Ukončení pracovního poměru výpovědí je možné jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. V obou případech je ale potřeba dodržet určité podmínky. Celou touto problematikou se zabývá a stanovuje ji zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Není-li pracovník již ve zkušební době, nesmí mu dát zaměstnavatel výpověď bez udání důvodu. Zkušební doba je jediná možnost, kdy zaměstnavatel nemusí pracovníkovi sdělovat konkrétní důvod výpovědi. Tato lhůta slouží k tomu, aby obě strany zjistily, zda si vzájemně vyhovují.

Zákonná výpovědní lhůta je definována jako doba, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce, jenž následuje po doručení výpovědi, a končí posledním dnem kalendářního měsíce stanoveného dle podmínek uvedených v pracovní smlouvě.

S účinností od 1. 6. 2025 platí, že výpovědní doba u výpovědí doručených od tohoto data, začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.

Např. dvouměsíční výpovědní doba u výpovědi doručené dne 5. 7. 2025 skončí dne 5. 9. 2025. Jednoměsíční výpovědní doba u výpovědi doručené dne 30. 12. 2025 skončí dne 28. 2.

Standardní výpovědní lhůta má za úkol pomoci zaměstnavateli vypořádat se s personálním oslabením. To znamená například započít výběrové řízení, aby byla zajištěna náhrada za odcházejícího pracovníka. Zákoník práce mimo jiné upravuje, jak dlouho trvá výpovědní lhůta a za jakých podmínek je možné ji zkrátit, nebo naopak prodloužit. Dle platné legislativy je nejkratší stanovenou variantou dvouměsíční výpovědní lhůta. Ta může však trvat i déle. V praxi je dnes už poměrně častým jevem i tříměsíční výpovědní lhůta.

Kratší výpovědní doba může být pouze za předpokladu, že se zaměstnanec a zaměstnavatel na odchodu pracovníka dohodnou. V takovém případě však nelze použít přímo pojem výpovědní lhůta, neboť zaměstnanec ukončuje pracovní poměr takzvaně na dohodu.

Výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany. Odvolání výpovědi a souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně. Podáním výpovědi pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby.

Pracovní volno pro hledání nového zaměstnání

Zaměstnanci ve výpovědní době náleží pracovní volno za účelem hledání nového místa. Sice malou, ale přece jenom náplastí na ortel spojený s danou výpovědí je možnost čerpání volna v době výpovědní doby. Volno určené k hledání nového zaměstnání je zákonem definováno jako jiná důležitá osobní překážka v práci.

I v tomto případě náleží zaměstnanci volno ve výši jednoho půldne za každý týden výpovědní doby. Volno je poskytováno po dobu stanovené výpovědní lhůty v rozsahu půldne v týdnu. Zaměstnanec, kterému končí pracovní poměr výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou má nárok na placené volno ve výši průměrného výdělku.

Dny nároku na pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Tudíž je možné si volno vybrat dle potřeb výběrových řízení či pohovorů v rozsahu celého dne či kombinovat volno s dosud nevybranou dovolenou. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno pro hledání nového zaměstnání. Zaměstnanec má povinnost zažádat si o volno včas a následně se musí prokázat, že čerpal pracovní volno z důvodu hledání nového zaměstnání.

Co dělat, když zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nepracuje?

Jednou z nich je bezpochyby do práce prostě nepřijít. Nepřijít jednoduše do práce ve skutečnosti tak jednoduché není. V prvé řadě byste se měli snažit dosáhnout uzavření dohody se zaměstnavatelem. V ní si lze domluvit ukončení pracovního poměru klidně hned na tentýž či následující den.

Během této doby je zaměstnanec povinen vykonávat své pracovní úkoly, i když již probíhá výpovědní proces. Účelem standardní výpovědní lhůty je umožnit zaměstnavateli připravit se na odchod pracovníka, například zahájením výběrového řízení pro nalezení náhrady.

Pokud přestanete chodit do práce, zaměstnavatel vám může okamžitě zrušit pracovní poměr. To je na jednu stranu možná vaším cílem, ale problém je, že se to může odrazit ve vašem pracovním posudku. Největším rizikem je odpovědnost za škodu. Zaměstnanec podle zákona odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením pracovních povinností.

