Povinnosti zaměstnavatele v oblasti sociálního a zdravotního pojištění v České republice

Aby mohla zdravotní pojišťovna posoudit, zda plátci pojistného řádně plní své povinnosti, vztahuje se na zaměstnavatele kromě povinnosti pravidelných a správně stanovených odvodů do systému veřejného zdravotního pojištění i řada oznamovacích povinností.

Oznamovací povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání.

Za den nástupu do zaměstnání se považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr (den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance). Dnem ukončení pracovního poměru zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance.

Jestliže do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR (má nárok na účast ve veřejném zdravotním pojištění jen po dobu, po kterou je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR), zjistí zaměstnavatel, kterou zdravotní pojišťovnu si zvolila, a u té oznámení provede.

Zaměstnavatel je povinen oznámit za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené, atd.). Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu.

Veškerá oznámení provádí zaměstnavatel vždy na formulářích k tomu určených. Oznamovací povinnost plní zaměstnavatel pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele. Pro zasílání formulářů v papírové podobě je zřízena adresa: VZP ČR, P. O. Výše uvedené údaje sděluje zaměstnavatel pomocí formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele. Na tomto formuláři oznamuje také veškeré změny údajů, a to do osmi dnů od jejich zjištění.

Zaměstnavatel je povinen oznámit nástup do zaměstnání či ukončení zaměstnání zaměstnance v rámci zákonné osmidenní lhůty prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (dále jen „HOZ“). Jedná se o den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance. Za den ukončení pracovního poměru se považuje den, kdy zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance, tj. Zaměstnanec dne 10. 6. 2022 poskytl zaměstnavateli informaci, že je již půl roku poživatelem invalidního důchodu.

Kromě samotných odvodů máte také oznamovací povinnost, tzn. Pojišťovně sdělujete jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo, resp. jiné číslo pojištění svého zaměstnance. Oznamujete-li nástup zaměstnance bez trvalého pobytu a s dosud nepřiděleným číslem pojištěnce, sdělujete též jeho pohlaví a datum narození.

POZOR! O oznamovaných skutečnostech jste povinen vést evidenci a dokumentaci.

Jak začít podnikat? | KOVY

Platba pojistného

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění včas (do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a v zákonem stanovené výši. Částku pojistného stanoví zaměstnavatel tak, že z vyměřovacího základu každého zaměstnance vypočte 13,5 % a výsledek zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru.

Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda, která pro rok 2022 činí 16 200 Kč. Zvláštní pozornost a obezřetnost je nutné věnovat příjmům nižším, než je aktuální výše minimálního vyměřovacího základu.

Pokud je zaměstnanec uznán pracovně neschopným po celý měsíc, jeho vyměřovací základ je 0 Kč. Zvláštní situace nastává v případě, kdy je zaměstnanec uznán pracovně neschopným od 2. dne v měsíci až do konce tohoto měsíce, přičemž první den v měsíci je neděle, která není pro zaměstnance pracovním dnem.

Například, zaměstnanec byl uznán pracovně neschopným od pondělí 2. 5. 2022, neděle není jeho pracovním dnem. Nemoc trvala až do 31. 5. Přestože zaměstnanec neměl po celý měsíc žádný příjem ze závislé činnosti, je povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za kalendářní den, kdy ještě nebyl uznán práce neschopným (za neděli 1. 5. 2022).

Z některých plnění zaměstnavatele povinnost placení pojistného nevzniká. Například do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří nepeněžní bezúplatné plnění poskytnuté zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) v hodnotě do 2 000 Kč ročně.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění včas (do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a v zákonem stanovené výši. Pojistné za zaměstnance je splatné od 1. do 20. Povinnost odvádět pojistné vzniká dnem nástupu vašeho zaměstnance do zaměstnání a končí dnem skončení zaměstnání.

Přehled o platbách

Přehled musí být za daný měsíc podán všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnci jsou u zaměstnavatele zaměstnáni a z jejichž mzdy, odměny či platu plynou odvody do veřejného zdravotního pojištění. Přehled musí být zdravotní pojišťovně dodán nejpozději do 20. Součástí Přehledu je i informace o počtu zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny.

Poplatníci pojistného na sociální pojištění

U pojistného na sociální pojištění se rozlišují dva pojmy, a to poplatníci pojistného a plátci pojistného. Poplatníkem pojistného na sociální pojištění (tj. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé.

