zaměstnancův produkt spoření na stáří je od daně osvobozena, nebude se zdanitelný příjem v daném roce zvyšovat o příspěvky na penzijní připojištění, protože za celý rok nebude překročena částka 50 000 Kč. Nebude se též zvyšovat vyměřovací základ pro odvod zdravotního a sociálního zabezpečení.
Příklad 2 - příspěvek na soukromé životní pojištění Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům jednorázově 20 000 Kč na soukromé životní pojištění. Částku poukazuje jedenkrát ročně příslušné pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Jak se bude postupovat z hlediska daně a pojistného? Vzhledem k tomu, že částka do výše 50 000 Kč ročně není překročena, bude celý příspěvek na životní pojištění od daně osvobozen a nebude se zvyšovat ani vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení.
Od roku 2015 došlo ke zpřísnění podmínek pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění. Pokud smlouva umožňuje předčasné výběry, neodpovídá novým podmínkám ZDP a příspěvek není na straně zaměstnavatele daňově účinným nákladem. Příspěvek zaměstnavatele je navíc zdanitelným příjmem na straně zaměstnance, ze kterého je nutné též odvést zdravotní a sociální pojištění. Pokud smlouva bude upravena, ale pojistník přesto v budoucnu vybere jakoukoliv částku z této pojistky, je povinen zaměstnavateli tuto skutečnost oznámit do konce měsíce, v němž výběr učinil a zaměstnavatel se rozhodne, zda bude nadále přispívat a příspěvek zdaňovat a odvádět pojistné, či přispívání zaměstnanci ukončí. Současně je poplatník povinen podat za příslušné zdaňovací období daňové přiznání a zdanit všechny příspěvky od zaměstnavatele (zaměstnavatelů) 10 let zpětně, počínaje rokem 2015 a též zdanit výhodu, která plynula z titulu snížení ročního daňového základu za 10 let zpětně.
Paní Janasová má dva různé zaměstnavatele. Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnance se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť. V popisovaném případě může skutečně každý ze zaměstnavatelů přispět na soukromé životní pojištění plnou částku 12 000 Kč a u zaměstnance bude od daně z příjmů osvobozena celá částka 24 000 Kč.
Daňové odpočty pro zaměstnance a OSVČ
Zákon umožňuje od základu daně odečíst za zdaňovací období částku maximálně 48 000 Kč. V rámci „ročního vypořádání“ (tj. provedení ročního zúčtování mzdy zaměstnancům, kteří nepodávají daňové přiznání, nebo při podání daňového přiznání u ostatních) lze využít odpočtu příspěvků na daňově podporované produkty od základu daně. Daňové výhody investičního životního pojištění může využít každý občan České republiky, který tu platí daně.
Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě daňové odpočty na životní pojištění řešíte většinou se svou mzdovou účetní v rámci ročního zúčtování daní. Jako podnikatel nebo OSVČ musíte odpočty zahrnout do svého daňového přiznání sami. Investiční životní pojištění patří mezi odečitatelné položky, podobně jako třeba úroky z hypotéky nebo penzijní spoření. Maximální roční úspora pak činí 7 200 Kč (tj. 15 % ze zaplaceného pojistného snižujícího základ daně).
Na základě novely zákona o daních z příjmů, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2024, lze od základu daně odečíst příspěvky na tyto produkty v souhrnné výši až 48 000 Kč ročně. Daňově podporovaných životních pojištění můžete mít na sebe založených i víc než jedno, dokonce u různých pojišťoven.
Pro uplatnění odpočtů je důležitá především položka základní zaplacené pojistné za celý rok. Máte-li daňově zvýhodněné životní pojištění, vaše pojišťovna vám každý rok pošle přehled stavu pojistné smlouvy. Je to její zákonná povinnost. Přehled můžete obdržet poštou nebo elektronicky.
Podmínky pro daňové zvýhodnění
Při uzavírání pojistné smlouvy je dále nutné postupovat obezřetně v případech, kdy pojišťovny nabízejí se soukromým životním pojištění "v jednom balíčku" více druhů dalších pojištění. Tato skutečnost sama o sobě není na závadu. Je však nutno trvat na tom, aby bylo jednoznačně zřejmé, jaká částka z celkového pojistného je hrazena na soukromé životní pojištění ve smyslu výše uvedené definice dané zákonem o daních z příjmů a jaká částka je hrazena na ostatní pojištění. Podle předběžných odhadů totiž pouze zhruba 30 % smluv na životní pojištění, které byly uzavřeny před rokem 2000, odpovídá definici soukromého životního pojištění stanovenou zákonem o daních z příjmů.
Mezi tyto podmínky patří zejména, že výplata pojistného je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a nejdříve v roce dosažení 60 let. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o kapitálového nebo investiční životní pojištění, které kombinuje rizikovou a investiční složku.
Jak spočítat daňový odpočet za životní pojištění?
Maximální částka ročního daňového odpočtu činí 48 tisíc korun v souhrnu na všechny podporované finanční produkty. Lze tedy například uplatnit daňový odpočet ve výši 24 tisíc korun na jednu smlouvu a 24 tisíc korun na druhou smlouvu. Daňoví poplatníci pouze se smlouvou o životním pojištění tedy dosáhnou na maximální daňový odpočet při měsíčním vkladu na smlouvu ve výši 4 000 korun.
Každá tisícikoruna daňového odpočtu přináší při ročním daňovém základu do 1 582 812 korun daňovou úsporu ve výši 150 korun. Daňoví poplatníci s vysokými zdanitelnými příjmy ušetří za každou tisícikorunu vkladu dokonce 230 korun, neboť sazba daně z příjmu za rok 2024 pro zdanitelný příjem nad 1 582 812 korun je 23 procent.