Podle zákona odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za splnění požadavku příčinné souvislosti (tj. mezi zaviněním zaměstnance a vznikem škody) se příkladmo může jednat o situaci, kdy se zaměstnanec nedostavil neomluveně do práce a v důsledku toho zaměstnavatel nestihl dokončit určitou zakázku, za což byl povinen platit smluvní pokutu. Tuto smluvní pokutu poté může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci jako náhradu škody, pokud mu tato škoda byla prokazatelně způsobena v příčinné souvislosti se zaviněným porušením povinnosti zaměstnance.

Tuto smluvní pokutu či jinou vzniklou škodu poté zaměstnavatel může vymáhat po zaměstnanci. Musí však jasně prokázat příčinnou souvislost (například, že na místě nebyl žádný kolega, který by mohl chybějícího pracovníka zastoupit ).

Další možností postihu zaměstnance, který neoprávněně nedochází do práce, je možnost krátit dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den dle ust. § 223 odst. 2 zákoníku práce. Krátit lze jak dovolenou za kalendářní rok, či její poměrnou část, tak dovolenou za odpracované dny včetně dodatkové dovolené. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se pro účely krácení dovolené mohou také sčítat, což znamená, že zaměstnanec, který v několika směnách zamešká v každé z nich pracovní dobu, př. v rozsahu dvou hodin, může být sankcionován krácením dovolené, pokud sečtením těchto kratších částí zameškal alespoň jednu směnu.

Obecně se doporučuje pokusit se o dohodu, využít zbývající dovolenou nebo neplacené volno apod.

Dovolená a výpovědní lhůta

Čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě je možné vždy pouze se souhlasem zaměstnavatele. Zákoník práce tuto možnost nezakazuje, ale ani nenařizuje. Mnoho zaměstnanců si dobírá dovolenou poslední dny pracovního poměru, aby si odpočinuli před nástupem do nového zaměstnání. Je však potřeba počítat s tím, že dovolená se pracovníkovi poměrně zkrátí, jelikož si ve stávajícím zaměstnání neodpracuje celý kalendářní rok.

Platí, že zaměstnavatel je povinen vám při konci pracovního poměru dovolenou vyplatit. Jednostranným skončením o tento bonus přijdete. Platí přitom, že pokud zaměstnanec odpracoval méně než 52 týdnů, dojde u něj při ukončení pracovního poměru ke krácení dovolené.

Nemocenská ve výpovědní lhůtě

Nemocenská ve výpovědní lhůtě je ošetřena takzvanou ochrannou dobou. Ta má zajistit, že kvůli nemoci nepřijdete o příjem. Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě vám tak zajistí náhradu mzdy i ve chvíli, kdy měl být pracovní poměr již ukončen. Podmínkou však je vystavení potvrzení o zdravotní neschopnosti lékařem (takzvané elektronické neschopenky).

Co když ve výpovědní době onemocním? Ano, výpovědní lhůta se prodlužuje, ale záleží na tom, kdy a na jak dlouho zaměstnanec onemocní. Neprodlužuje se při výpovědi ze strany zaměstnance a nemusí se prodloužit ani při dohodě o ukončení pracovního poměru.

Odstupné a výpovědní lhůta

Výpovědní lhůta a odstupné spolu zase až tak nesouvisí. Co má ale vliv na to, zda odstupné dostanete, či nikoliv, je způsob, jakým byl ukončen váš pracovní poměr. Ve chvíli, kdy jste dostali výpověď kvůli jednomu z výše uvedených důvodů, má zaměstnavatel povinnost vyplatit vám odstupné, a to i za předpokladu, že je pracovní poměr ukončen dohodou. Výše odstupného se pak odvíjí od toho, jak dlouho trval váš pracovní poměr. Pokud to bylo méně než rok, dostanete jeden průměrný měsíční plat.

Tabulka: Výše odstupného v závislosti na délce trvání pracovního poměru

Délka trvání pracovního poměru	Výše odstupného
Méně než 1 rok	1 průměrný měsíční plat
1-2 roky	2 průměrné měsíční platy
Více než 2 roky	3 průměrné měsíční platy

tags: #zamestnanec #ve #výpovědní #lhůtě #nepracuje #povinnosti

Oblíbené příspěvky:

• Sociální pojištění OSVČ: Kdy platit?
• Sinsay hledá manažera
• Pravidla pro srážky ze mzdy
• Jak probíhá kontrola na nemocenské?
• Ukončení na dobu určitou