Pojem "poplatník pojistného" vyjadřuje, na čí úkor (tj. z příjmů kterých osob) se pojistné platí. Pojem "plátce pojistného" vyjadřuje, kdo pojistné odvádí (tj. technicky zabezpečuje odvod pojistného). Zaměstnavatel tedy vypočítává a odvádí pojistné za každého svého zaměstnance a dále za sebe. Zaměstnavatel je tedy jak poplatníkem pojistného, tak jeho plátcem; zaměstnanci jsou pak jen poplatníky pojistného.

Zaměstnavateli se rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Za zaměstnance se považují stanovené kategorie fyzických osob; aby byla určitá osoba poplatníkem pojistného na důchodové pojištění, musí být v zákoně o pojistném uvedena ve výčtu osob považovaných pro účely tohoto zákona za zaměstnance a současně musí být účastna nemocenského pojištění.

Za zaměstnance se považují:

  • zaměstnanci v pracovním poměru,
  • zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
  • zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
  • společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
  • členové družstev v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
  • prokuristé,
  • členové kolektivních orgánů právnické osoby,
  • osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
  • likvidátoři,
  • pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
  • další v zákoně o pojistném uvedené kategorie osob, které však pro tuto publikaci nemají význam (osoby ve služebním poměru, tj. např. vojáci z povolání, soudci, poslanci apod.).

Obecnou podmínkou pro to, aby osoba byla považována za zaměstnance pro účely pojistného na sociální pojištění, je, že jí v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného, pokud jsou účastni nemocenského pojištění. Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou tito zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka příjmu z jejich zaměstnání činí aspoň 4 500 Kč měsíčně (u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí specifické podmínky účasti na nemocenském pojištění, kdy platí jiná hranice příjmů; v roce 2025 se jedná o hranici ve výši 11 500 Kč).

V některých případech však vzniká účast na nemocenském pojištění, i když nejsou splněny tyto podmínky; pokud zaměstnanec vykonává zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši), je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky příjmu aspoň 4 500 Kč. Tato částka příjmu pro účast na nemocenském pojištění ve výši 4 000 Kč platí od 1. ledna 2025.

Poplatníky pojistného na sociální pojištění jsou i poživatelé důchodů z důchodového pojištění, tj. pracující důchodci. Pro pracující poživatele starobního důchodu platí od roku 2025 sleva na pojistném na důchodové pojištění, a to ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu.

Za zaměstnance se pro účely okruhu poplatníků pojistného na sociální pojištění považuje dále též bývalý zaměstnanec, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání započitatelné do vyměřovacího základu.

Výše pojistného na sociální pojištění

Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovací základ zaměstnance i zaměstnavatele se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se však nezahrnují tyto příjmy (které přicházejí v úvahu u obchodních společností a družstev):

  • náhrada škody podle zákoníku práce,
  • odstupné a další odstupné, poskytované na základě zvláštních právních předpisů,
  • věrnostní přídavek horníků,
  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Zvláštní úprava zahrnování do vyměřovacího základu zaměstnance platí v případě stanovení náhrady mzdy nebo platu za dovolenou podle § 222a ZP, tj. v případě zaměstnance vyslaného do členského státu Evropské unie.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění. Pro vyměřovací základ zaměstnance ani pro vyměřovací základy zaměstnavatele není stanovena minimální výše.

Sazba pojistného činí u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sazba pojistného činí u zaměstnanců 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % důchodové pojištění. Při stanovení pojistného se uplatňují jen uvedené celkové (úhrnné) sazby a další členění se již neuplatňuje, tj. zaměstnavatel zvlášť neuvádí, kolik odvádí na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Sazby odvodu pojistného

Sazba odvodu pojistného u zaměstnavatele na sociální zabezpečení činí 24,8 % ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění za příslušný kalendářní měsíc, jde-li o zaměstnavatele nezaměstnávající zdravotnické záchranáře.

Jde-li o zaměstnavatele, kteří zaměstnávají zdravotnické záchranáře, odvádějí vyšší pojistné. Již v roce 2023 odváděli za zdravotnické záchranáře pojistné ve výši sazby 26,8%; v roce 2024 činila sazba 27,8% ze součtu vyměřovacích základů zdravotnických záchranářů a pro rok 2025 činí sazba 26,8% ze součtu vyměřovacích základů zdravotnických záchranářů.