Tabulka: Roční daňová úspora v závislosti na daňovém odpočtu (základ daně do 1 582 812 Kč)
| Daňový odpočet (Kč) | Roční daňová úspora (Kč) |
|---|---|
| 1 000 | 150 |
| 5 000 | 750 |
| 10 000 | 1 500 |
| 20 000 | 3 000 |
| 30 000 | 4 500 |
| 48 000 | 7 200 |
Předčasné ukončení životního pojištění a jeho daňové důsledky
Samozřejmě ale může nastat i situace, kdy předčasně zrušíte smlouvu a peníze z investičního životního pojištění (tzv. odkupné) si necháte od pojišťovny vyplatit dříve. Třeba když se dostanete do finančních problémů nebo pro vás ztratí smysl si životní pojištění dál platit. Jde to, ale má to jednu nevýhodu.
Uplatněné daňové odpočty v uplynulých 10 letech je nutné dodanit v daňovém přiznání, jedná se o příjem dle § 10 zákona o dani z příjmu. V případě dodanění uplatněných daňových odpočtů nemohou zaměstnanci svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování dani a sami si musí podat daňové přiznání. Daňové úspory vrátíte tak, že si v následujícím roce v daňovém přiznání zvýšíte daňový základ o odpovídající částku.
Tip: Pokud máte starší smlouvu (uzavřenou před rokem 2024), nebo vám na ni přispíval zaměstnavatel, může být situace složitější. A z jakých dokumentů zpětně zjistíte, kolik přesně vrátit?
Pojištění však zaniklo již po uplynutí čtyř let. Poplatník tedy nedodržel podmínky zákona - smlouva skončila dříve než po 60 měsících. Nebude nutno podávat dodatečné daňové přiznání, nárok na odečet však zaniknul a pan Novák bude muset ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání (a to i za předpokladu, že by jinak daňové přiznání podávat, např. v důsledku toho, že měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele a další příjmy neměl).
Dodanění a jeho výhody a nevýhody
Tento postup má své výhody i nevýhody. První výhoda spočívá v tom, že není nutno podat několik dodatečných daňových přiznání za předcházející léta, za které nárok na odečet zpětně zanikl. Naopak zjevnou nevýhodou je skutečnost, že se v jednom daňovém přiznání dodaní celý zaniklý nárok na odečet z předcházejících let naráz. Díky progresivnosti daňových pásem pak může nastat situace, že se poplatník díky zahrnutí fiktivních příjmů ze zaniklého nároku na odečet dostane do vyšší daňové skupiny, a vrátí tak státu na daních více, než v předcházejících léetech získal.
Při aktuálních podmínkách by vás dodanění mohlo v budoucnu stát maximálně 72 000 Kč. A to v případě, že během 10 let pokaždé využijete maximální daňové odpočty, tj. každý rok ze svého daňového základu odečtete zaplacené pojistné ve výši 48 000 Kč.
Budete-li však rušit pojistné smlouvy uzavřené před 1. Od zpětného zdanění jste osvobození, pokud vás pojišťovna vyplatí ve chvíli, kdy je vám přiznán invalidní důchod III. stupně nebo v případě smrti.
Dodanit životní pojištění není nutné v případě, kdy by došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, anebo v případě smrti.
Specifické situace a změny v zákoně
Od 1.1. 2024 došlo ke změně zákona o daních z příjmů, která má dopad také mimo jiné na daňovou uznatelnost smluv životního pojištění. Minimální doba trvání smlouvy musí být nově 10 let (místo aktuálních 5). Tato úprava se tedy potenciálně dotkne jen daňově uznatelných smluv s investiční složkou, u kterých je věk pojistníka 50 let a vyšší. Další změnou je zvýšení limitu daňové uznatelnosti z 24 tis. Kč/rok na 48 tis. Kč/rok. Tedy nově je možno sjednat daňově uznatelné investiční pojistné až do výše 4 tis.
Nově se ale limit 48 tis. penzijní připojištění, resp. Limit na daňově uznatelné příspěvky zaměstnavatele zůstává stejný (50 tis. Změna v limitu 48 tis. Kč/rok se dotkne i již sjednaných smluv. Tedy od účinnosti novely bude platný pro daňové odečty limit 48 tis.
Další druhy pojištění a daňová uznatelnost
Existuje několik druhů pojištění, na které může zaměstnavatel poskytovat svým zaměstnancům příspěvek. Za zákonem stanovených podmínek, které zmíníme níže, se jedná u zaměstnance o osvobozený příjem až do částky 30 000 Kč ročně (od příštího roku - 2017 - se tato roční částka zvyšuje na 50 000 Kč). Pro všechna pojištění platí, že se u zaměstnavatele jedná o daňově uznatelné náklady ve smyslu § 24 odst. 2 písm. II. V ZDP nenajdeme žádné ustanovení, které by u zaměstnanců takovýto příjem osvobozovalo. U zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelné náklady opět ve smyslu § 24 odst. 2 písm. III. Opět zde absentuje „osvobozovací“ ustanovení ZDP, jedná se tedy o zdanitelný příjem. Při posuzování daňové uznatelnosti u statutárů je rozhodující ustanovení § 25 odst. 1 písm. IV. „Manažerské pojištění“ není daňově uznatelné.
Závěr
Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění je atraktivní benefit, který může zaměstnancům pomoci zabezpečit se na stáří a chránit se před riziky. Je však důležité znát daňové dopady a podmínky, které se k tomuto benefitu vážou, aby se předešlo případným komplikacím při předčasném ukončení smlouvy nebo nesplnění zákonných podmínek. Díky správnému pochopení daňových aspektů mohou zaměstnanci i zaměstnavatelé plně využít výhod tohoto benefitu.
tags: #prispevek #zamestnavatele #na #zivotni #pojisteni #danove