Zaměstnavatelé zaměstnávající zaměstnance v rizikovém zaměstnání budou od roku 2025 odvádět pojistné ze součtu vyměřovacích základů těchto zaměstnanců v těchto sazbách:

Pojistné za zaměstnance činí od 1. 1. 2024 7,1 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Sleva na pojistném

Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném podle § 7a, 7b, 7c zákona č. 589/1992 Sb., činí sleva 5% ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které se sleva uplatňuje.

Poživatel starobního důchodu může podle ustanovení §§ 7d a 7e zákona č. 589/1992 Sb., uplatnit slevu na pojistném ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu.

Vznik účasti na nemocenském pojištění

Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí v závislosti na vzniku účasti na nemocenském pojištění.

Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže:

  1. vykonávají zaměstnání
    • na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo
    • v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, a
  2. sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem").

Rozhodný příjem činí 4 500 Kč v roce 2025.

Výše uvedené se nevztahuje na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Nemocenského pojištění nejsou účastni studenti a žáci.

Nemocenského pojištění jsou účastny osoby níže uvedené, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny.

Nemocenského pojištění jsou účastni:

  1. Zaměstnanci, jimiž jsou:
    • zaměstnanci v pracovním poměru,
    • příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání,
    • státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,
    • členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
    • zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
    • pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
    • soudci,
    • členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
    • poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky,
    • členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
    • fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárního orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10 a 18,
    • dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
    • osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
    • odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
    • osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
    • společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
    • prokuristé,
    • členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 10, 20 a 21,
    • likvidátoři,
    • vedoucí organizačních složek právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,
    • osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
    • fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 21, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,
  2. osoby samostatně výdělečně činné.

Smluvní zaměstnanci a zahraniční zaměstnanci

Nemocensky jsou pojištěni i smluvní zaměstnanci. Jedná se o osoby, které jsou zaměstnanci tzv. zahraničního zaměstnavatele, tj. zaměstnavatele, jehož sídlo je ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, a který není ani státem EU.

Zahraniční zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec, a pokud se přihlásil k pojištění.

Dohody o provedení práce (DPP) v roce 2025

Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění, pokud jim byl zúčtován příjem v částce alespoň 11 500 Kč. Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován příjem alespoň ve výši 11 500 Kč.

Zaměstnání malého rozsahu (ZMR)

Jde o zaměstnání, kdy není sjednán měsíční příjem nebo je sjednán/stanoven, ale v částce nižší než rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění. V roce 2025 je rozhodný příjem ve výši 4 500 Kč za kalendářní měsíc. V rámci zaměstnání malého rozsahu vzniká účast jen v měsících, kdy je zúčtován příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu (alespoň 4 500 Kč v r. 2025). Příjem zúčtovaný po skončení ZMR se započítává do posledního měsíce trvání takového zaměstnání. Má-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více ZMR v měsíci, příjmy ze všech ZMR se sčítají.

Odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění

Pro správný výpočet výše odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zdravotní a sociální pojištění) je nutné správně stanovit vyměřovací základ (VZ). Od 1. 9. 2015 došlo ke sjednocení vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění, avšak určité výjimky stále platí (viz dále).

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a též na zdravotní pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

  1. náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
  2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
  3. věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.,
  4. plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
  5. jednorázová sociální výpomoc.

Jako zaměstnavatel máte povinnost odvádět za své zaměstnance pojistné ve výši 13,5 % z jejich vyměřovacího základu, nejméně z minimálního vyměřovacího základu.

Při ukončení pracovněprávního vztahu, ať už pracovního poměru, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci Zápočtový list a Evidenční list.

Do státního rozpočtu přispívají formou pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné prostřednictvím správy sociálního zabezpečení. Částky odvedené do státního rozpočtu jsou pak přerozdělovány na výplaty dávek nemocenského pojištění, důchodů a na financování státní politiky zaměstnanosti.

Příjmem zdravotních pojišťoven je pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Plátcem zdravotního pojištění je individuální plátce - pojištěnec, hromadný plátce - zaměstnavatel a stát. Veškeré toto pojistné je následně přerozdělováno podle struktury pojištěnců příslušným zdravotním pojišťovnám.

tags: #zaměstnanec #sociální #a #zdravotní #pojištění #povinnosti

Oblíbené příspěvky: